Oliver F. Atkins

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Oliver F. Atkins v kanceláři fotografa v Bílém domě
Elvis Presley a Richard Nixon

Oliver F. (Ollie) Atkins (18. února 1917 v Hyde Parku v Massachusetts24. ledna 1977) byl americký fotograf, který pracoval pro Saturday Evening Post a byl osobním dvorním fotografem prezidenta Richarda Nixona.

Mládí a kariéra[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v roce 1917 v Hyde Parku v Massachusetts a vyrůstal v New Yorku. Na University of Alabama vystudoval žurnalistiku, kterou ukončil v roce 1938. Vzhledemk práci u Birmingham Post jeho pozice rychle rostla až se stal hlavním fotografem novin. Alabamu opustil v roce 1940 a pracoval pro The Washington Daily News. V roce 1942, po vstupu Spojených států do druhé světové války, začal pracovat pro Americký Červený kříž. V této funkci dokumentoval kampaň v Africe, invazi na Sicílii, v jižní Itálii a spojenecké invaze v jižní Francii a v Německu.[1]

Poválečné období a Nixon[editovat | editovat zdroj]

Když válka skončila, fotografoval pro Saturday Evening Post. Pro Post cestoval po světě a portrétoval takové historické osobnosti, jako byli například Tito, de Gaulle nebo Gamal Abdel Nasser. Když Nixon začal předvolební kampaň na prezidenta v roce 1968, stal se jeho osobním fotografem a doprovázel jej na jeho předvolebních cestách.[2] Když byl Nixon zvolen prezidentem, získal místo oficiálního dvorního fotografa v Bílém domě. V této pozici fotografoval prezidenta s mnoha hlavami států a osobnostmi. Atkinsonovou nejžádanější fotografií je tajná schůzka Nixona s Elvisem Presleym, která proběhla 21. prosince 1970.[3] Elvis i Nixon si přáli udržet setkání v tajnosti, neboť Nixonova obliba strmě klesala a Elvis plánoval comeback; ani Nixonovi ani Elvisovi příznivci by neporozuměli setkání těchto osobností.[3][4] Snímek je jedním z nejvíce požadovaných v archivu National Archives and Records Administration a je populárnější než Listiny základních práv a ústava Spojených států.[5]

Zatímco pracoval pro Nixona, byl členem sdružení National Press Photographers Association. Jako člen Asociace byl šéfem výboru Freedom of Information Committee (Svobodný přístup k informacím).[2]

Po Nixonově rezignaci v roce 1974, začal Atkins pracovat pro vydavatele Saturday Evening Post Curtis Publishing Company v Indianapolis, kde se stal vice prezidentem.

Za svou práci získal několik ocenění, včetně White House News Photographers' Association Grand Award, Graflex All American Photo Contest Portrait Award a ocenění National Press Photographers' Association Personalities Award.[1]

Smrt a odkaz[editovat | editovat zdroj]

Zemřel na rakovinu 24. ledna 1977.[6] Archiv Special Collections and Archives na univerzitě George Mason University má ve svých sbírkách asi 60 000 Atkinsových fotografií.[7]

Galerie fotografií[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b George Mason University Libraries 2012
  2. a b Nixon Library and Museum 2012
  3. a b Fiore 2010
  4. Carlson 2010
  5. Bainbridge 2007
  6. TIME 1977
  7. George Mason University 2012
Zdroje