Formule 1 v roce 1962

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
XIII. Mistrovství Světa Formule 1 / 1962
Formule 1 v roce 1961****Formule 1 v roce 1963
HillGraham1969Aug.jpg
Mistr světa
Velká Británie Graham Hill 42
Velká Británie Jim Clark 30
Nový Zéland Bruce McLaren 27
Pohár konstruktérů
BRM 42
Lotus 36
Cooper 29
Grand Prix
1. Nizozemsko Nizozemsko
2. Monako Monako
3. Belgie Belgie
4. Francie Francie
5. Spojené království Velká Británie
6. Německo Německo
7. Itálie Itálie
8. Spojené státy americké USA
9. JAR(1928) JAR

XIII. Mistrovství Světa Formule 1 a 5. ročník poháru konstruktérů, byl zahájen 20. května Velkou cenou Nizozemska na okruhu Zandvoort. Posledním závodem ve kterém se bojovalo o mistrovské body byla jihoafrická Grand Prix pořádaná v East Londonu 29. prosince. Třináctého ročníku mistrovství světa se zúčastnilo celkem 61 pilotů, z tohoto počtu bylo 22 nováčků. Dvanáct konstruktérů představilo celkem 24 modelů či různých specifikací svých vozů. Oficiální kalendář mistrovství světa obsahoval 9 závodů, z toho se jich 7 pořádalo v Evropě a po jednom na americkém a africkém kontinentě. Sezóna 1962 zahrnovala krom, závodu započítávaných do mistrovství světa i dalších 22 nemistrovských Grand Prix, dále pak mezinárodní mistrovství Jihoafrické republiky, které sestávalo z dalších 12 Grand Prix.

Pohled na sezónu[editovat | editovat zdroj]

Formule 1 zahájila sezónu již 2. ledna v Jihoafrické republice, závod zde vyhrál Trevor Taylor. Největší událostí však byl závod v Goodwoodu, kde se jely hned dva podniky, Lavant Cup a Glover Trophy. Při závodě těžce havaroval Stirling Moss, který utrpěl mnohačetné zlomeniny a to byl konec jeho kariéry pilota formule 1. Dále byla sezóna poznamenána krizí uvnitř stáje Ferrari, kterou opustilo celé vedení a tým musel zahájit sezónu se starým modelem. První závody sezony ukázaly, že loňský vítězný tým Ferrari na konkurenci z britských ostrovů, nestačí.

Stáj BRM přišla s novým motorem V8 a jezdeckou dvojicí Graham Hill a Richie Ginther, který přišel od Ferrari. Také Lotus renovoval celou koncepci vozu a přišel s revolučním řešením šasi u vozu Lotus 25, jako motor používal Climax V8, který používalo i několik dalších týmů. Lotus také experimentoval s motorem od BRM, což se posléze ukázalo jako né příliš vhodné spojení. Ferrari se snažilo navázat na předešlé úspěchy a místo dosud úspěšného šestiválce zkoušelo i osmiválec a dvanáctiválec. Nic však nevedlo k výsledkům a tak se Ferrari posledních dvou závodů v USA a Jihoafrické republice nezúčastnil. Nováčkem byla stáj Lola, která najala Johna Surteese a Roye Salvadoriho.

Sezóna začala v květnu v nizozemském Zandvoortu, který byl vypsán zároveň jako Grand Prix Evropy. V závodě zvítězil Graham Hill s vozem BRM a protože tento úspěch v sezóně zopakoval ještě třikrát, získal titul. V Monaku zvítězil Bruce McLaren s vozem Cooper před úřadujícím mistrem světa Philem Hillem na Ferrari, který tak zaznamenal nejlepší výsledek pro Ferrari toho roku. V Belgii se poprvé prosadil Jim Clark na voze Lotus, v prvních třech závodech zvítězili tři různí piloti a tři různé značky. Ve stejném duchu se pokračovalo i ve Francii, kde zvítězil Dan Gurney na Porsche, v podstatě jen díky odstoupení svých soupeřů.

