Formule 1 v roce 1997

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
IIL. Mistrovství Světa Formule 1 / 1997
Formule 1 v roce 1996****Formule 1 v roce 1998
Jacques Villeneuve 2002.jpg
Mistr světa
Kanada Jacques Villeneuve 81
Německo Michael Schumacher 78
Německo Heinz Harald Frentzen 42
Pohár konstruktérů
Williams 123
Ferrari 102
Benetton 67
Grand Prix
1.Austrálie Austrálie
2.Brazílie Brazílie
3.Argentina Argentina
4.San Marino San Marino
5.Monako Monako
6.Španělsko Španělsko
7.Kanada Kanada
8.Francie Francie
9.Spojené království Velká Británie
10.Německo Německo
11.Maďarsko Maďarsko
12.Belgie Belgie
13.Itálie Itálie
14.Rakousko Rakousko
15.Lucembursko Lucembursko
16.Japonsko Japonsko
17.Evropa Evropa

Sezóna 1997 byla v pořadí 48.sezónou v šampionátu mistrovství světa Formule 1. Odstartovala v Austrálii 9. března a skončila po 17 závodech ve Španělsku 26. října.

Souhrn sezóny[editovat | editovat zdroj]

Sezóna 1997 odstartovala v Austrálii, kde si Kanaďan Jacques Villeneuve připsal svou čtvrtou pole position v kariéře. V závodě však ze své startovní pozice mnoho nevytěžil, když už v první zatáčce kolidoval s Johnny Herbertem. David Coulthard na voze McLaren závod vyhrál a bylo to jeho druhé vítězství v kariéře, druhý dojel Michael Schumacher a třetí Mika Häkkinen.

Villeneuve zopakoval pole position v Brazílii a znovu vypadl v první zatáčce. Naštěstí pro něj byl však závod restartován a Kanaďan se dostal do vedení ve 49. kole, kdy předjel Gerharda Bergera a nakonec vyhrál. Rakušan dojel druhý a třetí dojel Olivier Panis, který navázal na dobrou formu ze sezóny 1996.

Třetí pole position v řadě vybojoval Villeneuve v Argentině. A opět byl zapleten do kolize v první zatáčce, kde kolidoval Michael Schumacher a Rubens Barrichello. Schumacher odstoupil a tak Villeneuva vyzval Eddie Irvine, který se jej několikrát pokusil předjet. To se mu ale nepovedlo a skončil druhý, na třetím místě dojel ve své první sezóně ve Formuli 1 Ralf Schumacher.

Villeneuve pokračoval ve své sbírce pole position v San Marinu. Jeho týmový kolega ze stáje Williams, Heinz-Harald Frentzen, si připsal své jediné vítězství pro Williams, když těsně porazil Michaela Schumachera. Třetí dojel Eddie Irvine.

Frenzen ukončil Villeneuvovu šňůru pole positions v Monaku. Závod se jel na mokru a Michael Schumacher si připsal první vítězství v sezóně. Druhý skončil Rubens Barrichello na voze Stewart, pro které to bylo nejen první pódium, ale i první body. Na třetím místě skončil opět Irvine.

Svou převahu v kvalifikacích prokázal Williams i ve Španělsku, kde Jacques Villeneuve vybojoval 5. pole position a spolu s ním startoval z první řady i Frentzen. Villeneuve závod vyhrál, druhý dojel Olivier Panis a třetí další Francouz Jean Alesi.

Dominance Williamsu v kvalifikaci skončila v Kanadě, kde z pole positon odstartoval Michael Schumacher. Ten výhody využil a zvítězil, druhý byl bývalý jezdec Ferrari Jean Alesi a třetí dojel Giancarlo Fisichella. Ve Francii opanoval kvalifikaci opět Schumacher, druhý startoval Frentzen. Oba si své pozice udrželi i v cíli závodu a třetí dokončil Eddie Irvine.

V Británii už startoval z prvního místa opět Villenueve a z druhého jeho kolega Frentzen. Po odstoupení Miky Häkkinena z prvního místa převzal vedení v závodě Villeneuve. Druhý byl Alesi a třetí skončil mladý Alexander Wurz. Na pódiu tak stanuly jen vozy s motory Renault. Michael Schumacher po problémech ze závodu odstoupil.

