Formule 1 v roce 1955

VI. Mistrovství světa jezdců zahájila 16. ledna Grand Prix Argentiny, závěr sezony obstarala 11. září Grand Prix Itálie.

6 sezóna mistrovství světa vozů Formule 1 (1955)
Mistr světa - Juan Manuel Fangio
Obecné informace
Počet závodů	7
Počet pilotů	25
Pohár jezdců
První	Juan Manuel Fangio (Mercedes-Benz)
Druhý	Stirling Moss (Mercedes-Benz)
Třetí	Eugenio Castellotti (Ferrari)
Pohár konstruktérů
První	nebyl
Formule 1
◄ 1954 1956 ►

Původně bylo v kalendáři 11 závodů, ale po tragédii, která se odehrála na trati v Le Mans, byly zrušeny Grand Prix Francie, Německa, Švýcarska a Španělska.

Pohled na sezónu

V sezóně 1955 započal svou hvězdnou kariéru Jack Brabham, který se kvalifikoval do Grand Prix Velké Británie na 25. místě, v závodě však neuspěl a pro poruchu odstoupil. Tím nejúspěšnějším nováčkem roku se stal Eugenio Castellotti, jenž již v druhém závodě dojel na druhém místě a hned v tom následujícím startoval z pole positions. V celkovém hodnocení šampionátu skončil na třetím místě hned za neporazitelným duem z Mercedesu Juanem Manuelem Fangem a Stirlingem Mossem. Premiéru si odbili také Hermando Da Silva Ramos, Olivier Gendebien, Jesus Iglesias, Jean Lucas, Cesare Perdisa, Luigi Piotti, Mike Sparken, Alberto Uria, Piero Valenzano a Ted Whiteaway.

Mezi novými vozy se objevila značka Arzani Volpini, jejíž jediný pokus o vstup do světa Grand Prix skončil nezdarem při Grand Prix Itálie. Také vozům Connaught se při svém jediném startu nedařilo a ani jeden ze tří vozů nedokončil Grand Prix Velké Británie. Cooper se představil v podání již zmiňovaného Jacka Brabhama. Za volant Ferrari se vrátil po delší odmlce Giuseppe Farina naopak odešel Mike Hawthorn, kterého zlákal národní projekt Vanwall, ale v polovině sezóny se k rudým zase vrátil. Gordini přišlo o famozního Jeana Behru, který našel cestu k Maserati na uvolněné místo po Stirlingu Mossovi. Lancia k osvědčené dvojici Alberto Ascari a Luigi Villoresi přibrala mladíka Castellottiho. Poté, co se zabil národní idol Ascari, Lancia přenechává vozy D50 Ferrarimu a svět velkých cen navždy opouští. Alfred Neubauer pro svůj tým Mercedes získal Stirlinga Mosse a Piera Taruffiho

Vozy Mercedes vstupovaly do sezóny jako favorité a tuto roli také potvrdily, když pouze v Monaku nezvítězily. Titul mistra světa obhájil Juan Manuel Fangio, před svým stájovým kolegou Stirlingem Mossem. Třetí místo získal mladý Eugenio Castelotti, jenž zahájil sezonu na Lancii a po jejím odstoupení ze šampionátu pokračoval u Enza Ferrariho. Čtvrtou příčku v konečném hodnocení získal vítěz z Monaka, Maurice Trintignant a pátý byl nestárnoucí Giuseppe Farina.

Sezóna 1955 se pro formuli 1 stal jedním z nejtragičtějších roků, již v květnu během tréninku na 500 mil Indianapolis zahynul Manny Ayulo, o pár dní později při samotném závodě ve staré cihelně, smrtelně havaroval Bill Vukovich. Květnové dny si vybraly i další oběť, při testech na Monze zahynul dvojnásobný mistr světa Alberto Ascari. Největší šok pro motoristickou veřejnost přišel 11. června, kdy při závodě na 24 hodin v Le Mans přišel o život Pierre Levegh a spolu s ním i přes 80 diváků.

Pravidla

Pravidla šampionátu 1955 povolovala objem motorů 750 cc s kompresorem nebo 2 500 cc atmosférické. Do každého závodu se mohl přihlásit libovolný počet jezdců a nebylo ani omezen počet jezdců v jednotlivých týmech. Startovní čísla nebyla stabilní a měnila se každým závodem. Do hodnocení šampionátu se započítávalo 5 nejlepších výsledků ze 7 grand prix.

