Formule 1 v roce 1950

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
I. Mistrovství Světa Formule 1
1950
první ročník F1 ****Formule 1 v roce 1951
Mistr světa
Itálie Giuseppe Farina 30 - Alfa Romeo
Argentina Juan Manuel Fangio 27 - Alfa Romeo
Itálie Luigi Fagioli 24 (28)- Alfa Romeo
Grand Prix
1.Spojené království Velká Británie
2.Monako Monako
3.Spojené státy americké 500 mil
4.Švýcarsko Švýcarsko
5.Belgie Belgie
6.Francie Francie
7.Itálie Itálie

Sezóna závodů Formule 1 v roce 1950 byla oficiálně prvním mistrovstvím světa vozů Formule 1.

Vznik[editovat | editovat zdroj]

Iniciativa, která se hodně přiblížila konceptu mistrovství světa F1, je mistrovství světa značek, které vzniklo v roce 1925. Originální byl především systém bodování, vítězem se stala značka, která shromáždila nejméně bodů. První tři piloti byli hodnoceni jedním, dvěma a třemi body ostatní dostali šest bodů.

S myšlenkou uspořádat mistrovství světa Formule 1 přišel v roce 1949 italský delegát Antonio Brivio Sforza a zároveň navrhl pravidla a propozice, podle kterých se závodí s menšími úpravami dodnes. 13. května 1950 se na okruhu v Silverstone, sešli účastníci prvního závodu ze sedmi na programu premiérového šampionátu Formule 1. Další závody se uskutečnily v Monte Carlu, ve švýcarském Bremgartenu, belgickém lázeňském městě Spa-Francorchamps, francouzském Remeši a italské Monze dále byl do konečného hodnocení započítáván závod na 500 mil v Indianapolis. V Evropě se jelo dalších 16 závodů F1, které se do mistrovství nezapočítávaly, dalších 11 závodů pro vozy Formule 1 se jely v rámci jihoamerické série Formula Libre. Alfy Romeo kralovaly prvnímu ročníku světového mistrovství a Farina s Fangiem se podělili o vítězství ve všech významných Velkých cenách. Protože Giuseppe Farina získal více bodů na dalších bodovaných místech, stal se prvním mistrem světa. Bylo mu 44 let. O převaze vozů Alfa Romeo svědčí skutečnost, že vyhrály všech deset závodů, ve kterých startovaly, přičemž sedmkrát obsadily obě prvá místa a třikrát dokonce tři prvá místa v závodě.

Pravidla[editovat | editovat zdroj]

První rok mistrovství světa monopostů formule 1 se jelo podle pravidel z roku 1946, která povolovala objem motorů 1500 cc s kompresorem nebo 4 500 cc atmosférické. Do každého závodu se mohl přihlásit libovolný počet jezdců a nebylo ani omezen počet jezdců v jednotlivých týmech. Startovní čísla nebyla stabilní a měnila se každým závodem. V Monaku na vozy připevňovaly jen sudé číslice, aby se tak nemuselo přidělovat číslo 13.

  • Boduje prvních pět jezdců podle klíče:
    • 1. 8 bodů
    • 2. 6 bodů
    • 3. 4 body
    • 4. 3 body
    • 5. 2 body
    • 1 bod získá pilot za nejrychlejší kolo
  • Do konečné klasifikace se započítávájí pouze 4 nejlepší výsledky ze 7 závodů, které jsou v rámci mistrovství světa.

Vozy[editovat | editovat zdroj]

Adams (tým F1) Alfa Romeo158.jpg
Alfa Romeo 158
Alfa Romeo 8C-308 Alta GP.jpg
Alta GP
Bardazon Bromme
Cantarano Cooper T12.jpg
Cooper T 12
Deidt Tuffanelli Derrico ERA A ERA B.jpg
ERA B
ERA B.jpg
ERA B/C
ERA E Ewing Ferrari 125.jpg
Ferrari 125
Ferrari 166 Ferrari 166 S Ferrari 275
Ferrari 375 Gdula Kupiec Kurtis Kurtis 1000 Kurtis 2000
Kurtis 3000 Langley Lesovsky Marchese Maserati 4cl.jpg
Maserati 4CL
Maserati 4clt 48 (1).jpg
Maserati 4CLT/48
Maserati 8CTF Maserati 4CLT/50 Meyer Miller Moore (F1) Nichels
Olson Special R Miller Rae Scopa Simca Gordini T15.jpg
Simca Gordini T 15
Snowberger
Stevens (F1) SVA Talbot T26C copy.jpg
Talbot T26C
Talbot T26C copy.jpg
Talbot T26C-DA
Talbot T26C copy.jpg
Talbot T26C-GS
Watson Indy Roadster
Weidel Wetteroth - - - -