Gerhard Berger, který musel kvůli nemoci a smrti svého otce vynechat předchozí Grand Prix, získal pole position při Grand Prix Německa. Berger závod vyhrál a přidal ještě nejrychlejší kolo. Toto vítězství se nakonec ukázalo jako poslední pro tým Benetton. Druhý dojel Michael Schumacher a třetí Mika Häkkinen.

Další závod, Grand Prix Maďarska, patřil k těm nejzajímavějším v celé sezóně. Z první řady startovali Michael Schumacher a Jacques Villeneuve. Damon Hill ve voze Arrows, který se před touto Grand Prix nedokázal kvalifikovat lépe než na 9. místě, odstartoval z 3. pozice. Po startu předjel Hill Villeneuvea a v 10. kole i Schumachera a dostal se tak do vedení závodu. Hill držel první místo i před závěrečnými pit stopy, ale před koncem závodu začal mít se svým vozem problémy. V posledním kole ho předjel Villeneuve a vyhrál, tím zaznamenal jubilejní 100. vítšzství pro stáj Williams.

Po dvou vzrušujících závodech doufali fandové v Belgii, že další závod bude stejně zajímavý. Villenuve startoval společně s Alesim z první řady do deštivého závodu. Kanaďan se propadl na 5. místo, zatímco jeho rival v boji o titul, Michael Schumacher, závod vyhrál když startoval na přechodných pneumatikách. Druhý dojel Fisichella a třetí Heinz-Harald Frentzen.

Svou jedinou pole position v sezóně vybojoval v Itálii Jean Alesi. David Coulthard potom vyhrál závod, jeho druhý v sezóně, Alesi skončil druhý a Frentzen opět stanul na místě třetím. V Rakousku už opět získal pole position Villeneuve a byla to už jeho sedmá v sezóně. Toho využil a závod vyhrál, když za sebou nechal druhého Coultharda a třetího Frentzena. Michael Schumacher skončil na 6. místě, když obdržel 10 sekundový trest stop/go za předjíždění pod žlutými vlajkami.

Další závod se jel pod názvem Grand Prix Lucemburska, ve skutečnosti se však jel na okruhu Nürburgring v Německu. Nejlepší pozici na startu vybojoval Mika Häkkinen. Oba vozy McLaren měly nakročeno k doublu, ale oba nakonec krátce po sobě ze závodu odstoupily. Vítězství spadlo do klína Villeneuvovi a nakonec to bylo i jeho poslední vítězství ve Formuli 1. Michael Schumacher vypadl už v prvním kole. Pódium tak obsadili Alesi a Frentzen a motory Renault tak měly opět plné zastoupení na stupních vítězů.

V Japonsku byl opět nejlepší v kvalifikaci Villeneuve. Ze závodu byl ale diskvalifikován, když nezpomalil při vyvěšení žlutých vlajek v kvalifikaci. Nakonec mohl po odvolání startoval, ale skončil až na 5. místě. Vyhrál Michael Schumacher, druhý dojel Frentzen a třetí Irvine. Tým Williams ale po závodě odvolání stáhl a zapříčinil tak, že do posledního závodu měl jít Schumacher s jednobodovým náskokem na Villeneuva. Boj o titul tak měl být rozhodnut až v posledním závodě v Jerezu.

Někteří komentátoři připodobňovali finále z roku 1994, kdy o titulu rozhodla kolize mezi Schumacherem a Damonem Hillem. Na okruhu Jerez se odehrála kuriózní kvalifikace, kde tři jezdci (Villeneuve, Michael Schumacher a Frentzen) zajeli shodný nejlepší čas. Z pole position se radoval Villeneuve, který čas zajel jako první. Toto vítězství v kvalifikaci bylo jeho posledním v kariéře. Schumacher dobře odstartoval, předjel Villeneuvea a ujal se vedení. Ve 48. kole se Villeneuve pokusil o předjetí. V zatáčce Dry Sac zabrzdil později než Schumacher, byl na vnitřní stopě kousek před Němcem, když Schumacher do Villeneuvea najel a zaklesl do jeho vozu své pravé kolo. Schumacher byl nucen odstoupit, zatímco Villeneuve nakonec dojel na 3. místě a získal 4 body. To mu zajistilo titul mistra světa. Michael Schumacher byl poté potrestán FIA za úmyslné způsobení kolize a byl diskvalifikován z celého šampionátu. Jeho výsledky (umístění i body) se ale do statistik započítávají. Poslední Grand Prix sezóny vyhrál Mika Häkkinen, což bylo jeho premiérové vítězství v kariéře.



