HeLa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Barvivem obarvené buňky HeLa
Dělící se HeLa buňky pod skenovacím elektronovým mikroskopem

HeLa je buněčná linie lidských epiteliálních buněk. Jedná se o nádorové buňky izolované v roce 1951 a pocházející z nádoru děložního hrdla Henrietty Lacksové (z prvních dvou písmen jména a příjmení této ženy pochází i název této buněčné linie).[1] HeLa buňky se dnes kultivují v laboratořích takřka po celém světě a využívají se ve výzkumu v různých cytologických a molekulárně biologických oborech, jako je například imunologie či onkologie. Byly využity při studiu buněčného cyklu nebo při studiích zkoumajících vliv vesmírného prostředí na lidské buňky.[1]Dokonce byly použity k tisku na 3D tiskárně k vytištění nádoru.[2]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Buňky HeLa jsou nesmrtelná buněčná linie, tzn. mohou se neustále množit. Nepodléhají Hayflickovu limitu, který způsobí po několika desítkách dělení odumření buněk z důvodu zkrácených telomer. Tento limit HeLa buňky obchází aktivací telomeráz, enzymů, které jsou schopné zpětně prodloužit telomery.

HeLa buněčná linie se dá s určitou nadsázkou chápat jako zcela nezávislý „tělní plán“ zcela nepodobný člověku, i když je kódován lidským genomem.[3] Přestože mají aneuploidní počet chromozomů, množí se již přes 50 let a za tu dobu hmotnost vzniklých buněk asi 400× převýšila hmotnost samotné Henrietty Lacksové.[1] Dokonce jsou tak invazivní, že kontaminují Petriho misky s jinými buněčnými liniemi.[4]

Genom buněk HeLa prošel řadou změn oproti lidskému genomu. Jedná se o hypertriploidní linii, která nese 76 až 80 chromozomů a 22 až 25 abnormálních chromozomů. V řadě míst je navíc integrován genom papilomaviru HPV18. [5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c ROBERT C. KING; WILLIAM D. STANSFIELD; PAMELA K. MULLIGAN. A Dictionary of Genetics, Seventh Edition. [s.l.] : Oxford University Press, 2006.  
  2. http://phys.org/news/2014-02-3d-lab-window-cancer.html
  3. ZRZAVÝ, Jan, David Storch, Stanislav Mihulka Jak se dělá evoluce : od sobeckého genu k rozmanitosti života. [s.l.] : Paseka, 2004.  
  4. Masters JR. HeLa cells 50 years on: the good, the bad and the ugly. Nat. Rev. Cancer. April 2002, roč. 2, čís. 4, s. 315–9. DOI:10.1038/nrc775. PMID 12001993.  
  5.  "Comprehensive and definitive molecular cytogenetic characterization of HeLa cells by spectral karyotyping."(Jan 1999). Cancer Res 59 (1): 141-50.