Grand Prix Belgie 1950

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Belgie Grand Prix Belgie 1950
5. závod v sezóně 1950
Spa 1947.png
Detaily závodu
Datum 18. červen 1950
Oficiální název XII. Grote Prijs Van Belgie
Místo Spa Francorchamps, Liege, Belgie
Charakter trati Závodní okruh
14,120 km
Délka závodu 35 kol, 494,200 km
Pole
Pilot Itálie Giuseppe Farina Alfa Romeo
Čas 4'37.0
Nejrychlejší kolo
Pilot Itálie Giuseppe Farina Alfa Romeo
Čas 4'34.1 (v 18. kole)
Stupně vítězů
První Argentina Juan Manuel Fangio Alfa Romeo
Druhý Itálie Luigi Fagioli Alfa Romeo
Třetí Francie Louis Rosier Talbot

Grand Prix Belgie 1950 (XII. Grote Prijs Van Belgie) byla pátým závodem nově vzniklého šampionátu Formule 1 a zároveň desátým závodem vozů F1. Závod se uskutečnil 18. června na okruhu Circuit de Spa-Francorchamps. Belgickému závodu předcházela britská British Empire Trophy, která se do mistrovství světa nezapočítávala a účastnili se jí především domácí piloti.

Pruběh závodu[editovat | editovat zdroj]

Účastníci[editovat | editovat zdroj]

Do belgického lázeňského města Spa Francorchamps se sjelo pouze 14 závodních strojů. Alfa Romeo již tradičně přivezla svojí osvědčenou trojici a prakticky již jediné uchazeče o titul, Farinu, Fangia a Fagioliho. Ferrari připravilo pro své piloty odlišné vozy s novým 12 válcovým motorem o objemu 3,3 l. Luigi Villoresi startoval s vozem Ferrari 125, zatímco Alberto Ascari, jehož otec Antonio zde zvítězil v roce 1925, kočíroval Ferrari 275. Nejpočetněji byla zastoupena francouzská značka Talbot, jejíž tovární tým nasadil zkušeného Louise Rosiera, který zde již zvítězil v roce 1949, dále představil Philippe Etançelina a Yves Giraud-Cabantouse. Další vozy Talbot, ale bez tovární podpory, přivezli Raymond Sommer, Eugène Chaboud, Pierre Levegh a Johnny Claes. Startovní listinu uzavíral Geoff Crossley s vozem Alta a Toni Branca s vozem Maserati.

Závod[editovat | editovat zdroj]

Stejně jako v ostatních závodech tak i v Belgii opanovaly čelo startovního pole všechny tři Alfetty. Z tohoto tria si nejlépe počínal vedoucí muž šampionátu Giuseppe Farina jen těsně sledován Fangiem a Fagiolim. Do druhé řady se postavil Luigi Villoresi s vozem Ferrari a překvapivě Raymond Sommer na Talbotu, Alberto Ascari na druhém Ferrari startoval až ze sedmého místa.

Farina na startu zaspal a proklouzl před něj Fangio, pozice si prohodili i Fagioli s Villoresim a na pátou příčku se prodral Ascari. Čelo startovního pole tak ovládla rudá barva italských strojů, za kterou se seřadili modré Talboty. Prvním nešťastníkem závodu byl Yves Giraud – Cabantous, který musel již ve druhém kole odstoupit pro poruchu na olejové pumpě. Nadvláda Alfy Romeo se začala projevovat hned od počátku závodu zatímco dvojice Fangio Farina se začala rychle vzdalovat svým pronásledovatelům, Luigi Fagioli, díky rychlosti svého vozu, získal zpět ztracenou pozici na startu, když už v prvním kole předjel Villoresiho. Největším překvapením při průjezdu do třetího kola byla pozice Alberta Ascariho, který se z neznámých důvodů objevil v těsném závěsu za vozy Talbot Raymonda Sommera, Philippe Etancelina a Louise Rosiera. V sedmém kole zamířil Fangio do boxu a přenechal tak pozici stájovému kolegovi Farinovi. Výborně si v závodě počínal Raymond Sommer, nejprve zasadil úder Ferrari, když v osmém kole předjel Villoresiho a začal se přibližovat Alfettam a když do boxu zajel i Farina a později i Fagioli, ujal se vedení. Vedení si Sommer užil jen pět kol, poté začal vynechávat motor v jeho voze a Francouz musel přenechat pozici Farinovi. Farinova Alfa pomalu začala ztrácet na výkonu a po dvou kolech se do čela dostal znovu Fangio. Závod nesedl vozům Talbot a v průběhu několika kol postupně odstoupili Philippe Etancelin, Raymond Sommer a Eugene Chaboud. Pomalu jedoucí Alfetta Giuseppe Farini musela přepustit i druhou pozici Fagiolimu a v posledním kole se musela sklonit i před Rosierem na Talbotu. Juan Manuel Fangio si vítězstvím a ziskem 8 bodů si zachoval šanci na zisk titulu. Fagioli po třech druhých místech nastřádal 18 bodů a dostal se tak před Fangia o pouhý bod, Farina v závodě získal důležité tři body a další bod za nejrychlejší kolo a upevnil si tak vedení v šampionátu.

Výsledky[editovat | editovat zdroj]

Závod[editovat | editovat zdroj]

  • 18. červen 1950
  • Okruh Spa Francorchamps
  • 35 kol x 14,12 km / 494,2 km
  • 5. Grand Prix
  • 2. vítězství pro « Juana Manuela Fangia »
  • 4. vítězství pro « Alfu Romeo » (nový rekord)
  • 2. vítězství pro « Argentinu »
  • 1. vítězství pro vůz se startovním číslem 10 »
  • 2. vítězství z « 2. místa na startu »

(Legenda)

Pozice Č Jezdec Vůz Kolo Čas +/- Pole Body Nej. kolo
1 10 Flag of Argentina.svg Juan Manuel Fangio Alfa Romeo 158 35 2h47:26,0 Green Arrow Up Darker.svg 1 2 8
2 12 Flag of Italy.svg Luigi Fagioli Alfa Romeo 158 35 à 0:14,00 Green Arrow Up Darker.svg 1 3 6
3 14 Flag of France.svg Louis Rosier Talbot T26C-DA 35 à 2:19,00 Green Arrow Up Darker.svg 5 8 4
4 8 Flag of Italy.svg Giuseppe Farina Alfa Romeo 158 35 à 4:05,00 Red Arrow Down.svg 3 1 3+1 4:34,1
5 4 Flag of Italy.svg Alberto Ascari Ferrari 275 34 à 1 kolo Green Arrow Up Darker.svg 2 6 2
6 2 Flag of Italy.svg Luigi Villoresi Ferrari 125 33 à 2 kola Red Arrow Down.svg 2 4
7 22 Flag of France.svg Pierre Levegh Talbot T26C 33 à 2 kola Green Arrow Up Darker.svg 3 10
8 24 Flag of Belgium (civil).svg Johnny Claes Talbot T26C 32 à 3 kola Green Arrow Up Darker.svg 6 14
9 26 Flag of the United Kingdom.svg Geoff Crossley Alta GP 30 à 5 kol Green Arrow Up Darker.svg 3 12
10 30 Flag of Switzerland.svg Tony Branca Maserati 4CL 29 à 6 kol Green Arrow Up Darker.svg 3 13
Pozice Č Odstoupili Vůz Kolo Příčina +/- Pole Body Nej. kolo
Ret 20 Flag of France.svg Eugene Chaboud Talbot T26C-DA 22 Olejová pumpa X mark.svg 9 11
Ret 6 Flag of France.svg Raymond Sommer Talbot T26C 20 Tlak oleje X mark.svg 3 5
Ret 16 Flag of France.svg Philippe Etancelin Talbot T26C-DA 15 Přehřátí X mark.svg 6 7
Ret 18 Flag of France.svg Yves Giraud - Cabantous Talbot T26C-DA 2 Olejová pumpa X mark.svg 9 9

Stupně vítězů[editovat | editovat zdroj]

Jezdci

  • 3. podium pro « Itálie Luigi Fagioliho » (nový rekord)
  • 2. podium pro « Argentina Juana Manuela Fangia »
  • 2. podium pro « Francie Louise Rosiera

Vozy

  • 8. podium pro « Alfu Romeo » (nový rekord)
  • 2. podium pro « Talbot

Státy

  • 6. podium pro « Itálie Itálii » (nový rekord)
  • 2. podium pro « Francie Francii »
  • 2. podium pro « Argentina Argentinu »

Bodové umístění[editovat | editovat zdroj]

V závorce body získane v této GP:

Jezdci

  • 22 (4) bodů pro « Itálie Giuseppe Farinu » (nový rekord)
  • 18 (6) bodů pro « Itálie Luigi Fagioliho »
  • 17 (8) bodů pro « Argentina Juana Manuela Fangia »
  • 10 (4) bodů pro « Francie Louise Rosiera »
  • 8 (2) bodů pro « Itálie Alberta Ascariho »

Vozy

  • 61 (18) bodů pro « Alfu Romeo » (nový rekord)
  • 13 (4) bodů pro « Talbot »
  • 11 (2) bodů pro « Ferrari »

Státy

  • 50 (12) bodů pro « Itálie Itálii » (nový rekord)
  • 17 (8) bodů pro « Argentina Argentinu »
  • 16 (4) bodů pro « Francie Francie »