Pravidla[editovat | editovat zdroj]

  • Boduje prvních šest jezdců podle klíče:
    • 1. 10 bodů
    • 2. 6 bodů
    • 3. 4 body
    • 4. 3 body
    • 5. 2 body
    • 6. 1 bod

Grands Prix[editovat | editovat zdroj]

Číslo Grand Prix Pole Position Nejrychlejší kolo Vítězný jezdec Vítězný tým Výsledky
1 Australia Grand Prix Austrálie Canada Jacques Villeneuve Germany Heinz-Harald Frentzen UK David Coulthard UK McLaren-Mercedes Výsledky
2 Brazil Grand Prix Brazílie Canada Jacques Villeneuve Canada Jacques Villeneuve Canada Jacques Villeneuve UK Williams-Renault Výsledky
3 Argentina Grand Prix Argentiny Canada Jacques Villeneuve Austria Gerhard Berger Canada Jacques Villeneuve UK Williams-Renault Výsledky
4 San Marino Grand Prix San Marina Canada Jacques Villeneuve Germany Heinz-Harald Frentzen Germany Heinz-Harald Frentzen UK Williams-Renault Výsledky
5 Monaco Grand Prix Monaka Germany Heinz-Harald Frentzen Germany Michael Schumacher Germany Michael Schumacher Italy Ferrari Výsledky
6 Spain Grand Prix Španělska Canada Jacques Villeneuve Italy Giancarlo Fisichella Canada Jacques Villeneuve UK Williams-Renault Výsledky
7 Canada Grand Prix Kanady Germany Michael Schumacher UK David Coulthard Germany Michael Schumacher Italy Ferrari Výsledky
8 France Grand Prix Francie Germany Michael Schumacher Germany Michael Schumacher Germany Michael Schumacher Italy Ferrari Výsledky
9 UK Grand Prix Velké Británie Canada Jacques Villeneuve Germany Michael Schumacher Canada Jacques Villeneuve UK Williams-Renault Výsledky
10 Germany Grand Prix Německa Austria Gerhard Berger Austria Gerhard Berger Austria Gerhard Berger Italy Benetton-Renault Výsledky
11 Maďarsko Grand Prix Maďarska Germany Michael Schumacher Germany Heinz-Harald Frentzen Canada Jacques Villeneuve UK Williams-Renault Výsledky
12 Belgie Grand Prix Belgie Canada Jacques Villeneuve Canada Jacques Villeneuve Germany Michael Schumacher Italy Ferrari Výsledky
13 Italy Grand Prix Itálie France Jean Alesi Finland Mika Häkkinen UK David Coulthard UK McLaren-Mercedes Výsledky
14 Austria Grand Prix Rakouska Canada Jacques Villeneuve Canada Jacques Villeneuve Canada Jacques Villeneuve UK Williams-Renault Výsledky
15 Luxembourg Grand Prix Lucemburska Finland Mika Häkkinen Germany Heinz-Harald Frentzen Canada Jacques Villeneuve UK Williams-Renault Výsledky
16 Japan Grand Prix Japonska Canada Jacques Villeneuve Germany Heinz-Harald Frentzen Germany Michael Schumacher Italy Ferrari Výsledky
17 Spain Grand Prix Evropy Canada Jacques Villeneuve Germany Heinz-Harald Frentzen Finland Mika Häkkinen UK McLaren-Mercedes Výsledky

Složení týmů[editovat | editovat zdroj]

