Vlaštovičník větší

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Vlaštovičník větší
Vlaštovičník větší
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae) Podříše: vyšší rostliny (Cormobionta) Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta) Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida) Řád: makotvaré (Papaverales) Čeleď: makovité (Papaveraceae) Rod: vlaštovičník (Chelidonium)
Binomické jméno
Chelidonium majus L.

Vlaštovičník větší (Chelidonium majus) je vytrvalá rostlina z čeledi makovité (Papaveraceae) .

Obsah 1 Popis 2 Rozšíření 3 Léčivé účinky 4 Reference

[editovat] Popis

Vlaštovičník dorůstá výšky až jednoho metru. Listy jsou vstřícně postavené, vejčité, laločnatě vroubkované, na rubu řídce ochlupené. Kvete od května do září; žluté květy vyrůstají na dlouhých stopkách a vytvářejí okolíky. Po odkvětu dozrávají semena v plodech, jimiž jsou šešule. Lodyhy i listy se snadno lámou a na lomu roní tmavě žluté až oranžové mléko. Celá rostlina je považována za jedovatou.

[editovat] Rozšíření

Pochází z Evropy, ze Středomoří. Je také široce rozšířený v Severní Americe, kam byl přivezen osadníky pro své léčivé účinky před rokem 1672.

Roste na půdách s vyšším obsahem dusíku a dostatečnou vlhkostí, nejčastěji podél cest a plotů, na rumištích, v zahradách aj.

[editovat] Léčivé účinky

Rostlina obsahuje kromě jiných účinných látek alkaloidy izochinolinového typu a deriváty kyseliny kávové. Odvar z vlaštovičníku působí proti dráždivému kašli, ulevuje při bolestech spojených s chorobami žlučníku a působí preventivně proti astmatickým záchvatům. Opakovaným potíráním čerstvě prýštícím mlékem s cytostatickým až leptavým účinkem lze odstraňovat bradavice a teoreticky i malé vnější nádory. Přestože šťáva je očím nebezpečná a vyvolává silné pálení, někteří léčitelé v minulosti aplikovali malé množství do očního koutku při léčbě některých zákalů. Historicky byly vlaštovičníku přičítány mnohde mimořádné léčivé i magické účinky a někteří léčitelé dodnes věří v jeho účinek i proti některým druhům vnitřní rakoviny (např. J. Fodrek). Jedovatost je v literatuře přeceňovaná (upozornil na to i J. A. Zentrich), v praxi je vlaštovičník bez nežádoucích účinků místy používán do bylinných směsí.^[1]

[editovat] Reference

1. ↑ HOFFMANOVÁ, Eva; JEBAVÝ, František. Rostliny v domácí lékárně. Božkov : Knihkupectví "U podléšky", 1991.

Tento botanický článek je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.