Jiří Maštálka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
MUDr. Jiří Maštálka
Jiří Maštálka

místopředseda KSČM
Ve funkci:
17. května 2008 – 20. května 2012

Úřadující
Ve funkci od: 1. května 2004

Ve funkci:
1. června 1996 – 20. července 2004

Ve funkci:
7. června 1990 – 31. prosince 1992

Ve funkci:
27. února 1990 – 5. června 1990

zastupitel města Plzně
Ve funkci:
14. listopadu 1994 – 14. listopadu 1998

Narození 3. ledna 1956 (58 let)

Sušice
Československo Československo

Politický subjekt KSČ (1977-1990)
KSČM (od 1990)
Choť ženatý
Děti dvě děti
Vzdělání

Lékař. instit. Volgograd
Lékař. instit. Kyjev

Jiří Maštálka (* 3. ledna 1956 Sušice) je český lékař, politik Komunistické strany Československa a KSČM, poslanec Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění po sametové revoluci, poslanec Poslanecké sněmovny v letech 1996-2004 a od roku 2004 poslanec Evropského parlamentu.

Studium a profesní kariéra[editovat | editovat zdroj]

Maturoval na gymnáziu v Jevíčku, poté absolvoval Volgogradský lékařský institut a Kyjevský lékařský institut. Následně pracoval na kardiologii I. interní kliniky ve FN Plzeň, roku 1984 získal atestaci v oboru interní medicíny (1984) a kardiologie (1989). Podílel na četných odborných studiích z oblasti neinvazní kardiologie, zejména echokardiologie.[1] Profesně je k roku 1990 uváděn jako samostatný lékař, bytem Plzeň.[2]

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Je ženatý a má dvě děti. Hovoří anglicky a rusky.[1]

Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

V únoru 1990 zasedl v rámci procesu kooptací do Federálního shromáždění po sametové revoluci do Sněmovny lidu (volební obvod č. 41 - Plzeň I, Západočeský kraj) jako poslanec za KSČ reprezentující novou garnituru nezatíženou výraznější normalizační politickou aktivitou. Ve volbách roku 1990 přešel do české části Sněmovny národů, nyní již za federalizovanou KSČM. Mandát obhájil ve volbách roku 1992 a ve federálním parlamentu zasedal až do zániku Československa v prosinci 1992.[3][4][5][6]

V letech 1992-2002 vykonával funkci předsedy Městského výboru KSČM v Plzni. Od roku 1993 byl členem Ústředního výboru KSČM. Působil rovněž jako komunální politik (člen městského zastupitelstva Plzně).[1]

Ve volbách v roce 1996 byl zvolen do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky za KSČM a poslanecký mandát obhájil ve volbách roku 1998 i volbách roku 2002. V dolní komoře českého parlamentu setrval do roku 2004.[5]

Ve stínové vládě KSČM spravuje resort evropské politiky a EU.[7]

Kandidatury do Evropského parlamentu (od r. 2004)[editovat | editovat zdroj]

Ve volbách roku 2004 byl zvolen za Českou republiku do Evropského parlamentu. Zde byl členem frakce Evropská sjednocená levice a Severská zelená levice. Byl členem Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a náhradníkem ve Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin. Mandát obhájil ve volbách roku 2009.[8] Byl zařazen do Výboru pro právní záležitosti[9], rovněž působil ve funkci kvestora. Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 opět kandidoval, a to z druhého místě kandidátky KSČM.[10] Získal 11 525 preferenčních hlasů, skončil na třetím místě kandidátky a vzhledem k zisku tří mandátů pro KSČM byl zvolen poslancem Evropského parlamentu. Je členem Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO) a Výboru pro právní záležitosti (JURI).

Hodnocení europoslance J. Maštálky (dle think-tanku Evropské hodnoty)[editovat | editovat zdroj]

Dle vydané zprávy výše uvedeného think-tanku, která se vztahuje na období před následujícími volbami do Evropského parlamentu (2014) vyplývá následující:[11]

  1. Docházka - obsadil 17. místo z celkových 22 českých europoslanců,
  2. Účast na jmenovitých hlasování českých europoslanců - obsadil 14. místo z celkových 22 českých europoslanců,
  3. Zprávy předložené zpravodajem českými europoslanci - obsadil 5.-9. místo z celkových 22 českých europoslanců,
  4. Stanoviska předložená českými europoslanci - obsadil 11.-15. místo z celkových 22 českých europoslanců,
  5. Pozměňovací návrhy českých europoslanců - obsadil 17. místo z celkových 22 českých europoslanců,
  6. Parlamentní otázky českých europoslanců - obsadil 7.-8. místo z celkových 22 českých europoslanců,
  7. Písemná prohlášení českých europoslanců - obsadil 2. místo z celkových 22 českých europoslanců,
  8. Návrhy usnesení českých europoslanců - obsadil 4. místo z celkových 22 českých europoslanců,
  9. Vystoupení na plenárním zasedání českých europoslanců - obsadil 6. místo z celkových 22 českých europoslanců.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c MUDr. Jiří MAŠTÁLKA [online]. kscm.cz, [cit. 2012-05-17]. Dostupné online. (česky) 
  2. NÁVRH na volbu - nových poslanců Sněmovny lidu (příloha 1) [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-05-24]. Dostupné online. (česky) 
  3. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-05-24]. Dostupné online. (česky) 
  4. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-05-24]. Dostupné online. (česky) 
  5. a b Jiří Maštálka [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-05-24]. Dostupné online. (česky) 
  6. Usnesení Předsednictva Federálního shromáždění ČSSR ze dne 11. března 1986 o stanovení volebních obvodů pro volby do Federálního shromáždění [online]. mvcr.cz, [cit. 2012-05-17]. Dostupné online. (česky) 
  7. Stínová vláda KSČM - odborní mluvčí [online]. KSČM, [cit. 2014-03-22]. Dostupné online.  
  8. Volby do Evropského parlamentu konané na území České republiky ve dnech 05.06. - 06.06.2009 [online]. volby.cz, [cit. 2012-05-24]. Dostupné online. (česky) 
  9. V předsednictvu výborů v EP je zatím jeden Čech - Tošenovský [online]. ceskenoviny.cz, [cit. 2012-05-24]. Dostupné online. (česky) 
  10. Kandidátní listina KSČM pro volby do Evropského parlamentu 2014 [online]. KSČM, 2014-02-22, [cit. 2014-02-22]. Dostupné online.  
  11. http://www.evropskehodnoty.cz/wp-content/uploads/2013/09/analyticka_studie_Evropske_hodnoty_Jak_pracovali_cesti_europoslanci.pdf

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]