Romain Grosjean

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Romain Grosjean
Romain Grosjean Bahrain.jpg
Stát Francie Francie
Narození 17. dubna 1986 (28 let)
Ženeva, Švýcarsko
Současné působení v Formuli 1
Současný tým Lotus
Číslo vozu 8
Umístění (2014) 13. (8 b.)
Kariéra ve Formuli 1
Aktivní sezóny 2009, 2012, 2013, 2014
Týmy Renault F1,Lotus
Závody 44 (43 startů)
Mistr světa 0
Vyhrané závody 0
Stupně vítězů 8
Pole positions 0
Nejrychlejší kola 1
Body celkem 210
Nejlepší umístění 7. (2013)
První závod Grand Prix Evropy 2009

Romain Grosjean (* 17. dubna 1986, Ženeva, Švýcarsko) je automobilový závodník, pilot Formule 1, který má občanství Francie a Švýcarska, ale jezdí s francouzskou závodní licencí. V roce 2007 se stal vítězem evropské Formule 3 v roce 2008 dokázal zvítězit v GP2 Asia Series.

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Předtím než se stal profesionálním automobilovým závodníkem, pracoval v bance v rodné Ženevě.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Juniorské formule[editovat | editovat zdroj]

V roce 2003 vyhrál všech 10 závodů švýcarské Formule Renault 1.6 a postoupil do šampionátu francouzské formule Renault, kde v roce 2004 obsadil 7. místo s jedním vítězstvím. O rok později již tuto sérii dokázal vyhrát s 10 vítězstvími. Závodil také v Eurocupu formule Renault a závod ve Valencii dokončil na druhém místě.

Díky svým výsledkům a potenciálu byl zařazen do programu Renault F1 pro rozvoj mladých jezdců (Renault Driver Development )

Formule 3[editovat | editovat zdroj]

Jeho debut v této závodní sérii proběhl na okruhu Macau Guia, když zaskakoval na Loica Duvala u týmu Signature-Plus. Kvalifikoval se jako devatenáctý a závod dokončil na 9. pozici a porazil tak oba své týmové kolegy, Fabia Carboneho a Guillaume Moreaua.

V roce 2006 absolvoval celou sezonu v evropské Formuli 3, byl to pro něj těžký rok, získal jediné pódiové umístění a rok zakončil na 13. místě. Objevil se také v britské F3, kde na okruhu v Pau vyhrál oba závody, když pokaždé startoval z pole position a zajel nejrychlejší kolo v každém závodě.

Pro roku 2007 zůstal v evropské Formuli 3, ale přestoupil do týmu ASM, který se svými předchozími jezdci Jamie Greenem, Lewisem Hamiltonem a Paulem di Restou vyhrál tři tituly. Sébastien Buemi vedl šampionát na začátku sezony, ale on sám se posunul se na jeho pozici díky vítězství v 9. závodě sezony v Mugellu. Udržoval průběžné vedení a titul získal v posledním závodě roku. V této úspěšné sezoně také dokázal získat pole position na prestižním závodě F3 v Zolderu, ale dokončil až na 14. místě po zhasnutí motoru na startu.

GP2[editovat | editovat zdroj]

Závodil za tým ART Grand Prix v GP2 Asia Series, vyhrál oba první závody a zvítězil v šampionátu se 4 výhrami a 61 body.

S týmem ART zůstal také pro sezonu 2008 v GP2, když se jeho týmovými kolegy stali Luca Filippi a Sakon Yamamoto.

V prvním závodě na Circuit de Catalunya startoval jako jedenáctý po problémech v kvalifikaci. Probil se na 5. místo v cíli. V druhém závodě startoval jako čtvrtý a po dobrém start poskočil na druhou pozici a předjel Kobajašiho na první místo. Po chybě dostal od traťových komisařů penalizaci průjezdem boxů a závod dokončil jako třináctý. Díky vítězství ve sprintu na okruhu v Istanbulu se posunul na druhé místo v průběžném pořadí. Sezonu dokončil jako čtvrtý a byl vyhlášen nejlepším nováčkem roku 2008.

Pro sezonu 2009 přestoupil do juniorského týmu Renault Campos Grand Prix, který teď závodil i pod názvem Addax Team.

V průběhu roku 2009 nastoupil do týmu Renault F1.

V roce 2010 se vrátil zpět do GP2 poté, co nahradil u týmu DAMS Alberto Valerio. S týmem DAMS se stav v roce 2011 mistrem GP2.

Formule 1[editovat | editovat zdroj]

Pro rok 2008 byl potvrzen jako oficiální testovací jezdec týmu Renault F1, když tuto pozici uvolnil Nelson Angelo Piquet. Vůz Formule 1 poprvé vyzkoušel na britském okruhu Silverstone 7. a 8. června 2008. V této roli pokračoval i v sezoně 2009 a po špatných výsledcích Piqueta mladšího postoupil na jeho místo. Na Grand Prix Evropy 2009 se kvalifikoval 14. časem. Pro sezónu 2012 se vrátil jako jezdec týmu Lotus Renault, kde jezdil spolu s Kimi Räikkönenem.

2012: Lotus F1[editovat | editovat zdroj]

Po třetím místě v kvalifikaci na Grand Prix Austrálie kolidoval ve druhém kole s Pastorem Maldonadem a kvůli vylomenému pravému přednímu kolu závod nedokončil.[1] Po sedmém místě v kvalifikaci ani malajsijskou velkou cenu po vyjetí z tratě po kolizi s Michaelem Schumacherem ve třetím kole nedojel.[2] Z desátého místa obsadil šestou příčku v GP Číny a získal své první body ve Formuli 1. Po sedmém místě v kvalifikaci si díky dobrému startu v Bahrajnu vyjel za třetí příčku své první umístění na stupních vítězů.[3] Po startu ze třetího místa obsadil v Grand Prix Španělska čtvrté místo a v 53. kole zajel nejrychlejší kolo závodu. V Monaku odstartoval čtvrtý, hned po startu se jej snažil vytlačit Fernando Alonso a Grosjean kolidoval s Michaelem Schumacherem a odstoupil. Ve Velké ceně Kanady dojel na druhém místě což je jeho dosavadní nejlepší výsledek v kariéře. V dalším závodě ve Velké ceně Evropy mohl svůj výsledek vylepšit. Ve 41 kole totiž odstoupil těsně za lídrem závodu Alonsem což ho možná připravilo o premiérové vítězství. Ve Velké ceně Belgie způsobil postartovní nehodu při níž musel odstoupit Fernando Alonso, Lewis Hamilton, Sergio Perez a on sám. Za tuto kolizi dostal trest v podobě zákazu stratu v příštím závodě. V Monze ho musel nahradit náhradní jezdec Lotusu Jerome D'Ambrosio. Ve Velké ceně Singapuru dojel na sedmém místě. Ve Velké ceně Japonska opět kolidoval na startu s Markem Webberem který jej označil za blázna. Ve Velké ceně Koreje dojel na sedmém místě. Ve Velké ceně Indie dojel na devátém místě. Ve Velké ceně Saúdské Arábie havaroval s Markem Webberem a Sergiem Perezem. Ve Velké ceně USA dojel na sedmém místě, ve Velké ceně Brazílie nedojel. Pro rok 2013 s ním Lotus prodloužil smlouvu.[4] S 96 body obsadil osmou příčku v Poháru jezdců.

