Grand Prix Brazílie 1984

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Brazílie Grand Prix Brazílie 1984
1. závod v sezóně 1984
Detaily závodu
Datum25. březen 1984
Oficiální název13° Grande Premio do Brasil
MístoJacarepagua, Rio de Janeiro, Brazílie
Délka trati5,031 km
Délka závodu61 kol, 306,891 km
Pole position
PilotItálie Elio de AngelisLotus
Čas1:28,392
Nejrychlejší kolo
PilotFrancie Alain ProstMcLaren
Čas1:36,499 (v 42. kole)
Stupně vítězů
PrvníFrancie Alain ProstMcLaren
DruhýFinsko Keke RosbergWilliams
TřetíItálie Elio de AngelisLotus

Grand Prix Brazílie 1984 (13° Grande Premio do Brasil ), úvodní závod 35. ročníku mistrovství světa jezdců Formule 1 a 27. ročníku poháru konstruktérů, historicky již 389. grand prix, se již tradičně odehrál na okruhu v Jacarepagua ve městě Rio de Janero. Na trati dlouhé 5,031 km absolvovali jezdci 61 okruhů, což celkově představuje 306,891 km.

Průběh závodu[editovat | editovat zdroj]

Nová pravidla omezovala objem nádrže na 220 litrů bez možnosti tankovat během závodu. Také spousta jezdců změnilo působiště, mezi ty nejzajímavější přestupy patřil odchod Riccarda Patrese z týmu Brabham do stáje Alfa Romeo, která získala i nového sponzora, firmu Benetton a Eddiho Cheevera z Renaultu. Renault, který v roce 1983 nedokázal potvrdit roli favorita, ztratil i Alaina Prosta, který zamířil k McLarenu, kde nahradil Johna Watsona. Renault tak angažoval Patricka Tambaye od Ferrariho a Dereka Warwicka z Tolemanu. Staj Tyrrell byla v situaci, kdy musela hledat dva nové piloty, Michele Alboreto získal místo u Ferrari a Danny Sullivan se vrátil do Spojených států, nakonec se rozhodla pro dva mladíky Martina Brundleho a Stefana Bellofa.Ve stejné situaci se ocitla i stáj Toleman, Teo Fabi dostal nabídku od Brabhamu a do týmu přišel Johnny Cecotto z týmu Theodore a mladíka Ayrtona Sennu. Tým získal i nové sponzory, Magirus and Segafredo.

První pole positions sezóny a druhé ve své kariéře získal talentovaný Říman Elio de Angelis na voze Lotus. Start se ale nejlépe povedl jeho krajanovi Michele Alboretovi, který se tak ujal vedení, zatímco Lauda a Warwick mírně kolidovali a Nelson Piquet měl problém s motorem.

Již se zdálo že Michele Alboreto jedoucí v čele rozhodl o závodě, když z jeho vozu unikla brzdová kapalina a v 11. kole tak přišel o vedení a ve 14. odstoupil definitivně. Vedení převzal Niki Lauda, Nelson Piquet prokázal, že jeho Brabham je nejrychlejším monopostem v poli, když se probojoval na 7. pozici. Také Laudovi nebylo dáno, aby viděl šachovnicový praporek, ve 38. kole ho zradila elektronika. Na čele se mihl Prost, ale vzápětí pozici přenechal Warwickovi , protože musel zamířit do boxu. Deset kol před cílem zradila technika i Warwicka a tak se do čela vrátil Prost a vedení udržel až do cíle. Jako další projeli cílem Rosberg (Williams-Honda) , De Angelis , Cheever (Alfa Romeo) , Brundle (Tyrrell-Ford) a Tambay (Renault ).

