Mák setý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Mák setý

Mák setý
Mák setý
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: vyšší rostliny (Cormobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: pryskyřníkotvaré (Ranunculales)
Čeleď: makovité (Papaveraceae)
Rod: mák (Papaver)
Binomické jméno
Papaver somniferum
L., 1753
Mák setý
Nezralá makovice
Pole máku ve Francii

Mák setý (Papaver somniferum L.) je rostlina z čeledi makovitých, u nás běžně pěstovaná jako zdroj potravinářského máku. Obsahuje různé alkaloidy a bílé mléko z nezralých makovic je významný zdroj opia, proto je v některých státech jeho pěstování zakázáno. Co se legální produkce týče, Česká republika patří ve světovém měřítku k nejvýznamnějším pěstitelským zemím.

Synonyma[editovat | editovat zdroj]

  • Papaver officinale

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jednoletá rostlina 30-150 cm vysoká, lysá a namodralá, silně mléčicí. Listy jsou přisedlé, podlouhle vejčité a pilovitě zubaté. Květní stopky jsou dlouhé, často odstále chlupaté, květy až 10 cm v průměru. Kalich je lysý, dva páry korunních plátků bílé, růžové, červené nebo fialové barvy s černohnědou skvrnou na basi se silně překrývají a snadno opadávají. Okraje lístků vlnité až zubatě stříhané. Blizna má osm až dvanáct laloků, semeník kulovitý. Zralá makovice je světle šedá, téměř kulovitá, 3-5 cm v průměru, s víčkem. Semena drobná, bílá, namodralá nebo černá, silně olejnatá. Kvete v červnu až srpnu, pěstuje se v mnoha odrůdách a často zplaňuje.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Mák je využíván již několik tisíc let. Prvně se nejspíše pěstoval již v 6. tisíciletí př.n.l. v oblasti Středomoří a o tisíc let později v Mezopotámii sloužil jako zdroj opia. Některé civilizace jako např. Egypťané využívaly opia jako sedativa.[2]

9. století se dostal z oblasti Persie na území dnešní Číny, kde se později, přibližně v 18. století, stalo opium významnou silou ovlivňující společnost.

V České republice[editovat | editovat zdroj]

Na území dnešní České republiky se mák ve velkém jako olejnina začal pěstovat počátkem 19. stol. po katastrofálních škodách na olivových plantážích v jižní Francii. V roce 1896 se mák pěstoval na ploše 1772 ha, s průměrným výnosem 0,71 t/ha, nejvíce ve středních Čechách okolo Prahy a v okolí Tábora a Čáslavi.[3] Do roku 1946 vzrostla plocha, na které se mák pěstoval, na 31 000 ha a od té doby postupně klesala na méně než 8 000 v roce 1989. Poté začala prudce vzrůstat k 30 000 ha v roce 1994. Další prudký skok následoval po roce 2004 (hektarový výnos 0,9 t/ha) a v roce 2007 bylo mákem oseto téměř 60 000 ha (0,58 t/ha).[4] Pěstování máku postupně nahradilo plodiny regulované EU jako je např. cukrovka. V pozdějších letech ale došlo k poklesu oseté plochy. [5]

Mezi odrůdy vyšlechtěné na českém území patří Azur (pěstován během let 1928–73), Hanácký modrý (1934–80) a Amarin (1975).

Podle zákona 167/1998 Sb o návykových látkách je zakázáno z máku získávat opium (§ 15) a pěstování máku na výměře větší než 100 m2 podléhá ohlašovací povinnosti (§ 29).

Produkce makového semene v tunách za rok 2008
Zdroj: FAOSTAT[6] (FAO)

Česko 49248 62 %
Turecko 10384 13 %
Francie 5000 6 %
Maďarsko 3300 4 %
Německo 2800 4 %
Rumunsko 1600 2 %
Rakousko 1567 2 %
Slovensko 1215 2 %
Zbývající státy 1536 5 %
Svět celkem 83435 100 %
Vlivem zaokrouhlování přesahuje součet podílů 100 %

Využití[editovat | editovat zdroj]

Maková náplň do pečiva
makový závin

Téměř všechna produkce je určena pro potravinářství, makovina (makovice) je využívána ve farmacii. Mák se široce používá především při přípravě makového pečiva. Přes 4/5 produkce jsou exportovány, především do slovanských zemí, kde je mák tradiční pochoutkou. V západních zemích jsou makové produkty často pokládány za nevhodné, protože je částečně mylně předpokládáno, že obsahují návykové látky.

V potravinářském máku, který je pěstovaný v České republice, by však morfinukodeinu mělo být jen nepatrné množství. Nedávný výzkum provedený lékařským týmem fakultní nemocnice v Plzni však naznačuje, že hodnoty těchto látek v krvi by mohly ve výjimečných případech dosáhnout hodnot, které sice k navození euforického stavu ještě nevedou, ale mohly by postihnout reakční rychlost řidiče. Při hodnocení policejní hlídkou by velké jedlíky makových koláčů proto mohlo čekat i obvinění z řízení pod vlivem omamných a psychotropních látek.[7]

Při sklizni máku je nutné klást důraz na zralost semene. Nedozrálé semeno máku může obsahovat více kodeinu, který má sedativní účinky.[8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. J. Dostál a kol., Květena ČSR. Praha: Přírodovědecké nakl. 1950, str. 213.
  2. Enpsyro - mák setý [online]. [cit. 2008-05-18]. Dostupné online.  
  3. http://sdruzeni.ceskymak.cz/download/obcasnik_1.pdf, str. 8
  4. http://www.agroweb.cz/Svetovi-v-produkci-makoveho-semene__s336x32818.html
  5. http://www.agroweb.cz/Mak-%E2%80%93-neuveritelny-vzestup-velky-pad__s1719x62611.html
  6. http://faostat.fao.org/site/567/DesktopDefault.aspx?PageID=567 FAOSTAT
  7. IDnes - Lékaři varují: Nejezte před jízdou makové koláče. Budete zfetovaní
  8. http://www.slouceniny.unas.cz/alkaloidy.htm

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • J. Dostál a kol., Květena ČSR. Praha: Přírodovědecké nakl. 1950
  • Ottův slovník naučný, heslo Mák. Sv. 16, str. 658
  • Ottův slovník naučný, heslo Papaver. Sv. 19, str. 163

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu