Oliver F. Atkins
Oliver F. (Ollie) Atkins (18. února, 1917 v Hyde Parku v Massachusetts – 24. ledna, 1977) byl americký fotograf, který pracoval pro Saturday Evening Post a byl osobním dvorním fotografem prezidenta Richarda Nixona.
Obsah |
Mládí a kariéra [editovat]
Narodil se v roce 1917 v Hyde Parku v Massachusetts a vyrůstal v New Yorku. Na University of Alabama vystudoval žurnalistiku, kterou ukončil v roce 1938. Vzhledemk práci u Birmingham Post jeho pozice rychle rostla až se stal hlavním fotografem novin. Alabamu opustil v roce 1940 a pracoval pro The Washington Daily News. V roce 1942, po vstupu Spojených států do druhé světové války, začal pracovat pro Americký Červený kříž. V této funkci dokumentoval kampaň v Africe, invazi na Sicílii, v jižní Itálii a spojenecké invaze v jižní Francii a v Německu.[1]
Poválečné období a Nixon [editovat]
Když válka skončila, fotografoval pro Saturday Evening Post. Pro Post cestoval po světě a portrétoval takové historické osobnosti, jako byli například Tito, de Gaulle nebo Gamal Abdel Nasser. Když Nixon začal předvolební kampaň na prezidenta v roce 1968, stal se jeho osobním fotografem a doprovázel jej na jeho předvolebních cestách.[2] Když byl Nixon zvolen prezidentem, získal místo oficiálního dvorního fotografa v Bílém domě. V této pozici fotografoval prezidenta s mnoha hlavami států a osobnostmi. Atkinsonovou nejžádanější fotografií je tajná schůzka Nixona s Elvisem Presleym.[3] Both Elvis and Nixon wanted to keep the meeting secret as Nixon's ratings were dropping and Elvis was planning a comeback; neither of their fans would understand a meeting between the two.[3][4] Snímek je jedním z nejvíce požadovaných v archivu National Archives and Records Administration a je populárnější než Listiny základních práv a ústava Spojených států.[5]
Zatímco pracoval pro Nixona, byl členem sdružení National Press Photographers Association. Jako člen Asociace byl šéfem výboru Freedom of Information Committee (Svobodný přístup k informacím).[2]
Po Nixonově rezignaci v roce 1974, začal Atkins pracovat pro vydavatele Saturday Evening Post Curtis Publishing Company v Indianapolis, kde se stal vice prezidentem.
Za svou práci získal několik ocenění, včetně White House News Photographers' Association Grand Award, Graflex All American Photo Contest Portrait Award a ocenění National Press Photographers' Association Personalities Award.[1]
Smrt a odkaz [editovat]
Zemřel na rakovinu 24. ledna 1977.[6] Archiv Special Collections and Archives na univerzitě George Mason University má ve svých sbírkách asi 60 000 Atkinsových fotografií.[7]
Galerie fotografií [editovat]
-
Nixonova rezignace a rozloučení
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ a b George Mason University Libraries 2012
- ↑ a b Nixon Library and Museum 2012
- ↑ a b Fiore 2010
- ↑ Carlson 2010
- ↑ Bainbridge 2007
- ↑ TIME 1977
- ↑ George Mason University 2012
- Zdroje
- BAINBRIDGE, Luke. The ten right-wing rockers []. The Guardian, 2007, [cit. 2012-05-10]. Dostupné online. (anglicky)
- CARLSON, Peter. When Elvis Met Nixon []. Smithsonian, December 2010, [cit. 2012-05-10]. Dostupné online. (anglicky)
- FIORE, Faye. Picture of Elvis and Nixon is worth a thousand words []. Los Angeles Times, January 14, 2010, [cit. 2012-05-01]. Dostupné online. (anglicky)
- GEORGE MASON UNIVERSITY LIBRARIES. A Guide To The Oliver F. Atkins Photograph Collection []. George Mason University, 2012, [cit. 2012-05-01]. Dostupné online. (anglicky)
- GEORGE MASON UNIVERSITY. Oliver Atkins Photograph Collection [online]. George Mason University, 2012, [cit. 2012-05-01]. Dostupné online. (anglicky)
- NIXON LIBRARY AND MUSEUM. Oliver F. Atkins []. National Archives and Records Administration, 2012, [cit. 2012-05-01]. Dostupné online. (anglicky)
- TIME. Milestones, Jan. 24, 1977 [online]. Time, January 24, 1977, [cit. 2012-05-01]. Dostupné online. (anglicky)