Střední Litva
Střední Litva
|
|||||||||
| geografie | |||||||||
| hlavní město: | |||||||||
| obyvatelstvo | |||||||||
| státní útvar | |||||||||
|
republika
|
|||||||||
|
vznik:
|
1920
|
||||||||
|
zánik:
|
1922
|
||||||||
| Státní útvary a území | |||||||||
|
|||||||||
Střední Litva (polsky Litwa Środkowa, litevsky Vidurinė Lietuva) byl polonezávislý stát, existující v letech 1920 až 1922. Hlavním městem byl Vilnius.
Obsah |
Situace před vznikem Střední Litvy [editovat]
Během I. světové války byla Vilenská oblast okupována Německem (1915 - 1918). 1. ledna 1919 byl Vilnius obsazen polskými jednotkami, které vytvořili místní obyvatelé. Bolševická vojska postupující od východu ho později obsadila a vyhlásila zde krátce existující Sovětskou socialistickou republiku Litvy a Běloruska, ale 19. dubna 1919 ho Poláci dobyli zpět. 14. července 1920 město opět obsazují Rusové. Po porážce ruských vojsk u Varšavy Sověti předávají Vilnius nově vzniklé Litvě.
Koncem srpna 1920 došlo k potyčkám mezi litevskými a polskými vojsky o oblast kolem města Suwałki. 7. října 1920 bylo podepsáno příměří, ovšem obě strany si dále činily nárok na Vilnius a jeho okolí. Litva vyhlásila Vilnius, obývaný z velké části polsky hovořícími obyvateli, za své hlavní město.
„Vzpoura" generála Želigovského [editovat]
Velitel polské armády Józef Piłsudski v té době nařídil svému podřízenému, generálu Lucianovi Želigovskému, aby předstíral vzpouru a obsadil Vilnius, aniž by Polsko formálně obnovilo válku s Litvou. Generál Želigovski se svou 1. litevsko-běloruskou divizí obsadil Vilnius 9. října 1920, aniž by narazil na vážnější odpor.
Vyhlášení nového státu [editovat]
Generál Želigovski deklaroval vytvoření nového státu s názvem Republika Střední Litva (polsky Republika Litwy Środkowej). Sám se v něm prohlásil velitelem všech ozbrojených sil a 12. října 1920 oznámil vytvoření prozatímní vlády. Dekretem Želigovského ze 7. ledna 1921 byly vytvořeny soudy a policie.
Nárok na občanství nového státu měly všechny osoby žijící na jeho území k 1. lednu 1919 nebo nejméně pět let před 1. srpnem 1914.
Symboly nového státu byla rudá vlajka s polským bílým orlem a litevským rytířem na koni v brnění a znak obsahují směs polských, litevských a vilniuských symbolů, připomínající znak polsko-litevské unie.
Na 9. ledna 1921 byly naplánovány volby a do 28. listopadu 1920 měl být vydán volební zákon, ale kvůli vyjednávání mezi Litvou a Polskem na půdě Společnosti národů byly volby odročeny.
Vyjednávání mezi Litvou a Polskem [editovat]
Polsko a Litva začaly o řešení sporu o území Střední Litvy jednat v Bruselu na jaře 1921 - podle některých pramenů 3. března, podle jiných 20. dubna.
Jednání byla poznamenána spory o zastoupení delegace Střední Litvy. Litevci její účast na rozhovorech odmítli. Poláci se pokusili do své delegace začlenit dva vyslance generála Želigovského jako znalce místních poměrů, ale Litevci pohrozili odchodem z rozhovorů. Litevci zase požadovali stažení polských vojsk za linii ze 7. října 1920 a zejména jejich stažení z Vilniusu, což odmítla polská strana.
Litevská strana navrhla jako řešení sporu vznik konfederace Západní Litvy s oficiálním jazykem litevštinou a Střední Litvy s oficiálním jazykem polštinou. Polsko s tím bylo ochotno souhlasit pod podmínkou, že nový stát bude součástí polsko-litevské federace. To Litva odmítla, protože mnozí Litevci se obávali možného popolštění a zničení litevské kultury v těsném svazku s mnohem větším a lidnatějším Polskem.
Belgický vyjednavač Paul Hyman navrhl řešení spočívající ve vytvoření federativní Litvy sestávající ze dvou kantonů - západního litevského (kaunaského) a východního (vilniuského) mnohonárodního, obývaného Poláky, Bělorusy, Židy a Litevci. Oba kantony měly mít samostatné vlády, parlamenty a oficiální jazyky, ale společné hlavní město Vilnius. Tato federativní Litva a Polsko měly vytvořit mezistátní komise o zahraniční politice, obchodu, průmyslu a místní politice a uzavřít obrannou alianci. Polsko mělo mít právo využívat litevské přístavy.
Volby do parlamentu Střední Litvy [editovat]
Připojení Střední Litvy k Polsku [editovat]
Externí odkazy [editovat]
- Litwa Środkowa i Sejm Wileński - článek polského konzervativního časopisu Bez uprzedzeń
- Bunt generała Żeligowskiego - z kalendária na portálu Polska.pl
- Státní symboly Střední Litvy
