Kimi Räikkönen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kimi Räikkönen Moscow 2013.jpg
Kimi Räikkönen při focení pro novináře
Stát Finsko Finsko
Narození 17. října 1979 (35 let)
Espoo, Finsko
Současné působení v Formuli 1
Současný tým Ferrari
Číslo vozu 7
Umístění (2014) 12.
Kariéra ve Formuli 1
Týmy Sauber, McLaren, Ferrari, Lotus
Závody 194 (193 startů)
Mistr světa 1 (2007)
Vyhrané závody 20
Stupně vítězů 77
Pole positions 16
Nejrychlejší kola 39
Body celkem 969
První závod Grand Prix Austrálie 2001
První vítězství Grand Prix Malajsie 2003
Poslední vítězství Grand Prix Austrálie 2013

Kimi-Matias Räikkönen (* 17. října 1979 v Espoo, Finsko) je finský automobilový závodník, známý především ze závodů mistrovství světa vozů Formule 1. V roce 2007 se stal poprvé mistrem světa, s týmovým kolegou Felipe Massou během svého angažmá u týmu Ferrari získali také dvakrát pohár konstruktérů. Mezi jeho další úspěchy patří zisk druhého místa v mistrovství světa v letech 2003 a 2005, obojí v barvách týmu McLaren. Za svou kariéru jezdil v týmech Sauber (2001), McLaren (2002–2006) a od roku 2007 za Ferrari, kde měl mít původně smlouvu až do konce roku 2010, ale po sezóně 2009 zaujal jeho místo ve Ferrari Fernando Alonso. Po dvouletém závodění v World Rally Championship a NASCAR se vrátil do Formule 1, aby se připojil k týmu Lotus. V roce 2014 se vrátil do Maranella k týmu Ferrari, kde se stal týmovým kolegou Fernanda Alonsa.


Kariéra v MS v rally
[[Soubor:|200px]]
Stát Finsko Finsko
Narozen 17. 10. 1979
Mistr světa 0
Tovární týmy Citroën Junior, ICE 1
První start Arctic Lapland Rally 2009
První start v MS Finská rally 2009
Poslední start v MS Welšská rally 2011
Počet startů v MS 21
Počet vítězství v MS 0
Počet pódií na MS 0
Počet vítězství v RZ 1
Celkový počet bodů v MS 59

Kariéra před Formulí 1[editovat | editovat zdroj]

Kimi dlouho jezdil na motokárách, konkrétně od deseti let, a v roce 1999 skončil druhý v Evropském šampionátu Formule Super A. Souběžně také jezdil sérii Formule Ford Euro Cup. Ve dvaceti letech vyhrál Britskou Formuli Renault Winter Series, když vyhrál první čtyři závody sezóny. Roku 2000, vyhrál sedm z deseti závodů šampionátu Britské Formule Renault. Jeho bilance v sériích Formule Renault byla obdivuhodná, Räikkönen vyhrál 13 z 23 závodů, což znamená 56 % vyhraných závodů.

2001: Sauber[editovat | editovat zdroj]

Ač toho Räikkönen mnoho nenajezdil, dal mu Peter Sauber, šéf týmu Sauber, šanci testovat v září roku 2000. Po testech na Jerezu a Barceloně, podepsal Sauber s Räikkönenem smlouvu na rok 2001. Na adresu mladého Fina ale byla i vlna kritiky ohledně udělení superlicence, bez které by nemohl závodit. Prezidentovi FIA se nelíbilo, že Kimi odjezdil ve formulových závodech pouhých 23 závodů a považoval ho za velice nezkušeného. Nicméně Kimi předvedl hned v prvním závodě, že jezdit umí, když si vyjel bod za šesté místo v Grand Prix Austrálie. Zajímavostí bylo, že Räikkönen ještě 20 minut před závodem spal (Kimi řekl, že spí rád natolik, že před kvalifikacemi a závody musí být probuzen.). Räikkönen působí velice klidně, chladně a výborně kalkuluje závodní strategii a vysloužil si přezdívku „Iceman“ („Ledový muž“). Tuto přezdívku má dokonce i na své helmě. Jeho další přezdívky, které v té době dostal, jsou například Kimppa, Räikkä a Kimster (tak mu říkali mechanici). Někteří Finové mu vtipně říkají „Räkkä“, což ve finštině znamená nudle u nosu. Tato přezdívka vznikla ze slova Häkä (ve finštině oxid uhelnatý), která byla přezdívkou Miky Häkkinena. První sezona pro něj byla velmi solidní, 4× bodoval a 8× skončil v první osmičce. Celkem vybojoval 9 bodů a společně s týmovým kolegou Nickem Heidfeldem (ten získal 12 bodů), pomohli týmu Sauber k nejlepšímu umístění v poháru konstruktérů a to konkrétně ke čtvrtému místu.

2002–2006: McLaren[editovat | editovat zdroj]

Räikkönen po sezóně 2001 odešel od Sauberu. Možnosti byly hned dvě. Ferrari, které dodávalo Sauberu motor, si na něj dělalo zálusk, ale jezdce už oba mělo a to kvalitní. A tak Räikkönen zamířil do McLarenu, kde vystřídal svého krajana a dvojnásobného mistra světa, Miku Häkkinena, který ukončil kariéru. McLarenu se ale dostalo kvůli mladému Finovi kritiky, když ho upřednostnili před Nickem Heidfeldem, který jezdil v roce 2001 u Sauberu lépe než Kimi.

2002[editovat | editovat zdroj]

Kimi Räikkönen při Grand Prix USA 2002

Při svém debutu v McLarenu, zaznamenal Räikkönen třetí místo v Australské Grand Prix. Nejblíže k vítězství byl Kimi v Grand Prix Francie, kde figuroval na prvním místě, ale kvůli oleji na trati z vozu Allana McNishe, se dostal mimo trať a skončil druhý. Přestože měl McLaren problém se spolehlivostí motorů Mercedes, získal Kimi 24 bodů a čtyři pódiová umístění a byl jen o maličko horší než týmový kolega David Coulthard. Na konci sezóny tedy figuroval na šestém místě, jednu pozici za Coulthardem. Společně tak vybojovali pro McLaren třetí pozici v poháru konstruktérů.

2003[editovat | editovat zdroj]

V zahajovacím závodě v Austrálii, se Räikkönen kvalifikoval v náhradním voze až jako patnáctý. V závodě však vedl, ale až do chvíle, kdy dostal penalizaci za překročení rychlosti v boxech. Tuto nepříjemnost však způsobila závada v elektronickém systému auta. I tak ale Kimi dosáhl skvělého třetího místa. První závod vyhrál Räikkönen v Malajsii, kde startoval ze sedmého místa. V průběhu dalšího závodu v Brazílii, byl opět vyhlášen vítězem, a to po zastavení závodu v kole 55. Pravidla říkají, že výsledky závodu by měly být takové, jaké byly 2 kola před zastavením závodu. O týden později však bylo rozhodnuto a prověřeno, že závod byl zastaven v kole 56 a výsledky platí tedy z kola 54. Tím pádem vyhrál Giancarlo Fisichella a Räikkönen musel trofej vrátit a převzít trofej za místo druhé.

Většina týmů své vozy vylepšovala, avšak McLaren používal šasi z roku 2002, což auta trochu brzdilo. I tak ale skončil Räikkönen druhý v Imole. Na okruhu ve Španělsku udělal Kimi chybu v kvalifikaci a musel startovat ze zadních pozic. Smůlu měl i v závodě, kde odstoupil, když havaroval s Antoniem Pizzoniou, který zůstal stát na startu.

V dalších závodech sázel McLaren spíše na dobrou strategii, než na rychlost. V Grand Prix Rakouska měl Kimi problémy s řízením vozu a jen taktak uhájil druhou pozici před Rubensem Barrichellem. Blízko k vítězství měl Fin v Monaku, ale nakonec zůstal o méně než sekundu druhý za Juanem Pablem Montoyou. V Kanadě startoval Räikkönen z pit lane, když v kvalifikaci měl problémy s nedotáčivostí vozu a vyjel mimo trať. V závodě dojel šestý, ale o více jak minutu za vítězným Michaelem Schumacherem.

Při Grand Prix Evropy vybojoval Räikkönen pole position a vedl závod až do 25. kola, kdy mu vypověděl službu motor. Jeho soupeř v boji o titul, Michael Schumacher dojel pátý a získal náskok 4 bodů na Räikkönena. Další souboj těchto dvou jezdců probíhal ve Francii, kde Fin skončil čtvrtý, jednu příčku za Němcem. Při Grand Prix Velké Británie si však pozice prohodili. V Německu finský pilot závod nedokončil, když se zapletl do kolize v první zatáčce s Ralfem Schumacherem a Rubensem Barrichellem. V dalším závodě, v Maďarsku, dojel Räikkönen druhý.

