Grand Prix Austrálie 2008

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Austrálie Grand Prix Austrálie 2008
1.. závod v sezóně 2008
Detaily závodu
Datum16. březen 2008
Oficiální názevLXXIII ING Australian Grand Prix
MístoAlbert Park, Melbourne, Austrálie
Délka trati5,303 km
Délka závodu58 kol, 307,574 km
Pole position
PilotSpojené království Lewis HamiltonMcLaren
Čas1:26,714
Nejrychlejší kolo
PilotFinsko Heikki KovalainenMcLaren
Čas1:27,418 (v 43. kole)
Stupně vítězů
PrvníSpojené království Lewis HamiltonMcLaren
DruhýNěmecko Nick HeidfeldBMW
TřetíNěmecko Nico RosbergWilliams

Grand Prix Austrálie 2008 (LXXIII ING Australian Grand Prix), úvodní závod 59. ročníku mistrovství světa jezdců Formule 1 a 50. ročníku poháru konstruktérů, historicky již 786. grand prix, se již tradičně odehrál na okruhu v Albert Park ve městě Melbourne. Na trati dlouhé 5,303 km absolvovali jezdci 58 okruhů, což celkově představuje 307,574 km. Na konci léta přivítala Austrálie jezdce slunečním počasím, teplota se pohybovala okolo 37 °C, teplota trati pak měla 51 °C to vše při 11% vlhkosti. Letošní ročník Grand Prix Austrálie, byl již 24. podnikem zařazeným do mistrovství světa formule 1 a 13. závodem, který se konal v Melbourne. Předchozích 11. ročníků (1985–1995) se odehrálo v Adelaide (Adelaide Street Circuit).

Společenské a doprovodné akce[editovat | editovat zdroj]

Společenské akce[editovat | editovat zdroj]

Tak jako v předchozích letech, společnost Vodafone, za účasti obou jezdců stáje McLaren, pořádala propagační akci na pláži, tradiční plážový volejbal nahradil závod kajaků. Největším tahákem, který měl přilákat další diváky do ochozů v Albert Parku, byl koncert skupiny Kiss. Mezi hosty jednotlivých týmů se objevili Tanja Bauer, Kelly Osbourne nebo Kylie Minogue. Již 22. února se na Novém Zélandu uskutečnilo výběrové kolo deseti dívek z Austrálie a Nového Zélandu, které se utkly během závodního víkendu o titul Formula Una.[1][2] Vítězkou se stala Kristina Vergis, 23letá dívka z novozélandského Aucklandu, zatímco Elisha Yarrington, 21letá studentka z australského Byron Bay, byla nominována do finále, které se uskuteční v brazilském San Paulo.

Závody[editovat | editovat zdroj]

Během závodního víkendu se představil i třetí závod automobilové série V8 supercar, která sestávala ze tří rozjížděk, rozdělených do všech tří dnů. Celkovým vítězem se stal Garth Tander s vozem Holden Commodore VE, který zvítězil ve všech třech jízdách.[3] Dalším závodem, který se na okruhu v Albert Parku představil, byl závod super série Aussie Racing Cars, jejímž vítězem se stal Ryan Flynn, který zvítězil ve třech ze čtyř jízd.[4] Cleanevent Carrera Cup byl dalším doprovodným závodem ve kterém zvítězili Aaron Caratti Porsche 911 GT3[5] a Craig Baird v identickém voze dominoval ve druhé, třetí i čtvrté jízdě.[6][7][8] Závod australského šampionátu vozů GT se stal kořistí Johna Boweho a jeho vozu Ferrari 430 GT3, když zvítězili v první a čtvrté rozjížďce.[9][10] Ve druhé jízdě australského šampionátu vozu GT zvítězil Hector Lester taktéž s vozem Ferrari 430 GT3 [11] a ve třetím závodě nikomu nedal šanci Mark Eddy s vozem Lamborghini Gallardo.[12] Další zajímavou akcí byl závod Celebrity Challenge, kde se známé osobnosti z oblasti sportu utkali ve vozech Fiat 500, první i druhý závod vyhrál motokrosař Robbie Maddison.[13][14]

Průběh závodu[editovat | editovat zdroj]

Závodní víkend byl novinkou pro tým Force India, který koncem loňského roku koupil nizozemský Spyker a nový vůz Force India VJM01 postavil na B specifikaci vozu Spyker F8-VIIB. Dalším nováčkem, byl syn trojnásobného mistra světa Nelsona Piqueta, Nelson Piquet Jr. Poprvé se ve formuli 1 představil i několika násobný šampion Champ car Sébastien Bourdais. Dále se do F1 vrátil čerstvý šampión GP2 Timo Glock. Novinkou byl i nový safety car Mercedes Benz SL 63 AMG. Na společném jednání asociace jezdců (GPDA), byl novým prezidentem zvolen Pedro de la Rosa. Jako první úkol si stanovil jednání s dvěma nečleny (Kimi Räikkönen a Lewis Hamilton) a přesvědčit je o vstupu do asociace. Odchodem Ralfa Schumachera z formule 1, mizí i jméno Schumacher ze startovní listiny naposled tomu tak bylo v Grand Prix Portugalska 1994.

