Lotus 25

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Lotus 25
Lotus 25 b.jpg
Kategorie Formule 1
Konstruktér Velká Británie Lotus
Designer Colin Chapman
Technická specifikace
Šasi hliníkový monokok
Motor Coventry Climax FWMV, BRM P56 1 498 cm³ V8 atmosférický, vzadu,
Převodovka ZF 5DS10 5 stupňů, mechanická,
Palivo Esso
Pneumatiky Dunlop, Firestone
Výsledky v sezóně
Tým Team Lotus, Reg Parnell Racing
Jezdci Jim Clark
Jack Brabham
Trevor Taylor
Mike Spence
Chris Amon
Mike Hailwood
Richard Attwood
Debut Grand Prix Nizozemska 1962
 Závody   Vítězství    Pole     Nej.k   
50 14 14 18
Pohár konstruktérů 1. místo 1963 a 1965
Mistr světa 1. místo 1963 a 1965

Lotus 25 byl vůz formule 1 týmu Team Lotus, který se účastnil mistrovství světa v letech 1962 - 1967.

Popis[editovat | editovat zdroj]

V roce 1961 byl celkový objem motorů snížen na 1500 cm³, oktanové číslo paliva se snížilo ze 130 na 101,5. Lotus na tuto změnu pravidel odpověděl v roce 1962 vozem Lotus 25, byl považován za vůz s prvním samonosným podvozkem. Monokoková konstrukce se začala používat v letectví před více než 50 lety. Také u závodních vozů to nebylo poprvé, již v roce 1915 Harry Blood kompaktní kovové šasi v závodě v Indianapolis. Gabriel Voisin používal monokok pro svůj vůz, se kterým se účastnil Grand Prix Francie 1923 a v roce 1955 tým BRM používal u svých vozů poloskořepinovou konstrukci. Zatímco většina vozů formule 1 toho času mívala trubkový rám, Colin Chapman, konstruktér vozů Lotus se vydal jinou cestou. Nahradil trubkový rám novým typem konstrukce, jednalo se o hliníkovou skořepinovou vanu. Hlavní výhodou této konstrukce byla větší torzní tuhost, což nabízelo nemalé výhody při průjezdu pomalých zatáček. Hlavní kostra vozu byla vyrobena z uzavřených profilů z hliníku, v obou postranních profilech byly umístěny kaučukové nádrže na palivo. Jednalo se o první monokok ve formuli 1, zároveň Lotus vyvíjel i vůz Lotus 24 s klasickou konstrukcí. Colin Chapman to komentoval slovy, že nemohl riskovat s revolučním řešením koncepce šasi, proto pokračoval i v evoluci tradiční koncepce. Nová struktura vozu změnila i jezdcovu polohu: ve voze již neseděl, ale jako by napůl ležel.

Hlavní pohonnou jednotkou zůstal motor Climax, který nejrychleji dokázal odpovědět na 1,5l motor z dílny Ferrari a v roce 1963 dovezl Jima Clarka k sedmi vítězstvím a titulu mistra světa.

Technická data[editovat | editovat zdroj]

Lotus 25
  • Váha: 450 kg
  • Rozchod kol vpředu: 1 321 mm
  • Rozchod kol vzadu: 1 353 mm
  • Rozvor: 2 311 mm
  • Převodovka: ZF 5stupňová mechanická.
  • Motor: Coventry Climax FWMV
    • V8 90°
    • Objem: 1 498 cm³
    • Výkon: 195 k/8 200 otáček
    • Zdvih: 60 mm
    • Vstřikování: Lucas
    • Palivový systém: 4 Weber 38DCNL/f.i.
    • Mazivo: Esso
    • Palivo: Esso
  • Pneumatiky: Dunlop, Firestone

Výsledky vozu Lotus 25[editovat | editovat zdroj]

(Legenda, tučně vyznačené závody znamenají zisk pole position, kurzívou nejrychlejší kolo závodu)

  • Poháru konstruktérů se zvlášť účastnil Lotus Climax a zvlášť Lotus BRM
Rok Šasi Motor Pneu Jezdci 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 Body Umístění
1962 Lotus 25 Climax D NL MON BEL FRA GBR GER ITA USA JAR 38 2.
Jim Clark 9 Ret 1 Ret 1 4 Ret 1 Ret
Trevor Taylor 8 Ret 12 Ret
BRM Peter Arundell DNS 1 8.
1963 Lotus 25 Climax D MON BEL NL FRA GBR GER ITA USA MEX JAR 74 1.
Jim Clark 8 1 1 1 1 2 1 3 1 1
Jack Brabham 9
Trevor Taylor 6 Ret 10 13 DSQ 8 Ret Ret 8
Peter Arundell DNS DNS
Mike Spence 13
Pedro Rodríguez Ret Ret
1964 Lotus 25 Climax D MON NL BEL FRA GBR GER AUT ITA USA MEX 40 3.
Jim Clark 4 1 1 Ret 1 Ret Ret
Peter Arundell 3 3 9 4 Inj
Mike Spence 9 4
Gerhard Mitter 9
BRM Chris Amon DNQ 5 Ret 10 Ret 11 Ret DNS Ret Ret 3 8.
Mike Hailwood 6 12 DNS 8 Ret Ret 8 Ret 8 Ret
Peter Revson DNS Ret
1965 Lotus 25 Climax D JAR MON BEL FRA GBR NL GER ITA USA MEX 58 1.
Jim Clark 1
Pedro Rodríguez DNS
Mike Spence 8
Geki Ret
Gerhard Mitter Ret
Moises Solana 12 Ret
BRM Chris Amon Ret Ret 2 8.
Mike Hailwood Ret DNS
Tony Maggs 11
Dick Attwood Ret 14 13 12 Ret 6 10 6
Innes Ireland Ret 14 Ret Ret 10 9 Ret DNS
1966 Lotus 25 BRM F MON BEL FRA GBR NL GER ITA USA MEX 13 5.
Mike Spence Ret Ret Ret Ret 5 Ret 5 Ret DNS
Climax Paul Hawkins DNS DNS 8 6.
1967 Lotus 25 BRM F JAR MON NL BEL FRA GBR GER CND ITA USA MEX 6 8.
Piers Courage Ret
Chris Irwine 7

Zdroje[editovat | editovat zdroj]