Mike Hawthorn

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mike Hawthorn
Mike Hawthorn
Mike Hawthorn
Stát Velká Británie Velká Británie
Kariéra ve Formuli 1
Aktivní sezóny 1952 - 1958
Týmy Cooper
Maserati
Ferrari
Vanwall
Závody 47
Mistr světa 1 Nuvola apps mozilla.png (1958)
Vyhrané závody 0
Stupně vítězů 18
Pole positions 4
Nejrychlejší kola 6
První závod GP Belgie 1952
Poslední závod GP Maroka 1958
První vítězství GP Francie 1953
Poslední vítězství GP Francie 1958

John Michael Hawthorn (* 10.dubna 1929 - 22. ledna 1959) byl britský automobilový závodník a pilot Formule 1, mistr světa z roku 1958. Zemřel v pouhých 29 letech při dopravní nehodě.

První britský šampion[editovat | editovat zdroj]

Byl vysoký, světlovlasý, optimistický a stále s čapkou a motýlkem. tento výstřední člověk dopřál britské veřejnosti mezinárodní úspěch, po němž v padesátých letech toužila.

Vyrůstal na svazích pro diváky na závodním okruhu Brooklands, což podnítilo jeho nadšení pro automobilové závody. S otcovou pomocí vstoupil roku 1950 do světa závodů prostřednictvím brightonských rychlostních zkoušek.

V roce 1952 postoupil do závodů monopostů. Poprvé vyhrál v závodě Formule 2 v Goodwoodu. Dokonce porazil Juana Manuela Fangia. Brzy následoval debut ve velké ceně. V belgické velké ceně ve Spa-Francorchamps skončil za vozy Ferrari na vynikajícím čtvrtém místě. Va Velké ceně Británie si ještě o jedno místo polepšil a celkově obsadil na konci roku čtvrtou příčku.

Enzo Ferrari nabídl Mikeovi na rok 1953 místo v továrním týmu, když se o něm doslechl od Luigiho Villoresiho, jehož ohromil nápadným jezdeckým stylem v malém cooperu za deště v Borehamu. Hawthorn pozoroval své daleko zkušenější kolegy a učil se od nich. Projevilo se to výborným výkonem při čtvrtém startu za stáj, kdy vyhrál Velkou cenu Francie. V parádní bitvě porazil v Remeši Juana Manuela Fangia v maserati. Díky tomu a ještě dvojnásobnému umístění na stupních vítězů sezonu dokončil celkově čtvrtý. Ukázal, že Británie má závodníka schopného se ucházet o nejvyšší pocty. Dále vyhrál Mezinárodní trofej, Severoirskou trofej a spolu s týmovým kolegou z Ferrari Giuseppem Farinou závod sportovních vozů na 24 hodin Spa.

Rok 1954 přinesl smíšené pocity. Při nehodě v Syrakusách Mike utrpěl popáleniny. Bolest si vynahradil vítězstvím ve velké ceně Španělska na okruhu Pebralbes. Celkově se umístil na třetí příčce.

Mikeovu sportovní dráhu pak zbrzdila otcova smrt. Odešel z Ferrari, aby byl blíž k domovu a mohl se starat o rodinný podnik - autoservis. Roku 1955 závodil za Vanwall, ale vůz i tým ho zklamaly. Proto se po dvou závodech vrátil do Ferrari. Tam však zjistil, že tým stojí ve stínu Mercedesu. Sezona 1955 zůstane navždy spojena s jeho účastí v nehodě při závodě na 24 hodin v Le Mans, kdy mercedes s Pierrem Leveghem vletěl do davu a zabil osmdesát lidí.

Závodění za BRM v roce 1956 bylo neuspokojivé, a tak se Mike na sezonu 1957 znovu vrátil do Ferrari. Ve Velké ceně Německa skončil druhý. Ročník 1958 se mu vydařil. Třebaže vyhrál jen jednou, zatímco Stirling Moss čtyřikrát a Tony Brooks třikrát, stabilně získával body - pětkrát dojel druhý -, a to stačilo, aby se stal prvním britským mistrem světa.

Potom se závoděním skončil, protože měl v plánu jednak rozšířit rodinný podnik a jednak se oženit. V roce 1959 však zahynul při autonehodě. Později bylo zveřejněno, že měl ledvinové onemocnění, které by mu stejně znemožnilo závodit dál. Žádný závodník se od té doby nechoval tak okázale.

V datech[editovat | editovat zdroj]

  • 1929
    • narodil se 10.dubna v Mexborough v Anglii
  • 1946
    • začal se účastnit terénních motocyklových soutěží a motokrosových závodů
  • 1950
    • v Riley Ulsteru soutěžil v brightonských rychlostních zkouškách
  • 1951
    • v Riley Sprite závodil na okruzích a záhy začal vítězit, například v závodě Leinster trophy
  • 1952
    • testoval cannaughty a NWM formule 2, ale závodil i v cooperu; při debutu v Goodwoodu zvítězil; při premiéře v mistrovství světa dojel ve Spa čtvrtý a pak v Silverstone třetí
  • 1953
    • nastoupil do Ferrari, vyhrál tři nemistrovské závody a pak sebral Fangiovi vítězství ve francouzské velké ceně; bodoval v každém závodě a skončil čtvrtý
  • 1954
    • v nemistrovské velké ceně v Syrakusách utrpěl ošklivé popáleniny, ale pak vyhrál za Ferrari Velkou cenu Španělska a obsadil třetí příčku
  • 1955
    • po otcově smrti z Ferrari odešel, aby se věnoval rodinnému autoservisu; závodil za Vanwall, ale ten nebyl schopný konkurovat, a proto se vrátil k Ferrari; v Jaguaru vyhrál v Le Mans, ale podílel se (nazaviněně) na nehodě, která způsobila smrt 80 lidí
  • 1956
    • v úvodním závodě v Argentině dojel v maserati třetí, ale potom během roku střídal masrati, BRM a vanwall
  • 1957
    • znovu se vrátil k Ferrari, ve VC Německa dojel druhý a celkově skončil zase čtvrtý
  • 1958
    • stal se prvním britským mistrem světa, přestože měl proti čtyřem vítězství druhého Stirlinga Mosse na svém kontě jen jedno; kvůli smrti Petera Collinse a ledvinovému onemocnění přestal závodit
  • 1959
    • zahynul při dopravní nehodě u Guildfordu

Kariéra ve formuli 1[editovat | editovat zdroj]

Rok Stáj Umístění Body
1952 Cooper 5. místo 10 bodů
1953 Ferrari 4. místo 19 bodů
1954 Ferrari 3. místo 24,5 bodů
1955 Vanwall neumístil se 0 bodů
1956 Maserati 12. místo 4 body
1957 Ferrari 4. místo 13 bodů
1958 Ferrari Mistr světa 38 bodů

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mike Hawthorn na anglické Wikipedii.

Formule 1 - Mistr světa
Předchůdce:
Juan Manuel Fangio
1958
Mike Hawthorn
Nástupce:
Jack Brabham