Sázava (okres Ústí nad Orlicí)

Sázava
	znak vlajka
status:	obec
NUTS 5 (obec):	CZ0534 574392
kraj (NUTS 3):	Pardubický (CZ053)
okres (NUTS 4):	Ústí nad Orlicí (CZ0534)
obec s rozšířenou působností:	Lanškroun
	pověřená obec:
historická země:	Čechy + Morava
katastrální výměra:	5,66 km²
počet obyvatel:	558 (2. 10. 2006)
zeměpisná šířka:	49° 54' 10"
zeměpisná délka:	16° 38' 42"
nadmořská výška:	365 m
PSČ:	563 01
zákl. sídelní jednotky:	1
části obce:	1
katastrální území:	1
adresa obecního úřadu:	Sázava 13; 56301 Lanškroun
starosta / starostka:	Ilona Trkalová
	Oficiální web: http://www.obec-sazava.cz; E-mail: obec@obec-sazava.cz
	Zdroje k infoboxu a částem obce

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání

Sázava (dříve Zohsee) je malá vesnice ve východních Čechách v okrese Ústí nad Orlicí asi 2 km východně od města Lanškroun. Protéká jí řeka Moravská Sázava. Dnes v ní žije 547 obyvatel.

Obsah

1 Historie
2 Historie podrobně
3 Historie samoobslužné prodejny Jednoty v Sázavě
4 Občanské sdružení SPS Sázava
5 Externí odkazy

[editovat] Historie

První písemná zmínka o obci je v darovací listině krále Václava II. z r. 1304, kterou byla věnována lanškrounská část lanšperského panství zbraslavskému klášteru. Na začáku 14. století sídlili v okolí loupeživí rytíři (Hynek z Dubí, Ješek ze Šilperka, Jan Vosthub, Petr z Písečné, Bohuněk ze Šumperka, Jeník ze Žampachu), kteří vymáhali výkupné a výpalné, kořistili a loupili utiskovaný poddaný lid. V roce 1521 bylo obyvatelům Sázavi uděleno právo odúmrtí. Obec značně trpěla během třicetileté války. Na konci 17. století se v okolí objevovalo velké množství vlků, pročež byly třízovány tzv. vlčí jámy. V roce 1808 zde byla založena továrna na plátna. 1850 se obec osamostatnila.

Tato část článku potřebuje úpravy. Můžete ji vhodně vylepšit. Inspiraci naleznete v doporučení Vzhled a styl, případně na diskusní stránce článku.

