Vlaštovičník větší

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Vlaštovičník větší

Vlaštovičník větší
Vlaštovičník větší
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: vyšší rostliny (Cormobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: pryskyřníkotvaré (Ranunculales)
Čeleď: makovité (Papaveraceae)
Rod: vlaštovičník (Chelidonium)
Binomické jméno
Chelidonium majus
L.

Vlaštovičník větší (Chelidonium majus) je vytrvalá rostlina z čeledi makovité (Papaveraceae).

listy a květy

Obsah

Popis [editovat]

Vlaštovičník dorůstá výšky až jednoho metru. Listy jsou vstřícně postavené, vejčité, laločnatě vroubkované, na rubu řídce ochlupené. Kvete od května do září; žluté květy vyrůstají na dlouhých stopkách a vytvářejí okolíky. Po odkvětu dozrávají semena v plodech, jimiž jsou šešulovité tobolky.[1] Lodyhy i listy se snadno lámou a na lomu roní tmavě žluté až oranžové mléko. Celá rostlina je při předávkování považována za jedovatou.

detail květu a poupata

Rozšíření [editovat]

Pochází z Evropy, ze Středomoří. Je také široce rozšířený v Severní Americe, kam byl přivezen osadníky pro své léčivé účinky před rokem 1672.

Roste na půdách s vyšším obsahem dusíku a dostatečnou vlhkostí, nejčastěji podél cest a plotů, na rumištích, v zahradách aj.

Léčivé účinky [editovat]

Rostlina obsahuje kromě jiných účinných látek alkaloidy izochinolinového typu a deriváty kyseliny kávové. Odvar z vlaštovičníku působí proti dráždivému kašli, ulevuje při bolestech spojených s chorobami žlučníku a působí preventivně proti astmatickým záchvatům. Opakovaným potíráním čerstvě prýštícím mlékem s cytostatickým až leptavým účinkem lze odstraňovat bradavice a teoreticky i malé vnější nádory. Přestože šťáva je očím nebezpečná a vyvolává silné pálení, někteří léčitelé v minulosti aplikovali malé množství do očního koutku při léčbě některých zákalů. Historicky byly vlaštovičníku přičítány mnohde mimořádné léčivé i magické účinky a někteří léčitelé dodnes věří v jeho účinek i proti některým druhům vnitřní rakoviny (např. J. Fodrek). Jedovatost je v literatuře přeceňovaná (upozornil na to i J. A. Zentrich), v praxi je vlaštovičník bez nežádoucích účinků místy používán do bylinných směsí.[2]

Reference [editovat]

  1. www.klidapohoda.unas.cz, vlaštovičník větší, botanický popis
  2. HOFFMANOVÁ, Eva; JEBAVÝ, František. Rostliny v domácí lékárně. Božkov : Knihkupectví "U podléšky", 1991.  

Literatura [editovat]

  • Jirásek Václav (Doc. RNDr. CSc.); Starý Fr. (RNDr.PhMr. CSc): Kapesní atlas léčivých rostlin - SPN Praha 1986, 1. vyd., (320 stran) str.298.
  • Treben Maria: Zdraví z boží lékárny - nakl. Dona České Budějovice 1991, 1. vyd. (98 stran)
  • Vermeulen Nico: Encyclopedie van Kruiden - Rebo Int. B.V., Lisse, Nizozemí; česky Encyklopedie bylin a koření - Rebo CZ Čestlice 2001, 2. vyd., (322 stran) str. 83-84.
Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Wikiversity-logo.svg
Wikiverzita nabízí obsah na téma: