Sandro Penna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Sandro Penna (12. června 1906, Perugia, Itálie21. ledna 1977, Řím) byl italský básník. Své zářivé poetické miniatury zaznamenával do svého zápisníku při toulkách po celé Itálii, po dlouhou dobu stranou hlavního proudu soudobé literatury.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v umbrijské Perugii v rodině obchodníka. Ve třiadvaceti letech, jako diplomovaný účetní, odešel s matkou do Říma, kde se živil jako příležitostný novinář a spisovatel. Vedl svobodný, nespoutaný tulácký život, jehož radosti i melancholie se odrážejí v jeho průzračné, neliterátsky chápané poezii. Jeho koncentrované, snad jen zdánlivě lehce načrtnuté lyrické zlomky připomínají orientální haiku. Nějaký čas žil Penna také v Miláně, kde pracoval v knihovně. Básníkův osobitý talent jako první rozpoznal Umberto Saba: „Stále tě vidím s tvým kufříkem, tvé nové, podivuhodné básně a lehkou (opravdu slabou) neurózu. Ó lehký Penno, ty nevíš jednu věc – nevíš, jak jsem ti záviděl!“ (23. listopadu 1932). Svou první báseň („Život je vzpomenout si na tesklivé probuzení...“), která se zalíbila Sabovi, napsal na okraj novin, když se v noci probudil a nemohl spát. Postupného uznání se dočkal až v 60. letech, poté co na jeho dílo upozornil Pier Paolo Pasolini. Dnes není sporu o tom, že Pennovy verše patří k vrcholům italské poezie 20. století.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Básně (Poesie, 1939)
  • Poznámky (Appunti, 1950)
  • Příjezd k moři (Arrivo al mare, 1955)
  • Zvláštní radost žít (Una strana gioia di vivere, 1956)
  • Kříž i rozkoš (Croce e delizia, 1958)
  • Tutte le poesie (1970)
  • Trochu horečky (Un po di febbre, 1973)
  • Zvláštnosti (Stranezze, 1976)
  • Zmatený sen (Confuso sogno, 1980)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Dörthe Wilken: „E questa festa di parole in me“, Intertextualität und Intermedialität im Werk Sandro Pennas, Meidenbauer, München 2006