2013: Lotus F1[editovat | editovat zdroj]

Kompletní výsledky ve Formuli 1[editovat | editovat zdroj]

(Legenda, tučně vyznačené závody znamenají zisk pole position, závody vyznačené kurzívou označují zajetí nejrychlejšího kola v závodě)

Rok Tým Šasi Motor 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 Pořadí Body
2009 ING Renault F1 Team Renault R29 Renault RS27 2.4 V8 AUS
MAL
CHN
BHR
ESP
MON
TUR
GBR
GER
HUN
EUR
15
BEL
DNF
ITA
15
SIN
DNF
JPN
16
BRA
13
SAE
18
23. místo 0
2012 Lotus F1 Lotus E20 Renault RS27-2012 2.4 V8 AUS
Ret
MAL
Ret
CHN
6
BHR
3
ESP
4
MON
Ret
CAN
2
EUR
Ret
GBR
6
GER
18
HUN
3
ITA
BEL
Ret
SIN
7
JPN
19
KOR
7
IND
9
ABU
Ret
USA
7
BRA
Ret
8. místo 96
2013 Lotus F1 Lotus E21 Renault RS27-2012 2.4 V8 AUS
10
MAL
6
CHN
9
BHR
3
ESP
Ret
MON
Ret
CAN
13
GBR
19
GER
3
HUN
6
BEL
8
ITA
8
SIN
Ret
JPN
3
KOR
3
IND
3
ABU
4
USA
2
BRA
Ret
7. místo 132
2014 Lotus F1 Lotus E22 Renault F1-2014 1,6 V6 AUS
DNF
MAL
-
BHR
-
CHN
-
ESP
7
MON
7
CAN
DNF
AUT
-
GBR GER HUN BEL ITA SIN JPN RUS USA BRA ABU 8 13. místo

* průběžné pořadí

Kompletní výsledky ve GP2 Series[editovat | editovat zdroj]

Rok Tým 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 DC Body
2008 ART Grand Prix ESP
FEA

5
ESP
SPR

13
TUR
FEA

2
TUR
SPR

1
MON
FEA

Ret
MON
SPR

10
FRA
FEA

Ret
FRA
SPR

Ret
GBR
FEA

5
GBR
SPR

8
GER
FEA

2
GER
SPR

4
HUN
FEA

17
HUN
SPR

12
EUR
FEA

3
EUR
SPR

Ret
BEL
FEA

1
BEL
SPR

9
ITA
FEA

4
ITA
SPR

3
4. místo 62
2009 Barwa Addax ESP
FEA

1
ESP
SPR

2
MON
FEA

1
MON
SPR

17
TUR
FEA

Ret
TUR
SPR

12
GBR
FEA

5
GBR
SPR

4
GER
FEA

18
GER
SPR

5
HUN
FEA

10
HUN
SPR

4
VAL
FEA

VAL
SPR

BEL
FEA

BEL
SPR

ITA
FEA

ITA
SPR

POR
FEA

POR
SPR

4. místo 45

Kompletní výsledky ve GP2 Asia Series[editovat | editovat zdroj]

Rok Tým 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 DC Points
2008 ART Grand Prix ARE1
FEA

1
ARE1
SPR

1
IDN
FEA

4
IDN
SPR

4
MYS
FEA

9
MYS
SPR

2
BHR
FEA

1
BHR
SPR

Ret
ARE2
FEA

1
ARE2
SPR

Ret
1st 61

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Romain Grosjean na anglické Wikipedii.

  1. SKALOŠ, David. Jenson Button vyhrál potřetí v Melbourne [online]. formule.cz, 2012-03-18, [cit. 2012-04-16]. Dostupné online.  
  2. FABRY, Pavel. V deštěm přerušeném závodě překvapil vítězstvím Alonso! [online]. formule.cz, 2012-03-25, [cit. 2012-04-16]. Dostupné online.  
  3. SKALOŠ, David. V Bahrajnu vyhrál Vettel, oba jezdci Lotusu na stupních vítězů! [online]. formule.cz, 2012-04-22, [cit. 2012-04-24]. Dostupné online.  
  4. FABRY, Pavel. Webber triumfoval v Monaku a je šestým různým vítězem! [online]. formule.cz, 2012-05-27, [cit. 2012-05-28]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]