Orlické Záhoří
| Orlické Záhoří | |
|---|---|
Kostel sv. Jana Křtitele v části Kunštát |
|
|
|
|
| status: | obec |
| NUTS 5 (obec): | CZ0524 576603 |
| kraj (NUTS 3): | Královéhradecký (CZ052) |
| okres (NUTS 4): | Rychnov nad Kněžnou (CZ0524) |
| obec s rozšířenou působností: | Rychnov nad Kněžnou |
| pověřená obec: | Rokytnice v Orlických horách |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 29,14 km² |
| počet obyvatel: | 212 (28. 8. 2006) |
| zeměpisné souřadnice: | 50° 17′ 4″ s. š., 16° 27′ 8″ v. d. |
| nadmořská výška: | 680 m |
| PSČ: | 517 64 |
| zákl. sídelní jednotky: | 6 |
| části obce: | 1 |
| katastrální území: | 5 |
| adresa obecního úřadu: | Orlické Záhoří 34 517 64 Orlické Záhoří |
| starosta / starostka: | Vojtěch Špinler |
| Oficiální web: http://www.orlickezahori.eu/ E-mail: obec.orlicke.zahori@worldonline.cz |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Obec Orlické Záhoří se nachází v okrese Rychnov nad Kněžnou, v kraji Královéhradeckém. Rozkládá se v Orlickozáhorské brázdě, na pravém břehu řeky Divoké Orlice, při státní hranici s Polskou republikou. Jak název napovídá, hlavní hřbet Orlických hor odděluje obec od vnitrozemí Čech. Orlickým Záhořím probíhá silnice II/311. Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 212 obyvatel.
Obsah |
Části obce[editovat]
Obec se nečlení na místní části, respektive je celá úředně počítána jako část jediná. V jejím rámci se pak vyčleňuje 6 základních sídelních jednotek na 5 katastrálních územích:
- Bedřichovka (0 domů, 0 obyvatel; k. ú. Bedřichovka, 1,85 km²)
- Černá Voda (3 d., 7 ob.; k. ú. Černá Voda u Orlického Záhoří, 7,92 km²)
- Jadrná (4 d., 10 ob.; k. ú. Jadrná, 4,13 km²)
- Kunštát (22 d., 188 ob.; k. ú. Kunštát u Orlického Záhoří, 9,71 km²)
- Trčkov (1 d., 2 ob.; k. ú. Trčkov, 5,53 km²)
- Zelenka (1 d., 4 ob.; k. ú. Jadrná)
(data ze sčítání lidu 2001)
Historie[editovat]
První zpráva o místní části Kunštát pochází z Kladského urbáře z roku 1571, kde se uvádí polesí „oberhalb Neuweistritz, von der Hegerei Verlorenwasser anfangend, der Orlitz nach bis an die „alte wüste Stadt“, die man die Kronstadt nennt“. Další písemná zmínka o obci pochází z roku 1628. Název obce Orlické Záhoří vznikl v roce 1951 po sloučení obcí Kunštátu, Bedřichovky, Jadrné, Trčkova, Zelenky a Černé Vody.
Povstání na Kunštátských horách 1628[editovat]
Opočenské panství patřilo od druhé poloviny 16. století Trčkům z Lípy. Ti byli nekatolíky a podle jejich vzoru byli silně evangeličtí i téměř všichni poddaní jejich rozsáhlého panství.
Za účelem rekatolizace byly po obnoveném zřízení zemském v každém kraji byla zřízeny po roce 1627 protireformační komise. Pro Kraj královéhradecký byli jejími členy:
- Kašpar z Questenbergu - opat strahovského premonstrátského kláštera,
- Otto z Oppersdorfu (na Častolovicích) krajský hejtman - za stav panský a
- Jiří Ostrovský ze Skalky - krajský hejtman - za stav rytířský.
Komise byla hned přednostně vyslána na opočensko, protože si hradecký arciděkan stěžoval, že Trčkové trpí na svém panství kacířské predikanty a tisícihlavá shromáždění kacířů. Nejen vzor vrchnosti, ale i narůstající ekonomické problémy způsobily, že komise vstoupila na sud se střelným prachem. Trčkové sice museli ctít záměry státní a církevní exekutivy, v jejich podání to však často vyznívalo jako karikatura. Nezapomínejme, že stále trvala Třicetiletá válka a Trčkové byli dosti dobře obeznámeni s poměry u státní administrativy, „mladý pán“ Adam Erdmann Trčka byl navíc významným valdštejnským generálem. Zkoušeli tedy, co si mohou dovolit. 26.1.1628 přečetl opočenský purkrabí dobrušským konšelům císařský mandát o přestupu ke katolické církvi.
31.1.1628 dobrušská obec Trčkovi přestup odmítla.
2.2.1628 večer přijela krajská protireformační komise. Přivítal je Adam Erdmann Trčka, syn majitele panství Jana Rudolfa. Komise předvolala na 3.-5.února jednotlivé obce.
Následující den však vesnice přišly najednou a se zbraněmi. Adam Erdmann sice proti nim vyjel s několika jezdci, aby komisi dokázal snahu, ale jednání bylo zmařeno. Sedláci na místě ztrastali několik odpůrců z vlastních řad - jednoho zabili, jednoho ztloukli a jeden utekl. Komise chtěla okamžitě pozvat vojsko, ale Adam Erdmann dohodl s Questenbergem náhradní termín na 8.2.1628.