Složení týmů[editovat | editovat zdroj]

Tým Šasi a motor Startovní čísla Jezdci
USA A. J. Watson Watson-Offenhauser 45 Dick Rathmann
USA Bowes Racing Inc Lesovsky-Offenhauser 55 Troy Ruttman
USA Carl Marchese Marchese-Offenhauser 2 Myron Fohr
USA Charles Pritchard Kurtis Kraft-Offenhauser 4
15
Walt Brown
Mack Hellings
USA Cummins Engine Co Kurtis Kraft-Cummins 61 Jimmy Jackson
USA Ervin Wolfe Kurtis Kraft-Offenhauser 17
17
Joie Chitwood
Tony Bettenhausen
USA Grancor Auto Specialists Kurtis Kraft-Offenhauser 59 Pat Flaherty
USA Horschell Racing Co. Cooper-JAP 8 Harry Schell
USA Howard Keck Co. Deidt-Offenhauser 31 Mauri Rose
USA Indianapolis Race Cars Maserati-Offenhauser 12
12
Henry Banks
Fred Agabashian
USA J. C. Agajanian Kurtis Kraft-Offenhauser 98 Walt Faulkner
USA Jack B. Hinkle Kurtis Kraft-Offenhauser 49 Jack McGrath
USA Joe Langley Langley-Offenhauser 79 Gene Hartley
USA John Lorenz Wetteroth-Offenhauser 76 Jim Rathmann
USA Kurtis Kraft Inc Kurtis Kraft-Offenhauser 1
28
Johnnie Parsons
Fred Agabashian
USA Ludson D. Morris Kurtis Kraft-Offenhauser 81 Jerry Hoyt
USA Lou Moore Deidt-Offenhauser
Lesovsky-Offenhauser
Moore-Offenhauser
Deidt-Offenhauser
3
5
8
14
Bill Holland
George Connor
Lee Wallard
Tony Bettenhausen
USA Louis Rassey Snowberger-Offenhauser 67 Bill Schindler
USA M. A. Walker Kurtis Kraft-Offenhauser 54 Cecil Green
USA M. Pete Wales Kurtis Kraft-Offenhauser 62 Johnny McDowell
USA Milt Marion Kurtis Kraft-Offenhauser 23 Sam Hanks
USA Murrell Belanger Stevens-Offenhauser 18 Duane Carter
USA Norm Olson Olson-Offenhauser 77 Jackie Holmes
USA Pat Clancy Ewing-Offenhauser 22 Jimmy Davies
USA Paul Russo & Ray Nichels Nichels-Offenhauser 7 Paul Russo
USA R. A. Cott Maserati-Offenhauser 21 Spider Webb
USA Richard L. Palmer Adams-Offenhauser 24
24
Bayliss Levrett
Bill Cantrell
USA Sampson Manufacturing Co. Rae-Offenhauser 27 Walt Ader
USA Verlin Brown Kurtis Kraft-Offenhauser 69 Duke Dinsmore
Itálie Scuderia Alfa Romeo Alfa Romeo 1 – 6 – 10 – 14 – 18 – 34 – 60
2 – 8 – 10 – 16 – 32
3 – 4 – 12 – 36
4
46
60
Juan Manuel Fangio
Nino Farina
Luigi Fagioli
Reg Parnell
Consalvo Sanesi
Piero Taruffi
Itálie Ferrari Ferrari 2 – 22 – 38
4 – 16 – 18 – 40– 48
20 – 42
48
Luigi Villoresi
Alberto Ascari
Raymond Sommer
Dorino Serafini
Itálie Clemente Biondetti Ferrari-Jaguar Clemente Biondetti
Itálie Officine Alfieri Maserati Maserati 6 – 19 – 26 – 30 –48
4 – 28 – 44
Louis Chiron
Franco Rol
Itálie Scuderia Achille Varzi Maserati 2 – 36
4
2
40
José Froilan González
Alfredo Pian
Nello Pagani
Toni Branca
Itálie Scuderia Ambrosiana Maserati 5 – 50
6 – 34
32
David Murray
David Hampshire
Reg Parnell
Itálie Scuderia Milano Maserati-Milano 22 – 34 – 40 – 52
62
Felice Bonetto
Franco Comotti
Francie Automobiles Talbot-Darracq SA Talbot-Lago-Talbot 6 –14 – 18
10 – 14 – 15 – 20
16
8 – 17
22
12
Yves Giraud-Cabantous
Louis Rosier
Philippe Etançelin
Eugène Martin
Pierre Levegh
Raymond Sommer
Francie Charles Pozzi Talbot-Lago-Talbot 26
26
Charles Pozzi
Louis Rosier
Francie Ecurie Bleue Talbot-Lago-Talbot 44
101
Harry Schell
Louis Rosier
Francie Ecurie Lutetia Talbot-Lago-Talbot 20 Eugène Chaboud
Francie Ecurie Rosier Talbot-Lago-Talbot 15 – 58
64
Louis Rosier
Henri Louveau
Francie Guy Mairesse Talbot-Lago-Talbot 40 Guy Mairesse
Francie Philippe Etançelin Talbot-Lago-Talbot 14, 16, 24, 42
16
Philippe Etançelin
Eugène Chaboud
Francie Pierre Levegh Talbot-Lago-Talbot 56 Pierre Levegh
Francie Raymond Sommer Talbot-Lago-Talbot 6 – 12 Raymond Sommer
Francie Equipe Gordini Simca-Gordini 10 – 44
12 – 42
Robert Manzon
Maurice Trintignant
Belgie Ecurie Belge Talbot-Lago-Talbot 2 – 4 – 6 – 18 – 24 – 42 Johnny Claes
Švýcarsko Antonio Branca Maserati 30 Toni Branca
Švýcarsko Enrico Platé Maserati 20 – 32 – 38 – 52
21 – 50 – 30
Toulo de Graffenried
Prince Bira
Německo Paul Pietsch Maserati 28 Paul Pietsch
Velká Británie Peter Whitehead Ferrari 8 – 14 – 28 Peter Whitehead
Velká Británie Joe Fry Maserati 10
10
Joe Fry
Brian Shawe-Taylor
Velká Británie Geoffrey Crossley Alta 24 – 26 Geoff Crossley
Irsko Joe Kelly Alta 23 Joe Kelly
Velká Británie Bob Gerard ERA 12 – 26 Bob Gerard
Velká Británie Cuth Harrison ERA 11 – 24 – 32 Cuth Harrison
Velká Británie Peter Walker ERA 9
9
Peter Walker
Tony Rolt
Velká Británie Taso Mathieson ERA 8 Leslie Johnson

