Henrietta Lacksová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Henrietta Lacksová (18. srpna 19204. října 1951) se stala nedobrovolným dárcem buněk z jejího rakovinného nádoru, které George Otto Gey nakultivoval a vytvořil tak nesmrtelnou buněčnou kulturu. Ta je pod názvem HeLa využívána v medicínském výzkum dodnes.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se jako Pleasantová v Roanoke ve Virginii Elize (1886—1924) a Johnu Randallu Pleasantovi I. (1881—1969). Eliza zemřela při porodu svého desátého dítěte. Po její smrti vzal otec děti k příbuzným jejich matky. John pracoval na dráze jako brzdař.

Provdala za Davida Lackse I. (1915—2002) v Halifax County. Spolu se přestěhovali do Dundalku v Marylandu. Měli pět dětí, poslední se narodilo v listopadu 1950.

1. února 1951 navštívila Nemocnici Johnse Hopkinse kvůli poševnímu výtoku. Zde jí byl diagnostikován karcinom děložního hrdla. Navzdory léčbě zemřela 4. října téhož roku ve věku 31 let. Pohřbena byla bez náhrobku v Lackstownu v Cloveru ve Virginii.

Význam HeLa linie[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku HeLa.

Její buňky z kultury označované jako HeLa jsou důležité pro medicínský výzkum. Již v roce 1954 pomohly při vývoji vakcíny proti dětské obrně. Buňky byly masově vyráběny a distribuovány po celém světě. Dostaly se i do vesmíru, kde pomohly vyřešit otázky, zda lidská tkáň přežije stav beztíže. Pomohly také při výzkumu rakoviny, AIDS, následků záření a jedů, genovém mapování a mnohých dalších vědeckých projektech. Buňky z linie HeLa se používají při testování mnoha kosmetických a jiných produktů.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Henrietta Lacks na anglické Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • jedna kapitola z knihy: ZRZAVÝ, Jan, David Storch, Stanislav Mihulka Jak se dělá evoluce : od sobeckého genu k rozmanitosti života. [s.l.] : Paseka, 2004.