Makovité

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Makovité

mák alpský (Papaver alpinum)
mák alpský (Papaver alpinum)
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: pryskyřníkotvaré (Ranunculales)
Čeleď: makovité (Papaveraceae)
Meconopsis betonicifolia
dymnivka Corydalis scouleri
Dendromecon harfordii
Argemone platyceras

Makovité (Papaveraceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu pryskyřníkotvaré (Ranunculales).

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Jednoleté až vytrvalé byliny nebo méně často keře i menší stromy s měkkým dřevem. Listy jsou obvykle jednoduché střídavé, s čepelí často laločnatou nebo dělenou a s víceméně peřenou žilnatinou, bez palistů. Okraj čepele celokrajný nebo zubatý až ostnitý. Stonky jsou často s mléčnicemi obsahujícími bílý nebo barevný latex. Květy jsou oboupohlavné, pravidelné nebo souměrné, v květenstvích různého typu. Okvětí je rozlišené na kalich a korunu, vzácně zcela chybí. Kališní lístky v počtu nejčastěji 2 nebo 3, obvykle rychle opadavé. Korunní lístky v počtu 4 nebo 6 (vzácněji více). Tyčinek je mnoho, zřídka 2 nebo 4. Gyneceum je synkarpní svrchní ze 2 až mnoha plodolistů s parietální placentací a s jedním, několika nebo nejčastěji s mnoha vajíčky. Plodem je tobolka, šešule nebo šešulka, méně často oříšek.

Makovité je velká čeleď zahrnující asi 770 druhů ve 44 rodech. Centrum rozšíření je v mírném a subtropickém pásu severní polokoule, mimo tuto oblast se vyskytuje v Jižní a Střední Americe (mimo Amazonii) a ve východní a jižní Africe.

Květy jsou opylovány hmyzem nebo výjimečně větrem (Bocconia a Macleaya)

Charakteristickou obsahovou látkou jsou isochinolinové alkaloidy.

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Dříve rozlišované čeledi dymnivkovité (Fumariaceae), Hypecoaceae a Pteridophyllacee byly vřazeny do čeledi makovité. V současném pojetí je rozdělována na dvě podčeledi (Fumarioideae a Papaveroideae) a šest tribů.

Zástupci[editovat | editovat zdroj]

  • Argemone - byliny a polokeře, 32 druhů v Severní i Jižní Americe a na Havaji
  • Bocconia - 9 druhů
  • Chelidonium majus - vlaštovičník větší - jediný druh rodu, výskyt v Eurasii i Severní Americe
  • Corydalis - dymnivka - největší rod, asi 400 až 500 druhů, výskyt v severním mírném pásu (a jeden druh ve východní Africe)
  • Dendromecon - keře i menší stromy, 2 druhy rostoucí na západě Severní Ameriky
  • Dicentra - srdcovka
  • Eschscholzia - sluncovka - jednoleté nebo vytrvalé byliny, 12 druhů v západních USA a severozápadním Mexiku
  • Fumaria - zemědým - asi 50 druhů, výskyt od Kanárských ostrovů přes Středomoří po střední Asii
  • Glaucium - přes 20 druhů s centrem diverzity ve Středomoří
  • Macleaya - vytrvalé vysoké byliny, jeden druh v Severní Americe, druhý ve východní Asii
  • Meconopsis - vytrvalé byliny, asi 53 druhů v Číně a Himaláji, jeden druh v Evropě
  • Papaver - mák - asi 50 až 80 druhů s centrem diversity ve Středomoří
  • Pteridophyllum racemosum - bezlodyžná bylina původem z Japonska
  • Sanguinaria canadensis - vytrvalá bylina, rostoucí v Severní Americe

Seznam rodů[editovat | editovat zdroj]

Adlumia, Arctomecon, Argemone, Bocconia, Canbya, Capnoides, Ceratocapnos, Chelidonium, Corydalis, Cryptocapnos, Cysticapnos, Dactylicapnos, Dendromecon, Dicentra, Dicranostigma, Discocapnos, Eomecon, Eschscholzia, Fumaria, Fumariola, Glaucium, Hesperomecon, Hunnemannia, Hylomecon, Hypecoum, Macleaya, Meconella, Meconopsis, Papaver, Platycapnos, Platystemon, Pseudofumaria, Roemeria, Romneya, Sanguinaria, Sarcocapnos, Stylomecon, Stylophorum, Trigonocapnos

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Judd et al. Plant Systematics: A Phylogenetic Approach. 2. ed. Sinauer Associates Inc, 2002. ISBN 9780878934034.
  • Smith N. et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton Univ. Press, 2003. ISBN 0691116946.
  • Valíček P. et al. Užitkové rostliny tropů a subtropů. 2. vyd. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6.
  • Hejný S. et al. Květena České republiky 1. 2. vyd. Praha: Academia, 1997. ISBN 80-200-0643-5.
  • Mártonfi P. Systematika cievnatých rastlín. Košice: Univ. P. J. Šafárika, 2003. ISBN 80-7097-508-3.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu