Městská divadla pražská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Městská divadla pražská (zkratka MDP) vznikla v roce 1929 tak, že k původnímu městskému Divadlu na Vinohradech byla organizačně přičleněna nová scéna Komorního divadla v Hybernské ulici.

Současná podoba Městských divadel pražských pochází z roku 1950, tehdy vznikla spojením několika pražských divadel. Ke Komornímu divadlu bylo připojeno Nové veseloherní divadlo (ve Stýblově pasáži na Václavském náměstí), které bylo přejmenováno na Divadlo Komedie[1]. V roce 1954 se pak přestěhovalo do bývalého paláce Báňské a hutní společnosti na rohu Jungmannovy a Lazarské ulice. Od 1. července 1962 se součástí MDP stalo i Divadlo ABC, se sídlem ve Vodičkově ulici[2]. V letech 19531971 mělo navíc letní scénu ve Valdštejnské zahradě a v letech 19671968 i v zahradě Ledeburské.

Éra Oty Ornesta[editovat | editovat zdroj]

V období působení ředitele Oty Ornesta (od 1. září 1950), pod jehož vedením dosáhlo divadlo největšího věhlasu, hrál soubor tedy na třech scénách – v Divadle ABC, v Divadle komedie a v Komorním divadle s jedním souborem, vzniklým v roce 1950 z části souboru Divadla na Vinohradech a souboru Realistického divadla[3], který byl od roku 1962 posílen většinou členů souboru původního Divadla ABC.

Pod režijním vedením Oty Ornesta a jeho kolegů Miroslava Macháčka, Václava Hudečka, Alfréda Radoka a Karla Svobody zde vznikl soubor vynikajících hereckých osobností (mj. Marie Rosůlková, Svatopluk Beneš, Rudolf Hrušínský starší, Radovan Lukavský, Jaroslav Marvan, Irena Kačírková, Lubomír Lipský, Josef Kemr, Václav Voska, Dana Medřická, Josef Bek a další). S divadlem spolupracovali významní výtvarníci, např. Cyril Bouda, Ester Krumbachová, Josef Svoboda, František Tichý a František Tröster a jako hosté další režiséři, např. Jaromír Pleskot, Miroslav Horníček, František Salzer a Ján Roháč[4].

Uváděl se zde klasický repertoár a moderní západní dramatika, např.:

Období 1972 – 1989[editovat | editovat zdroj]

V únoru 1972, v období normalizace, byl Ota Ornest odvolán z funkce ředitele, nahradil jej Lubomír Poživil (bývalý ředitel Divadla pracujících v Mostě v letech 19521972)[5], který se snažil v nelehkých podmínkách udržovat dobrou tradici divadla, které tehdy působilo na scénách Divadla Rokoko, Divadla Komedie a Divadla ABC. Komorní divadlo bylo uzavřeno v r. 1976 z politických důvodů pod záminkou rekonstrukce, která nikdy neproběhla. Dobrá tradice divadla zůstala na oněch třech scénách i v době, kdy se repertoár stal poplatnějším jak režimu, tak odlehčené zábavnosti, divadlem velkých hereckých individualit (Alois Švehlík, Zlata Adamovská, Věra Galatíková, Naďa Konvalinková, Boris Rösner, Ladislav Frej, Václav Vydra mladší, Jan Tříska) a kvalitních inscenací, vznikajících pod vedením režisérů Františka Mišky, Ladislava Vymětala a posléze K. Kříže (Higgins: Harold a Maude, N. Simon: Drobečky z perníku, Kander: Chicago, Gorin: Zapomeňte na Hérostrata!, I. Bukovčan: Luigiho srdce, M. Horníček: Dobře utajené housle, Hugo: Ruy Blas, W. Shakespeare: Sen noci svatojánské, E. O'Neil: Smutek sluší Elektře), jehož působení vytvořilo další velkou éru tohoto divadla.

Období po roce 1989[editovat | editovat zdroj]

Po roce 1989 se divadla rozdělila na tři samostatné subjekty s vlastními soubory a vlastním uměleckým vedením, Divadlo Komedie se pak osamostatnilo úplně.

Od roku 2005 se s nástupem nového vedení stalo Divadlo Rokoko a Divadlo ABC opět společným subjektem - tak jak tomu bývalo v minulých dobách - jediným souborem, působícím na dvou scénách a studiovým „Ábíčkem“ – malou scénou Divadla ABC, která je od roku 2001 pravidelně využívána kmenovými tvůrci divadla stejně jako jeho hostujícími umělci (rež. Lída Engelová, Arnošt Goldflam, Dodo Gombár, Jakub Spišák, Peter Gábor aj.). Pod uměleckým vedením ředitele Ondřeje Zajíce a uměleckého šéfa Petra Svojtky došlo od roku 2005 postupnou evoluční cestou k obměně repertoáru a podařilo se vyprofilovat tvář obou scén. Divadlo ABC, které bylo dříve chápáno jako bulvární divadlo s žánrovým repertoárem, se postupně proměnilo ve scénu, která nabízí složitější témata, zpracovávaná stále náročnější uměleckou formou. Divadlu Rokoko se podařilo etablovat se jako komorní scéna s lehce exkluzivním repertoárem, kde je kladen důraz především na individuální herecký výkon.