• Boduje prvních pět jezdců podle klíče:
  • 1. 8 bodů
  • 2. 6 bodů
  • 3. 4 body
  • 4. 3 body
  • 5. 2 body
  • 1 bod získá pilot za nejrychlejší kolo

Týmy a jezdci

Vozy

Vůz	Motor	Typ	Objem	Zdvih/Vrtání	Výkon	Otáčky	Hmotnost
Arzani Volpini F1	Maserati Speluzzi 4CLT 2.5 L4	řadový 4	2496 cc	90 / 94 mm	210 k	7100 /min	650 kg
Connaught B	Alta 2.5 L4	řadový 4	2470 cc	90 / 93,5 mm	250 k	6700 /min	590 kg
Connaught Bs	Alta 2.5 L4	řadový 4	2470 cc	90 / 93,5 mm	240 k	6500 /min	590 kg
Cooper T40	Bristol 2.0 L6	řadový 6	1971 cc	96 / 66 mm	140 k	5800 /min	510 kg
Ferrari 625	Ferrari 107 2.5 L4	řadový 4	2498 cc	90 / 94 mm	250 k	7200 /min	600 kg
Ferrari 555 Supersqualo	Ferrari 106 2.5 L4	řadový 4	2497 cc	79,5 / 100 mm	270 k	7500 /min	590 kg
Ferrari 500	Ferrari 500 2.5 L4	řadový 4	1984 cc	78 / 90 mm	185 k	7500 /min	560 kg
Lancia Ferrari D50	Lancia Ferrari DS50 2.5 V8	90°V8	2486 cc	68,5 / 76 mm	265 k	8000 /min	640 kg
Gordini Type 16	Gordini 2.5 L6	řadový 6	2473 cc	82 / 80 mm	220 k	6000 /min	590 kg
Gordini Type 32	Gordini 2.5 L8	řadový 8	2475 cc	70 / 75 mm	250 k	8200 /min	650 kg
HWM 53	Alta 2.5 L4	řadový 4	1970 cc	90 / 83,5 mm	180 k	/min	kg
Lancia D50	Lancia DS50 2.5 V8	90°V8	2489 cc	63,1 / 73,6 mm	265 k	8500 /min	645 kg
Maserati 250F	Maserati 250F 2.5 L6	řadový 6	2490 cc	75 / 84 mm	270 k	8000 /min	630 kg
Maserati 250Fs	Maserati 250F 2.5 L6	řadový 6	2493 cc	75 / 84 mm	270 k	8000 /min	630 kg
Maserati A6GCM	Maserati 250F 2.5 L6	řadový 6	1970 cc	72 / 76,2 mm	197 k	8000 /min	580 kg
Mercedes-Benz W196	Mercedes-Benz M196 2.5 L8	řadový 8	2496 cc	68,8 / 70 mm	257 k	8200 /min	640 kg
Mercedes-Benz W196s	Mercedes-Benz M196 2.5 L8	řadový 8	2496 cc	68,8 / 76 mm	290 k	8500 /min	680 kg
Vanwall VW 55	Vanwall 254 2.5 L4	řadový 4	2490 cc	86 / 96 mm	250 k	7000 /min	570 kg