McLaren před Grand Prix Itálie oznámil, že ročník dokončí se starým šasi MP4-17D a neukáže se v novém MP4-18, jak oznámil předtím. Räikkönen dojel v Itálii čtvrtý a ztratil na vítěze Michaela Schumachera dalších 5 bodů.

V Grand Prix USA vybojoval Kimi další pole position, přesto dojel druhý za Michaelem Schumacherem. V posledním závodě tak stačilo Schumacherovi získat jeden bod, aby získal titul mistra světa. Räikkönen tedy musel vyhrát a doufat, že Schumacher bude bez bodu. Po osmém místě z kvalifikace dojel Kimi druhý a Schumacher osmý. Němec se tak radoval z šestého titulu mistra světa. Odstoupení Juana Pabla Montoyi rovněž znamenalo, že Räikkönen bude celkově druhý, pouze dva vody za mistrem světa. McLaren však druhou pozici v poháru konstruktérů ztratil a skončil třetí, dva body za druhým Williamsem a 12 bodů za Ferrari. Vše bylo rozhodnuto až v posledním závodě, před ním mohl vyhrát pohár kterýkoliv z těchto tří týmů. Sezóna 2003 tak byla rozhodně jednou z nejvyrovnanějších.

2004[editovat | editovat zdroj]

Sezóna 2004 začala pro Räikkönena přímo katastrofálně. V prvních sedmi závodech získal pouhý bod. Jeho McLaren, nebo spíše motor Mercedes, měl neustálé poruchy, a tak Kimi dokončil jen dva závody z úvodních sedmi. Räikkönen měl tedy jeden bod oproti lídrovi šampionátu Michaelu Schumacherovi, který měl bodů 60. Šance na titul či na zopakování druhého místa z minulého roku vzaly rázem za své. V Kanadě nastaly problémy znovu, Räikkönen musel 5× do boxů, i tak ale skončil pátý, ale jen díky diskvalifikaci Williamsu a obou Toyot. V druhém závodě za mořem, v USA, dojel šestý.

Při francouzské Grand Prix představil McLaren nový typ McLaren MP4-19B. Räikkönen dokončil závod jako sedmý, o příčku za týmovým kolegou Davidem Coulthardem. Na okruhu v Silverstone vybojoval Kimi konečně pole position a v závodě dojel druhý, za vítězem Michaelem Schumacherem. Tento výsledek McLaren povzbudil a v příštím závodě v Německu startovaly oba vozy z druhé řady. Oba jezdci měli dobrý start, ale Kimi ve 13. kole ztratil přední křídlo a musel odstoupit, když pronásledoval vedoucího Michaela Schumachera. V Maďarsku musel Räikkönen odstoupit znovu ve 13. kole, po startu z 10. místa. Ale v Belgii se už konečně zadařilo. Kimi se kvalifikoval jako desátý, ale v 11. kole převzal vedení, které do konce závodu už nepustil a McLaren se radoval z prvního vítězství v sezóně. Další víkend se jelo v Monze a číslo 13 se opět projevilo jako číslo nešťastné. Räikkönen totiž odstoupil už potřetí v 13. kole, tentokrát kvůli problémům s elektronikou. V dalším závodě v Číně dojel třetí, ale pouze 1,4 sekundy za vítězným Rubensem Barrichellem.

V Japonsku se Räikkönen v prvním kole střetl s Felipem Massou, což mělo za následek potíže s ovladatelností vozu. Přesto ale dojel šestý, 2,5 sekundy za Fernandem Alonsem. Při Grand Prix Brazílie, předjel Kimi vítěze kvalifikace Barrichella, ještě před zatáčkou Curva De Sol. Poté bojoval s Juanem Pablem Montoyou o vedení a nakonec dojel o sekundu za ním a byl druhý. Celkově skončil Räikkönen na sedmém místě, se ziskem 45 bodů a čtyřmi umístěními na stupních vítězů, pouze o bod za šestým Jarnem Trullim.

I přes mizivý výkon v roce 2004, byl Kimi stále viděn jako nadcházející hvězda, společně s Fernandem Alonsem a stájovým kolegou v roce 2005, Montoyou. Odborníci předpovídali, že rok 2005 bude pro tým McLaren rokem výborným, hlavně díky Räikkönenovi a Montoyovi. Kimi byl též označen Rossem Brawnem a Jeanem Todtem jako jezdec, který bude v budoucnu jezdit za Ferrari. V listopadu 2004, oznámil Räikkönen, že chce vytvořit společně se svým manažerem Stevem Robertsonem svůj vlastní tým, s názvem Räikkönen Robertson Racing (známý i jako „Double R“). Tento tým měl v roce 2005 jezdit ve Formuli 3.

2005[editovat | editovat zdroj]

Start do sezóny 2005 se Kimimu opět nevydařil. Vůz byl na pneumatikách Michelin pomalý, čemuž odpovídaly kvalifikační časy. Nejlepší umístění v kvalifikaci pro McLaren bylo v prvních 3 závodech 6. místo. Tohoto místa dosáhl Räikkönen v prvním závodě v Austrálii. Závod dokončil jako osmý a získal jen jeden bod. V Malajsii měl blízko ke stupňům vítězů, ale potíže s pneumatikou ho odsunuly mimo body. Na okruhu v Bahrajnu už ale vystoupal na pódium, když skončil třetí.

Poté se už celkem začalo dařit. Räikkönen si vyjel pole position v San Marinu, Španělsku a Monaku. Vyhrát mohl už v San Marinu, kde ho ale zradila hnací hřídel. Ostatní dva závody, kde stál na pole position, už ale vyhrál a na lídra šampionátu Alonsa ztrácel 22 bodů. Při Grand Prix Evropy si při předjíždění Jacquese Villeneuva o kolo poškodil pneumatiku a následné vibrace v posledním kole poškodily zavěšení. Räikönen tak skončil v ochranné bariéře (někteří komentátoři dávali Kimiho odstoupení za vinu Villeneuvovi, protože mu prý dal málo místa k předjetí). Alonso vyhrál a zvýšil tak svůj náskok v čele šampionátu. Kdyby si ale mohl Räikkönen pneumatiku vyměnit, zaručilo by mu to celkem jistě třetí místo. Výměna pneumatik však byla v roce 2005 zakázána a povolena jen v případech, kdy je pneumatika prasklá nebo velmi poničená.

Alonsova první velká chyba v roce 2005 přišla v Kanadě, kde vyhrál Räikkönen. Následující víkend v USA nastala známá aféra s pneumatikami Michelin. Do závodu startovali jen jezdci na pneumatikách Bridgestone, ostatní jezdci z bezpečnostních důvodů nestartovali. Ve Francii byl Kimi posunut na startovním roštu o deset míst dozadu, když musel vyměnit motor. Startoval třináctý, avšak v závodě dojel druhý za Alonsem. O týden později ve Velké Británii měl Kimi opět problémy s motorem kvůli úniku oleje a místo ze druhého startoval z místa dvanáctého. V závodě skončil třetí.

Při Grand Prix Německa byl Räikkönen v pohodlném vedení a dominoval celému víkendu. Kimi však nedojel, jelikož měl problémy s hydraulikou a Alonso díky vítězství opět zvýšil náskok v čele bodování.

V dalším závodě v Maďarsku se ale už opět zadařilo a Räikkönen vyhrál a ve Velké ceně Turecku se stal prvním jezdcem, který na novém okruhu zvítězil. O dva týdny později v Itálii mohl Kimi stát na pole position, ale motor ho zase odsunul o deset míst vzad. Strategie měla být taková, že Räikkönen pojede na rozdíl od ostatních jen na jeden pit stop. Problém s levou zadní pneumatikou ho ale stál o jednu zastávku v boxech víc a propadl se na dvanácté místo. Pak ale zabral a rázem byl třetí. Poté se ale dostal do hodin a závod dokončil na čtvrtém místě.

Závod v Belgii stejně jako minulý rok vyhrál. V dalším závodě v Brazílii dojel druhý za Montoyou a třetí skončil Alonso. Alonsovi tento výsledek stačil na to, aby si zajistil titul mistra světa. V předposledním závodě v Japonsku zajel Räikkönen asi nejlepší závod kariéry, když se ze sedmnáctého místa na startu (z důvodu deště a výměny motoru) propracoval až k vítězství a vyhrál posedmé v sezóně. Tohoto vítězství dosáhl, když v posledním kole předjel Giancarla Fisichellu. Tento předjížděcí manévr označil žurnalista Peter Windsor jako nejvíce působivé předjetí v sezóně.