V současné době si diváci mohou vybrat z 30 titulů na repertoáru a průměrně ze sedmi nových premiér v každé sezoně. Mezi dramaturgické linky divadla patří autorské projekty režiséra Petra Svojtky a Jiřího Janků, stejně jako velké příběhy světové literatury, lesk a bída české povahy a mezilidské vztahy pod drobnohledem současné dramatiky.

Současný herecký soubor[editovat | editovat zdroj]

Toto však zdaleka není úplný výčet herců, které můžeme na jevištích Městských divadel pražských vidět. Jako stálí hosté zde účinkují též Lubomír Lipský, Luba Skořepová, Květa Fialová, Lenka Termerová, Dana Syslová, Oldřich Vízner, Petr Štěpánek, Simona Stašová, Jiří Schwarz, Michal Dlouhý, Aleš Procházka, Martin Písařík a mnoho dalších.

Osobnosti divadla a kultury o Městských divadlech pražských[editovat | editovat zdroj]

Alena Vránová

  • Léta, která jsem prožila v Městských divadlech pražských, pro mne znamenají nejkrásnější úsek mého života v umění. A také nejzávažnější. Podotýkám, že mám na mysli éru, kdy vedl Městská divadla pražská pan ředitel Ornest.[6]

Václav Havel

  • Vím, že jsem do Městských divadel pražských chodíval už dlouho před tím, než jsem se tam posléze ocitl jako asistent Alfréda Radoka. Proč jsem do Městských divadel pražských chodíval? Tehdy to byla v Praze – mám na mysli hluboká padesátá léta – do jisté míry oáza...[7]
  • Ale v padesátých letech bylo Komorní divadlo vyhledáváno především divadlamilovným publikem jako divadlo, které si zachovalo jakýs takýs předválečně a protektorátně měšťanský charakter a na které se dalo dívat. Je to asi velká zásluha zkušeného dlouholetého ředitele Městských divadel pražských Oty Ornesta, že tomu tak bylo.[8]

Radovan Lukavský

  • V podstatě všechno, co jsem v tom období v Městských divadel pražských hrál, jsem hrál rád a věřím, že každá z těch rolí a roliček měla i pro mne a moje herectví nějaký smysl. Když si uvědomím tu nádhernou, širokou a pestrou škálu lidských charakterů, s nimiž jsem se sbližoval, do nich se vciťoval a hledal pro ně tu nejpravděpodobnější vnější charakteristiku, byla to pro mne krásná učňovská léta, a vzpomínám tedy i pro to na Městská divadla pražská vděčně a rád.[9]

Carmen Mayerová

  • Pro mne jsou Městská divadla pražská jednou provždy spojena s tím, že jsem byla mladá a že jsem jako herečka právě začínala. Vlastně jsou natolik spojena s mým životem, že jsou život sám.[10]

Viktor Preiss

  • Městská divadla pražská jsou pro mne dodnes důležitá nejen tím, že se jednalo o mé první angažmá, ale především tím, že jsem tam poznal něco výjimečného. Všechno bylo poprvé. První role, první kolegové, Komorní divadlo se svým geniem loci, pan Ota Ornest, který jednou provždy zůstane mým prvním ředitelem.[11]

Jaroslava Adamová

  • Ota Ornest byl výborným dramaturgem, takže není divu, že měla Městská divadla pražská takovou pověst, jako měla. Za jeho éry to byla divadla, o nichž se mluvilo.[12]

Jiřina Bohdalová

  • Už když jsem studovala DAMU, bylo mým snem dostat se do Městských divadel pražských, poněvadž měla – díky Otovi Ornestovi – nejlepší repertoár.[13]

František Němec

  • Herci v souboru MDP byli na první pohled vyladěni na jednu strunu, byli to přátelé. A jak byli vyladěni na jednu strunu, tak do sebe jakoby "vstupovali". Jejich hra byla úžasná. Hercům Městských divadel pražských nebylo zapotřebí něco obzvláště vysvětlovat.[14]

Nina Jiránková

  • Co pro mne znamenala tehdejší Městská divadla pražská? Nejlepší léta mého hereckého života. A nejveselejší, ačkoliv se odehrávala v takové ošklivé době. Ostrůvek vzájemné důvěry, protože jsme spolu mohli mluvit otevřeně, aniž jsme se báli jeden druhého. Děkuji za to.[15]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 19071957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 130
  2. Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 22, ISBN 80-7243-121-8
  3. Mojmíra Janišová: Současnost na jevišti MDP, In: V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 19071957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 124
  4. Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 24, 202, ISBN 80-7243-121-8
  5. Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 30–32, ISBN 80-7243-121-8
  6. Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 133, ISBN 80-7243-121-8
  7. Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 99, ISBN 80-7243-121-8
  8. Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 100, ISBN 80-7243-121-8
  9. Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 38, ISBN 80-7243-121-8
  10. Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 157, ISBN 80-7243-121-8
  11. Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 183, ISBN 80-7243-121-8
  12. Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 110, ISBN 80-7243-121-8
  13. Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 112, ISBN 80-7243-121-8
  14. ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 150, ISBN 80-7243-121-8
  15. ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 63, ISBN 80-7243-121-8

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 19071957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958
  • Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, ISBN 80-7243-121-8

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]