Nejrychlejší kolo[editovat | editovat zdroj]

  • Giuseppe Farina 4:34,1 Alfa Romeo
  • 3. nejrychlejší kolo pro « Giuseppe Farina » (« nový rekord »)
  • 4. nejrychlejší kolo pro « Alfu Romeo » (« nový rekord »)
  • 3. nejrychlejší kolo pro « Itálii » (« nový rekord »)
  • 1. nejrychlejší kolo pro vůz se startovním číslem 8 » (« vyrovnaný rekord »)

Vedení v závodě[editovat | editovat zdroj]

  • « Juan Manuel Fangio » byl ve vedeni 131 kol (« nový rekord »)
  • « Giuseppe Farina » byl ve vedeni 103 kol
  • « Luigi Fagioli byl ve vedeni 8 kol
  • Raymond Sommer byl ve vedeni 5 kol
  • « Alfa Romeo » byla ve vedení 242 kol (« nový rekord »)
  • Talbot » byl ve vedení 5 kol
  • « Argentina » byla ve vedení 131 kol.
  • « Itálie » byla ve vedení 111 kol.
  • Francie » byla ve vedení 5 kol.


Kola km Jezdec  %
1-6 kolo 84.72 Km Juan Manuel Fangio 17,1%
7-11 kolo 70.6 Km Giuseppe Farina 14,3%
12 kolo 14.12 Km Luigi Fagioli 2,9%
13 – 17 kolo 70.6 Km Raymond Sommer 14,3%
18-19 kolo 28.24 Km Giuseppe Farina 5,7%
20-35 kolo 225.92 Km Juan Manuel Fangio 45,7%


Fangio
Farina
Fag
Sommer

Fangio

Postavení na startu[editovat | editovat zdroj]

  • Giuseppe Farina 4'37. Alfa Romeo
  • 2. Pole position pro « Giuseppe Farinu » Výrovnaný rekord
  • 4. Pole position pro « Alfu Romeo » (« nový rekord »)
  • 2. Pole position pro « Itálii » (« vyrovnaný rekord »)
  • 1. Pole position pro vůz se startovním číslem 8 » (« vyrovnaný rekord »)
  • 4x první řadu získali « Giuseppe Farina » a « Juan Manuel Fangio » (« nový rekord »)
  • 3x první řadu získali « Luigi Fagioli »
  • 12x první řadu získala « Alfa Romeo » (« nový rekord »)
  • 7x první řadu získala « Itálie » (« nový rekord »)
  • 5x první řadu získala « Argentina »
_______1_______
Itálie
Giuseppe Farina
Alfa Romeo
4'37.

_______2_______
Argentina
Juan Manuel Fangio
Alfa Romeo
4'37.


_______3_______
Itálie
Luigi Fagioli
Alfa Romeo
4'41.
_______4_______
Itálie
Luigi Villoresi
Ferrari
4'47.

_______5_______
Francie
Raymond Sommer
Talbot
4'47.
_______6_______
Francie
Philippe Étançelin
Talbot
4'49.

_______7_______
Itálie
Alberto Ascari
Ferrari
4'52.


_______8_______
Francie
Louis Rosier
Talbot
4'53.
_______9_______
Francie
Yves Giraud-Cabantous
Talbot
4'56.

_______10_______
Francie
Pierre Levegh
Talbot
5'01.
_______11_______
Francie
Eugène Chaboud
Talbot
5'13.

_______12_______
UK
Geoff Crossley
Alta
5'44.


_______13_______
Švýcarsko
Antonio Branca
Maserati
5'45.
_______14_______
Belgie
Johnny Claes
Talboti
-----

Startovní listina[editovat | editovat zdroj]

Č. Pilot Tým Konstruktér Šasi Motor Pneumatiky
2 Itálie Luigi Villoresi Scuderia Ferrari Ferrari Ferrari 125 Ferrari V12 E
4 Itálie Alberto Ascari Scuderia Ferrari Ferrari Ferrari 275 Ferrari V12 E
6 Francie Raymond Sommer Privátní Talbot Talbot T26C Talbot L6 D
8 Itálie Giuseppe Farina SA Alfa Romeo Alfa Romeo Alfa Romeo 158 Alfa Romeo L8 Pirelli
10 Argentina Juan Manuel Fangio SA Alfa Romeo Alfa Romeo Alfa Romeo 158 Alfa Romeo L8 Pirelli
12 Itálie Luigi Fagioli SA Alfa Romeo Alfa Romeo Alfa Romeo 158 Alfa Romeo L8 Pirelli
14 Francie Louis Rosier Automobiles Talbot-Darracq SA Talbot Talbot T26C-DA Talbot L6 D
16 Francie Philippe Etançelin Automobiles Talbot-Darracq SA Talbot Talbot T26C-DA Talbot L6 D
18 Francie Yves Giraud-Cabantous Automobiles Talbot-Darracq SA Talbot Talbot T26C-DA Talbot L6 D
20 Francie Eugène Chaboud Ecurie Lutetia Talbot Talbot T26C Talbot L6 D
22 Francie Pierre Levegh Privátní Talbot Talbot T26C Talbot L6 D
24 Belgie Johnny Claes Ecurie Belge Talbot Talbot T26C Talbot L6 D
26 UK Geoff Crossley Privátní Alta Alta GP Alta L4 D
30 Švýcarsko Toni Branca Privátní Maserati Maserati 4CL Maserati L4 Pirelli

