Lucien Bianchi
| Lucien Bianchi | |
| Stát | |
|---|---|
|
|
|
| Kariéra ve Formuli 1 | |
| Aktivní sezóny | 1959 - 1963, 1965, 1968 |
| Týmy | ENB, UDT Laystall, Reg Parnell, Scuderia Centro Sud, Cooper |
| Závody | 19(17) |
| Mistr světa | 0 (nejlépe 17. místo) |
| Vítězství | 0 (nejlépe 3. místo) |
| Stupně vítězů | 1 |
| Body | 6 |
| Pole positions | 0 (nejlépe 12. místo) |
| Nejrychlejší kola | 0 |
| První závod | Grand Prix Belgie 1960 |
| Poslední závod | Grand Prix Mexika 1968 |
Luciano Bianchi (10. listopad 1934 Milán - 30. březen 1969 Le Mans) – byl belgický automobilový závodník, účastník formule 1, vítěz závodu 24 hodin v Le Mans 1968.Je prastrýcem francouzského závodníka Jules Bianchi a bratrem Mauro Bianchi
Obsah |
Biografie [editovat]
Bianchi se narodil v Itálii a do Belgie se přestěhoval v raném dětství se svým otcem, který byl automobilovým mechanikem pro Alfu Romeo. Do Belgie byl přeložen do týmu, kde jezdil Johnny Claes, vynikající jazzový hudebník a pilot formule 1. Luciano a jeho bratr Mauro měli od dětství blízko k automobilovému sportu.
Luciano začal ve svých 17 letech v závodě Alpine Rally v roce 1951. Prvního úspěchu dosáhl za volantem vozu Lancia, když spolu s Johnny Claesem dojeli třetí v dálkové rally Liege-Řím-Liege. Již svůj druhý start v závodě na 24 h Le Mans v roce 1957 proměnil ve vítězství ve třídě S2000, celkově dojel sedmý. Velice úspěšný byl i v závodě sportovních vozu Tour de France, který vyhrál třikrát za sebou (1957-1959). V roce 1959 se pokoušel kvalifikovat do Grand Prix Monaka 1959, bez úspěchu. Téhož roku získal třetí místo v nemistrovském závodě formule 1 v Grand Prix Pau 1959.
Formule 1 [editovat]
Opravdový vstup mezi elitu formule 1 zažil v roce 1960, po vítězství v závodě na 1000 km Paříže, projevili zájem o jeho služby v týmu Equipe National Belge, který měl k dispozici zastaralý Cooper T51, přesto hned při prvním startu Lucien získal 1 bod za šesté místo v Grand Prix Belgie 1960. Neúspěchy ve formuli 1 v letech 1961 a 1962 kompenzuje vítězstvím v prestižním závodě na 12 hodin Sebringu 1962 ve dvojici s Jo Bonnierem. Další vítězství ve sportovních vozech si připsal hned vzápětí na Grand Prix Angoly. Formule 1 jako by mu nebyla souzena, sezóna 1963 mu přinesla pouze odstoupení v domácí Grand Prix Belgie a Lucien se na čas odmlčel. Sebevědomí si povzbudil v Zandvoortu, kde dojel druhý s vozem formule 2 a především dalším vítězstvím v Tour de France v roce 1964. V roce 1965 se znovu vrátili do formule 1, ale pouze pro domácí velkou cenu, kde získal 12 místo. Neúspěchy ve formuli 1 vedou k myšlence startovat za oceánem v legendárním závodě na 500 mil v Indianapolis, ale ani tady se mu nedaří do slavného závodu se nekvalifikoval a v dalším závode v Trentonu dojel na 17 místě. Návrat do Evropy mu prospěl a čtvrté místo v závodě na 1000 km v Nurburgring mu vlilo novou krev do žil.
Návrat do formule 1 pojal zcela famózním způsobem, když dojel třetí v Grand Prix Monaka 1968 a zaznamenal tak nejlepší sezónu ve své kariéře. Navíc přidal i vítězství v závodě 24 hodin Le Mans, 6 hodin ve Watkins Glen a v Mugellu. Navíc se účastnil s vozem Citroen známých maratónů Liegi-Sofia-Liegi a Londýn-Sydney: kdy byl ve vedení celé soutěže než ho potkala nešťastná nehoda s vozem, který se připletl mezi soutěžící, necelých sedm km před cílem.
