Chief Official White House Photographer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Chief Official White House Photographer
Úřadující
Adam Schultz
Vytvoření1961
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Valdezova nejslavnější fotografie: viceprezident Bush a jeho žena Barbara obklopeni svými vnoučaty a snachou Margaretou Molster Bushovou, 1987.
Prezident Gerald Ford a jeho pes Liberty v Oválné pracovně. (Kennerly, 1974)
Pete Souza: Situation Room – Prezident Obama, viceprezident Biden a členové týmu národní bezpečnosti čekají na aktualizace Operace Neptunovo kopí, při které byl zabit Usáma bin Ládin, 2011

Chief Official White House Photographer (Hlavní oficiální fotograf Bílého domu) je vedoucí pracovník jmenovaný prezidentem Spojených států pro fotografickou dokumentaci oficiálních každodenních povinností prezidenta. V historii se od roku 1961 vystřídalo v této funkci dvanáct oficiálních fotografů Bílého domu. Od začátku prezidentství Joe Bidena v lednu 2021 tuto pozici zaujímá Adam Schultz.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Před vznikem fotografické kanceláře Bílého domu oficiální fotografie zhotovovali různí vojenští fotografové.[1] Ve dvacátých letech 20. století byla založena asociace White House News Photographers' Association, jejíž členové byli fotografové z různých vydavatelství novin, zpravodajských organizací nebo fotografických agentur. Asociace funguje dodnes(2019).[2] Od roku 1941 do roku 1967 tuto funkci zastával Abbie Rowe.[3] Fotograficky dokumentoval prezidentství Harryho S. Trumana, Dwight D. Eisenhowera, Johna F. Kennedyho a Lyndona B. Johnsona.

Prvním oficiálním fotografem Bílého domu byl Cecil W. Stoughton, kterého v roce 1961 jmenoval John F. Kennedy. Po atentátu na Kennedyho právě Stoughton pořídil ikonický snímek inaugurace Lyndona B. Johnsona na Air Force One, kde prezident stojí vedle Kennedyho vdovy Jacqueline. Stoughton sice zůstal jako fotograf Bílého domu ještě dva roky, ale pak ho nahradil Johnsonův osobní fotograf, Jóiči Okamoto. Tehdy směl Okamoto poprvé vstoupit do Oválné pracovny.[4]

Fotograf Stan Stearns zachytil ikonický obraz tříletého Johna F. Kennedyho juniora, jak salutuje u rakve svého otce, amerického prezidenta Johna F. Kennedyho, během jeho pohřbu. Stanley Stearns kromě Kennedyho pohřbu dokumentoval konec Eisenhowerovy administrativy a prezidentské období Lyndona Johnsona a Richarda Nixona. Jeho snímek pozdravu Johna-Johna je jednou z nejvíce publikovaných fotografií na světě a byl hlavním adeptem na Pulitzerovu cenu za fotografii v roce 1964, ale cenu získala fotografie Jacka Rubyho, který střílí na Kennedyho vraha, Lee Harveye Oswalda.

Oliver F. Atkins byl oficiálním fotografem Richarda Nixona, ale fotografovat často nesměl.[1] Nicméně Atkinsův snímek prezidenta Nixona a Elvise Presleyho je v Knihovně Kongresu nejžádanější.[1] Vztah mezi Davidem Humem KennerlymGeraldem Fordem byl mnohem pozitivnější, protože oficiální fotograf Bílého domu se vrátil k činnosti na plný úvazek. Kennerlyho fotografie prezidenta Forda, jak se mazlí se svým zlatým retrívrem Libertym, je pravděpodobně jeho nejznámější fotografií z této doby.[1]

Jimmy Carter nabídl práci Stanleymu Tretickovi, ale tento fotožurnalista prezidenta odmítl se slovy: „Neměl jsem pocit, že by chtěl mít kolem sebe intimního osobního fotografa.“[5] Výsledkem bylo, že Carter dvorního fotografa[1] neměl až do roku 1981, kdy se do Bílého domu dvorní fotograf vrátil. Během prvního funkčního období Ronalda Reagana jako prezidenta byl oficiálním fotografem Michael Evans. Nicméně během jeho druhého funkčního období nový personální šéf Don Regan rozhodl, že žádný z fotografů Bílého domu by neměl mít výhodnější pozici (což platilo i pro Peteho Souzu, který tam v té době pracoval[1]), proto nebyl za Reaganova oficiálního fotografa určen nikdo. Evans nebyl při odchodu z této pozice s tímto rozhodnutím spokojen, proto poslal personálními šéfovi nesouhlasný telegram; Regan však zareagoval rychle a neústupně.[6] Pro prezidenta George Bushe byl jmenován David Valdez. Jeho nejznámější fotografie byla otištěna v magazínu Life; jsou na ní Bush a jeho žena Barbara spolu v posteli, obklopeni vnoučaty.[7]