[editovat] Historie podrobně

1256 Obec Sázava se rozkládá podél řeky Moravská Sázava, od které vznikl německý název Zohsee. V nejstarších dokladech z roku 1256 je uvedeno toto místo jako Nasazawe.
1275 Řeka je nazývána Zazavia (aqua zazavia) s výkladem voda sázavá, usazující naplaveniny, nebo též voda barvy sazí.
1304 O vesnici Sázava je první písemná zmínka v darovací listině krále Václava II. z 21.května roku 1304, kterou věnoval lanškrounskou část lanšperského panství zbraslavskému klášteru.
1306 V Sázavě a okolních obcích řádí loupeživí rytíři, Hynek z Dubí, Ješek ze Šilperka, Jan Vosthub, Petr z Písečné, Bohuněk ze Šumperka, Jeník ze Žampachu a vymáhají výkupné a výpalné, kořistí a loupí utiskovaný poddaný lid.
1332 Z kroniky zbraslavské: při prodeji lanškrounské rychty byly mimo jiné předmětem kupní smlouvy i dva mlýny ve vsi a vodě jež se zovou Scazowa. Mlýny patřily lanškrounskému fojtovi Petru Tyčkovi ze Žamberka a jeden mlýn od starodávna náležel k příslušenství sázavské rychty. Její držitel dále disponoval jedním svobodným lánem, půljedenácté pruty rolí z nichž odváděl vrchnosti plat a konečně sázavskému rychtáři náležela třetina všech pokut, které, jako zástupce vrchnosti uložil obyvatelům vsi.
1358 V této době se užívá označení obce Czsauaw.
1421 Husité přitáhli do Lanškrouna a okolních obcí. Vystřídalo se zde několik husitských hejtmanů, Jeník z Medanic, Jan Městecký z Opočna a Jan Kromějšín.
1514 20. února Vojtěch z Pernštejna udělil poddaným vesnicím, tedy i Sázavě právo odúmrtě (poddaní měli právo odkazovat testamentem své jmění dědicům).
1536 Janem z Pernštejna bylo povoleno zřízení druhého mlýnského kola ve špitálském mlýně.
1540 Jan z Pernštejna zastavil část svého panství (uvádí se i Sázava) Václavu z Boskovic
1544 Jan z Pernštejna prodal zbytek panství Petru Bohdaneckému z Hodkova.
1561 Vratislav z Pernštejna lanšskrounskou část panství (včetně Sázavy) vyplatil Václavovým dědicům a vykoupil od dědiců po Petru Bohdaneckém i lanšperskou část panství.
1588 Obec je nazývána Sazawau
1654 Objevuje se zde nový název obce, podobný dnešnímu - Sazawa. Tohoto roku, po skončení třicetileté války, kterou Sázava velmi utrpěla, byl proveden soupis usedlostí a tak bylo zjištěno, že v Sázavě bylo v té době jen 20 sedláků, 5 chalupníků a 4 zahradníci (domkaři).
1673 V tomto roce došlo ke smíru mezi Sázavou a Lanškrounem ve sporu o příjezd do městského lesa, do něhož vedla cesta pozemky sázavskými. Sázavští si stěžovali, že jsou velmi poškozování vysokými mýty a cly u horní brány v Lanškrouně a tak zakazovali lanškrounským používání cesty přes jejich pozemky do městského lesa. Spor byl vyřešen tak, že sázavští uvolnili cestu pro lanškrounské a za to měli právo sbírat si v lese chrastí a stelivo, avšak beze škod v lese. za to se však zavázali, že budou cestu z Lanškrouna od horní brány až do lesa udržovat ve sjízdném stavu použitím kamene a štěrku.
1698 V této době se v okolí vyskytovali vlci. Od roku 1697 byli v místních lesích zřizovány vlčí jámy a roku 1698 byl zde vlk dokonce chycen.
1726 Poprvé doložen otisk původní pečeti, má kulatý tvar o průměru 28 mm, ohraničený dvoulinkou. V pečetním poli obsahuje štípený španělský štít zdobený po stranách rokaji, na něm v pravém poli radlice špicí vzhůru, v levém krojidlo hrotem dolů. Po obvodu německý majuskulní opis DER GMAIN.IN.ZASSAV. Použité znamení zobrazuje základní zemědělské nářadí a ukazuje na zemědělský původ obce a na nejrozšířenější zaměstnání obyvatel.
1789 V tomto roce se obec nazývá Zasze a později Zosau.
1808 Lepší pracovní možnosti drobných lidí v Sázavě nastaly, když lanškrounský lékarník a průmyslník Christian Polykarp Erxleben mlýn "na valše" a pilu a založil zde továrnu na plátna. K takto založené továrně patřilo také 90 měřic pozemků, používaných jako bělidla pláten. Mlýn sloužil jako valcha a k tomu byly prováděny další tovární přístavby a pořizovány stroje. Po smrti zakladatele a vlivem značné konkurence továren na zpracování bavlny podnik stále upadal, až roku 1858 koupil podnik purkmistr Eligius Deml pro město Lanškroun za 8000 zlatých rakouské měny. Bývalou mlýnskou budovu prodalo pak město Lanškroun Karlu Langerovi, který obnovil znovu mlýn "na valše" a vybavil jej novým strojním zařízením. Další tovární budovy chátraly a byly pak prodány podnikatelům Halpertovi a Hynkovi k zřízení továrny na nábytek.
1837 Názvy obce se opět mění, jsou uváděny tyto: Zohse, Zohsse, Zosau a Sazawa.
1850 Do tohoto roku patřila obec Sázava do správního celku - Panství Lanškroun. Poté se obec stala samostatnou obcí a užívá své pečetní znamení i na razítku, jen opis se mění na: VORSTAND DER GEMEINDE ZOHSEE. Razítko je doloženo jen s německým textem a bylo užíváno beze změny až do roku 1938.
1858 Podporou císaře Ferdinanda byla postavena kaple. Císař na stavbu daroval 400 zlatých.
1866 Lanškroun se vykoupil částkou 1732 zlatých z povinnosti poskytovat lidu sázavskému chrastí z městského lesa.
1870 Mimo razítka byla užívána k uzavírání dopisů zálepka zelené barvy se zlatým tiskem obsahující stejné znamení. Jen opis byl jiný: GEMEINDE SIEGEL ZOHSEE.
1890 Začala se stavět silnice z Lanškrouna do Sázavy a dále do Lubníka. Chudému sázavskému lidu se dostalo pracovní příležitosti při stavbě mostu.
1893 31. května a 24. srpna postihly Sázavu přírodní katastrofy. Velké bouře a krupobití zničily tři čtvrtiny úrody.
1900 V obci žije 588 obyvatel.
1901 Zahájila v místnosti zdejší rychty provoz vídeňská firma Schopper a Stodolowsky. Vyráběly se zde nábytkové látky.
