Rostislav Petera

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Rostislav Petera

Ve funkci:
1970 – 1971

Ve funkci:
1971 – 1971
Ve funkci:
1971 – 1976

Ve funkci:
1976 – 1980

Ve funkci:
1971 – 1980

Ve funkci:
1973 – 1980
Předchůdce Antonín Pospíšil
Nástupce František Toman

Narození 15. září 1909

Brno
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko

Úmrtí 21. července 1980
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Politický subjekt Čs. str. lidová
KSČ
Čs. str. lidová

Rostislav Petera (15. září 1909 Brno - 21. července 1980 Praha[1][2]) byl český a československý politik Československé strany lidové, ústřední tajemník a později předseda ČSL, poslanec České národní rady, Sněmovny národů a Sněmovny lidu Federálního shromáždění za normalizace. Ministr vlád České socialistické republiky. Stoupenec prokomunistického kurzu v lidové straně.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Během únorového převratu v roce 1948 patřil mezi hlavní stoupence prokomunistické politiky v ČSL, tehdy jako vlivný brněnský redaktor deníku Lidová demokracie. Angažovaností ve prospěch KSČ se snažil odčinit svou předchozí loajalitu vůči německému okupačnímu režimu za Protektorátu. V 50. letech působil jako předseda prorežimní katolické akce. V 60. letech 20. století byl ovšem po sporech s předsedou strany Josefem Plojharem odsunut do tiskového oddělení Národní fronty. V této době byl dokonce po jistou dobu evidován jako člen KSČ.[3]

Jeho politická kariéra v lidové straně znovu naplno začala za normalizace roku 1969, kdy ve straně představoval frakci loajální k normalizačnímu kurzu KSČ a Národní fronty. V letech 1968-1969 působil jako šéfredaktor Lidové demokracie. [4] Po listopadovém zasedání Ústředního výboru ČSL v roce 1970 se stal generálním tajemníkem strany namísto reformisticky orientovaného Jana Paulyho. V nové funkci se pak podílel na formulaci politiky ČSL v duchu normalizačního režimu. Součástí této změny kurzu byla i výměna členských legitimací, která analogicky jako v KSČ znamenala čistky reformistických politiků. V roce 1973 poté, co zemřel předseda strany Antonín Pospíšil, se Petera stal předsedou ČSL. Ve funkci ho potvrdil 2. sjezd ČSL v červenci 1977.[5][6][7]

Zastával také vládní posty. V letech 1971-1980 byl ministrem bez portfeje České socialistické republiky ve druhé vládě Josefa Korčáka a třetí vládě Josefa Korčáka.

Dlouhodobě zasedal i v zákonodárných sborech. Po provedení federalizace Československa usedl do Sněmovny národů Federálního shromáždění. Mandát nabyl až dodatečně v březnu 1971. Do federálního parlamentu ho nominovala Česká národní rada, kde rovněž zasedal dodatečně (od prosince 1970). Mandát ve FS obhájil ve volbách v roce 1971 (volební obvod Praha-město).Ve volbách v roce 1976 přešel do Sněmovny lidu (obvod Praha 3) a zasedal zde až do své smrti roku 1980.[8][4][9]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Rostislav Petera [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-04-03]. Dostupné online. (česky) 
  2. Záhlaví : Petera, Rostislav, 1909-1980 [online]. katalog.svkul.cz, [cit. 2012-04-03]. Dostupné online. (česky) 
  3. kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno : Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1286, 1299-1300. (česky) 
  4. a b 9. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-04-03]. Dostupné online. (česky) 
  5. kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno : Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1299-1300. (česky) 
  6. Přehled vedoucích činitelů ČSL [online]. kraj-olomouc.kdu.cz, [cit. 2012-04-02]. Dostupné online. (česky) 
  7. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha : Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 549, 555. (česky) 
  8. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-04-03]. Dostupné online. (česky) 
  9. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-04-03]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]