Vojtěch Říhovský
Vojtěch Adalbert Říhovský (pseudonym V. Ř. Dubský) (21. dubna 1871, Dub nad Moravou - 15. září 1950, Praha) byl významný český hudebník a hudební skladatel. Proslul zejména v oblasti chrámové hudby.
Obsah |
Život [editovat]
Narodil se v Dubu nad Moravou (okres Olomouc) v hudební rodině. Jeho otec i dědeček byli učitelé a ředitelé kůru v místním poutním chrámu Očišťování Panny Marie. Po studiích na německém reálném gymnáziu ve Šternberku a v Olomouci odešel do Prahy na C. a k. českou vysokou školu technickou. Technická studia však nebyla pro hudebně nadaného studenta příliš přitažlivá a proto přešel na Varhanickou školu, ze které odešel v roce 1889 (těsně před jejím sloučením s Konzervatoří). Z těchto let se také datují jeho první skladby. Dále studoval na operní a pěvecké škole Jana Ludevíta Lukese a v ústavu Arnošta Černého na Královských Vinohradech.
Po studiích v Praze působil ve svém rodišti jako učitelský pomocník. V roce 1902 se stal ředitelem kůru v chrámu Nanebevzetí Panny Marie v Chrudimi. Kromě toho vyučoval v učitelském ústavu i soukromě a stal organizátorem hudebního života města jako všestranný hudebník a sbormistr.
V roce 1914 získal místo ředitele kůru v chrámu Sv. Ludmily v Praze-Vinohradech. Stejně jako v Chrudimi i v Praze se věnoval mnoha dalším hudebním aktivitám. Mimo jiné byl sbormistrem Arcibiskupského semináře a účastnil se činnosti Obecné jednoty cyrilské v Praze.
Dílo [editovat]
Těžiště jeho díla spočívá v chrámových skladbách, které jsou dodnes uváděny. Během svého života zkomponoval 27 mší na latinský text, z nichž nejznámější jsou např.:
- Missa Loretta, op.3,
- Missa Jubilaei Silemnis, op. 33,
- Missa Pastoralis, op. 48.
- Missa Sanctae Ludmilae, op. 68,
- Missa B. Mariae de Lourdes, op. 92.
Dále 10 českých mší, 5 requiem, několik Te Deum, cca 50 graduale a stejný počet ofertorií, pangelingua (80 latinských a 40 českých), litanie, pohřební zpěvy, koledy a další příležitostnou hudbu pro církevní účely. Z rozměrnějších děl je známa Velkopáteční kantáta , op.68.
Mimo chrámovou hudbu komponoval zejména pro klavír a sborové skladby. Velmi populární byly jeho sbírky instruktivních skladeb pro klavír, varhany, housle a malé komorní soubory.
Literatura [editovat]
- Vladimír Balthasar: Vojtěch Říhovský. (S katalogem dosavadních skladeb Vojtěcha Říhovského.) Urbánek, Praha 1921.
- Jaroslav Dušek: Vojtěch Říhovský a jeho životní dílo. K šedesátým narozeninám skladatelovým. Obecná jednota Cyrilská, Praha 1931 (rovněž zahrnuje katalog).
- Československý hudební slovník, svazek druhý, Státní hudební vydavatelství, Praha, 1965.
