Výpravčí
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Výpravčí je zaměstnanec provozovatele dráhy, který řídí provoz vlaků a posunu ve stanicích, výhybnách a odbočkách, které jsou dopravnami. Ve spolupráci s výpravčími sousedních stanic také řídí vlakovou dopravu v přilehlých traťových úsecích. Povinné informace o jízdách vlaků výpravčí zaznamenává do dopravního deníku vedeného v elektronické nebo papírové formě.
Způsob řízení jízd vlaků a posunu závisí na typu zabezpečovacího zařízení. Ve stanicích se staničním zabezpečovacím zařízením (SZZ) 1. kategorie staví vlakové cesty podle pokynů výpravčího výhybkáři, ve stanicích s SZZ 2. kategorie pak signalisté. V případě SZZ 3. kategorie pak výpravčí staví vlakové cesty přímo obsluhou zabezpečovacího zařízení, obsluhou tohoto zařízení staví i vlakové cesty, v případě přepnutí části obvodu stanice na místní ovládání však mohou být stavěny i signalisty, posunové cesty pak i pracovníky posunové čety z pomocných stavědel.
Obsah |
[editovat] Druhy výpravčích
Ve větších stanicích je vzhledem ke složitějšímu a intenzivnějšímu provozu i několik výpravčích, pro které se používají následující označení (tato označení nejsou nijak kodifikována a jejich názvy i náplň práce se může místně lišit):
- hlavní výpravčí - vrcholově řídí provoz ve stanici
- traťový výpravčí - je odpovědný za provoz na přidělených přilehlých traťových úsecích a komunikuje s výpravčími sousedních stanic
- výpravčí panelista - podle pokynů hlavního výpravčího obsluhuje zabezpečovací zařízení v přiděleném obvodu stanice
- venkovní výpravčí - je odpovědný za výpravu vlaků, jejich zpravování apod.
- dispoziční výpravčí - vedle funkcí spojených s vlastní stanicí vydává dispozice pro provoz na přidělené trati, kde není vlakový dispečer
- zátěžový výpravčí - zpravidla se přímo nepodílí na řízení vlakové dopravy (proto také je odlišně od úvodní definice zaměstnancem provozovatele drážní dopravy) a je odpovědný za vlakotvornou práci v nákladní dopravě ve stanici, obsluhu vleček apod.
[editovat] Výprava vlaků
Pro veřejnost je nejvíce viditelnou částí práce výpravčího výprava vlaků pomocí denní či noční výpravky. Ta se týká ponejvíce vlaků s přepravou cestujících, neboť ostatní vlaky jsou vypravovány postavením návěstidla do polohy povolující jízdu. Pokud výprava návěstním znakem hlavního návěstidla není možná, je jednou z možností rovněž výprava výpravkou. Výpravčí, který vypravuje vlaky výpravkou, musí mít na hlavě červenou čepici. Ve stanici, kde tuto činnost nevykonává, nosí modrou čepici. Za určitých okolností předává vypravovaným vlakům písemné rozkazy.
[editovat] Výpravčí a dálkové ovládání
Náplň práce výpravčích se postupně mění s rozšiřováním dálkově ovládaných zabezpečovacích zařízení (DOZ), kdy stavění vlakových (a některých posunových) cest probíhá dálkově z pracoviště dispečerů DOZ. V takové stanici nebo výhybně pak není výpravčí buď vůbec přitomen, nebo pouze ve funkci tzv. pohotovostního výpravčího, který se řízením dopravy zabývá pouze v případě plánovaných výluk DOZ nebo poruch, kdy dálková obsluha není možná.
V některých případech je také zřízena dálková obsluha jedné stanice ze sousední stanice, pak výpravčí v řídící stanici ovládá zabezpečovací zařízení ve vlastní stanici a dálkově i v řízené stanici.