Složení týmů

Tým	Konstruktér	Šasi	Motor	Pneu	Pilot
Alberto Uria	Maserati	A6GCM	Maserati	Pirelli	Alberto Uria
Connaught Engineering	Connaught	B Bs	Alta	D	Jack Fairman Ken McAlpine
Cooper Car Co	Cooper	T40	Bristol	D	Jack Brabham
Daimler Benz AG	Mercedes	W196	Mercedes	C	André Simon Hans Herrmann Juan Manuel Fangio Karl Kling Piero Taruffi Stirling Moss
E.N. Whiteaway	HWM	53	Alta	D	Ted Whiteaway
Ecurie Rosier	Maserati	250F	Maserati	Pirelli	Louis Rosier
Equipe Gordini	Gordini	T16 T32	Gordini	E	Hermano da Silva Ramos Jacques Pollet Jean Lucas Jésus Iglesias Mike Sparken Pablo Birger Robert Manzon Élie Bayol
Equipe Nationale Belge	Ferrari	500	Ferrari	E	Johnny Claes
Gilby Engineering	Maserati	250F	Maserati	D	Roy Salvadori
Gould's Garage	Maserati	250F	Maserati	D	Horace Gould
Leslie Marr	Connaught	Bs	Alta	D	Leslie Marr
Officine Alfieri Maserati	Maserati	250F	Maserati	Pirelli	André Simon Carlos Menditéguy Cesare Perdisa Clemar Bucci Harry Schell Horace Gould Jean Behra Luigi Musso Peter Collins Roberto Mières Sergio Mantovani
Owen Racing Organisation	Maserati	250F	Maserati	D	Peter Collins
R.R.C. Walker Racing Team	Connaught	B	Alta	D	Peter Walker Tony Rolt
Scuderia Ferrari	Ferrari Lancia	625 555 D50	Scuderia Ferrari Lancia	E	Eugenio Castellotti Harry Schell José Froilan González Luigi Villoresi Maurice Trintignant Mike Hawthorn Giuseppe Farina Paul Frère Piero Taruffi Umberto Maglioli
Scuderia Lancia	Lancia	D50	Lancia	Pirelli	Alberto Ascari Eugenio Castellotti Louis Chiron Luigi Villoresi
Scuderia Volpini	Arzani Volpini	F1	Speluzzi	Pirelli	Luigi Piotti
Stirling Moss Ltd	Maserati	250F	Maserati	D	John Fitch Johnny Claes Lance Macklin Peter Walker
Vandervell Products	Vanwall	55	Vanwall	Pirelli	Harry Schell Ken Wharton Mike Hawthorn

Závody započítávané do MS

Datum	Grand Prix	Náhled	Akce	Jezdec	Vůz	Stav MS
1. GP 16. leden	Argentina Buenos Aires (Výsledky)		Závod	Juan Manuel Fangio	Mercedes W196	Juan Manuel Fangio
			Kolo	Juan Manuel Fangio	Mercedes W196
			Pole	José Froilan González	Ferrari 625
2. GP 22. květen	Monako Circuit de Monaco (Výsledky)		Závod	Maurice Trintignant	Ferrari 625
			Kolo	Juan Manuel Fangio	Mercedes W196
			Pole	Juan Manuel Fangio	Mercedes W196
3. GP 30. květen	Indy 500 Indianapolis (Výsledky)		Závod	Bob Sweikert	Kurtis Kraft 500C
			Kolo	Bill Vukovich	Kurtis Kraft 500C
			Pole	Jerry Hoyt	Stevens
4. GP 5. červen	Belgie Spa-Francorchamps (Výsledky)		Závod	Juan Manuel Fangio	Mercedes W196
			Kolo	Juan Manuel Fangio	Mercedes W196
			Pole	Eugenio Castellotti	Lancia D50
5. GP 19. červen	Nizozemsko Zandvoort (Výsledky)		Závod	Juan Manuel Fangio	Mercedes W196
			Kolo	Roberto Mières	Maserati 250F
			Pole	Juan Manuel Fangio	Mercedes W196
3. červenec	Francie Remeš			zrušeno
6. GP 16. červenec	Velká Británie Aintree (Výsledky)		Závod	Stirling Moss	Mercedes W196
			Kolo	Stirling Moss	Mercedes W196
			Pole	Stirling Moss	Mercedes W196
31. červenec	Německo Nürburgring			zrušeno
7. GP 11. září	Itálie Monza (Výsledky)		Závod	Juan Manuel Fangio	Mercedes W196
			Kolo	Stirling Moss	Mercedes W196
			Pole	Juan Manuel Fangio	Mercedes W196
21. září	Švýcarsko Bremgarten			zrušeno
23. říjen	Španělsko Pedralbes			zrušeno

Argentina

Související informace naleznete také v článku Grand Prix Argentiny 1955.

Sezóna odstartoval v argentinském hlavním městě Buenos Aires. Závod se pořádal v extrémně horkých podmínkách a vyhrál jej Juan Manuel Fangio před Josém Froilánem Gonzálesem, Giuseppem Farinou a Mauricem Trintignantem. Třetí s Farinou a Tintignantem skončili také Umberto Maglioli. Podmínky způsobily, že mnoho řidičů zastavilo kvůli úlevě, což mělo za následek, že řidiči sdíleli různá auta. Situace byla tak matoucí, že organizátoři povolali účetní firmu, aby provedla audit výsledků. V důsledku sdílených vozů vedl Fangio šampionát o 5 2⁄3 bodu před Farinou a Trintignantem.