Targa Florio [editovat]
Lucien Bianchi si se sportovními vozy velice rozuměl a proto i jeho účast na závodech pro tuto kategorii byla hojná. Nenechal si ujít i slavný závod Targa Florio, kde poprvé startoval v roce 1964 s vozem Alpine M63B a v závodě skončil na 15. místě. V následující sezóně došlo k osudovému spojeni s Alfou Romeo a její vůz Alfa Romeo Giulia TZ '64 dokázal dovézt na 7. místě. V roce 1966 s modernizovaným typem Alfa Romeo Giulia TZ/2 dojel 10. Na sicilskou trať závodu Targa Florio se vrátil po roční pauze v roce 1968, s revolučním vozem Alfa Romeo T33/2 a zajistil si tak nejlepší umístění v tomto závodě, když dojel třetí.
Le Mans [editovat]
v závodě na 24 hodi se poprvé představil v roce 1956 za volantem vozu Ferrari 500TR se střídal s krajanem Alain den Changym. Jejich snažení skončilo po 8 hodinach, když se porouchalo řízení. Již svůj druhý start v závodě na 24 h Le Mans v roce 1957se stejným vozem, proměnil ve vítězství ve třídě S2000, celkově dojel sedmý. Na další úspěch si musel počkat do roku 1964, kdy s vozem Ferrari 250 GTO 1964 skonči druhý ve třídě GT a pátý celkově. V letech mezi těmito úspěchy se pokoušel startovat s různými vozy jako např.Maserati Tipo 151/1 Coupe, Ferrari 250 GT Berlinetta SWB nebo Aston Martin DP 215, ale nikdy neviděl cíl. V roce 1966 se spoji se slavným vozem Ford GT40 a ten ho také dovezl k celkovému vítězství v roce 1968.
Lucien Bianchi zemřel na následky zranění, které utrpěl při testech nového vozu Alfa Romeo T33. Jeho vůz sjel z trati a narazil do telegrafního sloupu.
Kompletní výsledky ve formuli 1 [editovat]
(Legenda, tučně vyznačené závody znamenají zisk pole position)
| Rok | Tým | Šasi | Motor | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | Umístění | Body |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1959 | Equipe National Belge | Cooper T51 (F2) | Climax V8 | MON DNQ |
500 |
NED |
FRA |
GBR |
GER |
POR |
ITA |
USA |
- | 0 | |||
| 1960 | Equipe National Belge | Cooper T51 | Climax L4 | ARG |
MON |
500 |
NED |
BEL 6 |
24. místo | 1 | |||||||
| Fred Tuck Cars | FRA Ret |
GBR Ret |
POR |
ITA |
USA |
||||||||||||
| 1961 | Equipe National Belge | Emeryson 1001 | Maserati L4 | MON DNQ |
NED |
- | 0 | ||||||||||
| Lotus 18 | Climax L4 | BEL Ret |
|||||||||||||||
| UDT Laystall Racing Team | Lotus 18/21 | FRA Ret |
GBR Ret |
GER |
ITA |
USA |
|||||||||||
| 1962 | Equipe National Belge | Lotus 18/21 | Climax Straight-4 | NED |
MON |
BEL 9 |
FRA |
GBR |
- | 0 | |||||||
| ENB | Maserati L4 | GER 16 |
ITA |
USA |
RSA |
||||||||||||
| 1963 | Reg Parnell (Racing) | Lola 4 | Climax V8 | MON |
BEL Ret |
NED |
FRA |
GBR |
GER |
ITA |
USA |
MEX |
RSA |
- | 0 | ||
| 1965 | Scuderia Centro Sud | BRM P57 | BRM V8 | RSA |
MON |
BEL 12 |
FRA |
GBR |
NED |
GER |
ITA |
USA |
MEX |
- | 0 | ||
| 1968 | Cooper Car Co. | Cooper T86B | BRM V12 | RSA |
ESP |
MON 3 |
BEL 6 |
NED Ret |
FRA |
GBR |
GER Ret |
ITA |
CAN NC |
USA Ret |
MEX Ret |
17. misto | 5 |
| Vítěz 24h Le Mans | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Dan Gurney A. J. Foyt |
1968 Lucien Bianchi Pedro Rodriguez |
Nástupce: Jacky Ickx Jackie Oliver |