7.2.1628 jednal Adam s horskými vsemi v Dobrušce a s "krajskými" v Třebechovicích. Obce odmítly přestup Vesnice současně začaly organizovat odpor. Pro nesouhlas s povstáním byl ubit rychtář Jeroným z Nového Hrádku. Byla zřízena služba jízdních kurýrů mezi obcemi. Z každé usedlosti se měl účastnit "vojenské služby" jeden muž. Pro jednotlivé ze tří praporů bylo rozděleno „verbovací“ a „bojové“ teritorium a stanoven postup. Vzniklo i několik dalších samostatných oddílů. Povstání se účastnilo více než 100 zběhlých mušketýrů a ti dodali vojenské zkušenosti. Vysoko v "Kunštátských" horách probíhal výcvik vojska. Počet aktivních povstalců dosáhl asi 4000.
12.2.1628 povolala protireformační komise na náchodský zámek rychtáře a konšely. Opět přišli všichni poddaní a přestup ke katolické církvi odmítli. Odehrál se první střet s vojskem. Zástupy byly rozehnány jízdou a 40 povstalců bylo uvězněno. Asi 50 mužů pod vedením jistého "Roštlapila a krejčího z Kostelce vydrancovala Žalmanovu Lhotku.
13.2.1628 byli znovu předvoláni rychtáři a konšelé na náchodský zámek. Ve 14,00 se objevily houfy ozbrojených sedláků a obklíčily náchodský zámek.
V téže době posílají povstalci shromáždění u Kunštátu dopis Kosteleckým a vyhrožují jim, aby nepřestupovali ke katolické víře. Jiný oddíl táhne od Žalmanovy Lhotky ke Kostelci a Častolovicím.
14.2.1628 je mezi poddané poslán vyjednávat regent trčkovských panství Jindřich Kustoš a ten přislíbil náboženskou svobodu, jen aby dav uklidnil. Sedláci v jeho souhlasu viděli tolik žádanou vstřícnost vrchnosti.
V této době se už zapojili poddaní z trčkovských panství Opočno, Náchod, Nové Město, Smiřice a Rychnov. Samotná jmenovaná města byla proti. K povstalcům se přidala pouze Dobruška a Třebechovice. Zajímavá je postava Václava Králíka z Brocné. Byl to hejtman Lesliů na panství Nové Město nad Metují a tvrdě se zastával poddaných proti jejich přehnanému ždímání proti svému skotskému zaměstnavateli až do té míry, že hrozil odstoupením.
Poddaní projevili pozoruhodné organizační schopnosti. Táhli prý pod korouhvemi s kalichy (možná však šlo o korouhve zabavené v kostelích). K organizátorům patřil i Pavel Špalkař, vysloužilý stavovský voják a dřevař z Kunštátských hor. Zorganizovány byly i sbírky peněz na nákup zbraní. 1.praporu velel hejtman sedlák Krystof - ten padl při dobývání Opočna, lajtnanty byl sedlák Jan Samek a Zoufal z Houdkovic, fendrychem krejčí z Jeníkovic. Dalšími veliteli byli Jan Kuncl z Rychnovka, Vlach z Dobrušky a zeman Zdeněk Straka z Nedabylic na Hoděčíně.
Povstalci dobyli Opočno a zámek Skalku. Koncem února táhne zástup z rychnovska na třebechovicko. Měšťané z Kostelce a Častolovic však povstalce u Lible přepadli a způsobili jim ztráty.
7.3.1628 povstalci dobyli zámek Nové Město nad Metují, zajali regenta Kustoše a ukořistili 5000 dukátů. Vybuchl přitom střelný prach a zahynulo 150 lidí. Dalším cílem byl Náchod a Hradec Králové. Krajský hejtman Otto z Oppersdorfu mezitím uprchl do Hradce Králové a požádal místodržící o vojsko. A vojsko skutečně během týdne dorazilo do samého ohniska povstání:
14.3.1628 dobyl generál Martin Huerta Nové Město nad Metují.
15.3.1628 povstalecké oddíly byly poraženy Valdštejnovými vojáky u Hradce Králové. 500 povstalců bylopobito a 600 zajato.
Nejstarším známým rychtářem (Gerichtsvogt) „Grundstadtu“ byl Michael Neugebauer. Zemřel před rokem 1630. Další rychtáři:
- 1651 Bartl Niederfier
- 1663 Mertten Köller
Ochrana přírody[editovat]
Orlické Záhoří leží v chráněné krajinné oblasti Orlické hory. Na území obce se nachází vícero maloplošných chráněných území:
- PR Bedřichovka
- PR Hraniční louka
- PR Komáří vrch
- NPR Trčkov
- PR Trčkovská louka
- PP U Kunštátské kaple
- PP Velká louka
Galerie[editovat]
-
Vodní nádrž
-
Bývalá celnice u hranice s Polskem
-
Busta císaře Josefa II
| Obec Orlické Záhoří |
|---|
|
ZSJ: Bedřichovka | Černá Voda | Jadrná | Kunštát | Trčkov | Zelenka |
