Slabikář

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Slabikář z roku 1784

Slabikář je učebnice čtení vybraného (obvykle mateřského) jazyka určená pro žáky prvních tříd základních škol.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Francouzský slabikář z roku 1861 (Písmeno T)

Pro učení čtení a latině vznikaly ve středověku abecedáře, tabulky s písmeny. První slabikáře v mateřském jazyce vznikaly s rozšířením městských škol v 16. století a obsahovaly abecedu i jednoduché texty ke čtení, základy náboženství, případně i básně. Staré slabikáře patří mezi nejvzácnější tištěné knihy, protože se jich zachovalo velmi málo. V 19. století se začaly tisknout obrázkové slabikáře, kde bylo na každé stránce písmeno a odpovídající obrázek. Začátkem 20. století se užívala jiná, tzv. globální metoda učení čtení, kde se děti učily rozpoznávat celá (jednoduchá) slova. Takovým slabikářem byla Poupata. Na slabikář pak navazovala Čítanka a další učebnice.

Azbuka Ivana Fjodorova (Lvov 1574)

Používané české slabikáře a první čítanky[editovat | editovat zdroj]

  • Nejstarší český slabikář je Slabikář Czeský a jiných náboženství počátkové, kterýmžto věcem dítky křesťanské hned z mladosti učeny býti mají, Prostějov, 1547
  • První státem schválený český slabikář je z roku 1775
  • Slabikář autorů Adolfa Frumara a Jana Jursy, s ilustracemi Mikoláše Alše, později i s ilustracemi Adolfa Kašpara, 1898

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Alphabet books ve Wikimedia Commons

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  1. Dezider Banga
  2. Slabikář DYS
  • Ottův slovník naučný nové doby, heslo Slabikář. Sv. 10, str. 1306