Karel Košvanec
| Karel Košvanec | |
|---|---|
| Úmrtí | 28. dubna 1950 (ve věku 49 let) |
| Ocenění | Spravedlivý mezi národy |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Karel Košvanec (? – 28. dubna 1950) byl československý občan a železničář, který během druhé světové války pašoval potraviny Židům, vězněným v koncentračním táboře Terezín, díky čemuž desítky z nich zachránil od smrti hladem. Za jeho činy a osobní statečnost mu byl v roce 2013 in memoriam udělen titul Spravedlivý mezi národy, jenž označuje lidi nežidovského původu, kteří přispěli k záchraně Židů před holocaustem.
Biografie[editovat | editovat zdroj]
Košvanec, který byl povoláním železničář, žil v Nových Kopistech na Litoměřicku, a měl tři děti (nejstarší dcera Vlasta se narodila roku 1931). Během druhé světové války pracoval na železnici v nedalekých Bohušovicích nad Ohří. Právě tam směřovaly nacistické transporty Židů, kteří poté putovali do koncentračního tábora v Terezíně. Košvanec je během své práce na nádraží viděl a rozhodl se Židům nezištně pomáhat.
| „ | Od svého árijce jsem dostala balík. Nevím, co mám dělat. Jednak bych se s ním sama ráda sešla, neboť nejde, aby mně a Evě posílal dárky zcela zadarmo. (…) Když slyšel, že mám těžce nemocnou přítelkyni, tak jí poslal umělý med a ovoce. Není to báječné? Poslal mi až dosud tři sta cigaret, kilo medu, čtyři kila mouky, pečivo, margarín, kilo uzeného a sacharin. Kdybych to někomu vypravovala, tak by to znělo jako pohádka. | “ |
— Úryvek z deníku 21leté židovské dívky Evy Roubíčkové, vězněné v Terezíně, o Karlu Košvancovi, jehož označuje slovy „můj árijec“[1] | ||
V letech 1942 až 1945 jim do terezínského ghetta pašoval potraviny, léky, cigarety a další zboží, a rovněž udržoval necenzurovanou korespondenci s jejich blízkými.[2] Část věcí pořizoval na černém trhu za cennosti, které mu Židé za tímto účelem dali, protože pouze ze svého by vše koupit nedokázal.[3] Do hlídaného tábora je pašoval pravidelně každý týden, někdy i dvakrát. Nebylo to však snadné. S nákladem vážícím někdy i desítky kilogramů se musel proplížit mezi strážemi. Někdy pašování trvalo i celou noc, během níž musel v zimě ležet na sněhu, jelikož nemohl odejít skrze stráž.[3] S jeho činností mu kromě manželky pomáhala i nejstarší dcera Vlasta. Sebe i celou rodinu tak vystavoval riziku trestu smrti, který by mu při odhalení hrozil ze strany nacistů.[4]
Košvanec zemřel v roce 1950 ve čtyřiceti devíti letech na zápal plic, aniž by se o jeho hrdinství mimo rodinu vědělo. Častá plížení do terezínského ghetta, která za války podstupoval, patrně podlomila jeho zdraví.[5] Část Židů zůstala s Košvancovou rodinou ve styku i po válce a na Vánoce jim posílali peníze. Jeho rodina však čelila v 50. letech kvůli pomoci Židům komunistickým represím, v jejichž důsledku se přestěhovala z Nových Kopist do Liberce. Košvancova manželka byla v roce 1957 ve vykonstruovaném soudním procesu odsouzena k šestiletému odnětí svobody „za obohacování na úkor obětí fašismu a spekulace se zlatými předměty“, a trest nastoupila v pracovním lágru na Slovensku.[6] Košvancova dcera Vlasta strávila tři týdny ve vazbě a komunistický režim rodině zabavil dům a ostatní majetek.[3] Důvodem bylo udání závistivého souseda, který Košvancovy obvinil z údajného prodeje židovského zlata.[5]
Rodina Karla Košvance se dočkala rehabilitace až po roce 1990.[6] Městský soud v Praze tehdy v roce 1994 všechna obvinění proti Košvancovým zrušil. Jeho příběh a osobní statečnost během války byly odhaleny díky spolku Post Bellum, který v roce 2009 začal dokumentovat příběhy jeho dcery Vlasty a Evy Roubíčkové, židovské dívky, které Košvanec v Terezíně pomáhal.[4] V roce 2011 byl na nádraží v Bohušovicích nad Ohří odhalen památník Karlu Košvancovi. O dva roky později mu bylo in memoriam uděleno ocenění Spravedlivý mezi národy.[7] Dne 27. ledna 2014, tedy v Mezinárodní den památky obětí holocaustu, převzala jeho 83letá dcera Vlasta Rypáčková v Liberci při slavnostní ceremonii z rukou izraelského velvyslance Garyho Korena pro svého otce in memoriam pamětní medaili a certifikát k tomuto ocenění.[4]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Izraelské ocenění za záchranu Židů dostal další Čech. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2014-01-27 [cit. 2014-4-12]. Dostupné online.
- ↑ MINSTROVÁ, Zuzana. Karel Košvanec pomáhal za války Židům. V pondělí se stane dalším Spravedlivým mezi národy [online]. Město Liberec, 2014-01-24 [cit. 2014-04-11]. Dostupné online.
- ↑ a b c Muž, který pašoval Židům do Terezína potraviny, dostal mezinárodní ocenění [online]. Novinky.cz, 2014-01-27 [cit. 2014-04-12]. Dostupné online.
- ↑ a b c WIRNITZER, Jan. Můj árijec. Český železničář od Terezína je Spravedlivým mezi národy [online]. iDNES.cz, 2014-01-27 [cit. 2014-04-11]. Dostupné online.
- ↑ a b Izraelci ocenili dalšího Čecha – do terezínského ghetta pašoval jídlo [online]. Česká televize, 2014-01-27 [cit. 2014-04-12]. Dostupné online.
- ↑ a b KROUPA, Mikuláš. Příběh Karla Košvance, muže, který zemřel za pomoc Židům [online]. Český rozhlas, 2009-09-27 [cit. 2014-04-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-04-13.
- ↑ The Righteous Among The Nations: Statistics [online]. Jad vašem, 2013-01-01 [cit. 2013-12-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-13. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Vlasta Rypáčková, roz. Košvancová [online]. Paměť národa [cit. 2014-04-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-04-13.