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • V závodě debutovali Eugene Chaboud, Pierre Levegh.
  • Poprvé představen vůz Ferrari 275

Souhrn[editovat | editovat zdroj]

Pole position Vítězství Nej. kolo Hat trick Vedení Chelem
Flag of Italy.svg Flag of Argentina.svg Flag of Italy.svg X mark.svg Argentina Itálie Francie Itálie X mark.svg
Giuseppe Farina Juan Manuel Fangio Giuseppe Farina X mark.svg Juan Manuel Fangio Giuseppe Farina Raymond Sommer Luigi Fagioli X mark.svg
Alfa Romeo 158 Alfa Romeo 158 Alfa Romeo 158 Green tick.svg Alfa Romeo 158 Alfa Romeo 158 Talbot T26C Alfa Romeo 158 X mark.svg
4'37.0 2:47'26.0 4'34.1 22 kol 7 kol 5 kol 1 kolo
183.509 km/h 177.097 km/h 185.451 km/h 310.64 km 98.84 km 70.6 km 14.12 km

Stav MS[editovat | editovat zdroj]

  • GP - body získané v této Grand Prix
* Jezdec Body GP * Vůz Body GP * Stát Body GP
1 Flag of Italy.svg Giuseppe Farina 22 4 1 Alfa Romeo 61 18 1 Itálie Itálie 50 12
2 Flag of Italy.svg Luigi Fagioli 18 6 2 Kurtis Kraft 14 2 USA USA 24
3 Flag of Argentina.svg Juan Manuel Fangio 17 8 3 Talbot 13 4 3 Argentina Argentina 17 8
4 Flag of France.svg Louis Rosier 10 4 4 Ferrari 11 2 4 Francie Francie 16 4
5 Flag of the United States.svg Johnnie Parsons 9 5 Maserati 11 5 Thajsko Thajsko 5
6 Flag of Italy.svg Alberto Ascari 8 2 6 Deidt 10 6 Monako Monako 4
7 Flag of the United States.svg Bill Holland 6 7 UK Velká Británie 4
8 Flag of Thailand.svg Princ Bira 5
9 Flag of the United Kingdom.svg Reg Parnel 4
10 Flag of Monaco.svg Louis Chiron 4
11 Flag of the United States.svg Mauri Rose 4
12 Flag of France.svg Raymond Sommer 4
13 Flag of France.svg Yves Giraud Cabantous 3
14 Flag of the United States.svg Cecil Green 3
15 Flag of Italy.svg Felice Bonetto 2
16 Flag of the United States.svg Joie Chitwood 1
17 Flag of the United States.svg Tony Bettenhausen 1

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]


Předchozí GP:
Grand Prix Švýcarska 1950
Mistrovství světa Formule 1
1950
Následující GP:
Grand Prix Francie 1950
Předchozí ročník:
Grand Prix Belgie 1949
Grand Prix Belgie Následující ročník:
Grand Prix Belgie 1951



s . e 
I. Mistrovství Světa Formule 1 / 1950

Flag of the United Kingdom.svg Velká Británie | Flag of Monaco.svg Monako | Flag of the United States.svg Indy 500 | Flag of Switzerland.svg Švýcarsko | Flag of Belgium (civil).svg Belgie | Flag of France.svg Francie | Flag of Italy.svg Itálie |

Závody nezapočítávané do Mistrovství světa

Flag of the United Kingdom.svg Richmond Trophy | Flag of France.svg Pau  | Flag of Italy.svg San Remo  | Flag of France.svg Paříž  | Flag of the United Kingdom.svg British Empire Trophy  | Flag of the United Kingdom.svg Jersey Road Race  | Flag of Italy.svg Bari | Flag of France.svg Albi | Flag of the Netherlands.svg Nizozemsko | Flag of Switzerland.svg Národů | Flag of the United Kingdom.svg Nottingham Trophy | Flag of the United Kingdom.svg Ulster Trophy  | Flag of Italy.svg Pescara | Flag of the United Kingdom.svg BRDC | Flag of the United Kingdom.svg Goodwood | Flag of Spain.svg Penya Rhin |