Prvním kdo dokázal zvítězit podruhé byl Jim Clark, který získal prvenství v Aintree před Surteesem a Mclarenem. Graham Hill to vyrovnal hned v dalším závodě v Německu. Rozhodující krok k titulu učinil Hill v italské Monze, kterou vyhrál a Clark odstoupil. Jim Clark vykřesal teoretickou šanci na titul v USA, kde zvítězil před Hillem a snížil náskok konkurenta z BRM na 9 bodů, což znamenalo, že k titulu by ho dovedlo jedině vítězství a odstoupení Hilla. Vše, ale dopadlo přesně naopak, z vítězství a prvního titulu se tak radoval Graham Hill.

Závody formule 1 si vyžádaly další život, při tréninku na Grand Prix Mexika, který se jel mimo šampionát, zahynul nadějný Ricardo Rodriguez, který dojel čtvrtý v Belgii a ve věku 20 let byl novou vycházející hvězdou.

Pravidla[editovat | editovat zdroj]

Boduje prvních 6 jezdců podle klíče:

  1. místo – 9 bodů
  2. místo – 6 bodů
  3. místo – 4 bodů
  4. místo – 3 bodů
  5. místo – 2 body
  6. místo – 1 bod
  • Do šampionátu se započítává pouze 5 nejlepších výsledků.
  • Motory se mohou používat atmosferické o objemu v rozmezí 1300cc - 1500cc.
  • Minimální hmotnost vozu byla stanovena na 450 kg
  • V poháru konstruktérů může bodovat pouze jeden vůz z týmu a to ten který v dané Grand Prix dojede na lépe bodované pozici. Lotus se do poháru zapsal na dvou pozicích, dle komisařů byl rozdělen na Lotus se specifikací motoru od Climax a se specifikací motoru od BRM. Zákaznické vozy jsou z poháru konstruktérů vyloučeny. Bodový systém je stejný jako u jezdců.

Mistrovství světa[editovat | editovat zdroj]

Závody započítávané do MS[editovat | editovat zdroj]

Datum Grand Prix Okruh Vítěz Vůz Výsledky
20. květen Nizozemsko Nizozemsko Zandvoort Spojené království Graham Hill BRM P57 Výsledky
3. červen Monako Monako Monte Carlo Nový Zéland Bruce McLaren Cooper T60 Výsledky
17. červen Belgie Belgie Spa-Francorchamps Spojené království Jim Clark Lotus 25 Výsledky
8. červenec Francie Francie Rouen Spojené státy americké Dan Gurney Porsche 804 Výsledky
21. červenec Spojené království Velká Británie Aintree Spojené království Jim Clark Lotus 25 Výsledky
1. srpen Německo Německo Nürburgring Spojené království Graham Hill BRM P57 Výsledky
16. září Itálie Itálie Monza Spojené království Graham Hill BRM P57 Výsledky
7. října Spojené státy americké USA Watkins Glen Spojené království Jim Clark Lotus 25 Výsledky
29. prosince JAR(1928) JAR East London Spojené království Graham Hill BRM P57 Výsledky

Hodnocení jezdců[editovat | editovat zdroj]