Monako

Související informace naleznete také v článku Grand Prix Monaka 1955.

V ulicích Monaka byl v kvalifikaci nejrychlejší Fangio a po startu vedl všechna kola až do 49. kdy ho zradila převodovka a musel odstoupit. Ve vedení závodu ho nahradil Striling Moss avšak i on o 30. kol později utrpěl na spolehlivost svého vozu a skončil, ale přesto byl klasifikován. Závod nakonec vyhrál Maurice Trintignant a prozatím se posunul do vedení šampionátu. Ve svém druhém závodě v kariéře dojel na druhém místě mladý Ital Eugenio Castellotti, kterému tou dobou bylo pouhých 24 let. Na třetím místě skončil Jean Behra. Alberto Ascari měl v 80. kole ikonickou nehodu, kdy při výjezdu z tunelu ztratil kontrolu na vozem, přeletěl bariéru a závod zakončil v monackém přístavu. Jako zázrakem vyvázl bez vážnějších zranění, kromě zlomeného nosu. Toto byl jeho poslední závod ve Formuli 1.

Indianapolis 500

Související informace naleznete také v článku 500 mil Indianapolis 1955.

Bill Vukovich si jel pro třetí vítězství v Indy 500, součístí Formule 1. V 57. kole držel náskok 17 sekund, jenže naboural a vytvořil velkou nehodu při které zemřelo dalších 5 diváku, poté, co jeho auto přeletělo přes bariéru. Dramatický závod s téměř třemi minutami k dobru vyhrál Bob Sweikert.

Belgie

Související informace naleznete také v článku Grand Prix Belgie 1955.

Mercedes byl tuto sezónu na zcela jiné úrovni oproti zbytku pole a jen tomu přidal na pravdě výsledek závodu. I přesto, že v kvalifikaci zvítězil s lehkým náskokem Eugenio Castellotti se svojí Lancií. V závodě vedl každé kolo Fangio. Cílovou vlajkou projel o 8 sekund dříve než jeho kolega Stirling Moss a až daleko za nimi (+1:40.5) byl Nino Farina. Vítěz kvalifikace Castellotti závod nedokončil z důvodu problému s převodovkou v 16. kole. Tímto závodem se Fangio zase vrátil do vedení šampionátu před Maurice Trintignanta.

Nizozemsko

Související informace naleznete také v článku Grand Prix Nizozemska 1955.

Velká cena Nizozemska byla pořádána pouhých 8 dní po katastrofě při závodě 24 hodin Le Mans ve kterém zemřelo 84 lidí ve kterém Fangio s Mossem jako spolujezdci pro Mercedes, zatím co právě jejich druhý vůz byl tím, který byl vystřelen přes bariéru do davu diváků. Tato událost se nijak nepodepsala na výkonnosti obou jezdců a tento závod byl další ve kterém Fangio vedl od začátku až do konce a i přesto, že druhý Moss na něj v cíli ztrácel pouhé 3 desetiny. Třetí příčku získal Luigi Musso pro Maserati. V tomto závodě Fangio s předstihem vyhrál Mistrovství jezdců.

Velká Británie

Související informace naleznete také v článku Grand Prix Velké Británie 1955.

Tento rok byl Silverstone nahrazen okruhem v Aintree. Mercedes neměl po celý závodní víkend nejmenšího konkurenta a z závod zakončil 1-2-3-4 (Moss, Fangio, Kling, Taruffi), zatím co nejlepší jezdec mimo Mercedes byl Luigi Musso za Maserati. Stirling Moss se touto výhrou stal prvním Britem, který zvítězil ve Velké ceně Velké Británie.

Itálie

Související informace naleznete také v článku Grand Prix Itálie 1955.

Poslední závod sezóny byl na okruhu v Monze a v tomto závodě byla poprvé použita konfigurace trati, která obsahovala 2 klopené zatáčky doplňující klasický okruh. 2 jezdci Mercedesu, Moss a Kling, závod nedokončili zatím co jejich kolegové získali 1-2 (Fangio, Taruffi). Mladý Castellotti dojel na třetím místě a tyto 4 body mu pomohli na třetí místo v Mistrovství jezdců.

