Ligier

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ligier
Celý název Equipe Ligier
Sídlo Francie Abrest, Francie
Zakladatel/é Francie Guy Ligier
Významní zaměstnanci Ken Anderson
Tom Walkinshaw
Významní jezdci Francie René Arnoux
Francie Patrick Depailler
Francie Jacques Laffite
Francie Olivier Panis
Šasi Ligier
Motory Ford, Matra, Renault, Megatron, Judd, Lamborghini, Mugen Honda
Pneumatiky G, M, P
Statistiky ve Formuli 1
Debut Grand Prix Brazílie 1976
Poslední závod Grand Prix Japonska 1996
Počet startů 326
Počet titulů konstruktérů 0
Počet titulů jezdců 0
Počet bodů 388
Počet vítězství 9
Počet podií 50
Počet Pole position 9
Počet nejrychlejších kol 9
Počet kol ve vedení závodu ?
Poslední sezona 1996
Umístění 10. místo
Piloti
Nejvíce startů Francie Jacques Laffite (134)
Nejvíce bodů Francie Jacques Laffite (206)
Nejvíce vítězství Francie Jacques Laffite (6)
Nejvíce podií Francie Jacques Laffite (31)
Nejvíce Pole Position Francie Jacques Laffite (6)
Nejvíce nejrychlejších kol Francie Jacques Laffite (9)
Nejvíce kol ve vedení závodu ?

Ligier je francouzský automobilový výrobce, založený bývalým závodníkem a ragbistou Guy Ligierem.

Společnost vstoupila na trh vozem Ligier JS2, silničním závodním automobilem s šestiválcem Maserati, který poháněl i Citroën SM. JS2 byl považován za výborně navržené auto s dobrým poměrem hmotnosti a výkonu. Zajímavé je, že poslední verze Citroënu SM byla vyráběna v továrně Ligieru ve francouzském Vichy. Energetická krize v roce 1973 zapříčinila konec výroby JS2 a Ligier změnil své zaměření na mikrovozy, např. Ligier JS6 s mopedovým motorkem. Dnešní Ligier patří společnosti Piaggio.

Ligier ve Formuli 1[editovat | editovat zdroj]

Ligier je známý především pro svou účast v závodech F1 v letech 1976-1996. V roce 1976 vstoupil do seriálu s dvanáctiválcem Matra, se kterým roku 1977 dokázal Jacques Laffite vyhrát velkou cenu Švédska. Toto vítězství je považováno za první čistě francouzské vítězství ve Formuli 1.

Roku 1979 Ligier ukončil spolupráci s Matrou a vyvinul nový vůz s motorem Cosworth, Ligier JS11. S tímto vozem vyhrál Laffite první dva závody šampionátu. Posléze však Williams a Ferrari nasadili nové, aerodynamicky upravené vozy a zbytek sezóny již nebyl pro Ligier tak úspěšný.

JS11 a jeho následovníci učinili z Ligier jednu z nejúspěšnějších stájí počátku osmdesátých let. Ovšem ačkoli byl tým sponzorován významnými společnostmi jako je Talbot, SEITA, nebo Francaise des Jeux, jeho sláva začala upadat už roku 1982. V roce 1985 se sice podařil menší comeback díky turbo motoru od Renaultu, ale do předních pozic se stáj už nikdy nedostala. Když pak Renault v roce 1986 opustil prostředí sportu, Ligier se ocitl bez stálého dodavatele motorů. Postupně se tak u něj vystřídaly krátkodobé spolupráce s výrobci Alfa Romeo, Megatron, Judd, Ford, Lamborghini a Mugen-Honda.

Poslední vůz Ligieru JS43, se kterým Olivier Panis dokázal roku 1996 vyhrát velkou cenu Monaka.

Během posledních let své existence měl Ligier velice malou podporu fanoušků a finanční problémy. Paradoxně byl Ligier v této době úspěšnější než v letech minulých. To se přisuzuje zejména talentu aerodynamika Franka Dernieho, vývojáře slavného Williamse Alana Jonese, který pravidelně porážel Ligier v sedmdesátých letech. Samotný majitel Guy Ligier se ke konci soustředil spíš na svůj osobní profit než na úspěch celého týmu. Byl také známý svými divokými cholerickými výbuchy a aspoň tím tak výrazně přispěl k charakteru dnešní F1. Po další nepovedené sezoně 1992, kdy se Ligieru nedařilo i přesto, že jezdil na stejném motoru jako tehdy dominantní Williams, Guy Ligier prodal stáj Cyrilu de Rouvremu. V dalších čtyřech letech pak dosáhl osmi pódiových umístění, což ostře kontrastuje s neschopností obsadit stupně vítězů v letech 1987-1992.

Monopost JS43 s motorem Mugen-Honda se v roce 1996 ukázal jako solidní vůz, téměř srovnatelný s novými Williamsy. Olivieru Panisovi se s ním dokonce podařilo dosáhnout vítězství ve velké ceně Monaka, ačkoli šlo o závod kde pouze čtyři vozy dokončily plnou vzdálenost.

Po této sezoně byl tým prodán Alainu Prostovi a pro sezonu 1997 se tak přejmenoval na Prost Grand Prix. Ač byla stáj výrazně sponzorována mnoha francouzskými společnostmi, nedokázala se výrazně prosadit a v roce 2002 vyhlásila bankrot.

Tým tradičně používal čísla 25 a 26.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Ligier JS49 (2005)[editovat | editovat zdroj]

V roce 2005 se Ligier vrátil na trh s „gentlemanským“ vozem, sportovním prototypem JS49.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]