Tým Konstruktér Šasi Motor Pneumatiky Číslo Závodní pilot Testovací pilot(i)
UK Danka Arrows Yamaha Arrows A18 Yamaha OX11A 3.0 V10 B 1 UK Damon Hill Německo Jörg Müller
UK Martin Brundle
2 Brazílie Pedro Diniz
UK Rothmans Williams Renault Williams FW19 Renault RS9 3.0 V10 G 3 Kanada Jacques Villeneuve Francie Jean-Christophe Boullion
Kolumbie Juan Pablo Montoya
4 Německo Heinz-Harald Frentzen
Itálie Scuderia Ferrari Marlboro Ferrari F310B Ferrari 046/2 3.0 V10 G 5 Německo Michael Schumacher Itálie Gianni Morbidelli
Itálie Nicola Larini
6 Irsko Eddie Irvine
Itálie Mild Seven Benetton Renault Benetton B197 Renault RS9 3.0 V10 G 7 Francie Jean Alesi Rakousko Alexander Wurz
8 Rakousko Gerhard Berger
Rakousko Alexander Wurz
UK West McLaren Mercedes McLaren MP4/12 Mercedes FO110E 3.0 V10
Mercedes FO110F 3.0 V10
G 9 Finsko Mika Häkkinen n/a
10 Skotsko David Coulthard
Irsko B&H Total Jordan Peugeot Jordan 197 Peugeot A14 3.0 V10 G 11 Německo Ralf Schumacher Brazílie Ricardo Zonta
12 Itálie Giancarlo Fisichella
Francie Prost Gauloises Blondes Prost JS45 Mugen-Honda MF-301HB 3.0 V10 B 14 Francie Olivier Panis Francie Emmanuel Collard
Itálie Jarno Trulli
15 Japonsko Šindži Nakano
Švýcarsko Red Bull Sauber Petronas Sauber C16 Petronas SPE-01 3.0 V10 G 16 UK Johnny Herbert Argentina Norberto Fontana
17 Itálie Nicola Larini
Itálie Gianni Morbidelli
Argentina Norberto Fontana
UK PIAA Tyrrell Tyrrell 025 Ford ED4 3.0 V8
Ford ED5 3.0 V8
G 18 Nizozemsko Jos Verstappen Japonsko Toranosuke Takagi
19 Finsko Mika Salo
Itálie Minardi Team SpA Minardi M197 Hart 830 AV7 3.0 V8 B 20 Japonsko Ukjó Katajama Brazílie Tarso Marques
21 Itálie Jarno Trulli
Brazílie Tarso Marques
UK HSBC Malaysia Stewart Ford Stewart SF01 Ford VJ Zetec-R 3.0 V10 B 22 Brazílie Rubens Barrichello n/a
23 Dánsko Jan Magnussen
UK MasterCard Lola F1 Team Lola T97/30 Ford ECA Zetec-R 3.0 V8 B 24 Itálie Vincenzo Sospiri Itálie Andrea Montermini
25 Brazílie Ricardo Rosset

Změny ve složení[editovat | editovat zdroj]

Týmy[editovat | editovat zdroj]

Tři nové týmy přišly do Formule 1 pro sezónu 1997: Prost, který nahradil Ligier; Stewart a Lola. Tým Lola však pouze vstoupil do Grand Prix Austrálie, kde se nekvalifikoval a po špatném představení přišel o sponzory pro další závody. Footwork změnil svůj název na „Arrows“ a přešel z motorů Yamaha na motory značky Hart. Své motory změnil i Tyrell, který přešel od Yamahy k motorům Ford. Jordan-Peugeot podepsal s významným britským inženýrem Dr. Johnem Davisem. Ten pomohl týmu s novým aerodynamickým tunelem v Brackley. Tunel byl financován Ferrari výměnou za Eddieho Irvina, jenž přišel do Ferrari předchozí rok.

Dodavatel pneumatik Bridgestone vstoupil do Formule 1 a dodával pneumatiky 5 týmům: Arrows, Prost, Minardi, Stewart a Lola.

Jezdci[editovat | editovat zdroj]

Významné změny:

  • Arrows: Největší novinkou na začátku sezóny 1997 bylo to, že mistr světa z roku 1996, Damon Hill, byl u týmu Williams nahrazen Heinzem-Haraldem Frentzenem. Hill přestoupil do týmu Arrows, jeho týmovým kolegou byl Pedro Diniz, jehož sponzorské peníze pomohly zaplatit mzdu Damona Hilla.
  • Williams: Tým propustil mistra světa Damona Hilla a nahradil ho Heinz-Harald Frentzen, kterého tým chtěl získat už několik od smrti Ayrtona Senny.
  • Prost (bývalý Ligier): Vzhledem k japonskému dodavateli motorů Mugen-Honda, získal sedačku japonský jezdec Shinji Nakano, jenž nahradil Pedra Dinize, který odešel do Arrowsu. Jedničkou týmu byl Olivier Panis. Při Grand Prix Kanady si Panis zlomil obě nohy a byl nucen vynechat 7 závodů. V týmu ho nahradil Jarno Trulli, který sem přešel z Minardi.
  • Sauber: Sauber přemluvil Ferrari a podepsal s Nicolou Larinim, který byl spojován s postem testovacího jezdce u Ferrari. LArini absolvoval ale jen 5 závodů, poté po neshodách se šéfem týmu Peterem Sauberem odešel. V průběhu sezóny ho nahradil Gianni Morbidelli. Když se zranil i ten, do vozu usedl testovací jezdec Norberto Fontana.
  • Jordan: Irský tým změnil pro rok 1997 složení. Ralf Schumacher, mladší bratr Michaela, dostal místo závodního jezdce. Jeho týmovým kolegou měl být Nigel Mansell, ten ale nabídku odmítl. Jordan tak angažoval Giancarla Fisichellu, který jezdil za Alfu Romeo v šampionátu cestovních vozů (ITCC). Rubens Barrichello odešel do nově vzniklého týmu Stewart Grand Prix.
  • Minardi: Minardi angažovalo vycházející italskou hvězdu Jarna Trulliho, společně s Ukyou Katayamou. Oznámení jezdeckého složení zkompletovalo celé jezdecké složení pro rok 1997. Rozhodnutí přišlo poté, co Minardi propustilo Giancarla Fisichellu, aby mohl odejít k týmu Jordan. A jelikož Ukyo Katayama měl sedačku jistou, protože přinesl sponzora Mild Seven, se šéf týmu Giancarlo Minardi rozhodl, že tým potřebuje mladého Itala. Trulli byl proto jasnou volbou. Po zranění Panise přešel Trulli do týmu Prost, v Minardi ho nahradil testovací jezdec Tarso Marques.
  • Tyrell: U týmu zůstal Mika Salo, druhou sedačku získal bývalý jezdec Footworku Jos Verstappen.
  • Stewart: Do nového týmu byli angažováni Rubens Barrichello, který minulou sezónu jezdil u Jordanu, a nováček Jan Magnussen.
  • Lola: Do týmu byli angažováni Ricardo Rosset a Vincenzo Sospiri. Oba ale absolvovali jen Grand Prix Austrálie, kde se nekvalifikovali.

Beze změn:

Pohár jezdců[editovat | editovat zdroj]