Výsledky[editovat | editovat zdroj]

  • 25. březen 1984
  • Okruh Jacarepagua
  • 61 kol × 5,031 km = 306,891 km
  • 389. Grand Prix
  • 10. vítězství Alaina Prosta
  • 31. vítězství pro McLaren
  • 36. vítězství pro Francii
  • 17. vítězství pro vůz se startovním číslem 7
Pozice Jezdec Vůz Čas Body Nej. kolo
1 Francie Alain Prost McLaren MP4/2 1:42'34.492 9 1'36.499
2 Finsko Keke Rosberg Williams FW09 á 0:40,514 6 1'38.506 (6.)
3 Itálie Elio de Angelis Lotus 95T á 0:59,128 4 1'38.180 (4.)
4 USA Eddie Cheever Alfa Romeo 184T á 1 kolo 3 1'39.125 (9.)
DSQ Spojené království Martin Brundle § Tyrrell 012 á 1 kolo 1'40.804
5 Francie Patrick Tambay Renault RE50 á 2 kola 2 1'37.211
6 Belgie Thierry Boutsen Arrows A6 á 2 kola 1 1'43.247 (19.)
7 Švýcarsko Marc Surer Arrows A6 á 2 kola 1'43.960 (21.)
8 Spojené království Jonathan Palmer RAM 01 á 3 kola 1'45.637 (23.)
Kolo Odstoupili - Důvod Body Nej. kolo
51 Spojené království Derek Warwick Renault RE50 Přední křídlo 1'36.556
42 Itálie Andrea de Cesaris Ligier JS23 Převodovka 1'40.673 (14.)
32 Itálie Riccardo Patrese Alfa Romeo 184T Převodovka 1'39.919 (10.)
38 Rakousko Niki Lauda McLaren MP4/2 Elektronika 1'38.389 (5.)
35 Spojené království Nigel Mansell Lotus 95T Nehoda 1'38.796 (8.)
32 Brazílie Nelson Piquet Brabham BT53 Motor 1'40.003 (12.)
32 Itálie Teo Fabi Brabham BT53 Turbo 1'39.953 (11.)
30 Francie René Arnoux Ferrari 126C4 Baterie 1'40.273 (13.)
28 Itálie Piercarlo Ghinzani Osella FA1F Převodovka 1'43.878 (20.)
25 Francie François Hesnault Ligier JS23 Přehřátí 1'42.998 (18.)
24 Francie Philippe Alliot RAM 02 Baterie 1'44.934 (22.)
18 Venezuela Johnny Cecotto Toleman TG183B Turbo 1'42.880 (17.)
15 Francie Jacques Laffite Williams FW09 Elektronika 1'41.096 (15.)
14 Itálie Michele Alboreto Ferrari 126C4 Brzdy 1'38.530 (7.)
12 Itálie Mauro Baldi Spirit 101B Vstřikování 1'46.380 (24.)
11 Německo Stefan Bellof § Tyrrell 012 DSQ 1'41.676
8 Brazílie Ayrton Senna Toleman TG183B Turbo 1'42.286 (16.)
0 Německo Manfred Winkelhock ATS D7 DSQ
  • † Manfred Winkelhock diskvalifikován za přijetí cizí pomoci během kvalifikace.
  • § 18. července 1984 byla stáj Tyrrell diskvalifikována ze všech závodů sezony za nepovolené používání směsi paliva.

Nejrychlejší kolo[editovat | editovat zdroj]

Francie Alain ProstMcLaren – 1:36.499

  • 9. nejrychlejší kolo Alain Prost
  • 38. nejrychlejší kolo pro McLaren
  • 46. nejrychlejší kolo pro Francii
  • 24. nejrychlejší kolo pro vůz se startovním číslem 7

Vedení v závodě[editovat | editovat zdroj]

Kola km Jezdec %
1.–11. kolo 55,341 km Michele Alboreto 18%
12.–37. kolo 130.806 km Niki Lauda 42%
38. kolo 5,031 km Alain Prost 2%
39.–50. kolo 60,372 km Derek Warwick 20%
51.–61. kolo 55,341 km Alain Prost 18%


Alboreto
Lauda

Warwick
Prost

Postavení na startu[editovat | editovat zdroj]