Během devadesátých let byl oficiálním fotografem Billa Clintona vietnamský válečný veterán Bob McNeely, který fotografoval černobíle. McNeelyho práce byla pozastavena v důsledku skandálu Lewinská a nakonec opustil své místo v roce 1998, protože chtěl být se svou rodinou. Jeho spojení s Clintonovými však neskončilo, v roce 2000 byl oficiálním fotografem Hillary Clintonové při její senátní kampani.[8][9] Na poslední tři roky prezidenta Clintona v úřadu jej vystřídala fotografka Sharon Farmerová. Farmerová byla první Afroameričanka a první žena, která pracovala jako hlavní oficiální fotografkou Bílého domu.[10][11]

Pro prezidenta George W. Bushe a jeho dvě volební období pracoval jako oficiální fotograf Eric Draper[1], pro Baracka Obamu se na dvě volební období do Bílého domu vrátil Pete Souza. Je spojován s Obamou od roku 2005. Když pracoval jako politický fotograf pro CNN, byl pověřen zdokumentováním Obamova prvního roku jako senátora v Illinois a už s ním zůstal. Jeho nejznámějším dílem z doby, kdy byl Obama prezidentem, je fotografie Situation Room. Prezident Obama, viceprezident Biden a členové národní bezpečnosti sledují v přímém přenosu průběh operace Navy SEALsNeptunovo kopí“, při níž byl 2. května 2011 zabit Usáma bin Ládin.

Zpočátku se zdálo, že Donald Trump si pro své prezidentské období oficiálního fotografa nevybral, ale týden po jeho uvedení do úřadu bylo v médiích oznámeno, že na tento post nastoupí Shealah Craigheadová. Ta dříve pracovala v Bílém domě jako fotografka Dicka Cheneyho a Laury Bushové. Fotografovala též kampaně pro Sarah Palinovou a Marca Rubia, byla rovněž oficiální fotografkou na svatbě Jenny Bushové.[12][13] Trumpova administrativa zaměstnává celkem čtyři fotografy s různými specializacemi, včetně módy, armády a administrativy.[14]

Seznam fotografů[editovat | editovat zdroj]

Období Fotograf Prezident
1961–63 Stoughton, Cecil W.Cecil W. Stoughton Kennedy, John F.John F. Kennedy
1963–69 Okamoto, JóičiJóiči Okamoto Johnson, Lyndon B.Lyndon B. Johnson
1969–73 Atkins, Oliver F.Oliver F. Atkins Nixon, RichardRichard Nixon
1974–77 Kennerly, David HumeDavid Hume Kennerly Ford, GeraldGerald Ford
1981–85 Evans, MichaelMichael Evans Reagan, RonaldRonald Reagan
1989–93 Valdez, DavidDavid Valdez Bush, George H. W.George H. W. Bush
1993–98 McNeely, BobBob McNeely Clinton, BillBill Clinton
1998–2001 Farmerová, SharonSharon Farmerová Clinton, BillBill Clinton
2001–09 Draper, EricEric Draper Bush, George W.George W. Bush
2009–17 Souza, PetePete Souza Obama, BarackBarack Obama
2017–21 Craigheadová, ShealahShealah Craigheadová Trump, DonaldDonald Trump
2021–současnost Schultz, AdamAdam Schultz Biden, JoeJoe Biden

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Chief Official White House Photographer na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g FREED, Benjamin. A Brief History of Presidents and Their Official Photographers [online]. February 17, 2012 [cit. 2017-01-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Archivovaná kopie. www.whnpa.org [online]. [cit. 2019-04-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-04-11. 
  3. Abbie Rowe : Photographer of the Presidents. Performance. 1966, roč. 17-18. (anglicky) 
  4. KRULE, Jackson. ALL THE PRESIDENTS’ PHOTOGRAPHERS [online]. February 17, 2012 [cit. 2017-01-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. SULZBERGER JR., A.O. Portrait of Personal Photographers to the President [online]. 1981-04-18 [cit. 2017-09-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. THOMAS, Helen. Michael Evans, outgoing chief Official White House photographer was miffed.... UPI. 1985-03-30. (anglicky) 
  7. CASTILLO, Juan. Eyes On History: David Valdez, Only Latino White House Photographer [online]. NBC News, 2014-12-25 [cit. 2017-01-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. LUCE, Edward. The making of Hillary Clinton: unpublished images of a would-be president [online]. 2016-08-05 [cit. 2017-01-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. HARNDEN, Toby. Up close and personal [online]. 2001-12-03 [cit. 2017-01-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Meet White House Photographer, Sharon Farmer [online]. [cit. 2015-11-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2001-04-26. (anglicky) 
  11. LANGER, Emily. Ellsworth J. Davis, first black photographer for The Washington Post, dies at 86. The Washington Post. August 19, 2013. Dostupné online [cit. 2015-11-20]. ISSN 0190-8286. (anglicky) 
  12. LAURENT, Olivia. Meet President Trump's Official White House Photographer [online]. 2017-01-27 [cit. 2017-01-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. SEKKAI, Kahina. Shealah Craighead, la photographe officielle de Donald Trump [online]. Paris Match, 2017-01-27 [cit. 2017-01-30]. Dostupné online. (francouzsky) 
  14. Flock, Elizabeth. What it’s like to be President Trump’s White House photographer. www.pbs.org. PBS (Newshour Productions), 2017-08-07. Dostupné online [cit. 2017-08-13]. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]