Celkově tak Kimi obsadil druhé místo a časopisy F1 Racing a Autosport ho označili jako „Jezdce roku“.

2006[editovat | editovat zdroj]

Räikkönen při testech pro McLaren na začátku roku 2006 na okruhu Valencia

V zahajovacím závodě v Bahrajnu měl Räikkönen při pátečním tréninku problémy s elektronikou a se zadním zavěšením při kvalifikaci. To ho odsunulo na poslední místo na startu. Nicméně se prokousával startovním polem a nakonec skončil na skvělém třetím místě, před ním dojeli jen Fernando Alonso a Michael Schumacher. Při Grand Prix Malajsie do Räikkönena zezadu naboural jezdec stáje Red Bull Christian Klien. Kimimu se poškodilo zavěšení a musel odstoupit.

McLaren do závodu v Austrálii zaostával za vozy Renault, v tomto závodě ale Räikkönen dojel druhý. Při stíhání Fernanda Alonsa zajel Kimi v posledním okruhu nejrychlejší kolo a skončil za vítězem jen o 1,8 sekundy. V San Marinu byla zvolena špatná strategie a navíc udělal Räikkönen chybu v kvalifikaci, kde byl osmý, v závodě se McLareny snažily udržet za Alonsem a Schumacherem. Kimi ale dojel pátý a jeho stájový kolega Montoya třetí. Šéf týmu McLaren, Ron Dennis, dokonce Fina obvinil za špatný výkon, měl prý na to dojet na stupně vítězů.

Räikkönen testuje pro McLaren na okruhu Silverstone v dubnu roku 2006

Kvalifikace ve Španělsku skončila Kimiho devátým místem, ale už v prvním kole závodu se dostal na místo páté. Na této pozici zároveň závod dokončil. Pár dní po závodě prohlásil, že nemá šanci získat titul mistra světa v roce 2006. V ulicích Monte Carla se Räikkönen kvalifikoval jako třetí. V průběhu závodu se dostal o příčku výš a držel krok s Alonsem. Přesto nakonec ze závodu odstoupil při vyjetí safety caru poté, co začal hořet výfuk u vozu.

Kvalifikace ve Velké Británie znamenala pro Fina druhé místo za Alonsem a příčku před Michaelem Schumacherem. Při zastávce v boxech se ale Schumacher před Kimiho dostal a odsunul jej na třetí místo, na kterém nakonec dojel. V Kanadě dosáhl Räikkönen dalšího pódiového umístění. Grand Prix USA však nedokončil po střetu se stájovým kolegou v kolizi sedmi vozů. Ve Francii se kvalifikoval jako šestý. Jeho týmový kolega Montoya z týmu odešel a nahradil ho testovací jezdec Pedro de la Rosa. Závod skončil Kimiho pátým místem. První pole position vybojoval Räikkönen v Německu. Na tomto okruhu ještě nikdy závod nedokončil, ale tentokrát se mu to povedlo a dojel třetí po boji s Jensonem Buttonem. Další pole position přišlo v Maďarsku, ale tady Kimi kolidoval v 25. kole s Vitantoniem Liuzzim a počtvrté v sezóně nedokončil závod.

Kolize se Scottem Speedem v první zatáčce v Turecku znamenala prasklou pneumatiku a poničené zavěšení. Po výměně pneumatiky se ale Räikkönenovi stále nedařilo. Asi v polovině dalšího kola skončil v zatáčce č. 4 ve svodidlech. V Italské Grand Prix sebral pole position Michaelu Schumacherovi o 2 tisíciny sekundy. V úvodu závodu vedl, ale jen do chvíle kdy ho při pit stopu předjel Schumacher. Na druhém místě setrval už po zbytek závodu. Po závodě prohlásil Michael Schumacher, že po sezóně končí s kariérou. Později Ferrari oznámilo, že sedminásobného mistra světa nahradí v roce 2007 právě Kimi Räikkönen.

Čínská Grand Prix znamenala další odstoupení pro Kimiho kvůli problému s motorem. Poslední dvě Grand Prix, v Japonsku a Brazílii, znamenaly dva dojeté závody, ale zároveň dvě pátá místa, takže na stupně vítězů Kimi opět nedosáhl.

Svou kariéru u McLarenu Mercedes zakončil pátým místem v poháru jezdců, přičemž jeho tým se umístil v poháru konstruktérů na místě třetím v sezóně bez vítězství.

Räikkönenův tým Räikkönen Robertson Racing v Bbristké Formuli 3 zaznamenal velký úspěch, když britský jezdec Mike Conway získal titul a vyhrál prestižní Grand Prix Macau.

2007–2009: Ferrari[editovat | editovat zdroj]

Po Grand Prix Itálie 2006 Ferrari oznámilo, že tým podepsal s Räikkönenem tříletou smlouvu na sezóny 2007–2009. Räikkönen po podepsání smlouvy prohlásil, že je s výměnou velmi spokojený a že přeje McLarenu v budoucnu hodně štěstí. Fin se stal týmovým kolegou Brazilce Felipeho Massy, který je ve Ferrari od roku 2006. Možná právě proto dostal Räikkönen vůz číslo 6, zatímco Massa podědil Schumacherův vůz číslo 5. Po odchodu Michaela Schumachera se stal Kimi nejlépe placeným jezdcem ve Formuli 1, když se jeho výdělek měl blížit k 51 milionům dolarů ročně.

2007[editovat | editovat zdroj]

Hned v prvním závodě za Ferrari v Grand Prix Austrálie vybojoval Räikkönen pole position a zajel nejrychlejší kolo. Stal se také po Nigelu Mansellovi v roce 1989 prvním jezdcem, který při svém debutu u Ferrari vyhrál závod. Poprvé v kariéře tak získal Kimi „hattrick“, když zaznamenal pole position, nejrychlejší kolo a vítězství. V Grand Prix Malajsie byl Räikkönen předjet nováčkem Lewisem Hamiltonem po startu a zůstal za ním po zbytek závodu a dojel třetí. Při Bahrajnské Grand Prix startoval Kimi ze třetí pozice, ale byl předjet svým nástupcem v McLarenu Fernandem Alonsem. Nakonec se ale Fin před Španěla dostal a dojel třetí. V Grand Prix Španělska Räikkönen odstoupil po pouhých 10 kolech z důvodu problému s elektronikou. V poháru jezdců se tak propadl na čtvrté místo za týmového kolegu Massu. Při kvalifikaci v Grand Prix Monaka se dostal do kontaktu s bariérou a poškodil zavěšení. Startoval tak z šestnácté pozice a dojel osmý.

V Grand Prix Kanady Räikkönen vybojoval v kvalifikaci čtvrtou pozici a dojel pátý po bitvě s Alonsem dokud nevyjel naposledy safety car a Alonso ztratil přilnavost a byl předjet Takumou Satem. Räikönenův stájový kolega Massa byl diskvalifikován. V druhém závodě za mořem, v Grand Prix USA, se Räikkönen kvalifikoval jako čtvrtý a též také dojel čtvrtý.

V Grand Prix Francie obsadil Kimi třetí místo v kvalifikaci, ale v první zatáčce předjel Lewise Hamiltona. Následně se držel za týmovým kolegou Massou, kterého ale předjel při zastávkách v boxech a vyhrál tak druhou Grand Prix v sezóně. Celkově to pro něj bylo 11. vítězství v kariéře.

Do Grand Prix Velké Británie odstartoval Räikkönen z druhého místa a jen těsně přišel o nejlepší postavení na startu. V závodě se dostal do vedení opět při pit stopech, nejdříve se dostal před Lewise Hamiltona, následně pak před Fernanda Alonsa a nakonec tedy zvítězil.

V kvalifikaci na Grand Prix Evropy obsadil Kimi druhé pole position v sezóně, ale v deštivém závodě musel v 35. kole odstoupit po problému s hydraulikou. V poháru jezdců se opět propadl na čtvrté místo.

Grand Prix Maďarska přinesla drama již v kvalifikaci, kdy Fernando Alonso zbrzdil v boxech svého týmového kolegu Lewise Hamiltona, který tak nestihl dokončit své letmé kolo. Španěl kvalifikaci vyhrál, ale poté byl vedením závodu za zdržení Hamiltona v boxech potrestán posunem o pět míst na startovním roštu. Celý závod rozhodnul start, kdy nejlépe odstartoval Hamilton na pole-position a dojel si pro své třetí vítězství. Ovšem druhý Räikkönen za ním zostal pouze o necelou sekundu.

Grand Prix Turecka znamenala double pro Ferrari. Po defektu Lewise Hamiltona, který se propadl na celkové páté místo, se z vítězství radoval Massa před Räikkönenem.