Závody započítávané do MS[editovat | editovat zdroj]

Datum Grand Prix Náhled Akce Jezdec Vůz Stav MS
1. GP
13. květen
UK Velká Británie
Silverstone
(Výsledky)
Silverstone 1950 - 1951.png Závod Itálie Giuseppe Farina Alfa Romeo 158 Itálie Giuseppe Farina
Kolo Itálie Giuseppe Farina Alfa Romeo 158
Pole Itálie Giuseppe Farina Alfa Romeo 158
2. GP
21. květen
Monako Monako
Circuit de Monaco
(Výsledky)
Monte Carlo Formula 1 track map.svg Závod Argentina Juan Manuel Fangio Alfa Romeo 158
Kolo Argentina Juan Manuel Fangio Alfa Romeo 158
Pole Argentina Juan Manuel Fangio Alfa Romeo 158
3. GP
30. květen
USA Indy 500
Indianapolis
(Výsledky)
Indianapolis Motor Speedway.png Závod USA Johnnie Parsons Kurtis Kraft
Kolo USA Johnnie Parsons Kurtis Kraft
Pole USA Walt Faulkner Kurtis Kraft
4. GP
4. červen
Švýcarsko Švýcarsko
Bremgarten
(Výsledky)
Bremgarten.png Závod Itálie Giuseppe Farina Alfa Romeo 158
Kolo Itálie Giuseppe Farina Alfa Romeo 158
Pole Argentina Juan Manuel Fangio Alfa Romeo 158
5. GP
18. červen
Belgie Belgie
Spa-Francorchamps
(Výsledky)
Spa 1947.png Závod Argentina Juan Manuel Fangio Alfa Romeo 158
Kolo Itálie Giuseppe Farina Alfa Romeo 158
Pole Itálie Giuseppe Farina Alfa Romeo 158
6. GP
2. červenec
Francie Francie
Remeš
(Výsledky)
Reims track.png Závod Argentina Juan Manuel Fangio Alfa Romeo 158 Argentina Juan Manuel Fangio
Kolo Argentina Juan Manuel Fangio Alfa Romeo 158
Pole Argentina Juan Manuel Fangio Alfa Romeo 158
7. GP
3. září
Itálie Itálie
Monza
(Výsledky)
Monza 1950.png Závod Itálie Giuseppe Farina Alfa Romeo 158 Itálie Giuseppe Farina
Kolo Argentina Juan Manuel Fangio Alfa Romeo 158
Pole Argentina Juan Manuel Fangio Alfa Romeo 158

