Gilles Villeneuve

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Gilles Villeneuve
Stát Kanada Kanada
Kariéra ve Formuli 1
Aktivní sezóny 19771982
Týmy McLaren, Ferrari
Závody 67
Mistr světa 0
Vyhrané závody 0
Stupně vítězů 13
Pole positions 2
Nejrychlejší kola 8
První závod Grand Prix Velké Británie 1977
Poslední závod Grand Prix San Marina 1982
První vítězství Grand Prix Kanady 1978
Poslední vítězství Grand Prix Španělska 1981

Joseph Gilles Henri Villeneuve (* 18.ledna 1950 St-Jean-sur-Richelieu provincie Québec, Kanada8. května 1982 Lovaň, Belgie) byl kanadský pilot Formule 1. Patřil mezi největší talenty v tomto odvětví motorsportu.

S manželkou Joane měl děti Melanie a Jacquese, který se stal mistrem světa ve Formuli 1 v roce 1997.

Začátky[editovat | editovat zdroj]

Upozornil na sebe již jako malý chlapec, který na stavbě svého otce předváděl bravurní jízdu s náklaďákem. O tom, že má rychlou jízdu na hranici maxima v krvi přesvědčil svého otce již v 15 letech, když zdemoloval jeho Pontiac. O rok později získal řidičský průkaz a také své první auto – sportovní MGA, které potkal stejný osud. Jeho prvním opravdovým „závodním“ vozem se stala Škoda 1000 MB.

Později začal závodit na sněžných skútrech. V roce 1973 vyhrál dokonce Světovou sérii. V letech 19741976 závodil v sériích Can-Am a Atlantic. V druhé jmenované sérii v posledním roce vyhrál 8 závodů z 9 a stal se suverénním mistrem.

Formule 1[editovat | editovat zdroj]

Gilles ve velké ceně San Marína roku 1979

Ve Formuli 1 se objevil při Velké ceně Velké Británie u týmu McLaren, zde startoval se starým McLaren M23 z devátého místa. V závodě skončil na 11. pozici. V Silverstone si jej všiml Enzo Ferrari a na doporučení Chrise Amona a Waltera Wolfa jej v dalším závodě nasadil jako třetího jezdce Scuderia Ferrari.

V roce 1978 poprvé vyhrál Velkou cenu. Vítězství bylo o to cennější, že jej dosáhl před domácím publikem. V celkovém pořadí šampionátu skončil na 9. místě.

V roce 1979 se proslavil bitvou o druhé místo v GP Francie 1979 s Reném Arnouxem, který vyhrál. Tento souboj je považován jako souboj století. Pomohl týmové jedničce Jodymu Scheckterovi získat titul mistra světa. Poté přišla léta špatných vozů. Jenže v roce 1982 získal vůz na vyhrávání, takže ho rozzuřilo, když týmová dvojka Didier Pironni porušil interní dohodu v GP San Marina. Rozvztekaný přijel do Zolderu, a když Pironni zajel lepší čas, vyjel na trať, aby se zlepšil. Jenže se mu do cesty postavil Jochen Mass...

Smrt[editovat | editovat zdroj]

Když zhruba tři týdny před pátým závodem šampionátu v roce 1982 v belgickém Zolderu poskytoval rozhovor německému motoristickému časopisu, jakoby tušil sled věcí příštích. Popisoval v něm jízdní vlastnosti tehdejších monopostů, kdy přísavný efekt wing-caru natolik ztěžuje řízení, že se pilotům při průjezdech zatáčkami dělá z odstředivé síly černo před očima. Taktéž si posteskl nad nešťastným pravidlem o použití pneumatik během kvalifikací. Pilot měl k dispozici jen dvě sady měkkých pneumatik, což stačilo na dvě až tři opravdu rychlá kola. „Pokud jsem v takovém svém ’kamikadze’ kole, nezbývá než doufat, že pomalejší piloti na trati koukají do zrcátek...“, prohlásil. Po pátečním tréninku si v boxech posteskl „venku jezdí pár slepců, málem jsem jednoho trefil“.

Schylovalo se ke konci sobotní kvalifikace a on se chystal na své rychlé kolo. Při výjezdu ze zatáčky Terlamen viděl německý pilot Jochen Mass v zrcátkách svého Marche rychle se přibližující Villeneuvova Ferrari. Věděl, že jede své kamikadze kolo a chtěl mu udělat místo způsobem, jakým se uvolňuje místo na dálnici. Uhýbal vpravo, shodou okolností zrovna do místa kudy se rozhodl předjet. Došlo ke kontaktu obou vozů. Zadní kola Marche katapultovala Ferrari do výše. Při prvním nárazu do mírného břehu podél trati byl pilot vytržen ze sedačky v kokpitu a zatímco vrak jeho Ferrari pokračoval v saltech dál, Gilles dopadl o několik desítek metrů k ochranným plotům. Mass, který se instinktivně skrčil v kokpitu zastavil opodál. V hlubokém bezvědomí byl převezen do nemocnice St. Raphael v Lovani kde v 21:21 místního času zemřel. 8. května 1982 tak skončila slibná kariéra jednoho z nejtalentovanějších pilotů Formule 1.

Dnes je jeho jménem pojmenován montrealský okruh, na kterém se jezdí Velká cena Kanady.

Kompletní výsledky ve Formuli 1[editovat | editovat zdroj]

(Legenda, tučně vyznačené závody znamenají zisk pole position, závody vyznačené kurzívou označují zajetí nejrychlejšího kola v závodě)

Rok Stáj Vůz Motor 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 Umístění Bodů
1977 Marlboro McLaren McLaren M23 Cosworth V8 ARG
BRA
RSA
USW
ESP
MON
BEL
SWE
FRA
GBR
11
GER
AUT
NED
ITA
USA
36. 0
Scuderia Ferrari Ferrari 312T2 Ferrari Fiat-12 CAN
12
JPN
Ret
1978 Scuderia Ferrari Ferrari 312T2 Ferrari Fiat-12 ARG
8
BRA
DNF
9. 17
Ferrari 312T3 Ferrari Fiat-12 RSA
DNF
USW
DNF
MON
DNF
BEL
4
ESP
10
SWE
9
FRA
12
GBR
DNF
GER
8
AUT
3
NED
6
ITA
7
USA
DNF
CAN
1
1979 Scuderia Ferrari Ferrari 312T3 Ferrari Fiat-12 ARG
DNF
BRA
5
2. 47 (53)
Ferrari 312T4 Ferrari Fiat-12 RSA
1
USW
1
ESP
7
BEL
7
MON
DNF
FRA
2
GBR
14
GER
8
AUT
2
NED
DNF
ITA
2
CAN
2
USA
1
1980 Scuderia Ferrari Ferrari 312T5 Ferrari Fiat-12 ARG
DNF
BRA
16
RSA
DNF
USW
DNF
BEL
6
MON
5
FRA
8
GBR
DNF
GER
6
AUT
8
NED
7
ITA
DNF
CAN
5
USA
DNF
12. 6
1981 Scuderia Ferrari Ferrari 126CK Ferrari V6 USW
DNF
BRA
DNF
ARG
DNF
RSM
7
BEL
4
MON
1
ESP
1
FRA
Ret
GBR
Ret
GER
10
AUT
DNF
NED
DNF
ITA
DNF
CAN
3
LVS
DSQ
7. 25
1982 Scuderia Ferrari Ferrari 126C2 Ferrari V6 RSA
DNF
BRA
DNF
USW
DSQ
RSM
2
BEL
DNS
MON USE CAN NED GBR FRA GER AUT SWI ITA LVS 16. 6