O to hůř se vedlo rudým vozům z Maranella při domácí Grand Prix Itálie. V tréninku postihla Räikkönena havárie, ze které naštěstí Fin vyvázl nezraněn. Závod byl v režii jezdců McLarenu. Vyhrál Alonso před Hamiltonem. Třetí skončil Räikkönen, který alespoň trochu tímto výsledkem napravil nepodařený víkend.

Před Grand Prix Belgie se znovu rozeběhla aféra kolem špionáže McLarenu. Po zasedání světové rady motorsportu byl tým McLaren uznán vinným. Načež byl vyloučen z poháru konstruktérů a potrestán pokutou ve výši 100 milionů dolarů. V závodě poté dominovalo Ferrari. Vítězný Räikkönen ukázal, že se mu ve Spa opravdu daří, Felipe Massa dojel druhý. Oba McLareny skončily na třetím a čtvrtém místě. V celkovém pořadí vedl Hamilton s náskokem pouze dvou bodů před Alonsem. Räikkönen jich ztrácel třináct.

Grand Prix Japonska se jela poprvé na okruhu ve Fudži. Regulérnost závodu ovlivnil silný déšť, na který doplatilo mnoho jezdců havárií. Mezi nimi byl i Fernando Alonso. Z celkového čtvrtého vítězství v sezóně se radoval Lewis Hamilton před dvojicí Finů Kovalainenem a Räikkönenem. Dva závody před koncem mistrovství se tak dávaly největší šance na titul Hamiltonovi, který díky nehodě Alonsa zvýšil svůj náskok v čele šampionátu na dvanáct bodů. Kimi Räikkonen jich ztrácel dokonce sedmnáct.

V Grand Prix Číny se tak mohl nebýt deště Lewis Hamilton radovat z premiérového titulu mistra světa. Hamilton doplatil na velkou opotřebovanost pneumatik, která se nejprve projevila několika smyky, ale při nájezdu do boxové uličky, která byla mokrá víc než zbytek asfaltu, se mu stala osudným. Nevešel se do zatáčky a vyjel mimo asfalt do štěrku, z něj se i přes úsilí několika komisařů už nedostal. Závod vyhrál Räikkönen, druhé místo si pohlídal Alonso před Massou.

Před posledním závodem tak byl stav v celkovém pořadí jezdců následující: Lewis Hamilton 107 b, Fernando Alonso 103 b, Kimi Räikkonen 100 b. Po 21 letech se o titulu rozhodovalo v posledním závodě mezi třemi jezdci.

Na rozhodující Grand Prix Brazílie tak čekal celý svět. Kvalifikaci nejlépe zvládl domácí miláček Felipe Massa. Do první řady ho doprovodil lídr šampionátu Lewis Hamilton. Z druhé řady odstartovali Räikkönen a Alonso. Po kvalifikaci byl vyšetřován Hamilton za to, že když vyjížděl z boxů, údajně zbrzdil Kimiho Räikkönena v jeho letmém kole. Potrestán byl ovšem jen tým McLaren pokutou 15 tisíc dolarů. Do závodu nejlépe odstarovaly oba vozy Ferrari. Do první zatáčky vjely bok po boku.

Kimi Räikkönen slaví vítězství a titul mistra světa při Grand Prix Brazílie 2007

Za nimi, o třetí místo bojoval Alonso s Hamiltonem, který na to doplatil krátkým výletem mimo trať, po kterém se propadnul na sedmou pozici. V dalším kole se posunul o pozici vpřed, ale poté mu z ničeho nic vypověděl službu vůz (problém s převodovkou – ta místo 3. rychlostního stupně zařadil neutrál) a Hamilton prudce zpomalil. Asi po 20 sekundách pomalé jízdy, se Hamilton zase rozjel do plné rychlosti, avšak se propadl až na 18. místo. Toho využili jezdci Ferrari a začali se Alonsovi vzdalovat. Hamilton vsadil vše na jednu kartu a postupně se prokousával celým startovním polem vpřed. Musel však změnit svoji strategii zastávek v boxech z původních dvou na tři. Nakonec z toho nebylo lepší než sedmé místo. Po druhých zastávkách v boxech se do čela dostal Räikkönen, který vydržel před zastávkou kroužit na trati o něco déle, než jeho týmový kolega. Pár kol před cílem si obě Ferrari hlídali první dvě pozice, s luxusním 57sekundovým náskokem na Alonsa. Cílovou pásku protnul jako první Räikkönen, který se tímto vítězstvím posunul na konečné první místo, o pouhý bod před oba McLareny a mohl tak slavit svůj první titul mistra světa Formule 1, který po mokrém Fudži rozhodně nikdo nečekal. O druhém místě v celkovém pořadí rozhodl, při bodové rovnosti obou McLarenů, větší počet druhých míst Lewise Hamiltona.

Po závodě bylo u obou vozů BMW Sauber a u Rosbergova Williamsu zjištěno, že teplota jejich paliva klesla pod hranici, kterou povolují pravidla. Po šesti a půl hodinovém prošetření došli stewardi k závěru, že kvůli nedostatku patřičných důkazů nemohu být jezdci nijak potrestáni. Vedení McLarenu se však kvůli tomuto rozhodnutí odvolalo k Mezinárodnímu odvolacímu soudu FIA s nadějí, že Heidfeld, Kubica a Rosberg budou ze závodu diskvalifikováni. Soud se sešel 15. listopadu a o den později oznámil rozhodnutí, že odvolání McLarenu bylo nepřípustné a potvrdil výsledky Grand Prix Brazílie 2007 a celé sezóny, mistrem světa se tedy oficiálně stal Kimi Räikkönen.

2008[editovat | editovat zdroj]

Pro úřadujcího světového šampióna nezačala nová sezona nejlépe. Už v první části kvalifikace na Grand Prix Austrálie musel odstavit svoje Ferrari před boxovou uličkou a kvalifikace tím pro něj skončila. Do závodu odstartoval z patnácté pozice, rychle se propracoval na osmé místo a vypadalo to na dobré umístění. Tyto plány ovšem zhatily problémy ostatních závodníků, kteří jeden po druhém odpadávali, to mělo za následek časté výjezdy safety-caru. Räikkönen se po zajetí safety-caru dostal do souboje s Kovalainenem, což mělo za následek Kimiho nedobrždění do zatáčky a výlet do kačírku. Po zastávce v boxech se zařadil na průběžné jedenácté místo a vydal se stíhat desátého Glocka. Zanedlouho ho dostihnul, ale další jezdeckou chybou se dostal do hodin a veškeré snažení v posunu polem vpřed přišlo nazmar. Přesto se díky strategii jedné zastávky v boxech dostal na průběžné páté místo, před Alonsa s Kovalainenem. Za chvíli byl oběma jezdci předjet a začal na ně enormně ztrácet. Pět kol před cílem odstavil svoje Ferrari, stejně jako v kvalifikaci, před boxovou uličkou. V cíli byl klasifikován na 9. místě. Po diskvalifikaci Barrichella nakonec bral jeden bod za 8. místo. Úvod do seriálu MS bylo určitě pro mistra světa zklamáním.

Kimi Räikkönen Logo

Kimi odpověděl na neúspěšný start do sezony nejlepším možným způsobem. V Malajsii neměl konkurenci a s přehledem si dojel pro letošní první vítězství. Radost Ferrari mohla být ještě o něco větší, kdyby Felipe Massa neudělal ve třicátém kole jezdeckou chybu, po které skončil se svým vozem ve štěrku, z něhož se mu už nepodařilo vyjet zpět na trať. Na stupních vítězů doplnili Kimiho Robert Kubica a Heikki Kovalainen.

Kimi navázal na vítězství v Malajsii druhým místem v Bahrajnu a díky vítězství Felipeho Massy, se Ferrari mohlo radovat z prvního double v sezóně. V Grand Prix Španělska v Barceloně, v prvním závodě na evropském kontinentu v letošní sezóně, si Ferrari opět vedlo mistrovsky. Kimi už v kvalifikaci potvrdil pozici nejrychlejšího muže startovního pole a po získání pole-position vyhrál celý závod stylem start-cíl, další double pro Ferrari stvrdil druhý Felipe Massa. Závod nedopadl dobře pro Heikkiho Kovalainena, který po defektu levé přední pneumatiky vylétl z trati a v plné rychlosti narazil do bariéry z pneumatik. Fin naštěstí vyvázl z těžké nehody „pouze“ s otřesem mozku a naraženým loktem.

