Miroslav Sládek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
PhDr. Miroslav Sládek
Miroslav Sládek

předseda SPR-RSČ
Ve funkci:
1990 – 15. května 2013

Ve funkci:
1. června 1996 – 19. června 1998

Ve funkci:
6. června 1992 – 31. prosince 1992

Narození 24. října 1950 (63 let)

Hradec Králové
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo

Národnost česká
Politický subjekt SPR-RSČ (1990-2001)
RMS (2001-2007)
SPR-RSČ (2008-2013)
Choť Laura Sládková
Vzdělání

Univerzita Karlova

Profese politik

Miroslav Sládek (* 24. října 1950 Hradec Králové) je český krajně pravicový politik,[1] publicista, zakladatel a předseda Sdružení pro republiku – Republikánské strany Československa (republikáni), později zakladatel strany Republikáni Miroslava Sládka.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Vyrůstal v Kostelci nad Orlicí, studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy obor vědecko-technické informace a knihovnictví. Před rokem 1989 pracoval v Českém úřadu pro tisk a informace.[2]

Brzy po sametové revoluci se začal politicky angažovat, nejprve v okruhu Demokratické iniciativy.[3] Již v prosinci 1989 okolo něj vznikla zatím izolovaná pražská skupina nazvaná Republikánská strana. Na území Československa v té době vznikalo paralelně několik formací navazujících na meziválečný agrarismus a republikanismus. V následujících týdnech probíhal jejich integrační proces. Skupina okolo M. Sládka se koncem ledna 1990 spojila s Republikánskou unií, ale po několika týdnech ji kvůli Sládkovým ambicím opustila. 24. února 1990 se pak konal ustavující sjezd Sdružení pro republiku - Republikánské strany Československa, na kterém tuto formaci Miroslav Sládek definoval jako radikálně pravicovou stranu, odmítající spolupráci s komunisty.[2] Byl pak trvale předsedou SPR-RSČ. V roce 1992 neúspěšně kandidoval na prezidenta ČSFR a roku 1993 na prezidenta České republiky.[4]

Ve volbách roku 1992 byl za SPR-RSČ zvolen do Sněmovny lidu Federálního shromáždění (volební obvod Středočeský kraj). Ve Federálním shromáždění setrval do zániku Československa v prosinci 1992.[5] Ve volbách v roce 1996 byl zvolen do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky za SPR-RSČ a poslanecký mandát zastával až do předčasných voleb roku 1998.

V 90. letech se profiloval jako stoupenec připojení Zakarpatské oblasti zpět k Československu, když na hradě v Mukačevu vztyčil čs. vlajku. Byl ústřední postavou některých afér. V červnu 1991 vedl demonstraci republikánů k sídlu Československé televize v Praze, kde zazněly vulgární urážky Václava Havla, v roce 1993 napadl v kadeřnictví ženu. Za svůj projev k Česko-německé deklaraci v roce 1997 byl zbaven imunity a trestně stíhán, ale soud jej obžaloby zprostil.[6] Mezitím se ovšem coby vazebně stíhaný nemohl jako zákonodárce zúčastnit volby prezidenta republiky roku 1998 (v níž Sládek sám kandidoval). SPR-RSČ pak tento fakt kritizovala a neúspěšně se obrátila i na Ústavní soud. V průběhu své kariéry publikoval několik knih: ...A tak to vidím já (1992), Znamení doby (1994), To, co mám na mysli, je svoboda (1995), Právě Váš hlas rozhodne (1996) a Nikdy jsem Vám nelhal (1998).[7]

V předčasných parlamentních volbách v roce 1998 už republikáni úspěch nezaznamenali, neboť ztratili oproti volbám roku 1996 více než polovinu voličů. Jediným krajem, kde strana překročila hranici 5 %, byl kraj Severočeský s 6,1 % hlasů. Po neúspěchu ve volbách se ve straně vytvořila frakce (Reformní klub), která kritizovala vedení Miroslava Sládka, ale byla eliminována. Stranu tehdy opustili někteří významní politici jako Josef Krejsa, Petr Vrzáň nebo Jan Vik. Miroslav Sládek ale nadále zůstal předsedou SPR-RSČ. Počátkem 21. století stranu ovšem postihly finanční problémy, kdy na ni byl počátkem roku 2001 vyhlášen konkurz. SPR-RSČ tehdy dočasně zanikla a v roce 2001 založil Sládek politickou stranu Republikáni Miroslava Sládka, do níž přešla velká část členské základny a za kterou neúspěšně kandidoval volbách roku 2002 i ve volbách do Evropského parlamentu, ovšem bez výraznějšího úspěchu.[8]

Do povědomí veřejnosti se dostal znovu v roce 2003, kdy se stal starostou brněnské městské části Útěchov. Vyhrál i následující předčasné volby v roce 2004, ale post starosty neobhájil a následně se přestěhoval, čímž jeho mandát zastupitele zanikl.[4] Údajně na protest s počínáním státní moci jeho strana nekandidovala v červnu 2006 ve volbách do Poslanecké sněmovny. Jeho předsednictví ve straně RMS – Republikáni Miroslava Sládka zaniklo společně s definitivním právním ukončením fungování strany v dubnu 2007.

V květnu 2008 se obnovila SPR-RSČ, Sládek je opět předsedou strany. V roce 2010 byl společně s Martinem Smetanou podmíněně odsouzen za předlužení strany.[9] V roce 2013 strana SPR-RSČ oficiálně znovu zanikla. V květnu toho roku ji rozpustil Nejvyšší správní soud na návrh vlády.[10]

Miroslav Sládek je římský katolík.[11] Jeho manželkou je Laura Sládková, rozená Laura Rajsiglová (* 1972), která se rovněž angažovala ve vedoucích pozicích v SPR-RSČ.[12]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Problematika menšin jako profilové téma pravicového extremismu v České republice, M. Mareš, CEPSR, 3/II/léto 2000
  2. a b kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno : Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1593-1594. (česky) 
  3. Adéla Gjuričová, Michal Kopeček, Petr Roubal, Jiří Suk a Tomáš Zahradníček: Rozděleni minulostí: Vytváření politických identit v České republice po roce 1989, s. 317. http://www.usd.cas.cz/wp-content/uploads/2010/01/rozdeleni_minulosti.pdf
  4. a b kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno : Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1602. (česky) 
  5. Volby do Sněmovny lidu Federálního shromáždění konané ve dnech 5. - 6.6.1992 na území České republiky [online]. volby.cz, [cit. 2012-09-04]. Dostupné online. (česky) 
  6. ČTK. Extremistická SPR-RSČ pronikla v 90. letech i do sněmovny. České noviny [online]. 2010-02-22 [cit. 2010-07-21]. Dostupné online.  
  7. kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno : Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1597. (česky) 
  8. kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno : Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1594, 1599-1600. (česky) 
  9. ČTK. Soud potvrdil Sládkovi dvouletou podmínku za dluhy republikánů. Novinky.cz [online]. Novinky.cz, 2010-01-26 [cit. 2010-07-21]. Dostupné online.  
  10. ČTK. Soud rozpustil dvě protiromské strany, SPR-RSČ a Národní stranu. romea.cz [online]. Novinky.cz, 2013-05-16 [cit. 2013-12-01]. Dostupné online.  
  11. http://www.youtube.com/watch?v=OX2UGpFd8kw
  12. kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno : Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1594. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]