* Jezdec NED
Nizozemsko
MON
Monako
BEL
Belgie
FRA
Francie
GBR
Velká Británie
GER
Německo
ITA
Itálie
USA
USA
RSA
Jihoafrická republika 1928-1994
b.
1 Velká Británie Graham Hill 1 (6) 2 9 (4) 1 1 (2) 1 42 (52)
2 Velká Británie Jim Clark 9 Ret 1 Ret 1 4 Ret 1 Ret 30
3 Nový Zéland Bruce McLaren Ret 1 Ret (4) 3 (5) 3 3 2 27 (32)
4 Velká Británie John Surtees Ret 4 5 5 2 2 Ret Ret Ret 19
5 USA Dan Gurney Ret Ret 1 9 3 13 5 15
6 USA Phil Hill 3 2 3 Ret Ret 11 14
7 Jihoafrická republika 1928-1994 Tony Maggs 5 Ret Ret 2 6 9 7 7 3 13
8 USA Richie Ginther Ret Ret Ret 3 13 8 2 Ret 7 10
9 Austrálie Jack Brabham Ret 8 6 Ret 5 Ret 4 4 9
10 Velká Británie Trevor Taylor 2 Ret Ret 8 8 Ret Ret 12 Ret 6
11 Itálie Giancarlo Baghetti 4 Ret 10 5 5
12 Itálie Lorenzo Bandini 3 Ret 8 4
13 Mexiko Ricardo Rodríguez Ret 4 6 14 4
14 Belgie Willy Mairesse 7 Ret 4 3
15 Švédsko Joakim Bonnier 7 5 Ret Ret 7 6 13 3
16 Velká Británie Innes Ireland Ret Ret Ret Ret 16 Ret 8 5 2
17 Nizozemsko Carel Godin de Beaufort 6 DNQ 7 6 14 13 10 Ret 11 2
18 USA Masten Gregory Ret DNQ WD Ret 7 12 6 1
19 Jihoafrická republika 1928-1994 Neville Lederle 6 1
20 Francie Maurice Trintignant Ret 8 7 Ret Ret Ret 0
21 Velká Británie Jackie Lewis 8 DNQ Ret 10 Ret 0
22 Rhodesie John Love 8 0
23 Itálie Nino Vaccarella DNQ 15 9 0
24 Belgie Lucien Bianchi 9 16 0
25 USA Roger Penske 9 0
26 Jihoafrická republika 1928-1994 Bruce Johnstone 9 0
27 Švýcarsko Jo Siffert DNQ 10 Ret 12 DNQ 0
28 USA Rob Schroeder 10 0
29 Jihoafrická republika 1928-1994 Ernie Pieterse 10 0
30 Velká Británie Ian Burgess 12 11 DNQ 0
31 USA Tony Settember 11 Ret 0
32 Velká Británie John Campbell-Jones 11 0
33 USA Hap Sharp 11 0
34 Švýcarsko Heini Walter 14 0
35 USA Jay Chamberlain 15 DNQ DNQ 0
Německo Wolfgang Seidel NC Ret DNQ 0
Velká Británie Roy Salvadori WD Ret Ret Ret Ret Ret Ret 0
Nový Zéland Tony Shelly Ret DNQ DNQ 0
Velká Británie Keith Greene Ret DNQ 0
Nizozemsko Ben Pon Ret 0
Švýcarsko Heinz Schiller Ret 0
Francie Bernard Collomb Ret 0
USA Timmy Mayer Ret 0
Jihoafrická republika 1928-1994 Doug Serrurier Ret 0
Rhodesie Mike Harris Ret 0
Německo Günther Seiffert DNQ 0
Velká Británie Gerry Ashmore DNQ 0
Itálie Ernesto Prinoth DNQ 0
Itálie Roberto Lippi DNQ 0
Argentina Nasif Estéfano DNQ 0
* Jezdec NED
Nizozemsko
MON
Monako
BEL
Belgie
FRA
Francie
GBR
Velká Británie
GER
Německo
ITA
Itálie
USA
USA
RSA
Jihoafrická republika 1928-1994
b.

Pohár konstruktérů[editovat | editovat zdroj]

* Konstruktér Body
1 Velká Británie BRM 42 (56)
2 Velká Británie Lotus-Climax 36 (38)
3 Velká Británie Cooper-Climax 29 (37)
4 Velká Británie Lola-Climax 19
5 Německo Porsche 18 (19)
6 Itálie Ferrari 18
7 Velká Británie Brabham-Climax 6
8 Velká Británie Lotus-BRM 1
9 Itálie De Tomaso-Osca 0
10 Itálie De Tomaso 0
11 Jihoafrická republika 1928-1994 LDS-Alfa Romeo 0
12 Velká Británie Gilby-BRM 0
13 Belgie ENB-Maserati 0
14 Velká Británie Emeryson-Climax 0
15 Velká Británie Cooper-Alfa Romeo 0


Mistrovství Jihoafrické republiky[editovat | editovat zdroj]

Závody[editovat | editovat zdroj]