Tréninky[editovat | editovat zdroj]

První trénink neodhalil nijak překvapivé výsledky, na čele se usadily vozy Ferrari a McLaren. Po většinu času na světelné tabuli svítilo jméno Lewis Hamilton, ale v posledních minutách ho překonal Kimi Räikkönen časem, který byl o téměř tři sekundy lepší než z loňského prvního tréninku. Stranou dění nezůstali ani oba kolegové vedoucích jezdců, Felipe Massa (3.) a Heikki Kovalainen (4.). Překvapením byl výkon domácího pilota Marka Webbera, který s vozem Red Bull dojel na pátém místě. Také Toyota se blýskla a oba její piloti skončili v první desítce. Zvláštní obdiv si určitě zaslouží i Giancarlo Fisichella, který s novým týmem dokázal vybojovat 12. příčku. V prvním tréninku nezazářil jak Renault tak BMW, Alonso byl 6. a Kubica 7., zatímco Piquet (18.) a Heidfeld (16.) měli problém s technikou.

V odpoledním druhém tréninku si Lewis Hamilton již nenechal vzít průběžné vedení a pomalu to vypadalo, že u Ferrari tuto část tréninku vypustili, když nejvážnějším konkurentem britského pilota byl Mark Webber. Dobrou výkonnost stáje Red Bull potvrdil pátým místem i David Coulthard. Jarno Trulli potvrdil vzestupnou výkonnost Toyoty, když se umístil na 7. příčce. Naopak špatná kondice panovala ve vysoko hodnocených týmech Renault a BMW, když jejich piloti nedosáhli do první desítky. Znovu překvapil Giancarlo Fisichella a s mnohem slabším vozem se do desítky probojoval.

Kvalifikace[editovat | editovat zdroj]

Lewis Hamilton zahájil sezónu nejlepším možným způsobem, získal bez větších problémů pole position. V relativně usedlé třetí části kvalifikace, hvězda stáje McLaren nenašla vážnějšího konkurenta, Ferrari Kimi Räikkönena zůstalo stát již v první části kvalifikace a připadlo mu tak 16. místo na startu. Felipe Massa se nakonec kvalifikoval čtvrtý.

Zaváhání obou jezdců od Ferrari beze zbytku využil Robert Kubica a zajistil si tak druhé místo, které bylo prozatím jeho nejlepším výkonem v kvalifikaci. Třetí místo vybojoval finský pilot Heikki Kovalainen s druhým monopostem stáje McLaren. Stáj Renault se potýkala s nedostatkem rychlosti, Fernando Alonso nepostoupil do závěrečných bojů o deset nejlepších míst na startu a jen díky dvojnásobné penalizaci Tima Glocka startoval z 11. místa. Zatímco nováček Nelson Piquet startoval až z 21. místa.

Nick Heidfeld byl pátým nejrychlejším mužem a druhým ve stáji BMW a dalo se tak předpokládat, že jeho vůz je odlišně natankován než vůz jeho týmového kolegy. Překvapením byl výkon Toyoty, kterou vynikající jízdou dovezl Jarno Trulli na 6. místo. Do poslední části kvalifikace se protlačili i Nico Rosberg, David Coulthard a Sebastian Vettel s vozem Toro Rosso, který nakonec do závěrečných bojů nepromluvil kvůli technickým problémům.

Sítem první části kvalifikace neprošli Anthony Davidson s pomalým Super Aguri, již zmiňovaný Nelson Piquet na Renaultu, druhé Super Aguri Takuma Satóa, Adrian Sutil s Force India, Sébastiaen Bourdais s Toro Rosso a jen těsně Giancarlo Fisichella s Force India, který překvapivě podával stabilně dobré výkony po celou dobu tréninků i kvalifikace.

Oproti loňskému roku bylo patrné zlepšení u stáje Honda, která se probojovala do druhé části kvalifikace.

Druhá část kvalifikace zklamala především domácí fanoušky, Mark Webber měl problémy s brzdami a v šesté zatáčce umístil svůj Red Bull mimo trať což mu vyneslo 15. místo na startu. Jako první zajel nejrychlejší čas Felipe Massa, ale posléze ho překonal Hamilton, Kubica, Kovalainen i Heidfeld. Vettel byl šestý před Rosbergem Coulthardem , Trulli a Glockem. Dále nepostupovali obě Hondy Barrichello (11.) a Button (13.) mezi něž se vklínil Alonso a na 14. místo se dostal zklamaný Nakadžima.