První Grand Prix[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Grand Prix Velké Británie 1950.

Britský autoklub RAC uspořádal historicky první Grand Prix v rámci mistrovství světa, která byla označována jako III. RAC British Grand Prix nebo také jako XI. Grand Prix d'Europe. Závod se odehrál na improvizované dráze, která vznikla na ploše silverstonského letiště a mezi početným houfem diváku byl i na čestné tribuně král Jiří IV s celou rodinou. V celém závodním víkendu dominovaly vozy Alfa Romeo a ze čtveřice jezdců milánské automobilky si suverénně počínal Giuseppe Farina, který získal jak pole position, tak nejrychlejší kolo v závodě a nakonec i vítězství čímž získal i první hattrick. Nadvládu Alfy Romeo potvrdil i druhý Luigi Fagioli a třetí Reg Parnell.

První hromadná havárie[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Grand Prix Monaka 1950.

Druhý závod mistrovství světa se konal v uličkách města Monte Carlo. Závod se zdramatizoval hned v prvním kole, kdy se za zády Juana Manuela Fangia srazilo deset vozů. Fangio jedoucí na čele ještě situaci zvládl, ale na druhé pozici jedoucí Farina škrtl o Gonzalezovo Maserati , které začalo hořet. Argentinec stihl z vozu vyskočit, v kolizi tak končí dva favorité závodu Farina a Fangio, Luigi Villoresi se dokázal z kolize vymanit a pokračoval tak v závodě až do 64 kola, kdy se ukázalo, že si poškodil osu. V havárii zakončilo své ambice na dobré umístění deset pilotů z 19 startujících.

Juan Manuel Fangio si bez větších problémů dojel pro své první vítězství ve formuli 1 a dokázal získat Hat trick stejně jako jeho týmový kolega Farina v předchozím závodě. A protože v celém závodě nebylo nikoho, kdo by ho vystřídal v čele závodu, získal i Chelem.

500 mil v Indianapolis[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku 500 mil v Indianapolis 1950.

Součástí nově vzniklého světového šampionátu byl i závod na 500 mil v Indianapolis, který se ovšem musel obejít bez evropských závodníků. Závod se uskutečnil 30. května v na okruhu ve staré cihelně v Indianapolis. 34 ročník závodu na 500 mil se netradičně konal v uterý, kam byl z důvodu deště v neděli i v pondělí přeložen. Také v den závodu se na trať spustil déšť a tak závod původně vypsaný na 200 kol, byl po 138 kolech ukončen a vítězem byl vyhlášen nováček Johnnie Parsons, který startoval z pátého místa. Pole positions si v kvalifikaci zajistil Walt Faulkner, který v závodě získal sedmé místo.

Švýcarská GP[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Grand Prix Švýcarska 1950.

Také švýcarská grand prix byla ve znamení bitvy, která se omezila pouze na jezdce milanské automobilky Alfa Romeo. V kvalifikaci její piloti obsadili celou první řadu v pořadí Juan Manuel Fangio, Giuseppe Farina a Luigi Fagioli. Zatímco Ferrari na nejpomalejší Alfu ztrácelo necelou minutu, rozdíl dalších konkurentů byl téměř propastný. V samotném závodě se milanským vozům nikdo nevyrovnal a přestože Fangio pro poruchu odstoupil, Farina a Fagioli si dojeli pro další dvoj vítězství.