1913 Sázavští rolníci Jan Langer a František Richter se stali zakládajícími členy Lanškrounského skladištního družstva. Tohoto roku vznikl nový spor o cestu do městského lesa. Tehdy již vedlo do lesa cest několik. Protože polních cest za nepříznivého počasí nebylo možno používat, jednali lanškrounští se zástupci obce sázavské po několik let o stavbě příjezdové silnice.
1918 První světová válka zasáhla Sázavu jako i jiné obce na Lanškrounsku. Stálé rekvisice a vymáhání zemědělských produktů, potrevinové a jiné poukázky byly předznamenáním doby. Válce padl za oběť také zvon kostelíku o váze 56kg, za nějž byla vyplacena náhrada 224,-K.
1922 V Lanškrouně byl ustaven okresní školní výbor, jehož členy se stali také sázavští občané Augustin Frank a František Richter.
1938 V důsledku okupace bylo zavedeno nové německé razítko s orlicí a hákovým křížem. Po osvobození se v obci užívá razítka se lvem z malého státního znaku a opisem: Komisař pro obec Sázava. Komisařem byl jmenován Josef Beran, který za okupace v Sázavě bydlel a poměry v obci dobře znal.
1939 Do roku 1945 bylo používáno razítko obsahující mimo třířádkového německého frakturního nápisu také německou říšskou orlici.
1945 Od května tohoto roku razítko obsahovalo mimo nápisu nebo opisu jen českého lva ze státního znaku.
1946 Noví osadníci při společné slavnosti zasadili naproti škole lípy svobody. Předsedou prvního Národního výboru se stal Josef Havelka, rolník a místopředsedou Vincenc Žák, zvěrokleštič. V červenci se osídlenci zúčastnili na velké slavnosti v Žichlínku, kde z rukou zástupce Ministerstva zemědělství přijali dekrety o vlastnictví, podle dekretu prezidenta republiky. Zde je otisk razítka z té doby.
1947 Od tohoto roku obec užívá razítko, ve kterém je upuštěno od užívání lva ze státního znaku. Obsahuje text s označením obce.
1952 Po roce 1952 je užíváno jen předepsaného úředního razítka. 10.září v hostinci "U Holomků" došlo k ustanovení JZD. Předsedou byl zvolen Leon Mastný, č.p. 19.
1953 Družstvo sdružovalo 58 členů a hospodařilo na 345 ha. Hodnota jednotky byla 16,85 Kčs.
1955 Po rozporech se JZD konsolidovalo a začalo dobře hospodařit a hodnota jednotky stoupla na 20,10 Kčs.
1960 Volby do Národních výborů. Předsedou byl zvolen Oldřich Hykl a tajemníkem Ladislav Marek.
1976 Obec Sázava byla připojena k městu Lanškrounu a stala se tak jeho částí. V tomto roce se dokončila výstavba vodovodu, který se budoval v tzv. Akci Z. Poté se započalo s přístavbou a rekonstrukcí mateřské a základní školy, s budováním odstavné plochy pro oboustrannou autobusovou zastávku a další drobné akce, jako zřízení dětské poradny, vybavení kulturního zařízení a pod.
1980 V obci na základě sčítání lidu žije 520 obyvatel.
1987 20. listopadu byl slavnostně zahájen prodej v dokončené prodejně Jednota.
1989 V obci žije 519 obyvatel.
1992 1. ledna se obec Sázava oddělila od města Lanškrouna. Prvním starostou se stal p. Josef Kolomazník. Byla provedena kompletní oprava střechy školy a začalo se s výstavbou infrastruktury pro 5 rodinných domků.
1994 V obci žije 543 obyvatel.
1996 Po rekonstrukci bývalé usedlosti č.p. 15 bylo slavnostně zkolaudováno 7 malometrážních bytů, které byly přiděleny místím obyvatelům.
1997 V obci byl ve spolupráci s Východočeskou plynárenskou a.s. vybudován středotlaký plynovod, na který se připojily téměř 2/3 domácností. Dne 7. července postihla obec povodeň, která zaplavila většinu domů kolem řeky a způsobila majitelům nemalé škody na jejich majetku.
1998 Na podzim tohoto roku se konaly komunální volby do místních zastupitelstev. Starostou na další volbení období byl zvolen p. František Khol. Byla zahájena stavba nového mostu, který zpřístupní pozemky určené k nové zástavbě. Dále byla provedena pokládna živičného koberce v prostoru křižovatky a v horní části obce.
1999 V obci žije 555 trvale přihlášených obyvatel. Je dokončena výstavba mostu, provedla se pokládka živičného koberce v délce 450m a připravuje se projektová dokumentace na splaškovou kanalizaci s ČOV, rozvody elektrické energie, venkovního osvětlení a místní komunikace. Na podzim firma OBSTAS započala s rekontrukcí bývalé hasičské zbrojnice, kde v přízemí budou oddělené šatny pro sportovce a v podkroví podkrovní byt pro správce sportovního areálu, který s objektem sousedí.
2000 Dokončení a kolaudace bytu a šaten ke sportovišti, položení živičného asfaltového koberce v horní části obce, zřízení veřejného internetového centra pro veřejnost, vysázení biokoridoru podél hraniční cesty.
2001 Ke konci roku žije v obci 547 trvale přihlášených obyvatel. V tomto roce se podařilo vybudovat kanalizaci s čistírnou odpadních vod v prostoru "za mostem". Na tuto kanalizaci bude připojeno kolem 50 osob, jak z původní tak i z nové výstavby.
2002 V obci je trvale přihlášeno 550 obyvatel. V prostoru " Za mostem " byla vybudována komunikace - zatím bez asfaltového koberce - a zpřístupněno 5 stavebních parcel pro rodinné domky, kde by se mělo začít stavět již v roce 2003.
2003 Započalo se se stavbou čtyř rodinných domků. Položení asfaltového koberce v dolní části obce v délce 450m. Rekonstrukce hygienických místností v mateřské škole. Slavnostně otevřeno zrekonstruované hřiště. V obci žije 556 trvale přihlášených obyvatel.
2006 Byla zahájena celková rekonstrukce Kaple Sv. Prokopa. Na zahradu mateřské školy bylo pořízeno nové vybavení pro děti - průlezky, skluzavka,... V obci žije 554 trvale přihlášených obyvatel. V říjnu proběhly volby do zastupitelstva obce a novou starostkou se na příští čtyři roky stala p. Ilona Trkalová.