Třetí, závěrečná část kvalifikace byla zkrácena na 10 minut a tak měl každý z pilotů dva pokusy. První se do boje pustil Heidfeld, ale hned dalším pokusem ho překonal Kovalainen a oba pak Massa, nakonec se vedení ujal Hamilton. Poslední pokusy byly zklamáním pro Massu, který nedokázal najít recept na rychlost McLaren a částečně i na BMW.

Závod[editovat | editovat zdroj]

Lewis Hamilton s vozem McLaren zvítězil v Grand Prix Austrálie, za svými zády tak nechal německé piloty Nicka Heidfelda (BMW) a Nica Rosberga (Williams). Závod dokončilo pouze šest vozů, což v historii formule 1 nabídla pouze Grand Prix Monaka 1996, kdy jen Olivier Panis, David Coulthard a Johnny Herbert dokončili závod v plánovaném počtu kol. Dalším závodem s nízkým počtem závodníku v cíli byla Grand Prix USA 2005, kde byla situace zkomplikována firmou Michelin, která jako dodavatel pneumatiky většiny týmů, nebyla schopna zajistit vhodné pneumatiky a týmům účast v závodě nedoporučila.

Grand Prix Austrálie, i když se nejela za deště tak jako již zmiňovaná monacká Grand Prix před 12 lety, ani nebyla ovlivněna vnějšími faktory jako závod v Indianapolis, měla nezvykle velkou úmrtnost v podobě velkého množství nehod a technických problémů.

Obě Ferrari, Felipe Massa i Kimi Räikkönen, zastavila porucha motoru ve 29. kole respektive v kole 53.. Heikki Kovalainen (5. místo) přišel o čtvrtou příčku vlastní vinou, když na svém volantu stiskl omylem tlačítko pro průjezd pit line, které má za úkol omezit rychlost vozu. Zatímco Sebastien Bourdais (7. místo), byl nakonec klasifikován i když musel ze závodu odstoupit pro poruchu motoru. Kimi Räikkönen, který startoval až z 15. pozice několikrát zariskoval a znovu se tak propadl na chvost startovního pole, nakonec díky diskvalifikaci Rubense Barrichella získal jeden bod. Body získal i Fernando Alonso a Kazuki Nakadžima (čtvrté a šesté místo).

Lewis Hamilton startem z pole position zvítězil v Grand Prix Austrálie

Hamilton startoval z pole positions, start závodu se podařil úřadujícímu mistru světa Räikkönenovi, který poskočil z 15. místa na osmé místo, v první zatáčce se Felipe Massa snažil dostat před Kovalainena, ale skončil mimo trať. Podobně dopadli i Webber, Button, Davidson, Fisichella, Nakadžima a Vettel. Poprvé se tak na trati objevil safety car a závod byl restartován po druhém kole. Z postižených po kolizi v první zatáčce jen Massa a Nakadžima zajeli do boxů pro výměnu poškozeného předního přítlačného křídla a v závodě posléze pokračovali. Felipe Massa se v boxech objevil hned v dalším kole podruhé, což naznačovalo, že pravděpodobně došlo ke změně strategie. V čele závodu ujížděl Hamilton, který se vzdaloval Kubicovi a Kovalainenovi, čtvrtý kroužil Rosberg sledován Heidfeldem, Trullim, Barrichellem a Räikkönenem. Fernando Alonso se ve svém Renaultu pohyboval na desátém místě před Davidem Coulthardem. Felipe Massa se po návratu z boxu zařadil na poslední 17. místo. V čele závodu se nic podstatného nedělo a Hamilton zvyšoval svůj náskok před Kubicou, který již v 10. kole činil 8 sekund. Naopak střed a chvost pole poskytoval řadu předjížděcích manévrů. Nejprve o svou pozici přišel Takuma Sato, který chyboval pod tíhou tlaku ze strany Tima Glocka. Posléze i Massa poskočil o další místo, když získal skalp mladého Piqueta.

První zastávky v boxech, které začaly v 16. kole, promíchaly pořadím, Robert Kubica se po návratu z boxu propadl až za Räikkönena a Hamilton se vrátil za Heidfelda. Mezitím Räikkönena po dlouhém boji předstihl Barrichella a ihned se mu začal vzdalovat, před sebou měl výborně jedoucího Jarna Trulliho, kterého zastávka v boxech teprve čekala. Ve 20. kole zajel Trulli do boxu, místo výměny pneumatik Jarno vystoupil z kokpitu, aby mechanici mohli k baterii, která je umístěná pod sedačkou pilota a která se přehřívala a nakonec vypověděla službu úplně a Trulli se na trať již nevrátil. Situace na trati po 23. kole byla Hamilton, Kovalainen, Räikkönen, Kubica, Heidfeld, Alonso, Rosberg a Barrichello.

