Formule 1 v roce 2009

60. sezóna
mistrovství světa vozů Formule 1
(2009)
60. sezóna; mistrovství světa vozů Formule 1; (2009)
	Mistr světa - Jenson Button
Obecné informace
Počet závodů	17
Počet pilotů	23
Počet týmů	10
Pohár jezdců
První	Jenson Button 95 b.; (Brawn GP–Mercedes)
Druhý	Sebastian Vettel; (Red Bull–Renault)
Třetí	Rubens Barrichello; (Brawn GP–Mercedes)
Pohár konstruktérů
První	Brawn GP 172 b.
Formule 1
	◄ 2008 2010 ►

V pořadí 60. ročník Mistrovství světa jezdců Formule 1 a 50. ročník poháru konstruktérů. Začala 29. března prvním závodem na okruhu v Austrálii a skončila na novém okruhu 15. listopadu ve Spojených arabských emirátech.

Poprvé od roku 2006 se seriálu zúčastnili tři držitelé mistrovského titulu.

Předsezonní testy[editovat | editovat zdroj]

První test sezóny se uskutečnil na trati v Mugellu 12. ledna, kde se zároveň odehrálo představení nového vozu Ferrari. Většina týmu se účastnila až testů v Algarve 17. ledna, kde ale panovalo nepříznivé počasí a navíc ne všechny týmy přivezly modifikace vozu pro nadcházející sezónu. V lednu se testovalo ještě v Mugellu a ve Valencii, zatímco na prvně jmenované trati probíhal soukromý test Ferrari a ve Španělsku testovalo BMW Sauber.

Únorové testy nabídly dvě destinace, většina týmu se sešla v Jerezu, pouze Ferrari, Toyota a BMW utekli před špatným počasím do bahrajnské pouště. První testy, které připustily srovnání většiny účastníků se uskutečnila až v březnu na trati Jerezu a Barceloně. Zatímco v Jerezu jsme byli svědky značných výkyvů ve výkonech jednotlivých týmu, kdy snad jen Ferrari a Toyota vykazovali stabilní výkon. V Barceloně, kde se objevilo kompletní startovní pole včetně nového vozu Toro Rosso a nového týmu Brawn, který vznikl ze zaniklého týmu Honda. A právě posledně jmenovaný tým překvapil velice rychlými časy, které jak Jenson Button, tak Rubens Barrichello, dokázali jako jediní stlačit pod hranici 1:20 s.

Vyjetí vozů[editovat | editovat zdroj]

Tým	Šasi	Den	Město
Scuderia Ferrari	F60	12. ledna	Mugello
Toyota	TF109	15. ledna	Kolín nad Rýnem
McLaren-Mercedes	MP4-24	16. ledna	Woking
Renault	R29	19. ledna	Portimão
Williams-Toyota	FW31	19. ledna	Portimão
BMW Sauber	F1.09	20. leden	Valencia
Red Bull-Renault	RB5	9. února	Jerez
Force India-Mercedes	VJM02	1. březen	Jerez
Brawn-Mercedes	BGP 001	9. března	Barcelona
Toro Rosso-Ferrari	STR4	9. března	Barcelona

Složení týmů[editovat | editovat zdroj]

#	Tým	Konstruktér	Šasi	Motor	Pneu	Č.	Zkr.	Pilot	Závody	Testovací piloti
1	Vodafone McLaren-Mercedes	McLaren	MP4-24	Mercedes-Benz	B	1	HAM	Lewis Hamilton	Vše	Pedro de la Rosa Gary Paffett
1	Vodafone McLaren-Mercedes	McLaren	MP4-24	Mercedes-Benz	B	2	KOV	Heikki Kovalainen	Vše	Pedro de la Rosa Gary Paffett
2	Scuderia Ferrari Marlboro	Ferrari	F60	Ferrari	B	3	MAS	Felipe Massa	1-10	Luca Badoer Marc Gené
							BAD	Luca Badoer	11-12
							FIS	Giancarlo Fisichella	13-17
						4	RAI	Kimi Räikkönen	Vše
3	BMW Sauber F1 Team	BMW Sauber	F1.09	BMW	B	5	KUB	Robert Kubica	Vše	Christian Klien
3	BMW Sauber F1 Team	BMW Sauber	F1.09	BMW	B	6	HEI	Nick Heidfeld	Vše	Christian Klien
4	ING Renault F1 Team	Renault	R29	Renault	B	7	ALO	Fernando Alonso	Vše	Romain Grosjean Lucas di Grassi
						8	PIQ	Nelson Piquet Jr.	1-10
						8	GRO	Romain Grosjean	11-17
5	Panasonic Toyota Racing	Toyota F1	TF109	Toyota	B	9	TRU	Jarno Trulli	Vše	Kamui Kobajaši
						10	GLO	Timo Glock	1-15
						10	KOB	Kamui Kobajaši	16-17
6	Scuderia Toro Rosso	Toro Rosso	STR4	Ferrari	B	11	BOU	Sébastien Bourdais	1-9	Brendon Hartley Jaime Alguersuari ^[1]
						11	ALG	Jaime Alguersuari	10-17
						12	BUE	Sébastien Buemi	Vše
7	Red Bull Racing	Red Bull	RB5	Renault	B	14	WEB	Mark Webber	Vše	David Coulthard Brendon Hartley Jaime Alguersuari
7	Red Bull Racing	Red Bull	RB5	Renault	B	15	VET	Sebastian Vettel	Vše	David Coulthard Brendon Hartley Jaime Alguersuari
8	AT&T Williams F1 Team	Williams	FW31	Toyota	B	16	ROS	Nico Rosberg	Vše	Nicolas Hülkenberg
8	AT&T Williams F1 Team	Williams	FW31	Toyota	B	17	NAK	Kazuki Nakadžima	Vše	Nicolas Hülkenberg
9	Force India Formula One Team	Force India	VJM02	Mercedes-Benz	B	20	SUT	Adrian Sutil	Vše	Vitantonio Liuzzi
						21	FIS	Giancarlo Fisichella	1-12
						21	LIU	Vitantonio Liuzzi	13-17
10	Brawn GP F1 Team	Brawn	BGP 001	Mercedes-Benz	B	22 ^[2]	BUT	Jenson Button	Vše	Anthony Davidson Alexander Wurz
10	Brawn GP F1 Team	Brawn	BGP 001	Mercedes-Benz	B	23	BAR	Rubens Barrichello	Vše	Anthony Davidson Alexander Wurz

Velké ceny[editovat | editovat zdroj]

Datum	Grand Prix	Akce	Jezdec	Vůz	Stav MS	Konstruktéři
1. GP 29. březen	Austrálie Melbourne (Výsledky) SC	Závod	Jenson Button	Brawn GP	Jenson Button	Brawn GP
		Kolo	Nico Rosberg	Williams
		Pole	Jenson Button	Brawn GP
2. GP 5. duben	Malajsie Sepang (Výsledky)	Závod	Jenson Button	Brawn GP
		Kolo	Jenson Button	Brawn GP
		Pole	Jenson Button	Brawn GP
3. GP 19. duben	Čína Šanghaj (Výsledky) SC	Závod	Sebastian Vettel	Red Bull
		Kolo	Rubens Barrichello	Brawn GP
		Pole	Sebastian Vettel	Red Bull
4. GP 26. duben	Bahrajn Sakhir (Výsledky)	Závod	Jenson Button	Brawn GP
		Kolo	Jarno Trulli	Toyota
		Pole	Jarno Trulli	Toyota
5. GP 10. květen	Španělsko Barcelona (Výsledky)	Závod	Jenson Button	Brawn GP
		Kolo	Rubens Barrichello	Brawn GP
		Pole	Jenson Button	Brawn GP
6. GP 24. květen	Monako Monte Carlo (Výsledky)	Závod	Jenson Button	Brawn GP
		Kolo	Felipe Massa	Ferrari
		Pole	Jenson Button	Brawn GP
7. GP 7. červen	Turecko Istanbul (Výsledky)	Závod	Jenson Button	Brawn GP
		Kolo	Jenson Button	Brawn GP
		Pole	Sebastian Vettel	Red Bull
8. GP 21. červen	Velká Británie Silverstone (Výsledky)	Závod	Sebastian Vettel	Red Bull
		Kolo	Sebastian Vettel	Red Bull
		Pole	Sebastian Vettel	Red Bull
9. GP 12. červenec	Německo Nürburgring (Výsledky)	Závod	Mark Webber	Red Bull
		Kolo	Fernando Alonso	Renault
		Pole	Mark Webber	Red Bull
10. GP 26. červenec	Maďarsko Hungaroring (Výsledky)	Závod	Lewis Hamilton	McLaren
		Kolo	Mark Webber	Red Bull
		Pole	Fernando Alonso	Renault
11. GP 23. srpen	Evropa Valencie (Výsledky)	Závod	Rubens Barrichello	Brawn GP
		Kolo	Timo Glock	Toyota F1
		Pole	Lewis Hamilton	McLaren
12. GP 30. srpen	Belgie Spa-Francorchamps (Výsledky)	Závod	Kimi Räikkönen	Ferrari
		Kolo	Sebastian Vettel	Red Bull
		Pole	Giancarlo Fisichella	Force India
13. GP 13. září	Itálie Monza (Výsledky)	Závod	Rubens Barrichello	Brawn GP
		Kolo	Adrian Sutil	Force India
		Pole	Lewis Hamilton	McLaren
14. GP 27. září	Singapur Marina Bay (Výsledky)	Závod	Lewis Hamilton	McLaren
		Kolo	Fernando Alonso	Renault
		Pole	Lewis Hamilton	McLaren
15. GP 4. říjen	Japonsko Suzuka (Výsledky)	Závod	Sebastian Vettel	Red Bull
		Kolo	Mark Webber	Red Bull
		Pole	Sebastian Vettel	Red Bull
16. GP 18. říjen	Brazílie Interlagos (Výsledky)	Závod	Mark Webber	Red Bull
		Kolo	Mark Webber	Red Bull
		Pole	Rubens Barrichello	Brawn GP
17. GP 1. listopad	Abú Zabí Yas Marina (Výsledky)	Závod	Sebastian Vettel	Red Bull
		Kolo	Sebastian Vettel	Red Bull
		Pole	Lewis Hamilton	McLaren

SC - Závod dojet za Safety carem.
SC - Závod odstartován za Safety carem.
- Závod předčasně ukončen.

Favorité mimo hru[editovat | editovat zdroj]

Úvodní závod formule 1 zažil opravdovou revoluci. nový tým Brawn GP, nástupce Hondy, deklasoval všechny soupeře rozdílem třídy. Honda totiž celou sezonu 2008 pracovala na voze pro tuto sezonu. Nový tým ukázal svou převahu hned v kvalifikaci, když si zajistil celou první řadu. Pole position získal Brit Jenson Button. Celý závodní víkend ale byl obestřen kauzou nelegálnosti vozů týmů Brawn, Williams a Toyota, kteří si vysvětlili pravidla po svém a do závodu nastoupili s odlišnými difuzory, proti nímž se konkurence okamžitě ohradila. Konečné rozhodnutí v této kauze padne až u soudu, který bude zasedat až po GP Malajsie. Během víkendu padlo mnohem více penalizací, nejprve byl potrestán Lewis Hamilton za výměnu převodovky, poté byli diskvalifikováni Jarno Trulli a Timo Glock, jejichž Toyoty TF109 překročily povolený průhyb horní plochy zadního křídla. KERS využilo celkem sedm pilotů, startovali s ním jezdci Ferrari, McLarenu, Renaultu a Nick Heidfeld s BMW Sauber.

Hned po startu všem ujel Jenson Button a nikoho nepustil do vedení až do samotného cíle. Zatímco za jeho zády se odehrávalo drama. Nejprve po divokém startu odlétl do kačírku Kovalainenův McLaren, který cestou poškodil několik dalších vozů. Poklidnou část prvních zastávek přerušila nehoda Kazukiho Nakadžimy, která si vyžádala výjezd safety caru. Také Kimi Räikkönen si musel do boxu pro nové křídlo, když nedokázal zkrotit své Ferrari a narazil do zdi, definitivně tak přišel o body. Pohromu rudých vozu podtrhl o čtyři kola později Felipe Massa, když mu prasklo zadní zavěšení. Nejdramatičtější moment závodu přišel tři kola před koncem, kdy se o druhý výjezd safety caru postarali Robert Kubica a Sebastian Vettel, otevřeli tak cestu k dvojitému vítězství týmu Brawn, třetí dojel Jarno Trulli, který byl ale dodatečně penalizován 25 sekundami, a protože se závod dokončil za safety carem, mělo to pro něj likvidační účinek. Lewis Hamilton dodatečně diskvalifikován dne 2. dubna 2009. Důvodem diskvalifikace je poskytnutí zavádějících informací v kauze s jezdcem Toyoty Jarno Trullim. Trulli se tak dostal zpět na třetí příčku.

Poloviční body v Sepangu[editovat | editovat zdroj]

O první senzaci se postarala stáj Ferrari, když chybně odhadla možnosti soupeřů v první části kvalifikace a své jezdce neposlala k posledním měřeným kolům. Massa nepostoupil do druhé fáze a Räikkönen proklouzl jen o chloupek. Vettlovo snažení v kvalifikaci pokazila penalizace, kterou si přinesl z Austrálie, jako viník kolize s Kubicou. Pole positions nakonec vybojoval jen těsně Jenson Button před Jarno Trullim. Nejlépe odstartoval ze čtvrtého místa Nico Rosberg, naopak Jenson Button se propadl na třetí pozici. Stejně jako před týdnem v Austrálii, hned v první zatáčce ukončil své působení v závodě Heikki Kovalainen. Jenson Button zajel v 18 kole své nejrychlejší kolo a to poprvé v kariéře. Kimi Räikkönen se držel až do první zastávky na dobrém pátém místě, ale pak mu mechanici namontovaly extrémně mokré pneumatiky v předtuše, že začne pršet. Déšť přišel v době, kdy měl Kimi pneumatiky úplně zničené, v konečném součtu ho to stálo deset míst. S prvními kapkami zajížděly všechny vozy do boxu pro extrémně mokré pneumatiky, jediný Timo Glock nasadil pneumatiky přechodné, vyplatilo se. Než si toho stačili ostatní všimnout Němec svou Toyotu dokázal protlačit až na druhé místo. Déšť sílil a trať se měnila v řečiště, Whiting, ředitel závodu, vyslal na trať safety car a o další kolo později nechal vyvěsit červené vlajky, čímž zastavil závod. Protože se závod již nerestartoval bylo pořadí v cíli takové jako po projetí 31. kola, zvítězil Jenson Button druhý byl Nick Heidfeld a třetí Timo Glock. Protože nebylo ujeto 75% vzdálenosti závodu udělovaly se poloviční body.

Změny předpisů[editovat | editovat zdroj]

Monoposty formule jedna opět nasazují bezdrážkové pneumatiky - tzv. slicky.
Přední přítlačné křídlo bude stejně široké jako vzdálenost kol.
Zadní přítlačné křídlo bude užší a výše položené.
Monoposty budou muset být aerodynamicky čisté - tedy bez pomocných křidélek.
Největší změnou je možnost nasadit systém pro rekuperaci kinetické energie - tzv. KERS.
Pilot má k dispozici 8 motorů. Pokud pilot použije motor devátý nebo další, obdrží penalizaci deseti míst na startu následujícího závodu.

Konečné hodnocení[editovat | editovat zdroj]

Mistrovství světa jezdců[editovat | editovat zdroj]

Pos	Jezdec	AUS	MAL	CHN	BHR	ESP	MON	TUR	GBR	GER	HUN	EUR	BEL	ITA	SIN	JPN	BRA	ABU	Body
1	Jenson Button	1	1	3	1	1	1	1	6	5	7	7	Ret	2	5	8	5	3	95
2	Sebastian Vettel	13	15	1	2	4	Ret	3	1	2	Ret	Ret	3	8	4	1	4	1	84
3	Rubens Barrichello	2	5	4	5	2	2	Ret	3	6	10	1	7	1	6	7	8	4	77
4	Mark Webber	12	6	2	11	3	5	2	2	1	3	9	9	Ret	Ret	17	1	2	69.5
5	Lewis Hamilton	DSQ	7	6	4	9	12	13	16	18	1	2	Ret	12	1	3	3	Ret	49
6	Kimi Räikkönen	15	14	10	6	Ret	3	9	8	Ret	2	3	1	3	10	4	6	12	48
7	Nico Rosberg	6	8	15	9	8	6	5	5	4	4	5	8	16	11	5	Ret	9	34.5
8	Jarno Trulli	3	4	Ret	3	Ret	13	4	7	17	8	13	Ret	14	12	2	Ret	7	32.5
9	Fernando Alonso	5	11	9	8	5	7	10	14	7	Ret	6	Ret	5	3	10	Ret	14	26
10	Timo Glock	4	3	7	7	10	10	8	9	9	6	14	10	11	2	DNS			24
11	Felipe Massa	Ret	9	Ret	14	6	4	6	4	3	DNS								22
12	Heikki Kovalainen	Ret	Ret	5	12	Ret	Ret	14	Ret	8	5	4	6	6	7	11	12	11	22
13	Nick Heidfeld	10	2	12	19	7	11	11	15	10	11	11	5	7	Ret	6	Ret	5	19
14	Robert Kubica	14	Ret	13	18	11	Ret	7	13	14	13	8	4	Ret	8	9	2	10	17
15	Giancarlo Fisichella	11	18	14	15	14	9	Ret	10	11	14	12	2	9	13	12	10	16	8
16	Sébastien Buemi	7	16	8	17	Ret	Ret	15	18	16	16	Ret	12	13	Ret	Ret	7	8	6
17	Adrian Sutil	9	17	17	16	Ret	14	17	17	15	Ret	10	11	4	Ret	13	Ret	17	5
18	Kamui Kobajaši															PO	9	6	3
19	Sébastien Bourdais	8	10	11	13	Ret	8	18	Ret	Ret									2
20	Kazuki Nakadžima	Ret	12	Ret	Ret	13	15^†	12	11	12	9	18	13	10	9	15	Ret	13	0
21	Nelson Piquet Jr.	Ret	13	16	10	12	Ret	16	12	13	12								0
22	Vitantonio Liuzzi													Ret	14	14	11	15	0
23	Romain Grosjean											15	Ret	15	Ret	16	13	18	0
24	Jaime Alguersuari										15	16	Ret	Ret	Ret	Ret	14	Ret	0
25	Luca Badoer										17	14						0
Pos	Jezdec	AUS	MAL	CHN	BHR	ESP	MON	TUR	GBR	GER	HUN	EUR	BEL	ITA	SIN	JPN	BRA	ABU	Body

Legenda k tabulce
Barva	Výsledek
Zlatá	Vítěz
Stříbrná	2. místo
Bronzová	3. místo
Zelená	Bodované umístění
Modrá	Nebodované umístění
Modrá	Dokončil neklasifikován (NC)
Fialová	Odstoupil (Ret)
Červená	Nekvalifikoval se (DNQ)
Červená	Nepředkvalifikoval se (DNPQ)
Černá	Diskvalifikován (DSQ)
Bílá	Nestartoval (DNS)
Bílá	Závod zrušen (C)
Světle modrá	Pouze trénoval (PO)
Světle modrá	Páteční testovací jezdec (TD)
Bez barvy	Netrénoval (DNP)
	Vyřazen (EX)
	Nepřijel (DNA)
	Odvolal účast (WD)
	Nezúčastnil se (prázdné)
Označení	Význam
Tučnost	Pole position
Kurzíva	Nejrychlejší kolo
†	Jezdec nedojel do cíle, ale byl klasifikován, protože odjel více než 90 % délky závodu.
‡	Byl udělován poloviční počet bodů, protože bylo odjeto méně než 75 % délky závodu.
^{Horní index}	Umístění bodujících jezdců ve sprintu

Pohár konstruktérů[editovat | editovat zdroj]

