Přeskočit na obsah

Via Appia

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Via Appia
Základní informace
Lokalizace
Souřadnice
Map
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Via Appia. Regina Viarum
Světové dědictví UNESCO
Smluvní státItálieItálie Itálie
Typkulturní dědictví
Kritériumiii, iv, vi
Odkaz1708 (anglicky)
Zařazení do seznamu
Zařazení2024 (neznámé zasedání)

Via Appia byla nejdůležitější silnice starověkého Říma. Začínala za městskými hradbami Říma u městské brány Porta San Sebastiano a vedla v délce 195 km do města Capua v Kampánii, kde se napojovala na Via Latina. Sloužila jako obchodní cesta a zásobovací tepna pro armádu v boji proti Samnitům. V roce 2024 byly zachovalé fragmenty cesty (ale i doprovodné objekty, např. amfiteátry, akvadukty, mosty, lázně, vítězné oblouky) v regionech Lazio, Kampánie, Basilicata a Apulie zapsány na seznam světového dědictví UNESCO.

Její stavbu začal cenzor Appius Claudius Caecus v roce 312 př. n. l., po němž je pojmenována.

V roce 71 př. n. l. zde bylo ukřižováno asi 6 000 zajatých povstalců po porážce Spartakova povstání. Později byla protažena až do přístavu Brundisium (dnešní Brindisi). Původní trasa vedla přes Benevent a Tarent do Brindisi. Císař Traján nechal roku 114 n. l. z Beneventu postavit další silnici (Via Appia Traiana) přes Bari, což zkrátilo cestu z Říma do Brindisi o jeden až dva dny.

Na přelomu 2. a 3. století bylo v Římě kolem této cesty zbudováno římskými papeži rozsáhlé pohřebiště tzv. Kalixtovy katakomby.

Od pozdní antiky docházelo k postupné degradaci silnice z důvodu nedostatečné údržby. Ještě roku 536 ji využil vojevůdce Belisar při bojích s Góty k postupu na Řím. Rozšiřování močálů v pozdější době znemožnilo používání severní části silnice, opuštění města Tres Tabernae znamenalo konečnou zkázu.

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]