K dramatické události došlo ve 26. kole, Felipe Massa se snažil předjet Davida Coulthard, ten mu nenechal žádný prostor a najel na přední pneumatiku vozu Ferrari, což ho katapultovalo do vzduchu. Vůz Red Bull byl zcela zdemolován a na trať musel podruhé safety car. Výjezd safety caru byl vcelku nešťastný pro Kimiho Räikkönena, který chtěl právě zajet do boxů, ale na poslední chvíli musel strhnout řízení, jinak by ho postihla penalizace. V prvních kolech po vyjetí safety caru je box uzavřen a vjezd do boxu je penalizován stop go na 10 sekund.

Ve 30. kole zamířil safety car do boxu a mohlo se znovu závodit. Räikkönen se snažil protlačit na druhou příčku, kterou držel jeho krajan Kovalainen. První pokus se nezdařil a při tom druhém byl jezdec Ferrari až příliš rychlý a na sjetých pneumatikách jeho vůz jen těžko ovladatelný a tak se ocitl mimo trať. Ferrari, ale muselo spolknout daleko hořčejší pilulku, Felipe Massa pomalu odstavil svůj monopost vedle trati. Ve stejném kole odstoupil i Piquet a dokázal tak, že jablko opravdu nepadá daleko od stromu. Nelson Piquet poprvé startoval v Grand Prix Německa 1978 a stejně jako jeho syn startoval z 21. pozice a stejně tak odstoupil ve 31. kole. Následně do boxů zajel Räikkönen, kde natankoval až do konce závodu.

Na čele závodu byl Hamilton před Kovalainenem, Heidfildem, Rosbergem, Barrichellem, Bourdaisem, Kubicou, Alonsem, Nakadžimou, Glockem, Satem a Räikkönenem.

Nick Heidfeld dojel druhý před Nico Rosbergem.

Takuma Sato byl dalším pilotem, který do cíle nedojel, ve 32. kole ho zradily rozvody. Kimi Räikkönen tak měl před sebou o soupeře míň a připravoval se na předjetí Tima Glocka, ale při pokusu o předjetí se zadní část jeho vozu ocitla mimo trať a Kimi dostal smyk. Postupně začaly druhé zastávky v boxech, kam zamířil Hamilton, Rosberg a Heidfeld. Mezitím se další vzrušení postaral Timo Glock, který ve vysoké rychlosti vyjel mimo trať a jeho Toyota byla na kousky. Na trať vyrazil již potřetí safety car. Další incident se odehrál v boxech, Barrichello zamířil ke svým mechanikům, tankovací zařízení bylo ještě částečně zasunuté ve voze, když dostal od šéfmechanika s lízátkem předčasně pokyn k opuštění stanoviště. Navíc Barrichello zajel do boxu v době kdy byl na trati safety car a pit line byla uzavřena a tak ho čekala penalizace stop go na 10 sekund, kterou si odbil ve 49. kole.

Průběžné pořadí bylo Hamilton, Heidfeld, Rosberg, Bourdais, Alonso, Kovalainen, Räikkönen a Barrichello. Räikkönen výrazně zpomalil až nakonec zastavil úplně. Také Bourdais musel zastavit a přišel tak o vynikající čtvrté místo. O čtvrtou příčku se tak přetahovali Alonso a Kovalainen, nejprve Fin vyvedl z koncentrace Alonsa, který tak nečekaně chyboval a přepustil mu tak svou pozici. Následně však při průjezdu cílovou rovinkou nečekaně zpomalil Kovalainen a Alonso se dostal před něj. Cílem jako první projel Hamilton, druhý byl Heidfeld, třetí Rosberg, čtvrtý Alonso, pátý Kovalainen. Na šestém místě projel Barrichello, ten byl ale dodatečně diskvalifikován, prokázalo se, že Barrichello opustil boxy v době, kdy svítilo červené světlo. Protože cílem projelo jen sedm vozů a následně byl diskvalifikován Barrichello, bodoval i Bourdais a Räikkönen, kteří závod nedojeli.

Výsledky[editovat | editovat zdroj]

  • 16. březen 2008
  • Okruh Melbourne
  • 58 kol × 5,303 km = 307,574 km
  • 786. Grand Prix
  • 5. vítězství Lewise Hamitona
  • 157. vítězství pro McLaren
  • 196. vítězství pro Velkou Británii
  • 4. vítězství pro vůz se startovním číslem 22
  • 309. vítězství z pole position
Pozice č. Jezdec Vůz Kolo Čas +/- Pole Body Nej. kolo 1. Pitstop 2. Pitstop 3. Pitstop
1 22. Spojené království Lewis Hamilton McLaren MP4-23 58 1:34:50,616 0 1 10 1:27.452 18. / 24.797 43. / 24.254
2 3. Německo Nick Heidfeld BMW Sauber F1.08 58 á 0:05,478 3 5 8 1:27.739 21. / 22.900 44. / 22.371
3 7. Německo Nico Rosberg Williams FW30 58 á 0:08,163 4 7 6 1:28.090 (5.) 21. / 24.146 43. / 22.873
4 5. Španělsko Fernando Alonso Renault R28 58 á 0:17,181 7 11 5 1:28.603 (7.) 29. / 25.291 47. / 24.293
5 23. Finsko Heikki Kovalainen McLaren MP4-23 58 á 0:18,014 2 3 4 1:27.418 22. / 24.446 47. / 25.195
DSQ 17. Brazílie Rubens Barrichello Honda RA108 58 á 0:52,453 6 10 1:28.736 (8.) 23. / 23.217 45. / 22.421 49. / 26.847
6 8. Japonsko Kazuki Nakadžima Williams FW30 57 á 1 kolo 7 13 3 1:29.639 (14.) 1. / 31.811 29. / 26.892 48. / 58.458
7 14. Francie Sébastien Bourdais Toro Rosso STR2B 55 Motor 10 17 2 1:29.534 (12.) 19. / 28.762 28. / 26.371
8 1. Finsko Kimi Räikkönen Ferrari F2008 53 Motor 7 15 1 1:27.903 (4.) 31. / 25.414
Pozice č. Odstoupili Vůz Kolo Důvod +/- Pole Body Nej. kolo 1. Pitstop 2. Pitstop 3. Pitstop
Ret 4. Polsko Robert Kubica BMW Sauber F1.08 47 Kolize 6 2 1:28.753 (9.) 16. / 24.029 29. / 23.915
Ret 12. Německo Timo Glock Toyota TF108 43 Nehoda 10 18 1:29.558 (13.) 29. / 28.750
Ret 18. Japonsko Takuma Sató Super Aguri SA08 32 Rozvody 11 19 1:30.892 (15.) 25. / 26.095
Ret 6. Brazílie Nelson Piquet jr. Renault R28 30 Nehoda 13 20 1:31.384 (16.) 30. / 22.454
Ret 2. Brazílie Felipe Massa Ferrari F2008 29 Motor 7 4 1:28.175 (6.) 1. / 29.785 2. / 22.920
Ret 9. Spojené království David Coulthard Red Bull RB4 25 Kolize 10 8 1:29.502 (11.) 22. / 24.363
Ret 11. Itálie Jarno Trulli Toyota TF108 19 Baterie 5 6 1:29.310 (10.)
Ret 20. Německo Adrian Sutil Force India VJM01 8 Hydraulika 13 22 1:32.021 (17.)
Ret 10. Austrálie Mark Webber Red Bull RB4 0 Kolize 14 14
Ret 16. Spojené království Jenson Button Honda RA108 0 Kolize 12 12
Ret 19. Spojené království Anthony Davidson Super Aguri SA08 0 Kolize 21 21
Ret 15. Německo Sebastian Vettel Toro Rosso STR2B 0 Kolize 9 9
Ret 21. Itálie Giancarlo Fisichella Force India VJM01 0 Kolize 16 16

†Kazuki Nakadžima označen za viníka kolize s Kubicou a v následující Grand Prix bude penalizován posunutím o deset míst na startu

  • 2 (Postoupil o 2 pozice)
    2 (Propadl se o 2 pozice)
    2 (Odstoupil z 2 pozice)
  • žlutě - nejrychlejší pitstop
  • zeleně - nejpomalejší pitstop
  • červeně - Neplánovaná zastávka
    • Kazuki Nakadžima a Felipe Massa museli do boxu po kolizích v prvním kole.
    • Rubens Barrichello byl penalizován Stop Go za vjezd do boxu během fáze safety car, kdy byla boxová ulička uzavřena.
    • Rubens Barrichello byl dodatečně po závodě diskvalifikován za nerespektování červených světel při výjezdu z boxu.

Nejrychlejší kolo[editovat | editovat zdroj]

Finsko Heikki Kovalainen- McLaren-1:27,418

  • 1. nejrychlejší kolo Heikki Kovalainena
  • 135. nejrychlejší kolo pro McLaren
  • 54. nejrychlejší kolo pro Finsko
  • 2. nejrychlejší kolo pro vůz se startovním číslem 23

Vývoj nejrychlejšího kola Archivováno 24. 4. 2008 na Wayback Machine.

