Rohozná (okres Svitavy)
| Rohozná | |
|---|---|
| status: | obec |
| NUTS 5 (obec): | CZ0533 578673 |
| kraj (NUTS 3): | Pardubický (CZ053) |
| okres (NUTS 4): | Svitavy (CZ0533) |
| obec s rozšířenou působností: | Svitavy |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 11,77 km² |
| počet obyvatel: | 678 (3. 7. 2006) |
| zeměpisné souřadnice: | 49° 39′ 28″ s. š., 16° 24′ 12″ v. d. |
| nadmořská výška: | 575 m |
| PSČ: | 569 72 až 569 92 |
| zákl. sídelní jednotky: | 2 |
| části obce: | 2 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa obecního úřadu: | Rohozná 71 56972 Rohozná u Poličky |
| starosta / starostka: | Vladimír Židek |
| Oficiální web: http://www.rohozna.cz E-mail: obec.rohozna@iol.cz |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Obec Rohozná se nachází v okrese Svitavy, kraj Pardubický. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 678 obyvatel.
Obsah |
Části obce[editovat]
- Rohozná
- Manova Lhota
Historie[editovat]
Historie obce je spjata s kolonizací horního toku Křetínky jejímž centrem byl nově založený hrad Svojanov, tedy s polovinou, spíše druhou, 13. století. První písemná zpráva o hradu pochází z roku 1287, kdy jej jako dědictví po své manželce, královně-vdově Kunhutě, získal na krátkou dobu Záviš z Falkenštejna. Do psané historie však ves vstupuje až v roce 1349 v souvislosti s žádostí o obsazení zdejší farnosti. Nemusíme pochybovat o tom, že významná stavební památka, kostel sv. Erasma-biskupa byla postavena někdy v první třetině 14. století, jak dokládá polygonální kněžiště kostela. S výjimkou krátkého období let 1557-1583 byla obec stálou součástí svojanovského panství. Osada Manova Lhota je poprvé zmiňována v roce 1557 a její název je odvozován od jakéhosi rytíře Mana (spíše rytíře-mana), který měl být také údajně v Rohozenském kostele pohřben. Integrální část obce, tzv. Nová Rohozná, byla postavena na pozemcích Rohozenského dvora pro potřeby dělníků a jejich rodin, z části německé národnosti z okolí, baronem Rüdigerem ze Stillfriedu kolem roku 1823. Tato část obce je dodnes lidově zvána "Familie". Rohozná byla největší českou obcí bývalého poličského okresu. Podle sčítání lidu v roce 1921 měla 2054 obyvatel (Polička 5046). Počet domů 308. V roce 1945 v přeplněné Rohozné bylo 2560 obyvatel a 380 domů. Po II. světové válce odešla celá polovina obyvatel do sousedních obcí a Svitav osídlit zemědělské usedlosti a domy po odsunutých Němcích. Počet obyvatel Rohozné v r. 1945 klesl na 1170. Při posledním sčítání lidu v roce 2001 měla Rohozná 723 obyvatel. Obci byl udělen obecní znak, který byl spolu s praporem vysvěcen dne 25. září 2010.[1]
Spolky[editovat]
Sbor dobrovolných hasičů v Rohozné nejstarší organizace vzniklá v Rohozné 7. prosince 1890 v domě Františka Moravce. Velitelem sboru se stal Josef Záruba dalšími členy výboru byli : František Moravec, Jan Válek, Josef Moravec, Jan Leinveber, Jan Lidmila a Antonín Plašil. Nově vznikající sbor měl kolem 40 členů. Volbě výboru a zakládajícímu aktu byl přítomen velitel Sboru dobrovolných hasičů ve Svojanově Josef Cihlář a starosta obce Jan Palla.[2]
Sokol Rohozná byl založen 27. srpna 1911 jako Tělocvičná jednota Sokol Rohozná. Zakládajícími členy byli : Václav Báča - Klímek (starosta), Václav Borovský, Josef Klaban (jednatel), Jan Klodner (pokladník), František Škranc, František Lukáš, Jindřich Šindler (člen výboru), Václav Tägl (náčelník), Jan Báča Šnicrů a Jindřich Klodner (člen výboru). Patronem nově zakládajícího spolku byl Sokol Polička. Ustavující valná hromada se konala 28. září 1911. Celkový počet členů činil 20 a od října 1911 bylo započato s cvičením v sále br. Václava Borovského.
Kultura[editovat]
Kino[editovat]
Koncem 20. let 20.století bylo v hostinci U Tobiášů zřízeno kino s 200 sedadly, kde se hrály němé filmy s titulky, které návštěvníkům předčítal p. Jindřich Šedaj. Po vyhoření bylo ve stejném místě zřízeno nové kino soukromníkem Pitrou z Chrudimi v roce 1931. V roce 1949 přešlo kino do správy Národního výboru. V listopadu 1973 bylo zřízeno a přestěhováno nové kino do sálu bývalého hostince p. Leinvebra čp. 205.
Osobnosti[editovat]
- Ladislav Báča (1908-1991) - pedagog, národopisec, vlastivědný pracovník a zakladatel českotěšínského muzea
- Bohuslav Březovský (1912-1976) - pedagog
Pamětihodnosti[editovat]
- kostel svatého Erasma biskupa
- pomník obětem druhé světové války před budovou školy s nápisem : Obětem fašismu 1939 - 1945 Bohumil Mareček, Josef Báča, Jan Gloser, Štěpán Krabička
- pamětní deska na budově školy s nápisem : V této škole se narodil spisovatel a dramatik Bohuslav Březovský 1912 - 1976.
Pověsti[editovat]
Pokud na zdejší zvony zvoní chromý nebo neduživý ve svátek Maří Magdalény, uzdraví se.
Reference[editovat]
Literatura[editovat]
- ŠORM, Antonín. Pověsti o českých zvonech. Praha: V. Kotrba, 1926.
- Škranc Ludvík, Rohozná, pohled do minulosti, rukopis
- Konečný Stanislav : Poličsko, SURSUM Tišnov 2005
- Durdík Tomáš : Encyklopedie českých hradů, LIBRI Praha 1997
| Obec Rohozná |
|---|
|
Manova Lhota | Rohozná |
