René Fasel
| René Fasel | |
 |
|
| Narození | 6. února 1950 (63 let) Fribourg, Švýcarsko |
|---|---|
| Národnost | švýcarská |
| Povolání | funkcionář IIHF |
| Titul | prezident IIHF |
| Období | od 1994 |
| Předchůdce | Günther Sabetzki |
| Představenstva | Mezinárodní olympijský výbor |
René Fasel (* 6. února 1950) je prezident Mezinárodní hokejové federace (IIHF) a bývalý švýcarský hokejista a rozhodčí. Vystudoval stomatologii.
Lednímu hokeji se začal věnovat v žákovském věku; od roku 1960 hrál za HC Fribourg-Gottéron. Později však dal přednost nejprve kariéře rozhodčího a následně hokejového funkcionáře.
Obsah |
Kariéra [editovat]
René Fasel pochází ze švýcarského města Fribourg, kde také roku 1960 začal hrát lední hokej v klubu HC Fribourg-Gottéron.[1] Klub opustil roku 1972 a dal se na dráhu rozhodčího, jímž zůstal do roku 1982. Během tohoto období své kariéry řídil mj. 37 mezinárodních utkání.[2] Roku 1982 se stal předsedou komise rozhodčích Švýcarské ligy ledního hokeje.[1] Roku 1985 se stal prezidentem Švýcarské federace ledního hokeje a následujícího roku také členem rady IIHF, kde působil v komisi rozhodčích a v marketingové komisi.[2]
V červnu roku 1994 byl zvolen prezidentem IIHF, kde vystřídal Němce Günthera Sabetzkiho.[2] V této funkci začal usilovat o vybudování pevnějších vztahů mezi IIHF a kanadsko-americkou Národní hokejovou ligou. V březnu 1995 pomohl vyjednat dohodu, která umožnila účast hráčů z NHL na Zimních olympijských hrách v Naganu roku 1998.[3] Velmi ostře vystupuje proti hokejovým rvačkám.[4]
Roku 1992 se stal členem Švýcarské olympijské asociace a roku 1995 členem Mezinárodního olympijského výboru, jako první zástupce ledního hokeje v historii této organizace.[2] Během svého členství v MOV byl jmenován do různých funkcí, včetně předsednictví Asociace mezinárodních federací zimních olympijských sportů a předsednictví koordinační komise MOV pro Zimní olympijské hry 2010.[1] 7. srpna 2008 byl na 120. zasedání Mezinárodního olympijského výboru jmenován jako zástupce zimních sportů na čtyřleté funkční období do jeho představenstva,[5] kde nahradil Itala Ottavia Cinquantu, prezidenta Mezinárodní bruslařské unie.[6]
Osobní život [editovat]
René Fasel je ženatý a má čtyři děti. Na univerzitě ve Freiburgu a v Bernu vystudoval stomatologii. Studia úspěšně ukončil roku 1977.[1] Roku 1997 jej Mezinárodní olympijský výbor pověřil vypracováním studie zabývající se zubní léčbou olympijských sportovců,[2] která byla publikována roku 2005.[7]
Uznání [editovat]
V roce 2004 René Fasel obdržel Řád čestné legie, nejvyšší francouzské vyznamenání udělované za výjimečnou službu Francii bez ohledu na národnost oceněného. V témže roce mu byla udělena také ukrajinská cena VIZHIBU za významný přínos rozvoji a popularizaci ledního hokeje. Roku 2008 mu Švýcarská federace ledního hokeje, která právě oslavovala sto let svého trvání, udělila Zvláštní cenu za výjimečný přínos švýcarskému hokeji.[2]
Související články [editovat]
Reference [editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku René Fasel na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d Mr René Fasel [online]. International Olympic Committee, [cit. 2010-01-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f IIHF Council [online]. International Ice Hockey Federation, [cit. 2010-01-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ LAPOINTE, Joe. HOCKEY: The N.H.L.'s Olympic Gamble; Stars' Participation in Nagano Could Raise Sport's Profile. The New York Times. 1997-9-16, s. C1. Dostupné online. ISSN 0362-4331. (anglicky)
- ↑ Bass, Alan. Beyond the Bleachers with IIHF President Rene Fasel [online]. Bleacher Report, 2009-01-19, [cit. 2009-04-09]. Dostupné online.
- ↑ Associated Press. Moroccan woman set to join IOC rule making body. Olympic Sports [online]. ESPN, 2009-7-8. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Fasel set to join the IOC executive [online]. International Ice Hockey Federation, 2008-5-6, [cit. 2010-01-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ FASEL, René, Piccininni, Paul M. Sports Dentistry and the Olympic Games. Journal of the California Dental Association. 2005-7-1, roč. 33, čís. 6, s. 471–483. Dostupné online [PDF]. ISSN 1043-2256. PMID 16060340. (anglicky)