Kolo Čas Jezdec Vůz
43. kolo 1:27,418 Heikki Kovalainen McLaren
39. kolo 1:27.5 Lewis Hamilton McLaren
17. kolo 1:27.5 Lewis Hamilton McLaren
16. kolo 1:27.6 Lewis Hamilton McLaren
15. kolo 1:27.8 Lewis Hamilton McLaren
14. kolo 1:27.8 Lewis Hamilton McLaren
13. kolo 1:28.0 Lewis Hamilton McLaren
9. kolo 1:28.1 Lewis Hamilton McLaren
7. kolo 1:28.4 Lewis Hamilton McLaren
5. kolo 1:28.6 Lewis Hamilton McLaren
4. kolo 1:28.6 Lewis Hamilton McLaren
3. kolo 1:29.3 Lewis Hamilton McLaren
1. kolo 2:01.5 Lewis Hamilton McLaren

Vedení v závodě[editovat | editovat zdroj]

Průběh závodu kolo za kolem[nedostupný zdroj]

Kola km Jezdec %
1.–17. kolo 90,151 km Lewis Hamilton 29%
18.–21. kolo 21,212 km Heikki Kovalainen 7%
22.–42. kolo 111,363 km Lewis Hamilton 36%
43.–46. kolo 21,212 km Heikki Kovalainen 7%
47.–58. kolo 63,636 km Lewis Hamilton 21%
  • Safety Car (SC)
    • 1.–2. Hromadná havárie na startu
    • 27.–30. Kolize Massa – Coulthard
    • 45.–48. Havárie Glock
SC
Hamilton
HK
Hamilton
SC
Hamilton
HK
SC
Hamilton

Postavení na startu[editovat | editovat zdroj]

Spojené království Lewis Hamilton- McLaren-1'26.714

  • 7. Pole position Lewise Hamiltona
  • 134. Pole position pro McLaren
  • 188. Pole position pro Velkou Británii
  • 4. Pole position pro vůz se startovním číslem 22
* * Kvalifikace III. Kvalifikace II. Kvalifikace I.
_______1_______
Spojené království Lewis Hamilton
McLaren
1'26.714
Spojené království Lewis Hamilton
McLaren
1'26.714
Spojené království Lewis Hamilton
McLaren
1'25.187
Finsko Heikki Kovalainen
McLaren
1'25.664
_______2_______
Polsko Robert Kubica
BMW
1'26.869
Polsko Robert Kubica
BMW
1'26.869
Polsko Robert Kubica
BMW
1'25.315
Německo Nick Heidfeld
BMW
1'25.960
_______3_______
Finsko Heikki Kovalainen
McLaren
1'27.079
Finsko Heikki Kovalainen
McLaren
1'27.079
Finsko Heikki Kovalainen
McLaren
1'25.452
Brazílie Felipe Massa
Ferrari
1'25.994
_______4_______
Brazílie Felipe Massa
Ferrari
1'27.178
Brazílie Felipe Massa
Ferrari
1'27.178
Německo Nick Heidfeld
BMW
1'25.518
Polsko Robert Kubica
BMW
1'26.103
_______5_______
Německo Nick Heidfeld
BMW
1'27.236
Německo Nick Heidfeld
BMW
1'27.236
Brazílie Felipe Massa
Ferrari
1'25.691
Finsko Kimi Räikkönen
Ferrari
1'26.140
_______6_______
Itálie Jarno Trulli
Toyota
1'28.527
Itálie Jarno Trulli
Toyota
1'28.527
Německo Sebastian Vettel
Toro Rosso
1'25.842
Německo Nico Rosberg
Williams
1'26.295
_______7_______
Německo Nico Rosberg
Williams
1'28.687
Německo Nico Rosberg
Williams
1'28.687
Německo Nico Rosberg
Williams
1'26.059
Brazílie Rubens Barrichello
Honda
1'26.369
_______8_______
Spojené království David Coulthard
Red Bull
1'29.041
Spojené království David Coulthard
Red Bull
1'29.041
Spojené království David Coulthard
Red Bull
1'26.063
Spojené království David Coulthard
Red Bull
1'26.381
_______9_______
Německo Sebastian Vettel
Toro Rosso
0 00 000
Německo Timo Glock
Toyota
1'29.593
Itálie Jarno Trulli
Toyota
1'26.101
Itálie Jarno Trulli
Toyota
1'26.427
_______10_______
Brazílie Rubens Barrichello
Honda
1'26.173
Německo Sebastian Vettel
Toro Rosso
0 00 000
Německo Timo Glock
Toyota
1'26.164
Spojené království Lewis Hamilton
McLaren
1'26.572
_______11_______
Španělsko Fernando Alonso
Renault
1'26.188
Brazílie Rubens Barrichello
Honda
1'26.173
Německo Sebastian Vettel
Toro Rosso
1'26.702
_______12_______
Spojené království Jenson Button
Honda
1'26.259
Španělsko Fernando Alonso
Renault
1'26.188
Spojené království Jenson Button
Honda
1'26.712
_______13_______
Japonsko Kazuki Nakadžima
Williams
1'26.41
Spojené království Jenson Button
Honda
1'26.259
Japonsko Kazuki Nakadžima
Williams
1'26.891
_______14_______
Austrálie Mark Webber
Red Bull
0 00 000
Japonsko Kazuki Nakadžima
Williams
1'26.413
Španělsko Fernando Alonso
Renault
1'26.907
_______15_______
Finsko Kimi Räikkönen
Ferrari
0 00 000
Austrálie Mark Webber
Red Bull
0 00 000
Austrálie Mark Webber
Red Bull
1'26.914
_______16_______
Itálie Giancarlo Fisichella
Force India
1'27.207
Finsko Kimi Räikkönen
Ferrari
0 00 000
Německo Timo Glock
Toyota
1'26.919
_______17_______
Francie Sébastien Bourdais
Toro Rosso
1'27.446
Itálie Giancarlo Fisichella
Force India
1'27.207
_______18_______
Německo Adrian Sutil
Force India
1'27.859
Francie Sébastien Bourdais
Toro Rosso
1'27.446
_______19_______
Německo Timo Glock
Toyota
1'29.593
Německo Adrian Sutil
Force India
1'27.859
_______20_______
Japonsko Takuma Sató
Super Aguri
1'28.208
Japonsko Takuma Sató
Super Aguri
1'28.208
_______21_______
Brazílie Nelson Piquet Jr.
Renault
1'28.330
Brazílie Nelson Piquet Jr.
Renault
1'28.330
_______22_______
Spojené království Anthony Davidson
Super Aguri
1'29.059
Spojené království Anthony Davidson
Super Aguri
1'29.059
  • Šedá – Timo Glock, byl dvakrát penalizován, nejprve za výměnu převodovky a podruhé za blokování Marka Webbera. V součtu ho to stálo deset míst na startu.
  • Světle modrá – Adrian Sutil startoval z pitlane v náhradním voze.[15]