Spa Francorchamps[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Grand Prix Belgie 1950.

Stejně jako v ostatních závodech tak i v Belgii opanovaly čelo startovního pole všechny tři Alfetty. Farina na startu zaspal a proklouzl před něj Fangio, pozice si prohodili i Fagioli s Villoresim a na pátou příčku se prodral Ascari. Čelo startovního pole tak ovládla rudá barva italských strojů, za kterou se seřadili modré Talboty.Juan Manuel Fangio si vítězstvím a ziskem 8 bodů si zachoval šanci na zisk titulu. Fagioli po třech druhých místech nastřádal 18 bodů a dostal se tak před Fangia o pouhý bod, Farina v závodě získal důležité tři body a další bod za nejrychlejší kolo a upevnil si tak vedení v šampionátu.

Grand Prix de l'ACF[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Grand Prix Francie 1950.

Prakticky jediný, kdo mohl pomýšlet na titul mistra světa, sedlal vůz Alfa Romeo. Tato milánská značka přivezla na Grand Prix Francie trojicí nejvážnějších uchazečů, Giuseppe Farinu, Luigiho Fagioliho a Juana Manuela Fangia. Již kvalifikace zcela jasně ukázala rozloření sil ve startovním poli, první tři místa na startu si podle očekávání vybojovali jezdci Alfy Romeo. Ferrari mělo problémy s novým motorem V12 a tak z kvalifikace odstoupilo a oba jezdci se zúčastnili pouze doprovodného závodu Formule 2 s vozy Ferrari 166. Farinu nakonec vyřadila porucha jeho vozu, přesto byl klasifikován na sedmém místě se ztrátou devíti kol. Vítězem se stal Fangio před Fagiolim, pouze tito piloti dokázali absolvovat plný počet kol, třetí v cíli Whitehead ztrácel již tři kola.

Italské finále[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Grand Prix Itálie 1950.

Šanci získat titul mistra světa, mělo pouze hvězdné F trio z týmu Alfa Romeo, Juan Manuel Fangio, který měl na svém kontě 26 bodů a dvou bodový náskok před druhým Fagiolim. Fangiovi stačilo k zisku titulu dojet na druhém místě, nebo bodovat na třetím, čtvrtém či pátém místě a to za předpokladu, že Farina nezvítězí. Giuseppe Farina utočil na titul ze třetí pozice se čtyř bodovou ztrátou, a k zisku titulu musel zvítězit a doufat, že Fangio nebude lepší než třetí. Paradoxně nejhůře na tom byl druhý muž celkového pořadí Luigi Fagioli, který získal již čtyři druhá místa, a protože pravidla dovolovala započítat pouze čtyři nejlepší výsledky, Fagioli musel zvítězit a spoléhat na to, že Farina nezíská lepší než třetí místo a Fangio páté místo. V tomto ohledu na tom byli Farina a Fangio lépe, oba totiž bodovali pouze třikrát a tak se jim žádný výsledek nebude škrtat. Giuseppe Farina zcela ovládl závod na domácí trati a stal se zaslouženě mistrem světa, Juan Manuel Fangio do cile nedojel.

Konečné hodnocení Mistrovství Světa[editovat | editovat zdroj]

  • Tučně - pole positions
  • * - nejrychlejší kolo
  • + - piloti se dělili o body
* Jezdec Velká Británie GBR Monako MON USA 500 Švýcarsko ŠVÝ Belgie BEL Francie FRA Itálie ITA Body
1 Itálie Giuseppe Farina 1* Ret 1* 4* 7 1 30
2 Argentina Juan Manuel Fangio Ret 1* Ret 1 1* Ret* 27
3 Itálie Luigi Fagioli 2 Ret 2 2 2 3 24 (28)
4 Francie Louis Rosier 5 Ret 3 3 6 4 13
5 Itálie Alberto Ascari 2 Ret 5 2+ 11
6 USA Johnnie Parsons 1* 8
7 USA Bill Holland 2 6
8 Thajsko Princ Bira Ret 5 4 Ret 5
9 Velká Británie Reg Parnell 3 Ret 4
10 Monako Louis Chiron Ret 3 9 Ret Ret 4
11 USA Mauri Rose 3 4
12 Velká Británie Peter Whitehead 3 7 4
13 Francie Yves Giraud Cabantous 4 Ret Ret 8 3
14 Francie Raymond Sommer 4 Ret Ret Ret Ret 3
15 USA Cecil Green 4 3
16 Francie Robert Manzon Ret 4 Ret 3
17 Francie Philippe Etancelin 8 Ret Ret Ret 5 5 3
18 Itálie Dorio Serafini 2+ 3
19 Itálie Felice Bonetto 5 Ret 2
20 USA Tony Bettenhausen 5+ 1
21 USA Joie Chitwood 5+ 1
22 Francie Eugent Chaboud Ret 5 1

