Pekařství
Pekařství je řemeslo a potravinářský obor, který se zabývá výrobou a případně distribucí pečiva, tj. pečených výrobků z moučného těsta. Někdy může znamenat i malou živnostenskou pekárnu a prodejnu.
Obsah |
Historie [editovat]
Pekařská technologie je velice stará a vznikla patrně zároveň s obilnářstvím. Obilí jako základ výživy velké části lidstva se totiž musí nejprve zpracovat, obvykle mletím na mlýncích a ve mlýnech, zadělat s vodou a případně nechat vykynout na těsto, které se nakonec upeče. Tyto činnosti se zprvu dělaly v každé domácnosti, teprve později se z ní oddělilo specializované mlynářství a už ve starověkých městech vznikli samostatní řemeslníci, pekaři, kteří často měli i vlastní mlýny a sklady.
Pekaři se poprvé připomínají v Římě roku 173 př. n. l., v císařské době jich už byly stovky. V Čechách se zmiňují od 10. století a jejich bratrstvo v Praze k roku 1410. Ve středověku patřili vedle řezníků mezi nejbohatší řemeslníky, jejich činnost byla ale už od 14. století také předmětem úřední kontroly. Koš na potápění nepoctivých pekařů do řeky byl z Karlova mostu odstraněn až roku 1688.[1]
Až do poloviny 20. století se rozlišovalo pekařství, cukrářství a ještě zvláštní řemeslo pecnařství, které se omezovalo jen na pečení chleba a bývalo často připojeno k mlýnům. V 19. století byly pekařské technologie (zejména kynutí) vědecky prozkoumány a koncem století se objevily první stroje, parní a později i elektrické a horkovzdušné pece. Dnes se většina pekařských výrobků vyrábí v průmyslových provozech, vedle toho se však udržely i menší živnostenské dílny, které se opět těší zvýšené oblibě. Nabízejí čerstvé pečivo „přímo z pece“, různě zdobené pečivo, ručně pletené housky atd.
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ Ottův slovník naučný, sv. 19, str. 408.
Literatura [editovat]
- Ottův slovník naučný, heslo Pekařství. Sv. 19, str. 408
- Ottův slovník naučný nové doby, heslo Pekařství. Sv. 8, str. 967