Tréninky[editovat | editovat zdroj]

* I. Trénink * II. Trénink * III. Trénink
1 Finsko Kimi Räikkönen
Ferrari
1:26.461
1 Spojené království Lewis Hamilton
McLaren
1:26.559
1 Polsko Robert Kubica
BMW
1:25.613
2 Spojené království Lewis Hamilton
McLaren
1:26.948
2 Austrálie Mark Webber
Red Bull
1:27.473
2 Německo Nick Heidfeld
BMW
1:25.950
3 Brazílie Felipe Massa
Ferrari
1:26.958
3 Brazílie Felipe Massa
Ferrari
1:27.640
3 Španělsko Fernando Alonso
Renault
1:26.082
4 Finsko Heikki Kovalainen
Mclaren
1:27.114
4 Finsko Heikki Kovalainen
Mclaren
1:27.683
4 Německo Nico Rosberg
Williams
1:26.171
5 Austrálie Mark Webber
Red Bull
1:28.263
5 Spojené království David Coulthard
Red Bull
1:28.037
5 Spojené království David Coulthard
Red Bull
1:26.385
6 Španělsko Fernando Alonso
Renault
1:28.360
6 Finsko Kimi Räikkönen
Ferrari
1:28.208
6 Austrálie Mark Webber
Red Bull
1:26.407
7 Polsko Robert Kubica
BMW
1:28.579
7 Itálie Jarno Trulli
Toyota
1:28.292
7 Spojené království Jenson Button
Honda
1:26.502
8 Německo Timo Glock
Toyota
1:28.913
8 Německo Nico Rosberg
Williams
1:28.352
8 Německo Sebastian Vettel
Toro Rosso
1:26.663
9 Německo Sebastian Vettel
Toro Rosso
1:28.957
9 Itálie Giancarlo Fisichella
Force India
1:28.469
9 Itálie Giancarlo Fisichella
Force India
1:26.682
10 Itálie Jarno Trulli
Toyota
1:29.014
10 Německo Timo Glock
Toyota
1:28.582
10 Itálie Jarno Trulli
Toyota
1:26.882
11 Spojené království Jenson Button
Honda
1:29.124
11 Spojené království Jenson Button
Honda
1:28.632
11 Brazílie Felipe Massa
Ferrari
1:27.020
12 Itálie Giancarlo Fisichella
Force India
1:29.230
12 Německo Nick Heidfeld
BMW
1:28.731
12 Spojené království Lewis Hamilton
McLaren
1:27.084
13 Spojené království David Coulthard
Red Bull
1:29.301
13 Španělsko Fernando Alonso
Renault
1:28.779
13 Německo Timo Glock
Toyota
1:27.162
14 Francie Sébastien Bourdais
Toro Rosso
1:29.363
14 Brazílie Rubens Barrichello
Honda
1:28.849
14 Finsko Kimi Räikkönen
Ferrari
1:27.163
15 Brazílie Rubens Barrichello
Honda
1:29.533
15 Polsko Robert Kubica
BMW
1:28.860
15 Brazílie Nelson Piquet Jr.
Renault
1:27.284
16 Německo Nick Heidfeld
BMW
1:29.561
16 Japonsko Kazuki Nakadžima
Williams
1:29.077
16 Brazílie Rubens Barrichello
Honda
1:27.333
17 Německo Adrian Sutil
Force India
1:30.155
17 Německo Adrian Sutil
Force India
1:29.161
17 Německo Adrian Sutil
Force India
1:27.489
18 Brazílie Nelson Piquet Jr.
Renault
1:30.357
18 Německo Sebastian Vettel
Toro Rosso
1:29.193
18 Francie Sébastien Bourdais
Toro Rosso
1:27.578
19 Japonsko Takuma Sató
Super Aguri
1:31.048
19 Brazílie Nelson Piquet Jr.
Renault
1:29.518
19 Japonsko Kazuki Nakadžima
Williams
1:27.601
20 Spojené království Anthony Davidson
Super Aguri
1:31.771
20 Francie Sébastien Bourdais
Toro Rosso
1:29.605
20 Finsko Heikki Kovalainen
Mclaren
1:27.992
21 Japonsko Kazuki Nakadžima
Williams
1:35.053
21 Japonsko Takuma Sató
Super Aguri
1:30.663
21 Japonsko Takuma Sató
Super Aguri
1:28.363
22 Německo Nico Rosberg
Williams
-----
22 Spojené království Anthony Davidson
Super Aguri
1:31.527
22 Spojené království Anthony Davidson
Super Aguri
1:28.912

