Jörg Haider
| Jörg Haider | |
|---|---|
 |
|
|
6. Guvernér Korutan
|
|
| Ve funkci: 1999 – 2008 |
|
| Předchůdce | Christoph Zernatto |
| Nástupce | Gerhard Dörfler |
| Ve funkci: 1989 – 1991 |
|
| Předchůdce | Peter Ambrozy |
| Nástupce | Christoph Zernatto |
|
|
|
| Narození | 26. ledna 1950 Bad Goisern, Rakousko |
| Úmrtí | 11. října 2008 (ve věku 58 let) Köttmannsdorf, Rakousko |
| Politický subjekt | Svobodná strana Rakouska (1970-2006) Svaz pro budoucnost Rakouska (2006-2008) |
| Choť | Claudia Haider-Hofmannová |
| Děti | Ulrike, Cornelia |
| Vzdělání | Vídeňská univerzita |
| Zaměstnání | Advokát |
| Náboženství | Římskokatolická církev |
Jörg Haider (26. ledna 1950 – 11. října 2008) byl rakouský politik, představitel tamějšího tzv. třetího tábora[1], kde se mísí prvky liberalismu a nacionalismu[1]. Naposledy byl zemským hejtmanem Korutan a předsedou parlamentní strany Svaz pro budoucnost Rakouska (Bündnis Zukunft Österreich, BZÖ).
Obsah |
Kariéra [editovat]
Dlouhou dobu byl předsedou strany Svobodných (Freiheitliche Partei Österreichs, FPÖ) a jejím ideovým lídrem zůstal i nějaký čas poté, co v únoru 2000 odstoupil z pozice předsedy. Tehdejší vláda s účastí jeho strany, byť v ní nebyl zastoupen přímo Haider, sklidila velkou kritiku EU a na Rakousko byly uvaleny diplomatické sankce. V dubnu 2005 však založil Svaz pro budoucnost Rakouska a byl Svobodnými vyloučen.
Politické názory [editovat]
Proslul zejména svým populismem a přinejmenším v 90. letech 20. století i verbálně projevovanými sympatiemi k extrémní pravici. Např. v roce 1991 pochválil třetí říši Adolfa Hitlera za údajně „zdravou zaměstnaneckou politiku“. V roce 1995 prohlásil, že příslušníkům SS přísluší „veškerá úcta a uznání“.[2] Srovnával také nacistické transporty Židů do vyhlazovacích koncentračních táborů s odsunem sudetských Němců z Československa a Polska po 2. světové válce.[3]
Úmrtí [editovat]
Haider zemřel při autonehodě 11. října 2008 ráno na okraji Klagenfurtu,[2] když narazil do betonového sloupu poté, co silně opilý (1,8 promile alkoholu v krvi) předjel jiné auto rychlostí 142 km/h, ačkoli na daném úseku silnice platila maximální rychlost 70 km/h.[4] Haider byl v Rakousku velmi oblíbený politik a jeho pohřbu se zúčastnily desítky tisíc lidí.[5] Po smrtelné nehodě výrazně utrpěl Haiderův obraz coby politika toužícího po pořádku a právu, protože nehodu způsobil opilý a ve vysoké rychlosti. Také jeho pověst konzervativce utržila ránu poté, co jeho mluvčí a dlouholetý přítel Stefan Petzner přiznal, že Haider byl homosexuálně orientován. O homosexualitě Haidera se mluvilo již od roku 1999, často se různé strany a organizace snažily tuto jeho orientaci použít jako argument proti němu, což se jim ovšem nikdy nepodařilo. Sám Haider proti homosexuálům nikdy přímo nevystupoval, na rozdíl od jeho stranických kolegů, kteří často homosexualitu odsuzovali. Dle článku v tisku se Haider před smrtelnou nehodou opíjel v gay klubu Stadtkraemer v Klagenfurtu. Okolnosti jeho smrti jsou dodnes tématem knih a publikací různých spisovatelů, kteří pochybují o nehodě a jsou přesvědčení, že Haiderova smrt byla „práce“ zahraničních tajných služeb.[6]
Externí odkazy [editovat]
- (anglicky) Profile: Controversy and Joerg Haider profil na portálu BBC
- (německy) Jörg Haider na stránce rakouského parlamentu
Reference [editovat]
- ↑ a b Fiala, Petr. (1999): Svobodomyslná strana Rakouska (FPÖ). In Dančák, B., Fiala, P. (eds.): Nacionalistické strany v Evropě. Masarykova univerzita, Brno.
- ↑ a b Kontroverzní rakouský politik Jörg Haider zemřel při autonehodě, Novinky.cz, 11. 10. 2008
- ↑ Profile: Controversy and Joerg Haider
- ↑ Haider měl při nehodě 1,8 promile, České noviny, 15. 10. 2008
- ↑ Desítky tisíc Rakušanů se rozloučily Haiderem. novinky.cz [online]. . Dostupné online.
- ↑ Suchá, Lucie. Zničí údajná homosexualita Haiderův mýtus? MF DNES, 25. 10. 2008.
