Selenga

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Selenga
Селенга
řeka v Mongolsku
řeka v Mongolsku
Základní informace
Délka toku 1024 km
Plocha povodí 447 000 km²
Průměrný průtok 935 m³/s
Světadíl Asie
Zdrojnice
Iderín gol, Delger mörön
Ústí
Bajkal
Protéká
MongolskoMongolsko Mongolsko (Chövsgölský, Bulganský, Selengský ajmag), RuskoRusko Rusko (Burjatsko)
Úmoří, povodí
Severní ledový oceán, Karské moře, Jenisej, Angara
Selengerivermap.png

Selenga (mongolsky Сэлэнгэ мөрөн, rusky Селенга) je řeka v Mongolsku (Chövsgölský, Bulganský, Selengský ajmag) a v Burjatské republice v Rusku. Je 1024 km dlouhá od pramene zdrojnice Iderín gol (409 km dolního toku je v Rusku). Povodí má rozlohu 447 000 km². Řeka je součástí říčního systému Jenisej, Angara, Selenga a tvoří jeho nejdelší zdrojnici. Celý tok měří 5539 km, což jej řadí na páté místo mezi nejdelšími řekami světa.

Průběh toku[editovat | editovat zdroj]

Vzniká soutokem Iderín golu a Delger mörönu v severní části Mongolska. Je převážně rovinnou řekou, která teče střídavě v zúžené dolině (1 až 2 km) a v širokém údolí (20 až 25 km), kde se rozděluje na průtoky. Ústí do jezera Bajkal, přičemž vytváří rozsáhlou deltu o rozloze 680 km². Je největší řekou, která se do jezera vlévá a tvoří přibližně polovinu celkového přítoku do něj.

Hlavní přítoky[editovat | editovat zdroj]

Vodní režim[editovat | editovat zdroj]

Na jaře se obvykle mírně zvýší vodní stav. K dešťovým povodním dochází v létě a na podzim. V zimě je stav vody nejnižší. Průměrný roční průtok vody na mongolsko-ruské hranici činí 310 m³/s a ve vzdálenosti 127 km od ústí činí 935 m³/s. Zamrzá v listopadu a rozmrzá v dubnu.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Nejvýznamnější města podél toku jsou Süchbátar (Mongolsko), Ulán-Ude, Selenginsk (Rusko). Vodní doprava je možná do Süchbátaru.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Selenga ve Wikimedia Commons

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Селенга na ruské Wikipedii.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]