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • V závodě debutovali Nelson Piquet Jr. a Sébastien Bourdais
  • Poprvé jsme viděli modely BMW F1.08, Ferrari F2008, Force India VJM-01, Honda RA108, McLaren MP4-23, Red Bull RB4,

Renault R28, Super Aguri SA08, Toro Rosso STR02B, Toyota TF108 a Williams FW30.

Pole position Vítězství Nej. kolo
Spojené království Spojené království Finsko
Lewis Hamilton Lewis Hamilton Heikki Kovalainen
McLaren MP4-23 McLaren MP4-23 McLaren MP4-23
1'26.714 1:34:50.616 1:27.418
220,158 km/h 194,578 km/h 218,385 km/h

Stav MS[editovat | editovat zdroj]

  • GP – body získané v této Grand Prix
* Jezdec Body GP * Vůz Body GP * Stát Body GP
1 Spojené království Lewis Hamilton 10 10 1 McLaren 14 14 1 NěmeckoNěmecko Německo 14 14
2 Německo Nick Heidfeld 8 8 2 Williams 9 9 2 Spojené království Velká Británie 10 10
3 Německo Nico Rosberg 6 6 3 BMW 8 8 3 ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko 5 5
4 Španělsko Fernando Alonso 5 5 4 Renault 5 5 4 FinskoFinsko Finsko 5 5
5 Finsko Heikki Kovalainen 4 4 5 Toro Rosso 2 2 5 JaponskoJaponsko Japonsko 3 3
6 Japonsko Kazuki Nakadžima 3 3 6 Ferrari 1 1 6 FrancieFrancie Francie 2 2
7 Francie Sébastien Bourdais 2 2
8 Finsko Kimi Räikkönen 1 1

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Formula Una dívky z NZ a AUS. www.redbull.co.nz [online]. [cit. 2008-05-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-10. 
  2. Galerie Formula una. www.redbulletinf1.com [online]. [cit. 2008-05-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-06-11. 
  3. Výsledky závodu V8 supercar. www.v8supercar.com.au [online]. [cit. 2008-05-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-03-17. 
  4. Výsledky závodu Aussie Racing Cars. www.aussieracingcars.com.au [online]. [cit. 2008-05-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-05-02. 
  5. Výsledky závodu Carrera Cup 1. jízda. www.natsoft.com.au [online]. [cit. 2022-03-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-11. 
  6. Výsledky závodu Carrera Cup 2. jízda. www.natsoft.com.au [online]. [cit. 2022-03-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-11. 
  7. Výsledky závodu Carrera Cup 3. jízda. www.natsoft.com.au [online]. [cit. 2022-03-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-11. 
  8. Výsledky závodu Carrera Cup 4. jízda. www.natsoft.com.au [online]. [cit. 2022-03-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-11. 
  9. Výsledky závodu GT 1. závod. www.natsoft.com.au [online]. [cit. 2022-03-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-11. 
  10. Výsledky závodu GT 4. závod. www.natsoft.com.au [online]. [cit. 2022-03-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-11. 
  11. Výsledky závodu GT 2. závod. www.natsoft.com.au [online]. [cit. 2022-03-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-11. 
  12. Výsledky závodu GT 3. závod. www.natsoft.com.au [online]. [cit. 2022-03-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-11. 
  13. Výsledky závodu Celebrity Challenge 1. závod. www.natsoft.com.au [online]. [cit. 2022-03-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-11. 
  14. Výsledky závodu Celebrity Challenge 2. závod. www.natsoft.com.au [online]. [cit. 2022-03-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-11. 
  15. Sutil startoval z pitlane.[nedostupný zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]