Itálie Elio de AngelisLotus 95T – 1'28.392

  • 2. Pole position Jacquese Villeneuvea
  • 89. Pole position pro Lotus
  • 28. Pole position pro Itálii
  • 21. Pole position pro vůz se startovním číslem 11
  • Modře – startoval z boxů
_______1_______
Itálie Elio de Angelis
Lotus
1'28.392
_______2_______
Itálie Michele Alboreto
Ferrari
1'28.898
_______3_______
Francie Derek Warwick
Renault
1'29.025
_______4_______
Francie Alain Prost
McLaren
1'29.330
_______5_______
Spojené království Nigel Mansell
Lotus
1'29.364
_______6_______
Rakousko Niki Lauda
McLaren
1'29.854
_______7_______
Brazílie Nelson Piquet
Brabham
1'30.149
_______8_______
Francie Patrick Tambay
Renault
1'30.554
_______9_______
Finsko Keke Rosberg
Williams
1'30.611
_______10_______
Francie René Arnoux
Ferrari
1'30.695
_______11_______
Itálie Riccardo Patrese
Alfa Romeo
1'30.973
_______12_______
USA Eddie Cheever
Alfa Romeo
1'31.282
_______13_______
Francie Jacques Laffite
Williams
1'31.548
_______14_______
Itálie Andrea de Cesaris
Ligier
1'32.895
_______15_______
Itálie Teo Fabi
Brabham
1'33.227
_______16_______
Brazílie Ayrton Senna
Toleman
1'33.525
_______17_______
Venezuela Johnny Cecotto
Toleman
1'35.300
_______18_______
Spojené království Martin Brundle
Tyrrell
1'36.081
_______19_______
Francie François Hesnault
Ligier
1'36.238
_______20_______
Belgie Thierry Boutsen
Arrows
1'36.312
_______21_______
Itálie Piercarlo Ghinzani
Osella
1'36.434
_______22_______
Německo Stefan Bellof
Tyrrell
1'36.609
_______23_______
Itálie Mauro Baldi
Spirit
1'36.816
_______24_______
Švýcarsko Marc Surer
Arrows
1'37.204
_______25_______
Francie Philippe Alliot
RAM
1'37.709
_______26_______
Spojené království Jonathan Palmer
RAM
1'37.919

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • V závodě debutovali Ayrton Senna, François Hesnault, Martin Brundle, Philippe Alliot a Stefan Bellof.
  • Poprvé jsme viděli modely ATS D7, Alfa Romeo 184T, Brabham BT53, Ferrari 126C4, Ligier JS23, Lotus 95T, McLaren MP4/2, Osella FA1F, RAM 02, Renault RE50 a Spirit 101.


Pole position Vítězství Nej. kolo
Itálie Francie Francie
Elio de Angelis Alain Prost Alain Prost
Lotus 95T McLaren MP4/2 McLaren MP4/2
1'28.392 1:42'34.492 1'36.499
204,901 km/h 179,512 km/h 187,687 km/h

Stav MS[editovat | editovat zdroj]

  • GP – body získané v této Grand Prix
* Jezdec Body GP * Vůz Body GP * Stát Body GP
1 Francie Alain Prost 9 9 1 McLaren 9 9 1 FrancieFrancie Francie 11 11
2 Finsko Keke Rosberg 6 6 2 Williams 6 6 2 FinskoFinsko Finsko 6 6
3 Itálie Elio de Angelis 4 4 3 Lotus 4 4 3 ItálieItálie Itálie 4 4
4 USA Eddie Cheever 3 3 4 Alfa Romeo 3 3 4 USA USA 3 3
5 Francie Patrick Tambay 2 2 5 Renault 2 2 5 BelgieBelgie Belgie 1 1
6 Belgie Thierry Boutsen 1 1 6 Arrows 1 1

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchozí GP:
Grand Prix Jihoafrické republiky 1983
Mistrovství světa Formule 1
1984
Následující GP:
Grand Prix Jihoafrické republiky 1984
Předchozí ročník:
Grand Prix Brazílie 1983
Grand Prix Brazílie Následující ročník:
Grand Prix Brazílie 1985