Poz Jezdec AUS
Australia
BRA
Brazil
ARG
Argentina
SMR
San Marino
MON
Monaco
ESP
Spain
CAN
Canada
FRA
France
GBR
UK
GER
Germany
HUN
Maďarsko
BEL
Belgie
ITA
Italy
AUT
Austria
LUX
Luxembourg
JPN
Japan
EUR
Spain
Body
1 Canada Jacques Villeneuve DNF 1 1 DNF DNF 1 DNF 4 1 DNF 1 5 5 1 1 DSQ 3 81
DSQ Germany Michael Schumacher 2 5 DNF 2 1 4 1 1 DNF 2 4 1 6 6 DNF 1 DNF 78
2 Germany Heinz-Harald Frentzen 8 9 DNF 1 DNF 8 4 2 DNF DNF DNF 3 3 3 3 2 6 42
3 UK David Coulthard 1 10 DNF DNF DNF 6 7 7 4 DNF DNF DNF 1 2 DNF 10 2 36
4 France Jean Alesi DNF 6 7 5 DNF 3 2 5 2 6 11 8 2 DNF 2 5 13 36
5 Austria Gerhard Berger 4 2 6 DNF 9 10 1 8 6 7 10 4 8 4 27
6 Finland Mika Häkkinen 3 4 5 6 DNF 7 DNF DNF DNF 3 DNF DSQ 9 DNF DNF 4 1 27
7 UK Eddie Irvine DNF 16 2 3 3 12 DNF 3 DNF DNF 9 10 8 DNF DNF 3 5 24
8 Italy Giancarlo Fisichella DNF 8 DNF 4 6 9 3 9 7 11 DNF 2 4 4 DNF 7 11 20
9 France Olivier Panis 5 3 DNF 8 4 2 11 6 DNF 7 16
10 UK Johnny Herbert DNF 7 4 DNF DNF 5 5 8 DNF DNF 3 4 DNF 8 7 6 8 15
11 Germany Ralf Schumacher DNF DNF 3 DNF DNF DNF DNF 6 5 5 5 DNF DNF 5 DNF 9 DNF 13
12 UK Damon Hill DNS 17 DNF DNF DNF DNF 9 12 6 8 2 13 DNF 7 8 11 DNF 7
13 Brazil Rubens Barrichello DNF DNF DNF DNF 2 DNF DNF DNF DNF DNF DNF DNF 13 14 DNF DNF DNF 6
14 Austria Alexander Wurz DNF DNF 3 4
15 Italy Jarno Trulli 9 12 9 DNF DNF 15 DNF 10 8 4 7 15 10 DNF 3
16 Brazil Pedro Diniz 10 DNF DNF DNF DNF DNF 8 DNF DNF DNF DNF 7 DNF 13 5 12 DNF 2
17 Finland Mika Salo DNF 13 8 9 5 DNF DNF DNF DNF DNF 13 11 DNF DNF 10 DNF 12 2
18 Japan Shinji Nakano 7 14 DNF DNF DNF DNF 6 DNF 11 7 6 DNF 11 DNF DNF DNF 10 2
19 Italy Nicola Larini 6 11 DNF 7 DNF 1
20 Denmark Jan Magnussen DNF DNS 10 DNF 7 13 DNF DNF DNF DNF DNF 12 DNF DNF DNF DNF 9 0
21 Nizozemsko Jos Verstappen DNF 15 DNF 10 8 11 DNF DNF DNF 10 DNF DNF DNF 12 DNF 13 16 0
22 Italy Gianni Morbidelli 14 10 DNF 9 12 9 9 DNS 0
23 Argentina Norberto Fontana DNF 9 9 14 0
24 Japan Ukyo Katayama DNF 18 DNF 11 10 DNF DNF 11 DNF DNF 10 14 DNF 11 DNF DNF 17 0
25 Brazil Tarso Marques DNF 10 DNF 12 DNF 14 EX DNF DNF 15 0
Brazil Ricardo Rosset DNQ 0
Italy Vincenzo Sospiri DNQ 0
Poz Jezdec AUS
Australia
BRA
Brazil
ARG
Argentina
SMR
San Marino
MON
Monaco
ESP
Spain
CAN
Canada
FRA
France
GBR
UK
GER
Germany
HUN
Maďarsko
BEL
Belgie
ITA
Italy
AUT
Austria
LUX
Luxembourg
JPN
Japan
EUR
Spain
Body

Tučně – Pole position
Kurzíva – Nejrychlejší kolo

† Jezdec závod nedokončil, ale byl klasifikován, protože absolvoval přes 90% vzdálenosti závodu.
Michael Schumacher byl diskvalifikován z celého ročníku 1997 kvůli nebezpečné jízdě při Grand Prix Evropy, kde způsobil úmyslnou kolizi s Jacquesem Villeneuvem.