[editovat] Historie samoobslužné prodejny Jednoty v Sázavě

Jednota v Sázavě byla klasická samoobslužná prodejna smíšeného zboží, kterých bylo v komunistickém Československu mnoho. Její stavba byla zakotvena do volebního programu Národní fronty a v červenci 1985 byla zahájena výstavba nové prodejny smíšeného zboží v rámci investiční akce „Z“. Stavba byla dokončena v řijnu 1987, celková hodnota díla představovala 1 433 000 Kčs. Dne 20. listopadu 1987 bylo provedeno slavnostní otevření a zahájen provoz této prodejny. Mimo potravinářského zboží zde bylo dále možno koupit uzeniny a balené maso, lahůdkářské, cukrářské a mražené výrobky, ovoce a zeleninu, drogistické a průmyslové zboží.

[editovat] Občanské sdružení SPS Sázava

Občanské sdružení SPS Sázava

Dne 10.7.2007 bylo oficiálně zaregistrováno občanské sdružení s názvem „ Spolek přátel sportu Sázava u Lanškrouna o.s.“ Tento spolek nadšenců je jistě dobře znám většině obyvatel Sázavy. Teď tedy konečně došlo k oficiální registraci sdružení, bylo přiděleno IČ a v nejbližší době dojde i k uzavření smlouvy s obcí o pronájmu sportovního areálu, který SPS již delší čas úspěšně buduje a udržuje. Konkrétně má SPS v současné době 32 zaregistrovaných členů a 7 člennou radu sdružení ve složení: Petr Marek – předseda, Josef Parent – místopředseda, Jiří Malátek – pokladník, Milan Kobza – sportovní referent, Milan Marek brigádnický referent, Věra Marešová – správce areálu a Eva Malátková – kronikářka. SPS se zaměřuje na pořádání sportovních a kulturních akcí především pro děti ( ale i dospělé). Jedná se zejména o zajištění zázemí pro fotbalová utkání ( fungujeme jako druhé hřiště pro TJ Albrechtice). Dále SPS pořádá akce: Pálení čarodějnic, Kácení máje, Loučení s létem... Spolupracuje s obcí při pořádání pouti v Sázavě, Masopustu nebo Mikulášské nadílky. Snad činnost spolku bude i nadále přispívat ke spokojenosti občanů Sázavy. Kdokoli má zájem stát se členem SPS Sázava nebo jen pomoci při organizaci některé z akcí, je vítán. Oficiální stránky SPS