Jezdci[editovat | editovat zdroj]

* Jezdec Body Vítězství Podium Pole Nej. kolo Km v čele Km ujeté
1 Itálie Giuseppe Farina 30 3 3 2 3 1248 2059
2 Argentina Juan Manuel Fangio 27 3 3 4 3 1067 2043
3 Itálie Luigi Fagioli 24 (28) 0 5 0 0 49 2130
4 Francie Louis Rosier 13 0 2 0 0 0 1886
5 Itálie Alberto Ascari 11 0 2 0 0 13 1164
6 USA Johnnie Parsons 8 1 1 0 1 463 555
7 USA Bill Holland 6 0 1 0 0 32 551
8 Thajsko Princ Bira 5 0 0 0 0 0 827
9 USA Mauri Rose 4 0 1 0 0 60 551
10 Velká Británie Reg Parnell 4 0 1 0 0 0 404
11 Monako Louis Chiron 4 0 1 0 0 0 844
12 Velká Británie Peter Whitehead 4 0 1 0 0 0 930
13 Itálie Dorio Serafini 3 0 1 0 0 0 296
14 Francie Yves Giraud Cabantous 3 0 0 0 0 0 751
15 Francie Raymond Sommer 3 0 0 0 0 71 1071
16 USA Cecil Green 3 0 0 0 0 0 551
17 Francie Robert Manzon 3 0 0 0 0 0 521
18 Francie Philippe Etancelin 3 0 0 0 0 0 1517
19 Itálie Felice Bonetto 2 0 0 0 0 0 408
20 Francie Eugent Chaboud 1 0 0 0 0 0 537
21 USA Tony Bettenhausen 1 0 0 0 0 0 338
22 USA Joie Chitwood 1 0 0 0 0 0 330
23 USA Walt Faulkner 0 0 0 1 0 0 543

Započítávali se pouze 4 výsledky ze 7 GP - Luigi Fagioli byl 4x druhý a 1x třetí. Čtyři body za třetí místo se mu tedy škrtaly.

Vozy[editovat | editovat zdroj]

Pohár konstruktérů se oficiálně pořádá od roku 1958

* Jezdec Body Vítězství Podium Pole Nej. kolo Km v čele Km ujeté
1 Itálie Alfa Romeo 88 6 12 6 6 2364 6784
2 Itálie Ferrari 25 0 3 0 0 13 3676
3 Francie Talbot 17 0 2 0 0 71 8862
4 USA Kurtis Kraft 14 1 1 1 1 463 6002
5 Itálie Maserati 11 0 1 0 0 0 6101
6 USA Deidt 10 0 2 0 0 93 1223
7 Francie Simca 3 0 0 0 0 0 603
8 UK ERA 0 0 0 0 0 0 1276
9 USA Lesovsky 0 0 0 0 0 0 1066
10 UK Alta 0 0 0 0 0 0 889
11 USA Moore (F1) 0 0 0 0 0 0 547
12 USA Nichels 0 0 0 0 0 0 543
13 USA Marchese 0 0 0 0 0 0 535
14 USA Stevens (F1) 0 0 0 0 0 0 535
15 USA Langley 0 0 0 0 0 0 515
16 USA Ewing 0 0 0 0 0 0 515
17 Itálie Maserati Milano 0 0 0 0 0 0 503
18 USA Rea 0 0 0 0 0 0 495
19 USA Olson 0 0 0 0 0 0 495
20 USA Wetteroth 0 0 0 0 0 0 491
21 USA Snowberger 0 0 0 0 0 0 447
22 USA Adams 0 0 0 0 0 0 434
23 USA A. J. Watson 0 0 0 0 0 0 101
24 UK Cooper 0 0 0 0 0 0 0

Národy[editovat | editovat zdroj]