Pohár konstruktérů[editovat | editovat zdroj]

Poz Konstruktér Tým
č.
AUS
Australia
BRA
Brazil
ARG
Argentina
SMR
San Marino
MON
Monaco
ESP
Spain
CAN
Canada
FRA
France
GBR
UK
GER
Germany
HUN
Maďarsko
BEL
Belgie
ITA
Italy
AUT
Austria
LUX
Luxembourg
JPN
Japan
EUR
Spain
Body
1 UK Williams-Renault 3 DNF 1 1 DNF DNF 1 DNF 4 1 DNF 1 5 5 1 1 DSQ 3 123
4 8 9 DNF 1 DNF 8 4 2 DNF DNF DNF 3 3 3 3 2 6
2 Italy Ferrari 5 2 5 DNF 2 1 4 1 1 DNF 2 4 1 6 6 DNF 1 DNF 102
6 DNF 16 2 3 3 12 DNF 3 DNF DNF 9 10 8 DNF DNF 3 5
3 Italy Benetton-Renault 7 DNF 6 7 5 DNF 3 2 5 2 6 11 8 2 DNF 2 5 13 67
8 4 2 6 DNF 9 10 DNF DNF 3 1 8 6 7 10 4 8 4
4 UK McLaren-Mercedes 9 3 4 5 6 DNF 7 DNF DNF DNF 3 DNF DSQ 9 DNF DNF 4 1 63
10 1 10 DNF DNF DNF 6 7 7 4 DNF DNF DNF 1 2 DNF 10 2
5 Ireland Jordan-Peugeot 11 DNF 8 DNF 4 6 9 3 9 7 11 DNF 2 4 4 DNF 7 11 33
12 DNF DNF 3 DNF DNF DNF DNF 6 5 5 5 DNF DNF 5 DNF 9 DNF
6 France Prost-Mugen-Honda 14 5 3 DNF 8 4 2 11 10 8 4 7 15 10 DNF 6 DNF 7 21
15 7 14 DNF DNF DNF DNF 6 DNF 11 7 6 DNF 11 DNF DNF DNF 10
7 Switzerland Sauber-Petronas 16 DNF 7 4 DNF DNF 5 5 8 DNF DNF 3 4 DNF 8 7 6 8 16
17 6 11 DNF 7 DNF 14 10 DNF 9 9 DNF 9 12 9 9 DNS 14
8 UK Arrows-Yamaha 1 DNS 17 DNF DNF DNF DNF 9 12 6 8 2 13 DNF 7 8 11 DNF 9
2 10 DNF DNF DNF DNF DNF 8 DNF DNF DNF DNF 7 DNF 13 5 12 DNF
9 UK Stewart-Ford 22 DNF DNF DNF DNF 2 DNF DNF DNF DNF DNF DNF DNF 13 14 DNF DNF DNF 6
23 DNF DNS 10 DNF 7 13 DNF DNF DNF DNF DNF 12 DNF DNF DNF DNF 9
10 UK Tyrrell-Ford 18 DNF 15 DNF 10 8 11 DNF DNF DNF 10 DNF DNF DNF 12 DNF 13 16 2
19 DNF 13 8 9 5 DNF DNF DNF DNF DNF 13 11 DNF DNF 10 DNF 12
11 Italy Minardi-Hart 20 DNF 18 DNF 11 10 DNF DNF 11 DNF DNF 10 14 DNF 11 DNF DNF 17 0
21 9 12 9 DNF DNF 15 DNF DNF 10 DNF 12 DNF 14 EX DNF DNF 15
UK Lola-Ford 24 DNQ 0
25 DNQ
Poz Tým AUS
Australia
BRA
Brazil
ARG
Argentina
SMR
San Marino
MON
Monaco
ESP
Spain
CAN
Canada
FRA
France
GBR
UK
GER
Germany
HUN
Maďarsko
BEL
Belgie
ITA
Italy
AUT
Austria
LUX
Luxembourg
JPN
Japan
EUR
Spain
Body

Pohár národů[editovat | editovat zdroj]

  1. Německo 133
  2. Velká Británie 82
  3. Kanada 81
  4. Francie 52
  5. Rakousko 31
  6. Finsko 29
  7. Itálie 24
  8. Brazílie 8
  9. Japonsko 2

Související články[editovat | editovat zdroj]