Miloš Nesvadba

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Miloš Nesvadba
Miloš Nesvadba v roli Paola ve hře Miloslava Stehlíka Loď dobré naděje, uvedené v Národním divadle v roce 1948 v režii Františka Salzera
Miloš Nesvadba v roli Paola ve hře Miloslava Stehlíka Loď dobré naděje, uvedené v Národním divadle v roce 1948 v režii Františka Salzera
Narození17. dubna 1925
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí22. července 2020 (ve věku 95 let)
ČeskoČesko Česko
Povoláníherec, spisovatel, malíř, scénograf, karikaturista a ilustrátor
Manžel(ka)Jaroslava Nesvadbová
DětiMichal Nesvadba
Oceněnízasloužilý umělec
Citát
Rád se směju[1]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Miloš Nesvadba (vpravo) jako policajt Pazdušek (Jan Drda: Městečko na dlani, Studio Národního divadla, 1947)

Miloš Nesvadba (17. dubna 1925 Praha22. července 2020[2][3]) byl český herec, spisovatel, ilustrátor, výtvarník, dlouholetý člen činohry Národního divadla v Praze známý svými kresbičkami a malůvkami pro děti, působil také jako komiksový kreslíř, karikaturista, divadelní a televizní scénograf. Jeho syn Michal Nesvadba je známý herec, bavič a mim.

Život[editovat | editovat zdroj]

Vyrůstal se starším bratrem Jiřím, který se stal scénografem a divadelním režisérem. Odmaturoval na reálném gymnáziu (1944) a přihlásil se na Státní konzervatoř v Praze. Jeho studia však přerušila druhá světová válka a po válce se na konzervatoř již nevrátil. Hereckou průpravu získal v Souboru mladých Jindřicha Honzla (později Studia Národního divadla). V roce 1948 byl angažován do činohry Národního divadla, kde ztvárnil desítky rolí. Poslední představení, derniéru Revizora zde odehrál spolu s Lubou Skořepovou dne 18. června 2014.[4]

Na filmovém platně se objevil ve více než 30 filmech, většinou v drobných rolích. Debutoval v historické komedii Miroslava Cikána Alena v roce 1947. Nejvíce filmových rolí ztvárnil v průběhu 50. let, později se objevoval na filmovém plátně celkem zřídka. Jednu z mála hlavních rolí dostal v budovatelském filmu Zítra se bude tančit všude (1952). Nezapomenutelnou roli prince ze Země zacházejícího slunce si zahrál v pohádce Bořivoje Zemana Pyšná princezna (1952). Příležitostně se objevoval i v televizních seriálech a inscenacích. Velkou oblibu si také získal svými hereckými a kreslířskými výstupy v pořadech pro děti. V roce 1977 podepsal tzv. antichartu a jeho jméno díky podpisu bylo na druhé stránce Rudého práva.

Vedle herectví od mládí projevoval neobyčejné výtvarné nadání, díky kterému proslul také jako kreslíř karikatur a vtipů, ilustrátor knih, z nichž některé sám napsal. Kreslil do novin a časopisů, jako výtvarník stál i u zrodu časopisu Dikobraz. Svou práci převážně zasvětil dětem a jeho jméno je také úzce spjato s dvěma dětskými časopisy Mateřídouška a Sluníčko, ve kterých hojně publikoval svoje kresby i literární díla.

V roce 1964 se stal zakládajícím členem Odboru přátel a příznivců Slavie, který měl za cíl zachránit a pozdvihnout fotbalovou Slavii, toho času živořící ve druhé fotbalové lize.[5]

Se svou ženou, kostýmní výtvarnicí Jaroslavou měl dva syny. Prvorozený syn Michal je herec a mim, stejně jako jeho otec se věnuje převážně dětem. Mladší syn Martin je vydavatelem časopisu a provozuje malou cestovní kancelář. Miloš Nesvadba byl i dědem (měl čtyři vnoučata) a pradědem.

Věnoval se také ilustrátorské činnosti, zejména knížek pro děti. V roce 1989 byl jmenován zasloužilým umělcem.

Zemřel dne 22. července 2020 ve věku 95 let.[3][6] Poslední rozloučení, kterého se zúčastnila jeho rodina, kolegové i příznivci jeho díla, se konalo 6. srpna 2020 ve vinohradském chrámu Nejsvětějšího srdce Páně. Pietní akt se v kostele odehrával po tom, co se rodina nedohodla s vedením pražského Národního divadla na obřadu v budově divadla; podle ředitele Jana Buriana bylo rozloučení v Národním divadle neuskutečnitelné z důvodu jeho rekonstrukce.[7]

Divadelní role, výběr[editovat | editovat zdroj]

Film[editovat | editovat zdroj]

Televize[editovat | editovat zdroj]

Knihy pro děti (výběr)[editovat | editovat zdroj]

  • Ondra a 3 Marťánkové – 1963
  • Evička a Monoklíček

Knihy pro děti s ilustracemi Miloše Nesvadby z posledních let:

  • Michal maluje s tátou – září 2007
  • Michal doma s mámou – září 2008
  • Krok za krokem celým rokem – září 2008
  • Knížka pro malé čarodějky – září 2008

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SPÁČILOVÁ, Mirka. Zemřel herec a výtvarník Miloš Nesvadba. Bylo mu 95 let. Kultura | Divadlo. iDNES.cz. MAFRA, a. s., 22. červenec 2020. Dostupné online [cit. 2020-08-07]. 
  2. Zemřel Miloš Nesvadba
  3. a b rea; ČTK. Zemřel Miloš Nesvadba. Fotografie Milan Malíček; Kultura. Právo. Borgis, a.s., 23. červenec 2020, roč. 30, čís. 170, s. 25. Dostupné online [cit. 2020-08-04]. ISSN 1211-2119. 
  4. Skořepová se loučí s Národním: „Všechno jsem ještě neřekla“. Fotografie Veronika Šimková, Viktor Lomoz; Kultura. ČT24 [online]. Praha: Česká televize, 19. červen 2014 [cit. 2020-08-07]. Dostupné online. 
  5. HOUŠKA, Vítězslav; PROCHÁZKA, Pavel. Věčná Slavia. 3. vyd. Praha: Olympia, a. s., 2010. 246 s. ISBN 978-80-7376-200-1. S. 127. 
  6. e-GAG: Zemřel herec, který vesele kreslil a ilustroval. www.cartoongallery.eu [online]. [cit. 2021-05-30]. Dostupné online. 
  7. ČTK; jaš. S Milošem Nesvadbou se lidé loučili v kostele. Fotografie Petr Horník; Zpravodajství. Právo. Borgis, a.s., 7. srpen 2020, roč. 30, čís. 183, s. 3. ISSN 1211-2119. 
  8. HÁJEK, Jiří et al. Divadlo nové doby (1945–1948). Vyd. 1. Praha: Panorama, 1990. 505 s. (Dramatická umění). ISBN 80-7038-140-X. S. 383–4.
Autogram Miloše Nesvadby (spolu s kresbičkou) v knize Bubetka v Praze od Ladislava Dvorského z roku 1985

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]