* Jezdec Body Vítězství Podium Pole Nej. kolo Km v čele Km ujeté
1 Itálie Itálie 77 3 11 2 3 1310 7802
2 Argentina Argentina 27 3 3 4 3 1067 2077
3 USA USA 24 1 3 1 1 555 15185
4 Francie Francie 23 0 2 0 0 71 8063
5 Velká Británie Velká Británie 8 0 2 0 0 0 4433
6 Thajsko Thajsko 5 0 0 0 0 0 827
7 Monako Monako 4 0 1 0 0 0 844
8 Švýcarsko Švýcarsko 0 0 0 0 0 0 1576
9 Belgie Belgie 0 0 0 0 0 0 1565
10 Irsko Irsko 0 0 0 0 0 0 265

Závody nezapočítávané do MS[editovat | editovat zdroj]

Datum Grand Prix Náhled Akce Jezdec Vůz
10. duben UK Richmond Trophy
Goodwood
(Výsledky)
Goodwood 1948.png Závod UK Reg Parnell Maserati 4CLT/48
Kolo UK Reg Parnell Maserati 4CLT/48
Pole UK Cuth Harrison ERA B
10. duben Francie Pau
Pau
(Výsledky)
Pau.jpg Závod Argentina Juan Manuel Fangio Maserati 4CLT/48
Kolo Argentina Juan Manuel Fangio Maserati 4CLT/48
Pole Argentina Juan Manuel Fangio Maserati 4CLT/48
16. duben Itálie San Remo
Ospedaletti
(Výsledky)
Ospedaletti.jpg Závod Argentina Juan Manuel Fangio Alfa Romeo 158
Kolo Itálie Luigi Villoresi Ferrari 125
Pole Itálie Alberto Ascari Ferrari 125
30. duben Francie Paříž
Montlhery
(Výsledky)
Montlhery.jpg Závod Francie Georges Grignard Talbot T26C
Kolo Francie Raymond Sommer Talbot T26C
Pole - -
15. červen UK British Empire Trophy
Douglas
(Výsledky)
Douglas track.jpg Závod UK Bob Gérard ERA B
Kolo UK Reg Parnell Maserati 4CLT/48
Pole UK Cuth Harrison ERA C
9. červenec UK Jersey Road Race
St.Helier
(Výsledky)
St Helier.jpg Závod UK Peter Whitehead Ferrari 125
Kolo UK David Hampshire Maserati 4CLT/48
Pole UK David Hampshire Maserati 4CLT/48
9. červenec Itálie Bari
Bari
(Výsledky)
Bari track.jpg Závod Itálie Giuseppe Farina Alfa Romeo 158
Kolo Argentina Juan Manuel Fangio Alfa Romeo 158
Pole - -
16. červenec Francie Albi
Albi
(Výsledky)
Albi track.jpg Závod Francie Louis Rosier Talbot T26C
Kolo Argentina Juan Manuel Fangio Maserati 4CLT/48
Pole Argentina Juan Manuel Fangio Maserati 4CLT/48
23. červenec Nizozemsko Nizozemska
Zandvoort
(Výsledky)
Zandvoort oldtrack.jpg Závod Francie Louis Rosier Talbot T26C
Kolo Francie Raymond Sommer Talbot-Lago T26C-DA
Pole Francie Raymond Sommer Talbot-Lago T26C-DA
23. červenec Švýcarsko Grand Prix Národů
Ženeva
(Výsledky)
Geneve track.jpg Závod Argentina Juan Manuel Fangio Alfa Romeo 158
Kolo Itálie Piero Taruffi Alfa Romeo 158
Pole Argentina Juan Manuel Fangio Alfa Romeo 158
7. srpen UK Nottingham Trophy
Gamston
(Výsledky)
Gamston.jpg Závod UK David Hampshire Maserati 4CLT/48
Kolo UK David Hampshire Maserati 4CLT/48
Pole UK David Hampshire Maserati 4CLT/48
12. srpen UK Ulster Trophy
Dundrod
(Výsledky)
Dundrod.jpg Závod UK Peter Whitehead Ferrari 125
Kolo UK Peter Whitehead Ferrari 125
Pole UK Brian Shawe-Taylor ERA B
15. srpen Itálie Grand Prix Pescara
Pescara
(Výsledky)
Pescara track.jpg Závod Argentina Juan Manuel Fangio Alfa Romeo 158
Kolo Argentina Juan Manuel Fangio Alfa Romeo 158
Pole Argentina Juan Manuel Fangio Alfa Romeo 158
26. srpen UK BRDC
Silverstone
(Výsledky)
Silverstone 1950 - 1951.png Závod Itálie Giuseppe Farina Alfa Romeo 158
Kolo Argentina Juan Manuel Fangio Alfa Romeo 158
Pole Argentina Juan Manuel Fangio Alfa Romeo 158
30. září UK Goodwood Trophy
Goodwood
(Výsledky)
Goodwood 1948.png Závod UK Reg Parnell BRM P15
Kolo UK Reg Parnell BRM P15
Pole Belgie Johnny Claes Talbot T26C
29. říjen Španělsko Penya Rhin
Pedralbes
(Výsledky)
Pedralbes.jpg Závod Itálie Alberto Ascari Ferrari 375
Kolo Itálie Alberto Ascari Ferrari 375
Pole Itálie Alberto Ascari Ferrari 375