V Turecku chtělo Ferrari navázat na double z loňského roku a především Felipe Massa zde toužil dokonat hattrick díky triumfům z posledních dvou let. To se mu nakonec bez menších problémů povedlo. V závodě plném krásných předjížděcích manévrů, se tak především bojovalo o druhé místo. O něj svedli tuhý boj Räikkönen s Hamiltonem. Kimi, který doplatil na nepříliš povedenou kvalifikaci a poškození předního křídla, se kterým musel absolvovat celý závod, se nakonec musel před Britem sklonit. I přesto si Kimi udržel vedení v průběžném pořadí mistrovství světa.

Monacká Grand Prix se proměnila v deštivou loterii, která Räikkönenovi štěstí nepřinesla. Ještě před startem se u Kimiho Ferrari vyskytl problém s kolem a tudíž jej mechanici nestihli na vůz nasadit v daném limitu. Následovala penalizace, průjezd boxovou uličkou a propad na čtvrté místo. V 27. kole ve snaze udržet se za Kubicou nezvládl Kimi projet první zatáčku a o bariéru poškodil přední přítlačné křídlo, což mělo za následek další propad v pořadí. Když už se zdálo, že po všech komplikacích doveze svůj rudý vůz do cíle, přišla osm kol před cílem další chyba. Na výjezdu z tunelu dostalo Räikkönenovo Ferrari smyk zřejmě zapříčiněný studenými brzdami a narazilo do před ním jedoucího Adriana Sutila, který následně musel s poškozeným vozem odstoupit. Čtvrté místo mohlo pro Sutila a celý tým Force India znamenat životní úspěch. Z vítězství se nakonec radoval Hamilton.

V Kanadě zaznamenalo Ferrari nejhorší kvalifikaci v této sezoně. Räikkönen startoval do závodu ze třetího místa a Massa dokonce až z šestého. První řadu vybojovali Hamilton a Kubica. Klíčovým okamžikem závodu se stalo dvacáté kolo. V něm zajelo prvních sedm závodníků zároveň do boxů, ti do té doby kroužili po trati za safety-carem, který vyjel kvůli havárii Adriana Sutila. Räikkönenovi se zastávka povedla ze všech nejrychleji a vyjel s Kubicou bok po boku do boxové uličky. Na jejím konci ovšem svítilo červené světlo, které jezdcům zakazovalo návrat na trať, během fáze safety-caru. Tuto signalizaci i fakt, že Kubica s Räikkönenem vzorně na výjezdu z boxové uličky zastavili, přehlédl Hamilton. Na brždění již bylo pozdě a Brit svůj McLaren naboural do zadku Räikkönenova Ferrari, stejné chyby se dopustil za Hamiltonem jedoucí Rosberg a naboural do Hamiltona. Pro Räikönena s Hamiltonem tak závod skončil. Tímto incidentem měl ulehčenou pozici Kubica a s přehledem vyhrál. Pro něj i tým BMW Sauber to bylo premiérové vítězství ve Formuli 1. Räikkonen tedy v Monaku ani v Kanadě nezískal ani bod a v průběžném pořadí se propadl na čtvrté místo se ztrátou sedmi bodů na lídra Kubicu. Za incident na konci boxové uličky byli Hamilton s Rosbergem potrestáni ztrátou deseti míst na startovním roštu v nadcházejícím závodě ve Francii.

Ve Francii chtěl Räikkönen dát zapomenout na nezdary z posledních dvou závodů a konečně si připsat další vítězství. Velkou touhu po vítězství začal naplňovat už v kvalifikaci, kterou vyhrál. Do první řady ho doprovodil Massa. Obě Ferrari se již po startu utrhla zbytku startovního pole a svým konkurentům mizela v dáli. Räikkönen si do poloviny závodu vypracoval sedmisekundový náskok na Massu a přes dvacet na třetího Trulliho. Idylka se poté začala značně kazit. Kimi náhle ztratil rychlost a Massa jej během pár kol dohnal a vzápětí i předjel. Na vině Räikkönenova zpomalení byla poškozená část výfuku, která se částečně odtrhla a visela jen na vlásku. To ubralo Ferrari výkon a Fin začal na Massu ztrácet, přesto mohl dále pokračovat v závodu. Poškozená část výfuku se pár kol před cílem nakonec z vozu utrhla a Kimi nakonec se štěstím dojel se svým Ferrari do cíle jako druhý. Massa si vítězství pohlídal, čímž se posunul do čela průběžného pořadí šampionátu s náskokem dvou bodů na Kubicu a pěti na Räikkönena. Bitvu o třetí místo vyhrál Trulli před Kovalainenem a Kubicou. Hamilton, který byl penalizován za zavinění kolize v předchozí velké ceně, si během závodu připsal další penalizaci, za zkrácení jedné z šikan. To mu nakonec nestačilo na lepší než desáté místo.

2009[editovat | editovat zdroj]

Vstup do nové sezóny byl jak pro Kimiho, tak pro celý tým Ferrari otřesný. V prvních třech závodech nedokázal ani jeden z jezdců dosáhnout na body. Kimi zaznamenal v přetěžké sezoně s málo konkurenceschopným vozem Ferrari jediné vítězství v Grand Prix Belgie 2009, přesto v celkovém hodnocení šampionátu obsadil konečné šesté místo a Ferrari pomohl ke čtvrtému místu v poháru konstruktérů o pouhý bod za McLarenem. Po skončení sezony Ferrari vypovědělo Räikkönenovi smlouvu, aby mohlo angažovat Fernanda Alonsa. Fin si tak musel začít hledat nové angažmá.Mluvilo se o návratu do McLarenu vedle Hamiltona,poté o Toyotě která nakonec v F1 skončila,jednání probíhala i s Mercedesem ale vše dopadlo jinak.Raikkonen se přiznal že ho formule 1 nudí a že si chce zkusit rally ke které měl jako fin vždy blízko.Navíc by nemusel mít tolik reklamních akcí které Raikkonen nikdy nemusel,chce prostě jen závodit.

2010–2011: WRC, NASCAR[editovat | editovat zdroj]

2010: Citroën Junior Team[editovat | editovat zdroj]

Raikkonen během finské rally (WRC)

Po vyhazovu od Ferrari se Kimi nedohodl na smlouvě s žádným týmem z Formule 1 a rozhodl se, že odejde závodit do Mistrovství světa v rallye 2010, kde podepsal roční kontrakt s juniorským týmem Citroën Sport. Smluvně je zde však vázán s Red Bullem.

První kompletní sezona v MS v rally se Kimimu nevyvíjí úplně podle jeho představ. Nedokončil dva závody a do Rallye Nový Zéland 2010 se tým rozhodl, že kvůli omezenému rozpočtu nasadí pouze Sébastiena Ogiera. Nejlepšího výsledku dosáhl v Turecké rally, kde obsadil páté místo a tak tři závody před koncem sezony mu v průběžném pořadí šampionátu patří 10. místo.

Před koncem sezony 2010 se objevují spekulace o možném Kimiho návratu do Formule 1, konkrétně do týmu Renault, kde by mohl nahradit nevýrazného Vitalije Petrova. Otázkou však zůstává, jestli je Kimiho zájem opravdový a zda je Renault schopný mu poskytnout konkurenceschopný vůz, se kterým by mohl bojovat o titul mistra světa.

2011: ICE 1 Racing, NASCAR[editovat | editovat zdroj]

Závodí v Mistrovství světa v rallye 2011 za tým ICE 1 Racing s vozem Citroën DS3WRC. Kimi si také v roce 2011 zazávodil v NASCAR,pro tým Kyla Busche,kde si připsal dva starty,a to jeden v NASCAR Camping World Truck Series a jeden také v NASCAR Nationwide Series.

2012–2013: Lotus[editovat | editovat zdroj]

Kimi podepsal smlouvu s týmem Lotus, což znamenalo jediné - Kimi se vrací do Formule 1, později prohlásil že právě v sérii NASCAR si uvědomil že mu chybí souboje na trati, a proto začal vyjednávat napřed s Williamsem a později právě z Lotusem, se kterým podepsal roční smlouvu s opcí na další rok a stal se tak týmovým kolegou taktéž navrátilce Romaina Grosjeana. Nepříliš ambiciozní Lotus před sezónou vyhlásil že chce bojovat o 4. místo v poháru konstruktérů. Na konci sezóny 2012, Lotus využil opci a podepsal s Räikkönenem smlouvu i na rok 2013.

2012[editovat | editovat zdroj]

Grand Prix Austrálie 2012

Po hrůznostrašném osmnáctém místě v kvalifikaci dokončil závod na vynikajícím sedmém místě.

Grand Prix Malajsie 2012

Po pátém místě v kvalifikaci,v Malajsijské Velké Ceně obsadil pátou příčku, přestože byl na startu kvůli penalizaci za výměnu převodovky odsunut na 10. pozici.V závodě zajel nejrychlejší kolo závodu.