Konečné hodnocení Mistrovství světa

Pohár jezdců

*	Pilot	ARG	MON	500	BEL	NED	GBR	ITA	body
1	Juan Manuel Fangio	1*	Ret*		1*	1	2	1	40 (41)
2	Stirling Moss	4†	9		2	2	1*	Ret*	23
3	Eugenio Castellotti	Ret†	2		Ret	5	6†	3	12
4	Maurice Trintignant	2†	1		6	Ret	Ret	8	11.33
5	Nino Farina	2†	4		3			DNS	10.33
6	Piero Taruffi		8†				4	2	9
7	Bob Sweikert			1					8
8	Roberto Mieres	5	Ret		5†	4*	Ret	7	7
9	Jean Behra	6†	3†		5†	6	Ret	4	6
10	Luigi Musso	7†	Ret		7	3	5	Ret	6
11	Karl Kling	4†			Ret	Ret	3	Ret	5
12	Jimmy Davies			3					4
13	Tony Bettenhausen			2†					3
14	Paul Russo			2†					3
15	Paul Frère		8†		4				3
16	Johnny Thomson			4					3
17	José Froilán González	2†							2
18	Cesare Perdisa		3†		8				2
19	Luigi Villoresi	Ret†	5					DNS	2
20	Carlos Menditeguy	Ret†						5	2
21	Umberto Maglioli	3†						6	1.33
22	Hans Herrmann	4†							1
23	Walt Faulkner			5†					1
24	Bill Homeier			5†					1
25	Bill Vukovich			Ret*					1
26	Mike Hawthorn		Ret		Ret	7	6†	10	0
27	Harry Schell	6†	Ret				9†	Ret	0
28	Louis Chiron		6						0
29	Andy Linden			6					0
30	Jacques Pollet		7			10		Ret	0
31	Al Herman			7					0
32	Mike Sparken						7		0
33	Sergio Mantovani	7†							0
34	Hernando da Silva Ramos					8	Ret	Ret	0
35	Lance Macklin		DNQ				8		0
36	Pat O'Connor			8					0
37	Louis Rosier		Ret		9	9			0
38	Ken Wharton						9†	Ret	0
39	Jimmy Daywalt			9					0
40	John Fitch							9	0
41	Pat Flaherty			10					0
42	Duane Carter			11					0
43	Johnny Claes					11			0
44	Chuck Weyant			12					0
45	Eddie Johnson			13					0
46	Jim Rathmann			14					0
—	Robert Manzon		Ret			Ret	Ret		0
—	Horace Gould					Ret	Ret	Ret	0
—	Alberto Ascari	Ret	Ret						0
—	Élie Bayol	Ret	Ret						0
—	André Simon		Ret				Ret		0
—	Peter Collins						Ret	Ret	0
—	Peter Walker					Ret	Ret†		0
—	Jesus Iglesias	Ret							0
—	Pablo Birger	Ret							0
—	Alberto Uria	Ret							0
—	Don Freeland			Ret					0
—	Cal Niday			Ret					0
—	Art Cross			Ret					0
—	Shorty Templeman			Ret					0
—	Sam Hanks			Ret					0
—	Keith Andrews			Ret					0
—	Johnnie Parsons			Ret					0
—	Eddie Russo			Ret					0
—	Ray Crawford			Ret					0
—	Jimmy Bryan			Ret					0
—	Jack McGrath			Ret					0
—	Al Keller			Ret					0
—	Johnny Boyd			Ret					0
—	Ed Elisian			Ret					0
—	Rodger Ward			Ret					0
—	Jerry Hoyt			Ret					0
—	Jimmy Reece			Ret					0
—	Fred Agabashian			Ret					0
—	Kenneth McAlpine						Ret		0
—	Jack Brabham						Ret		0
—	Roy Salvadori						Ret		0
—	Leslie Marr						Ret		0
—	Jean Lucas							Ret	0
—	Clemar Bucci	Ret†							0
—	Tony Rolt						Ret†		0
—	Ted Whiteaway		DNQ						0
*	Pilot	ARG	MON	500	BEL	NED	GBR	ITA	body

Související články

• Historie Formule 1

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Formule 1 v roce 1955 na Wikimedia Commons

Portály: Formule 1