Datum Grand Prix Okruh Vítěz Vůz Výsledky
20. leden JAR(1928) Pat Fairfield Trophy Roy Hesketh JAR(1928) Trevor Blokdyk Cooper Výsledky
17. březen JAR(1928) Rand Autumn Trophy Kyalami Flag of Rhodesia.svg John Love LDS Výsledky
23. duben JAR(1928) Coronation 100 Roy Hesketh JAR(1928) Ernest Pieterse Lotus Výsledky
22. červen JAR(1928) Royal Show Races  ? JAR(1928) Syd van der Vyver Lotus Výsledky
30. červen JAR(1928) Republic Festival Kyalami JAR(1928) Ernest Pieterse Lotus Výsledky
9. červenec JAR(1928) Border 100 East London JAR(1928) Ernest Pieterse Lotus Výsledky
15. červenec JAR(1928) Westmead 120 Westmead JAR(1928) Doug Serrurier LDS Výsledky
22. červenec Mozambik Governor General Cup Lourenço Marques JAR(1928) Pieter de Klerk Alfa Special Výsledky
4. srpen JAR(1928) Rand Winter Trophy Kyalami JAR(1928) Ernest Pieterse Lotus Výsledky
10. říjen JAR(1928) Rand Spring Trophy Kyalami JAR(1928) Gary Hocking Lotus Výsledky
24. listopad JAR(1928) Total Cup Zwartkops JAR(1928) Gary Hocking Lotus Výsledky
2. prosinec Flag of Rhodesia.svg Grand Prix Rhodesie Kumalo JAR(1928) Gary Hocking Lotus Výsledky

Závody nezapočítávané do MS[editovat | editovat zdroj]

Datum Grand Prix Okruh Vítěz Vůz Výsledky
2. leden JAR(1928) Cape Grand Prix Killarney Spojené království Trevor Taylor Lotus 21 Výsledky
6. leden Nový Zéland Nový Zéland Ardmore Spojené království Stirling Moss Lotus 21 Výsledky
1. duben Belgie Grand Prix de Bruxelles Heysel Belgie Willy Mairesse Ferrari 156 Výsledky
14. duben Spojené království Lombank Trophy Snetterton Spojené království Jim Clark Lotus 24 Výsledky
23. duben Spojené království Lavant Cup Goodwood Nový Zéland Bruce McLaren Cooper T55 Výsledky
23. duben Spojené království Glover Trophy Goodwood Spojené království Graham Hill BRM P57 Výsledky
23. duben Francie Grand Prix de Pau Pau Francie Maurice Trintignant Lotus 18/21 Výsledky
29. duben Spojené království B.A.R.C. 200 Aintree Spojené království Jim Clark Lotus 24 Výsledky
12. květen Spojené království BRDC Silverstone Spojené království Graham Hill BRM P57 Výsledky
20. květen Itálie Gran Premio di Napoli Posillipo Belgie Willy Mairesse Ferrari 156 Výsledky
11. červen Spojené království International 2000 Guineas Mallory Park Spojené království John Surtees Lola T4 Výsledky
11. červen Spojené království Crystal Palace Trophy Crystal Palace Spojené království Innes Ireland Lotus 24 Výsledky
1. červenec Francie Grand Prix de Reims Reims Nový Zéland Bruce McLaren Cooper T60 Výsledky
15. červenec Německo Großer Preis der Solitude Stuttgart Spojené státy americké Dan Gurney Porsche 804 Výsledky
12. srpen Švédsko Kannonloppet Karlskoga Spojené státy americké Masten Gregory Lotus 24 Výsledky
19. srpen Itálie Gran Premio del Mediterraneo Enna Pergusa Itálie Lorenzo Bandini Ferrari 156 Výsledky
25. srpen Dánsko Grote Prijs van Danske Roskildering Austrálie Jack Brabham Lotus 24 Výsledky
1. září Spojené království International Gold Cup Oulton Park Spojené království Jim Clark Lotus 25 Výsledky
4. listopad Mexiko Mexiko Magdalena Mixhuca Spojené království Jim Clark Lotus 25 Výsledky
18. listopad Austrálie Austrálie Caversham Nový Zéland Bruce McLaren Cooper T62 Výsledky
15. prosinec JAR(1928) Rand Grand Prix Kyalami Spojené království Jim Clark Lotus 25 Výsledky
22. prosinec JAR(1928) Natal Grand Prix Westmead Spojené království Trevor Taylor Lotus 25 Výsledky

Související články[editovat | editovat zdroj]