Grand Prix Číny 2012

Pátý skončil i v kvalifikaci na Velkou cenu Číny a v závodě obsadil čtrnácté místo, kdy se smolně v závěrečných kolech propadl kvůli odcházejcím pneumatikám z druhého místa na čtrnácté, a skončil tak bez bodů.

Grand Prix Bahrajnu 2012

V kvalifikaci na Bahrajnskou Velkou Cenu se fin rozhodl ušetřit jednu sadu nových pneumatik a to zapříčínilo že se nedostal do poslední fáze kvalifikace.Räikkönen doufá, že se mu odlišná strategie vyplatí.Do závodu tak odstartoval až z 11. místa, v závodě po stíhací jízdě dojel druhý, když v závěru ještě dojížděl i vedoucího Sebastiana Vettela. V Bahrajnu vyhrál Vettel, oba jezdci Lotusu F1 na stupních vítězů!

Kimi Raikkonen v Lotusu E20 v sezóně 2012

Grand Prix Španělska 2012

Po startu ze 4. místa dokončil podruhé v sezóně na stupních vítězů, dojel totiž třetí.

Grand Prix Monaka 2012

Osmý skončil v Monaku,kde si oproti kvalifikaci o jedno místo pohoršil.

Grand Prix Kanady 2012

V Kanadě skončil osmý a to když startoval ze 12. pozice.

Grand Prix Evropy 2012

Kimi startoval z 5. pozice na konci se radoval z druhého místa.

Grand Prix Velké Británie 2012

Grand Prix Velké Británie se dá označit také jako úspěšná skončil na pátém místě za neporazitelnou čtveřicí jezdců Red Bullu a Ferrari.

Grand Prix Německa 2012

Následovala Velká cena Německa...Kimi dojel na čtvrtém místě po dokončení závodu byl penalizován Vettel a tak se Raikkonen posunul na 3. příčku a bylo to již čtvrté pódium v sezóně.

Grand Prix Maďarska 2012

V Maďarsku měl Kimi letos prozatím nejblíže k vítězství, dojel pouhou sekundu za vítězem závodu Hamiltonem a formu Lotusu potvrdil 3. místem Grosjean.

Grand Prix Belgie 2012

Velká Cena Belgie na slavném okruhu Spa-Francorchamps měla být další šance na vítězství, Kimimu se zde vždy dařilo a Lotus měl v předešlém závodě formu.Závod však ovlivnila havárie hned v první zatáčce, kde skončili favoriti na titul Hamilton a Alonso, to se Raikkonenovi hodilo i tak dojel pouze na třetím místě,ale již to byly 6. stupně vítězů v sezóně. Za zmínku určitě stojí krásný a příliš nevídaný Raikkonenův předjížděcí manévr v části Eau Rouge kterým se dostal před M. Schumachera.

Grand Prix Itálie 2012

V Grand Prix Itálie dojel Kimi pátý,po startu se sedmného místa.

Grand Prix Singapůru 2012

Následovala VC Singapůru kde se nedá skoro vůbec předjíždět, a proto je velmi důležitá kvalifikace ta se Raikkonenovi nepovedla, nepostoupil do třetí části kvalifikace a startoval až z 12. pozice, přesto dokázal dojet na 6. místě a upevnil si tak pozici na prozatímním 3. místě v poháru jezdců, tam nyní ztrácel 16 bodů na druhého Vettela a 45 bodů na lídra šampionátu Alonsa, do konce sezóny zbývalo 6 závodů. Po Singapůru bylo definitivně jasné, že Lotusu konkurence utekla a pokud bude chtít Kimi bojovat o titul, musí se Lotus o dost zlepšit.

Grand Prix Japonska 2012

Japonská Suzuka měla Lotusům vyhovovat, bohužel byl opět průměrný. Raikkonen dojel šestý a díky odstoupení Alonsa ze závodu,činila ztráta na lídra šampionátu pět závodu před koncem už jen 37 bodů. Závěr sezony sliboval drama až do konce.

Grand Prix Koreje 2012

V Koreji si Kimi dojel pro 5. místo,bohužel konkurenti na titul Vettel i Alonso dojeli před ním.

Grand Prix Indie 2012

V Indii bral fin 7. místo. Vozy Red Bullu se staly v tu dobu neporazitelnými a Vettel si dojel již pro čtvrté vítězství v řadě.Šance Raikkonena na zisk titulu byly již téměř nulové.

Grand Prix Abú Dhabí 2012

Přišla VC Abú Dhabí. Raikkonen v kvalifikaci dojel pátý po penalizaci Vettela, který startoval z boxů, startoval ze 4. pozice, hned po startu předjel Webbera a Maldonada a jel druhý za Hamiltonem. Hamiltnon musel v půlce závodu odstoupit pro technické problémy jeho McLarenu a Kimi se tak dostal do vedení v závodě to si i udržel a mohl se radovat ze svého prvního vítězství od GP Belgie 2009, prvního po jeho comebacku a hlavně prvního v novodobé éře Lotusu F1. Vždyť považte vůz s označením Lotus zvítězil naposledy v Detroitu roku 1987, když ho řídil Ayrton Senna.Raikkonenovi patřilo v celkovém pořadí šampionátu 3. místo se 198 body bohužel už neměl ani teoretickou šanci na zisk titulu mistra světa, ale to v tu dobu nikomu nevadilo. Po závodě vzniklo plno vtípku na Raikkonenovu adresu a to proto, že Raikkonen řekl svému týmovému inženýrovi v rádiu Nechte mě být, vím co dělám,stalo se tak, když se Raikkonen dostal do vedení a inženýr mu radil, že má udržovat pneumatiky zahřáté.

Grand Prix USA 2012

Jednalo se o zbrusu novou trat´ v Austinu. V USA si Kimi dojel pro šesté místo.

Grand Prix Brazílie 2012

V poslední Velké Ceně sezóny,v Brazílii si Raikkonen dojel pro jeden bod za desáté místo a udržel si tak 3. místo v pořadí jezdců, což se dá po dvouleté pouze a s monopostem který měl k dispozici označit jako velký úspěch.Později Kimi oznámil že u Lotusu F1 zůstane i pro rok 2013.

Kimi Raikkonen pří vítězství v Abú Zábí v roce 2012

Bilance sezóny:

Pořadí jezdců: 3. místo (Vettel,Alonso,Raikkonen)

Bodů: 207

Vítězství: 1× (Abú Zábí)

Stupně vítězů: 7× (1-1×,2-3×,3-3×)

Pohár konstruktérů: 4. místo (Red Bull,Ferrari,McLaren,Lotus)

2013[editovat | editovat zdroj]

VC Australie 2013

Ze 7. pozice na startu dokázal Raikkonen vyhrát díky dobře zvolené strategii na dvě zastávky v boxech oproti soupeřům kteří absolvovali tři zastávky. „Alespoň dvacet Grand Prix dokázal vyhrát jako patnáctý jezdec v historii a tímto vítězstvím vyrovnal bilanci krajana Miky Häikkinena, dvojnásobného mistra světa.

VC Malajsie 2013

Raikkonen zajel v kvalifikaci sedmý nejrychlejši čas.Po kvalifikaci byl však penalizován za údajné blokování Nica Rosberga a spadl až na desátou příčku startovního roštu.Po těžkém víkendu kdy v kvalifikaci a na začátku závodu pršelo což Lotusům jak se ukázalo úplně nevyhovuje z hlediska zacházení s pneumatikami si Kimi vyjel 7. místo v závodě. Závod byl mimo jiné obohacen o skandál kdy Vettel 15 kol před cilem předjel v tu dobu prvního Webbera (týmový kolega) i přes zákaz týmu a kdy naopak Mercedes nechtěl pustit Rosberga před Hamiltona na třetí místo i když byl němec jasně rychlejší.Stupně vítězů tehdy připomínaly spíše pohřeb.

VC Číny 2013

Kimi zajel výbornou kvalifikaci a startoval z druhé pozice,bylo to poprvé co startoval z první řády po jeho comebacku.Start se mu však nepovedl a propadl se na 4. pozici,zhruba v půli závodu narazil do Peréze z McLarenu který mu na vnějšku nenechal žádné místo,Kimi si poškodil přední křídlo i tak se s týmem rozhodl že do boxu zajíždět nebude,znamenalo by to totiž konec nadějí na dobré umístění.Nakonec si tak vyjel druhé místo a to mu patřilo i v prozatímním pořadí jezdců,kde ztrácel 3 body na Vettela.

VC Bahrajnu 2013

Raikkonen startoval s 8. pozice po dobře zvládnute strategii na dvě zastávky v boxech oproti soupeřům kteři stavěli 3× si Kimi vybojoval druhé místo v cíli a nestačil pouze na Vettela navíc třetí skončil druhý jezdec Lotusu Grosjean.Po problémech které měl Alonso se systémem DRS a musel 2× neplánovaně k mechanikům tím pádem nabral ztrátu kterou už nedokázal stáhnout a dojel až osmý.Další soupeř o titul Hamilton skončil pátý.Tím pádem si Vettel s Raikkonenem upevnili pozice v pořadí jezdců.

Kimi Raikkonen 2013 Catalonia test (19-22 Feb) Day 2-1

VC Španělska 2013

Raikkonen startoval ze 4. pozice,v závodě který nebyl příliš bohatý na přejíždecí manevrý ale spíše na dobře zvolenou strategii a zacházení jezdců s pneumatikami si Kimi vyjel už po třetí za sebou 2. místo a nestačil pouze na domácího Alonsa.

VC Monaka 2013

Kimi Raikkonen startoval do Grand Prix Monaka z 5. pozice na roštu.Kimi se po celý závod držel na pátém místě,jenomže pár kol před koncem měl kolizi z Perézem z McLarenu který byl příliš agresivní při předjížděcím manévru a spojlerem prorazil Raikkonenovi zadní pneumatiku,ten musel do boxů a propadl se až za bodované pozice,ale v závěrečných dvou kolech předvedl vynikající výkon a dostal se ze 13. na 10. pozici a získal tak alespoň jeden bod.

VC Kanady 2013

Kimi zajel v kvalifikaci 9. nejrychlejší čas po penalizaci za špatné zařazeni do řady na konci PIT LANE dostal penalizaci a startoval z místa desátého.V závodě se Kimi zasekl za pomalejšími vozy a nedokázal se výrazně probojovat vpřed.Skončil devátý a získal tak 2 body.Tímto počinem vyrovnal rekord Michaela Schumachera a to proto že dokázal bodovat ve 24. závodech v řadě.

VC Velké Británie 2013

Lotus bohužel i v Anglii ztrácel na konkurenci a Raikkonen zajel v kvalifikaci až 9. nejrychlejší čas.V závodě postihlo několik jezdců defekt levé zadní pneumatiky včetně domácího Hamiltona který díky tomu přišel o první pozici, později se zjistilo že za defekty mohly ostré obrubníky na okruhu Silverstone.Pirelli muselo své pneumatiky do GP Německa přepracovat. Raikkonen dojel pátý,s čímž jezdec který pomýšlí na titul nemůže být spokojen.

VC Německa 2013

V trenincích i v kvalifikaci to vypadalo že přepracování pneumatik Lotusu F1 prospělo a Kimi startoval ze 4. pozice na roštu.V závodě byl Lotus jasně nejrychlejší ale bohužel možná špatně zvolená strategie připravila Raikkonena o vítězství,dojel druhý za svým největším soupeřem o titul,Vettelem,třetí dojel druhý pilot Lotusu,Grosjean. Závod byl obohacen i o kuriózní momenty, například kdy po chybě mechanika Markovi Webberovi upadlo v pit-lane kolo,to se odrazilo o ležící TV kameru a vyletělo do vzduchu a trefilo nic netušícího kameramana,ten byl odvezen do nemocnice. Nebo kdy pilot Marussie,Jules Bianchi odstavil své vozidlo na mírném kopci,to se po pár vteřinách již bez pilota rozjelo pomocí gravitace přímo do tratě,naštěstí se nikomu nic nestalo.

VC Maďarska 2013

V kvalifikaci skončil šestý,nakonec si v Maďarsku dojel pro 2. místo a dojel před Vettelem,což bylo hlavní v boji o titul.

VC Belgie 2013

King of Spa,jak se Kimimu občas přezdívá letos neměl štěstí,v půlce závodu musel odstoupit kvůli přehřátým brzdám.Později vyšlo najevo že za Finovo odstoupení může fólie z štítu helmy které jezdci postupně odtrhávájí.Ta se totiž dostala do chladícího systému brzd a tím došlo k přehřáti brzdové soustavy. Skončila tak Raikkonenova série v počtu dojetých závodů na bodech v řadě,a to na čísle 27.Tímto výkonem mu patří v historických tabulkách 1. místo.

VC Itálie 2013

Raikkonenovi se nepovedla kvalifikace a startoval z 11. místa,to mělo dopad i na start kde měl v první zatáčce kontakt s jiným vozem a musel do boxů na výměnu předního přítlačného křídla. Propadl se až na poslední pozici,poté ovšem předvedl vynikající rychlost a dostal se až na 11. místo.Kimi opět nebodoval a Vettel vyhrál,o Němci se pomale začalo hovořit o jako čtyřnásobném mistru světa.

Po VC Itálie se Ferrari nechalo slyšet že pro příští rok již nepočítá s Filipem Massou,o den později oznámilo že podepsalo smlouvu na dva roky s Kimim Raikkonenem,Fin se vrací do Maranella po pěti letech a bude týmovým kolegou Fernanda Alonsa,nyní ovšem Kimimu zbývá ještě sedm závodů za Lotus F1.

VC Singapuru 2013

Kimi si v sobotu ráno stěžoval na bolest zad,to se bohužel odrazilo i v kvalifikaci a bude startovat až z 13. místa na roštu. V závodě už Räikkönen asi bolest zad nepociťoval,protože předvedl vynikající výkon a opět vydělal na svém umu zacházení s pneumatikami a dojel si pro třetí místo. Byly to již sedmé stupně vítězů v sezóně,ale titul mistra světa byl již v nedohlednu.

VC Koreje 2013

Kimi se kvalifikoval jako desátý,po penalizaci Webbera se posunul na 9. příčku na roštu. V závodě Räikkönen těžil z dobře zvolené strategie a Lotusu trať v Koreji seděla, Raikkonen dojel druhý a jeho týmový kolega Grosjean třetí.Černo-zlaté vozy nestačili pouze na neporazitelný Red Bull Sebastiana Vettela, který se po dalším vítězství (již čtvrtém v řadě) přiblížil k čtvrtému titulu mistra světa.

VC Japonska 2013

Grand Prix Japonska dokončil na 5. místě.

VC Indie 2013

Grand Prix Indie dokončil na 7. místě.

VC Abú Dhabí 2013

Grand Prix Abú Dhabí nedokončil. Po kontaktu, který, přišel, bezprostředně, po startu, závodu.

Operace páteře a předčasný konec sezóny

VC USA a VC Brazílie Kimi Räikkönen vynechal,po VC Abú Dhabí oznámil že bolesti zad ze závodního víkendu v Singapuru přetrvávají a bude muset podstoupit chirurgický zákrok. V závodní sedačce za něj poslední dva závody sezóny dokončí krajan Heikki Kovalainen.[1]

Bilance sezóny:

Pořadí jezdců: 5. místo (Vettel,Alonso,Webber,Hamilton,Raikkonen)

Bodů: 183

Vítězství: 1× (Austrálie)

Stupně vítězů: 8× (1.-1×,2.-6×,3.-1×)

Pohár konstruktérů: 4. místo (Red Bull,Mercedes,Ferrari,Lotus)

Od 2014: Ferrari[editovat | editovat zdroj]

Pro rok 2014 Kimi požadoval konkurenceschopné auto, které mu ovšem Lotus nedokázal zajistit z důvodu problémů s financemi, a tak se Fin začal poohlížet jinde. Nejprve jednal s Red Bullem, který hledal náhradu za odcházejícího Webbera, ale neúspěšně. Takže to vypadalo, že Kimi v Lotusu přeci jen zůstane i pro příští sezónu. Poté ovšem Ferrari oznámilo že pro rok 2014 již nepočítá s Felipem Massou. 11. září 2013 tým Scuderia Ferrari oznámil návrat Räikkönena do Maranella. Kimi s týmem podepsal smlouvu na 2 roky.

Kompletní výsledky ve Formuli 1[editovat | editovat zdroj]

(Legenda: tučně vyznačené závody znamenají zisk pole position, závody vyznačené kurzívou zajetí nejrychlejšího kola v závodě)

Rok Tým Šasi Motor 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 Body Umístění
2001 Sauber Petronas Sauber C20 Petronas 01A (Ferrari 049) 3.0 V10 AUS
6
MAL
DNF
BRA
DNF
SMR
DNF
ESP
8
AUT
4
MON
10
CAN
4
EUR
10
FRA
7
GBR
5
GER
DNF
HUN
7
BEL
DNF
ITA
7
USA
DNF
JPN
DNF
9 10. místo
2002 West McLaren Mercedes McLaren MP4-17 Mercedes-Benz FO 110M 3.0 V10 AUS
3
MAL
DNF
BRA
12
SMR
DNF
ESP
DNF
AUT
DNF
MON
DNF
CAN
4
EUR
3
GBR
DNF
FRA
2
GER
DNF
HUN
4
BEL
DNF
ITA
DNF
USA
DNF
JPN
3
24 6. místo
2003 West McLaren Mercedes McLaren MP4-17D Mercedes-Benz FO 110M 3.0 V10 AUS
3
MAL
1
BRA
2
SMR
2
ESP
DNF
AUT
2
MON
2
CAN
6
EUR
DNF
FRA
4
GBR
3
GER
DNF
HUN
2
ITA
4
USA
2
JPN
2
91 2. místo
2004 West McLaren Mercedes McLaren MP4-19 Mercedes-Benz FO 110Q 3.0 V10 AUS
DNF
MAL
DNF
BHR
DNF
SMR
8
ESP
11
MON
DNF
EUR
DNF
CAN
5
USA
6
45 7. místo
McLaren MP4-19B FRA
7
GBR
2
GER
DNF
HUN
DNF
BEL
1
ITA
DNF
CHN
3
JPN
6
BRA
2
2005 West McLaren Mercedes McLaren MP4-20 Mercedes-Benz FO 110R 3.0 V10 AUS
8
MAL
9
BHR
3
SMR
DNF
ESP
1
MON
1
EUR
11
CAN
1
USA
DNS
FRA
2
GBR
3
GER
DNF
HUN
1
TUR
1
ITA
4
BEL
1
BRA
2
JPN
1
CHN
2
112 2. místo
2006 Team McLaren Mercedes McLaren MP4-21 Mercedes-Benz FO 108S 2.4 V8 BHR
3
MAL
DNF
AUS
2
SMR
5
EUR
4
ESP
5
MON
DNF
GBR
3
CAN
3
USA
DNF
FRA
5
GER
3
HUN
DNF
TUR
DNF
ITA
2
CHN
DNF
JPN
5
BRA
5
65 5. místo
2007 Scuderia Ferrari Marlboro Ferrari F2007 Ferrari 056 2.4 V8 AUS
1
MAL
3
BHR
3
ESP
DNF
MON
8
CAN
5
USA
4
FRA
1
GBR
1
EUR
DNF
HUN
2
TUR
2
ITA
3
BEL
1
JPN
3
CHN
1
BRA
1
110 1. místo
2008 Scuderia Ferrari Marlboro Ferrari F2008 Ferrari 056 2.4 V8 AUS
8
MAL
1
BHR
2
ESP
1
TUR
3
MON
9
CAN
DNF
FRA
2
GBR
4
GER
6
HUN
3
EUR
DNF
BEL
18
ITA
9
SIN
DNF
JPN
3
CHN
3
BRA
3
75 3. místo
2009 Scuderia Ferrari Marlboro Ferrari F60 Ferrari 056 2.4 V8 AUS
15
MAL
14
CHN
10
BHR
6
ESP
DNF
MON
3
TUR
9
GBR
8
GER
DNF
HUN
2
EUR
3
BEL
1
ITA
3
SIN
10
JPN
4
BRA
6
ABU
12
48 6. místo
2012 Lotus F1 Team Lotus E20 Renault RS27 2.4 V8 AUS
7
MAL
5
CHN
14
BHR
2
ESP
3
MON
9
CAN
8
EUR
2
GBR
5
GER
3
HUN
2
BEL
3
ITA
5
SIN
6
JPN
6
KOR
5
IND
7
ABU
1
USA
6
BRA
10
207 3. místo
2013 Lotus F1 Team Lotus E21 Renault RS27 2.4 V8 AUS
1
MAL
7
CHN
2
BHR
2
ESP
2
MON
10
CAN
9
GBR
5
GER
2
HUN
2
BEL
DNF
ITA
11
SIN
3
KOR
2
JPN
5
IND
7
ABU
DNF
USA BRA 183 5. místo
2014 Scuderia Ferrari Ferrari F14 T Ferrari 059/3 1.6 V6 AUS
7
MAL
12
BHR
10
CHN
8
ESP
7
MON CAN AUT GBR GER HUN BEL ITA SIN JPN RUS USA BRA ABU 17* 11. místo*

Výsledky v ostatních formulových kategoriích[editovat | editovat zdroj]

Sezóna Série Tým Vůz Závody Vítězství Pole Position Podium Body Konečné umístění
1999 Formule Renault 2000
V. Británie (Zimní série)
Manor Motorsport Renault FR2000 4 4 0 4 1. místo
Formule Renault V. Británie Haywood Racing 4 0 0 1
Formule Ford Evropa 5. místo
2000 Formule Renault 2000 V. Británie Manor Motorsport Renault FR2000 10 7 6 10 316 1. místo
Formule Renault 2000 Eurocup Manor Motorsport Renault FR2000 2 2 2 2 62 7. místo

Rekordy a statistiky ve Formuli 1[editovat | editovat zdroj]

  • Kimi Räikkönen se dělí o rekord 7 vítězství v sezóně, ve které ale nezískal titul mistra světa. Stejně dopadl v roce 1984 a 1988 Alain Prost a v roce 2006 Michael Schumacher.
  • V roce 2005 se Kimi Räikkönen podělil o rekord 10 nejrychlejších kol v sezóně. O rekord se dělí s Michaelem Schumacherem, který byl 10× nejrychlejší v sezóně 2004.
  • Kimi Räikkönen je devátý v tabulkách o dosažení nejrychlejších kol a je tak nejvýše postaveným aktivním jezdcem (k roku 2007).
  • Kimi Räikkönen je prvním jezdcem od roku 1989, který při svém debutu u Ferrari zvítězil. Naposledy se to povedlo Nigelu Mansellovi a v roce 2010 Fernandu Alonsovi.
  • Kimi Räikkönen je prvním jezdcem po Juanu Manuelovi Fangiovi, který při svém debutu u Ferrari zaznamenal vítězství, pole position a nejrychlejší kolo.
  • V roce 2008 Kimi Räikkönen znovu zajel 10 nejrychlejších kol v sezóně a vyrovnal tak svůj a M. Schumacherův rekord.
  • Kimi Räikkönen je již třetí v tabulkách o dosažení nejrychlejších kol v závodě a je tak nejvýše postaveným aktivním jezdcem (k roku 2013).Na svém kontě má již 39 nejrychlejších kol v závodě.
  • V roce 2013 Kimi Räikkönen překonal rekord Michaela Schumachera v počtu závodů ve kterých dokázal bodovat v řadě (27 závodů).Kimi získal body v každém závodě od Grand Prix Bahrajnu 2012 do Grand Prix Maďarska 2013.

Úspěchy ve Formuli 1[editovat | editovat zdroj]

SEZÓNA STÁJ UMÍSTĚNI V P.J. POČET BODŮ
2001 Sauber 10. místo 9 bodů
2002 McLaren 6. místo 24 bodů
2003 McLaren 2. místo 91 bodů
2004 McLaren 7. místo 45 bodů
2005 McLaren 2. místo 112 bodů
2006 McLaren 5. místo 65 bodů
2007 Ferrari 1. místo 110 bodů
2008 Ferrari 3. místo 75 bodů
2009 Ferrari 6. místo 48 bodů
2012 Lotus F1 3. místo 207 bodů
  • Do roku 2002 bodovalo prvních 6. jezdců – 10,6,4,3,2,1
  • Od roku 2003 do roku 2009 bodovalo prvnich 8. jezdců – 10,8,6,5,4,3,2,1
  • Od roku 2010 boduje prvních 10. jezdců – 25,18,15,12,10,8,6,4,2,1
  • Räikkönenův průměrný bodový zisk za závod je 4,44 bodu.
  • Räikkönenův průměrný bodový zisk za sezónu je 78,6 bodu.

Upozorňuji že za dobu Raikkonenovi kariéry byl 2× měněn bodový systém takže jsou tyto fakta o proti mladším jezdcům zkreslující a nelze je porovnávat.

Poslední aktualizace průměru bodového zisku byla po konci sezóny 2012.Další aktualizace až na konci sezóny 2013

Úspěchy ve WRC[editovat | editovat zdroj]

ROK TÝM POČET STARTŮ BODŮ
2010 Citroën Junior Team 11 25
2011 Ice 1 Racing 9 34

Systém bodování ve WRC – 25,18,15,12,10,8,6,4,2,1

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KULICHOVÁ, Zuzana. Räikkönen nebude závodit v USA ani v Brazílii. F1sports [online]. 10. listopad 2013, 10:24 [cit. 2013-11-10]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Formule 1 - Mistr světa
Předchůdce:
Fernando Alonso
2007
Kimi Räikkönen
Nástupce:
Lewis Hamilton