Jezdec Vítězství Podium Pole position Nej. kolo
Velká Británie Reg Parnell 2 4 0 3
Velká Británie Cuth Harrison 0 2 2 0
Švýcarsko Toulo de Graffenried 0 4 0 0
Velká Británie Brian Shawe-Taylor 0 1 1 0
Velká Británie Geoff Richardson 0 1 0 0
Thajsko Princ Bira 0 1 0 0
Velká Británie Peter Whitehead 2 3 0 1
Velká Británie David Hampshire 1 1 1 2
Argentina Juan Manuel Fangio 4 5 6 4
Itálie Luigi Villoresi 0 3 0 1
Francie Louis Rosier 2 4 0 0
Francie Raymond Sommer 0 0 1 2
Francie Maurice Trintignant 0 1 0 0
Francie Georges Grignard 1 1 0 0
Argentina Jose Froilan Gonzalez 0 1 0 0
Itálie Alberto Ascari 1 2 2 1
Argentina Alfredo Pian 0 1 0 0
Itálie Piero Taruffi 0 2 0 1
Itálie Luigi Fagioli 0 1 0 0
Itálie Giuseppe Farina 2 2 1 0
Itálie Dorino Serafini 0 1 0 0
Francie Louis Gerard 0 1 0 0
Francie Marc Versini 0 1 0 0
Belgie Johnny Claes 0 0 1 0
Velká Británie Bob Gérard 1 3 0 0


Vůz Vítězství Podium Pole position Nej. kolo
Itálie Alfa Romeo 5 10 3 4
Itálie Ferrari 3 10 2 3
Francie Talbot 3 5 2 2
Velká Británie ERA 1 7 3 0
Itálie Maserati 3 11 3 6
Francie Delage 0 2 0 0
Francie Simca 0 1 0 0
Velká Británie BRM 1 1 0 1

Závody jihoamerické série Formule Libre[editovat | editovat zdroj]

Datum Grand Prix Okruh Vítěz Vůz Výsledky
8. leden Argentina Eva Duarte Perón Parco Palermo Itálie Luigi Villoresi Ferrari 166 FL Výsledky
15. leden Argentina General San Martín El Torreón Itálie Alberto Ascari Ferrari 166 FL Výsledky
22. leden Argentina Pohár Acción Parque Independencia Itálie Luigi Villoresi Ferrari 166 FL Výsledky
28. květen Brazílie Interlagos Interlagos Brazílie Francisco Credentino Maserati Výsledky
4. červenec Brazílie Quinta da Boa Vista Boa Vista  ?  ? Výsledky
11. červenec Brazílie Gávea Gávea  ?  ? Výsledky
24. září Brazílie Boa Vista Boa Vista Brazílie Chico Landi Ferrari 125 Výsledky
1. říjen Brazílie Pohár Interlagos Interlagos Brazílie Chico Landi Ferrari 125 Výsledky
12. listopad Argentina Paraná Parque Urquiza Argentina Juan Manuel Fangio Ferrari 166 FL Výsledky
18. listopad Chile Prezidenta Alessandri Palma Argentina Juan Manuel Fangio Ferrari 166 FL Výsledky
24. prosinec Argentina500 mil De Rafaela Rafaela Argentina Juan Manuel Fangio Talbot T26C Výsledky


Související články[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu