Choceň (nádraží)
| Choceň | |
|---|---|
.jpg) Nádraží v Chocni | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Pardubický kraj |
| Město | Choceň |
| Souřadnice | 49°59′38,49″ s. š., 16°13′25,62″ v. d. |
  Choceň | |
| Provozovatel dráhy | Správa železnic |
| Kód stanice | 538132[1] |
| Tratě | 010, 018, 026 |
| Nadmořská výška | 292 m n. m. |
| V provozu od | 1845 |
| Zabezpečovací zařízení | ESA 11 (DOZ z CDP Praha)[1] |
| Dopravní koleje | 10 + 2 kusé[1] |
| Nástupiště (nástupní hrany) | 4 (8)[1] |
| Prodej jízdenek |  |
| Návazná doprava | Autobusový terminál před nádražní budovou |
| Služby ve stanici |        |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Choceň je železniční stanice ve městě Choceň v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji, na adrese Pernerova 400, 565 01 Choceň.
Stanice je významným železničním uzlem. Leží na dvoukolejné elektrizované celostátní dráze č. 010 (Praha -) Kolín - Pardubice - Choceň - Česká Třebová, která je součástí 1. a 3. tranzitního železničního koridoru a zařazena mezi důležité železniční tratě Transevropské dopravní sítě TEN-T a také je součástí 4. Panevropského železničního koridoru. Dále je do stanice zaústěna jednokolejná elektrizované celostátní dráha č. 026 Velký Osek - Hradec Králové - Týniště nad Orlicí - Choceň a jednokolejná neelektrizovaná regionální dráha č. 018 Choceň - Vysoké Mýto - Litomyšl.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První staniční budova byla vystavěna jakožto trojkolejná stanice IV. třídy, součást železnice z Olomouce do Prahy. Slavnostní vlak tudy projel 20. srpna 1845 za osobního řízení inženýra Jana Pernera, projektanta trati.
.jpg)
Návrh původně empírové budovy je připisován, stejně jako u všech stanic na této trase, architektu Antonu Jünglingovi. 15. června 1875 dokončila k Chocni Rakouská společnost státní dráhy (StEG) trať směřující do Meziměstí, důležité stanice na hranici s Pruskem. Stavební práce na trati zajišťovala firma Hügel & Sager. Vyrostla zcela nová, větší novorenesanční budova podle návrhu architekta Karla Englera, bylo zvětšeno kolejiště, zbudovány lokomotivní depo a točna. Otevření nového provozu nádraží připomíná asi metrový pamětní kamenný obelisk vztyčený u nádražní budovy. Tatáž železniční společnost získala roku 1881 koncesi na stavbu tratě do Vysokého Mýta a Litomyšle, provoz byl zahájen následujícího roku, 1882. StEG obsluhovala stanici až do svého zestátnění a převedení pod Rakouské státní dráhy s platností k 1. lednu 1908.
Po vzniku samostatného Československa přešla stanice Choceň pod Československé státní dráhy. Vzhledem k geografické a hospodářské proměně státního celku nabyla trať z Prahy přes Českou Třebovou do Olomouce a dále do Slezska a na Slovensko zcela zásadní úlohy. Roku 1957 byla do stanice dovedena elektrická trakční soustava 3 kV stejnosměrného proudu, zejména pro potřeby nákladní dopravy v době socialistického Československa byly dále rozšiřovány stanice i kolejiště. Stanice leží nedaleko ústí bývalého Choceňského tunelu, který byl v 50. letech 20. století odkryt a přeměněn v zářez, aby mohlo být kolejiště rozšířeno o třetí kolej.
Modernizace[editovat | editovat zdroj]
V roce 2005 byla dokončena rekonstrukce stanice a úpravy parametrů nádraží na koridorovou stanici: vznikla tři zastřešená ostrovní nástupiště s podchody, včetně přímějšího pěšího podchodu ve směru centra města, bylo instalováno elektronické zabezpečovací zařízení a elektronický informační systémem pro cestující a budova byla opravena do původní podoby z roku 1875. Vlaky mohou stanicí projíždět rychlostí až 160 km/h.
V roce 2010 získalo choceňské nádraží ocenění nejkrásnější nádraží roku.[2]
Popis stanice[editovat | editovat zdroj]
Stanice je vybavena staničním zabezpečovacím zařízením 3. kategorie - elektronické stavědlo ESA 11. Stanice je dálkově řízena z centrálního dispečerského pracoviště v Praze a je obsazena pohotovostním výpravčím.[1]
Přeprava[editovat | editovat zdroj]
Ve stanici je umístěna mezinárodní i vnitrostátní pokladní přepážka ČD. K dispozici je i půjčovna kol, samoobslužné úschovní skřínky a bezbariérové WC.
Před staniční budovou se nachází veřejné parkoviště pro automobily i jízdní kola a nedaleko nádraží se nachází zastávka linkových autobusů.
Přístupnost[editovat | editovat zdroj]
Přístup do budovy stanice je bezbariérový. Bezbariérový přístup je na všechna nástupiště. Stanice je vybavena pro zrakově postižené (akustické majáčky, štítek na zábradlí, vodící linie).[3]
Tragická smrt Jana Pernera[editovat | editovat zdroj]
Dne 9. září 1845, několik týdnů po slavnostním uvedení do provozu Olomoucko-pražské dráhy se při průjezdu vlaku touto stanicí smrtelně zranil inženýr a stavitel železnic Jan Perner, vracející se z cesty na Moravy. Sestoupil za jízdy vlaku na stupínek vagonu a při nárazu do návěstního sloupku (označníku) se těžce zranil. Přesto vlakem pokračoval až do Pardubic, kde následujícího dne na následky zranění zemřel. Na staniční budově z ulice je umístěna pamětní deska připomínající tuto událost.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Nádražní budova z Pernerovy ulice -
Nádražní budova z nástupišť -
Přepážky ČD -
Čekárna pro cestující -
Přístup k nádraží parkem od centra města
.jpg)
.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e Plánek dopravny Choceň. Portál Provozování dráhy. Správa železnic, červen 2020.
- ↑ TOMANOVÁ, Libuše. Nejkrásnějším nádražím v Česku je Choceň, rozhodla anketa. iDNES.cz [online]. 2010-06-17 [cit. 2020-08-30]. Dostupné online.
- ↑ Železniční stanice Choceň | České dráhy. www.cd.cz [online]. [cit. 2020-09-24]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Choceň na Wikimedia Commons - Článek o rekonstrukci stanice (2005)
- Článek o rekonstrukci stanice (2005)
- Historie stanice
- Choceň vítězí v anketě Nejkrásnější nádraží (2010)
- Historie a popis choceňsko-broumovské dráhy Archivováno 26. 11. 2019 na Wayback Machine.
- Profil stanice na stránkách Českých drah
- Historie trati Choceň-Litomyšl
