Marie Málková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
O herečce (* 1983) pojednává článek Máša Málková.
Doc. Marie Málková
Marie Málková a Jan Grossman, 1967
Marie Málková a Jan Grossman, 1967
Narození14. dubna 1941 (83 let)
Vysoké Mýto
Alma materDivadelní fakulta Akademie múzických umění v Praze
ChoťPhDr. Jan Grossman (1966–1993)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marie Málková (provdaná Grossmanová, * 14. dubna 1941 Vysoké Mýto) je česká divadelní, televizní a filmová herečka a pedagožka.

Život[editovat | editovat zdroj]

V roce 1962 dokončila studia herectví na DAMU pod pedagogickým vedením prof. Miloše Nedbala.

Po absolutoriu DAMU se stala členkou souboru Divadla Na zábradlí, kde hrála v proslulých inscenacích Král Ubu, Proces, Zahradní slavnost, Vyrozumění, Ztížená možnost soustředění, Plešatá zpěvačka, Lekce, Hra na Zuzanku.

Kvůli celoživotním občanským a profesionálním postojům svého manžela, divadelního režiséra, dramaturga a literárního a divadelního kritika Jana Grossmana byla po srpnových událostech 1968 následujících 15 let bez stálého angažmá. V tomto období občas hostovala v různých divadlech: Národní divadloMatka Kuráž, Krvavý soud, Městská divadla pražskáZapomeňte na Hérostrata, Činoherní studio Ústí nad LabemVášeň jako led, Klicperovo divadlo Hradec KrálovéMaryša.

V roce 1983 získala angažmá v Divadle S. K. Neumanna v Libni (Král Oidipus, Princezna T, Oko za oko, Hra pro milující), kde setrvala devět let.

V letech 1992–1995 se vrátila do angažmá v Divadle Na zábradlí a účinkovala v inscenacích Pokoušení, Don Juan, Kafkovo brko, Pokojíček, Služky, Naši furianti, Story.

Následujících sedm let (1995–2002) se stalo její domovskou scénou Divadlo pod Palmovkou.

Za své nepřehlédnutelné výkony v divadelních inscenacích třikrát po sobě získala prestižní české divadelní ocenění, Cenu Alfréda Radoka (Cena Alfréda Radoka je cenou odborné kritiky) za hlavní ženský herecký výkon v letech 2001 (inscenace Terasa, Divadlo Na zábradlí), 2002 (inscenace Běsi, Divadlo v Dlouhé), 2003 (inscenace Náměstí hrdinů, Divadlo Na zábradlí).[1]

Od roku 1996 působila jako pedagožka na Vyšší odborné škole herecké v Praze-Michli a od roku 2002 na Divadelní fakultě AMU, kde v roce 2005 byla jmenována docentkou.[2]

V současné době (2019) hostuje v Divadle pod Palmovkou v inscenacích režiséra Michala Langa – Paní Bovaryová, Žitkovské bohyně a Rok na vsi a v Městských divadlech pražských v inscenaci režiséra Martina Františáka – Neviditelný.

Jejím manželem byl český divadelní režisér, dramaturg a literární teoretik Jan Grossman (1925–1993).

Divadelní role[editovat | editovat zdroj]

  • Antigona (Hrdinové v Thébách nebydlí)
  • Matka Ubu (Král Ubu)
  • Likvidační tajemnice (Zahradní slavnost)
  • Žákyně (Lekce)
  • Mary (Plešatá zpěvačka)
  • Marie (Vyrozumění)
  • Lenka (Proces)
  • Renata (Ztížená možnost soustředění)
  • Zuzanka (Hra na Zuzanku)
  • Anežka (Krvavý soud)
  • Katrin (Matka Kuráž)
  • Klementina (Zapomeňte na Hérostrata)
  • Leona (Vášeň jako led)
  • Maryša (Maryša)
  • Iokasté (Král Oidipus)
  • Julie (Vévodkyně z Amalfi)
  • Turandot (Princezna T)
  • Marta (Kdo se bojí Virginie Voolfové)
  • Isabela (Oko za oko)
  • Královna (Hamlet)
  • Célie Peachumová (Krejcarová opera)
  • Virginie Walterová (Miláček)
  • Madelaine (Terasa)
  • Irina (Tři sestry)
  • Rarau (Psí matka)
  • Augusta (Osm žen)
  • Ona (Z cizoty)
  • Nyola (Radúz a Mahulena)
  • Gita Lauschmannová (Peníze od Hitlera)
  • Matka (Zahrada Jane Austinové)
  • Irma (Žitkovské bohyně)
  • Frau Eber (Rok na vsi)
  • Karolina (Neviditelný)

Filmové role[editovat | editovat zdroj]

Televize[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Marie Málková: Nechám se inspirovat okamžikem – Divadelní noviny [online]. [cit. 2023-04-13]. Dostupné online. 
  2. Pozitivní noviny › Doc. Marie Málková - Zdeněk Pošíval: Laureátkou třikrát po sobě. www.pozitivni-noviny.cz [online]. [cit. 2023-04-13]. Dostupné online. 
  3. Archivovaná kopie. libri.cz [online]. [cit. 2019-08-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-10-01. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]