Svobodná strana Rakouska

Svobodná strana Rakouska Freiheitliche Partei Österreichs
Zkratka:	FPÖ
Datum založení:	1956
Předseda:	Heinz-Christian Strache
Sídlo:	Theobaldgasse 19/4 A-1060 Vídeň
Ideologie:	Národní konzervatismus Euroskepticismus Národní liberalismus (v minulosti)
Evropská strana:	žádná
Politická skupina EP:	Nezařazení
Barvy:	Modrá
Volební výsledek:	12,7 % (EP 2009)
Zisk mandátů ve volbách
Národní rada:	34 / 183
Spolková rada:	4 / 62
Evropský parlament:	2 / 19
Oficiální web
www.fpoe.at

Svobodná strana Rakouska (německy: Freiheitliche Partei Österreichs, FPÖ) je pravicová politická strana Rakouska. FPÖ je stranou mísící prvky liberalismu a nacionalismu.V současnosti je třetí nejsilnější politickou stranou v rakouském parlamentu a zároveň nejsilnější opoziční stranou. Je zastoupena v sedmi z devíti zemských parlamentů a disponuje dvěma europoslanci v Evropském parlamentu. Voličskou základnu tvoří zejména drobní podnikatelé, pracující třída, nejmladší voliči a lidé nespokojení s přistěhovalci a EU.

Historie

FPÖ byla založena v roce 1956 přetvořením z Federace nezávislých. Dlouhou dobu byla vnímána jako strana bývalých nacistů, což jí znemožňovalo vstup do vlády. Pod vedením liberálního křídla v čele s Norbertem Stegerem vstoupila v roce 1983 do vlády s sociálními demokraty. V roce 1986 se však vedení strany chopil Jörg Haider, pod jehož vedením se strana transformovala na stranu nacionalistickou, což vedlo k rozpadu koalice s SPÖ. FPÖ postupně posilovala, a to navzdory tomu, že se od ní v první polovině 90.let odtrhlo Liberální fórum. Postupně Svobodní zesílili v roce 1999 až na 26,9 % a zajistili si účast v kabinetě Wolfganga Schüssela s rakouskými lidovci. Haider po sestavení vlády odešel z čela strany. Koalice se v roce 2002 předčasně rozpadla a strana pod vedením Herberta Haupta následně v předčasných volbách drasticky oslabila na 10 %. Začátkem roku 2003 však opět vstoupila do Schüsselovy vlády. Po další sérii oslabení a vnitrostranických sporů se křídlo kolem korutanského hejtmana Haidera odštěpilo v novou stranu. Do ní přešlo 16 z 18 poslanců FPÖ a všichni tři dosavadní ministři za FPÖ.Zdecimovaní Svobodní zvolili na konci dubna do svého čela současného předsedu Stracheho, pod jehož vedením zaznamenala FPÖ opět vzestup v parlamentních volbách roku 2006, kde Svobodní skončili s 11 % a 21 mandáty těsně čtvrtí. Po dalších předčasných volbách,způsobených rozpadem velké koalice SPÖ a ÖVP posílili již na 17,54 % s 34 mandáty a získali zpět křeslo druhého viceprezidenta Národní rady, kterým se stal Martin Graff. FPÖ od roku 2008 zvolna posiluje i v zemských volbách a to zejména na úkor sociálních demokratů.

Program

• Nesouhlas s přistoupením Turecka k EU.
• Odmítnutí evropské ústavy.
• Odmítnutí zvýšení příspěvků EU.
• Zpřísnění zákona o občanství.
• Účinný boj proti podvodům v oblasti azylu.

Volební výsledky

Volby do národní rady

Volební rok	Celkový počet hlasů	Hlasy v %	Počet mandátů
1956	283 749	6,5%	6
1959	336 110	7,7%	8
1962	313 895	7,0%	8
1966	242 570	5,4%	6
1970	253 425	5,5%	6
1971	248 473	5,5%	10
1975	249 444	5,4%	10
1979	286 743	6,1%	11
1983	241 789	5,0%	12
1986	472 205	9,7%	18
1990	782 648	16,6%	33
1994	1 042 332	22,5%	42
1995	1 060 175	22,0%	41
1999	1 244 087	26,9%	52
2002	491 328	10,0%	18
2006	519 598	11,0%	21
2008	857 028	17,5%	34

Volby do evropského parlamentu

Volební rok	Celkový počet hlasů	Hlasy v %	Počet mandátů
1996	1 044 604	27,53%	6
1999	655 519	23,40%	5
2004	157 722	6,31%	1
2009	364 207	12,71%	2

Prezidentské volby

Volební rok	Kandidát	Celkový počet hlasů	Hlasy v %
1980	Wilfried Gredler	751 400	16,9%
1986	Otto Scrinzi	55 724	1,2%
1992	Heide Schmidtová	761 390	16,4%
2010	Barbara Rosenkranzová	481 923	15,24

Externí odkazy

Související články

• Islamismus

Odkazy

• Oficiální stránky FPÖ