Pos	Konstruktér	Vůz č.	AUS	MAL	CHN	BHR	ESP	MON	TUR	GBR	GER	HUN	EUR	BEL	ITA	SIN	JPN	BRA	ABU	Body
1	Brawn GP-Mercedes	22	1	1	3	1	1	1	1	6	5	7	7	Ret	2	5	8	5	3	172
1	Brawn GP-Mercedes	23	2	5	4	5	2	2	Ret	3	6	10	1	7	1	6	7	8	4	172
2	Red Bull-Renault	14	12	6	2	11	3	5	2	2	1	3	9	9	Ret	Ret	17	1	2	153.5
2	Red Bull-Renault	15	13	15	1	2	4	Ret	3	1	2	Ret	Ret	3	8	4	1	4	1	153.5
3	McLaren-Mercedes	1	DSQ	7	6	4	9	12	13	16	18	1	2	Ret	12	1	3	3	Ret	71
3	McLaren-Mercedes	2	Ret	Ret	5	12	Ret	Ret	14	Ret	8	5	4	6	6	7	11	12	11	71
4	Ferrari	3	Ret	9	Ret	14	6	4	6	4	3	DNS	17	14	9	13	12	10	16	70
4	Ferrari	4	15	14	10	6	Ret	3	9	8	Ret	2	3	1	3	10	4	6	12	70
5	Toyota	9	3	4	Ret	3	Ret	13	4	7	17	8	13	Ret	14	12	2	Ret	7	59.5
5	Toyota	10	4	3	7	7	10	10	8	9	9	6	14	10	11	2	DNS	9	6	59.5
6	BMW Sauber	5	14	Ret	13	18	11	Ret	7	13	14	13	8	4	Ret	8	9	2	10	36
6	BMW Sauber	6	10	2	12	19	7	11	11	15	10	11	11	5	7	Ret	6	Ret	5	36
7	Williams-Toyota	16	6	8	15	9	8	6	5	5	4	4	5	8	16	11	5	Ret	9	34.5
7	Williams-Toyota	17	Ret	12	Ret	Ret	13	15	12	11	12	9	18	13	10	9	15	Ret	13	34.5
8	Renault	7	5	11	9	8	5	7	10	14	7	Ret	6	Ret	5	3	10	Ret	14	26
8	Renault	8	Ret	13	16	10	12	Ret	16	12	13	12	15	Ret	15	Ret	16	13	18	26
9	Force India-Mercedes	20	9	17	17	16	Ret	14	17	17	15	Ret	10	11	4	Ret	13	Ret	17	13
9	Force India-Mercedes	21	11	18	14	15	14	9	Ret	10	11	14	12	2	Ret	14	14	11	15	13
10	Toro Rosso-Ferrari	11	8	10	11	13	Ret	8	18	Ret	Ret	15	16	Ret	Ret	Ret	Ret	14	Ret	8
10	Toro Rosso-Ferrari	12	7	16	8	17	Ret	Ret	15	18	16	16	Ret	12	13	Ret	Ret	7	8	8
Pos	Konstruktér	Vůz č.	AUS	MAL	CHN	BHR	ESP	MON	TUR	GBR	GER	HUN	EUR	BEL	ITA	SIN	JPN	BRA	ABU	Body

Legenda k tabulce
Barva	Výsledek
Zlatá	Vítěz
Stříbrná	2. místo
Bronzová	3. místo
Zelená	Bodované umístění
Modrá	Nebodované umístění
Modrá	Dokončil neklasifikován (NC)
Fialová	Odstoupil (Ret)
Červená	Nekvalifikoval se (DNQ)
Červená	Nepředkvalifikoval se (DNPQ)
Černá	Diskvalifikován (DSQ)
Bílá	Nestartoval (DNS)
Bílá	Závod zrušen (C)
Světle modrá	Pouze trénoval (PO)
Světle modrá	Páteční testovací jezdec (TD)
Bez barvy	Netrénoval (DNP)
	Vyřazen (EX)
	Nepřijel (DNA)
	Odvolal účast (WD)
	Nezúčastnil se (prázdné)
Označení	Význam
Tučnost	Pole position
Kurzíva	Nejrychlejší kolo
†	Jezdec nedojel do cíle, ale byl klasifikován, protože odjel více než 90 % délky závodu.
‡	Byl udělován poloviční počet bodů, protože bylo odjeto méně než 75 % délky závodu.
^{Horní index}	Umístění bodujících jezdců ve sprintu

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Jaime Alguersuari se stal záložním jezdcem Red Bull Racing a Toro Rosso
↑ Brawn pojede s čísly 22 a 23. f1.gpupdate.net [online]. [cit. 2009-03-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-29.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Historie Formule 1

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Formule 1 v roce 2009 na Wikimedia Commons

[1] Jaime Alguersuari se stal záložním jezdcem Red Bull Racing a Toro Rosso

[2] Brawn pojede s čísly 22 a 23. f1.gpupdate.net [online]. [cit. 2009-03-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-29.

[1]

[2]