Jaan Kross

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jaan Kross (1987)

Jaan Kross ( 19. února 1920 Tallinn27. prosinec 2007) byl estonský spisovatel.

Jaan Kross absolvoval práva na Univerzitě Tartu, na které i do roku 1946 krátce působil jako lektor. Během německé okupace Estonska za druhé světové války byl v roce 1944 vězněn po dobu šesti měsíců. V roce 1946 byl deportován sovětskými okupanty do sibiřského gulagu, ze kterého se směl vrátit do Estonska až v roce 1954. Po svém návratu do vlasti začal působit jako spisovatel.

Známou se stala jeho prozaická tetralogie Mezi třemi morovými ranami z roku 1970. V češtině od něj vyšly knihy Blázen Jeho Veličenstva a Hodina na otáčecí židli.

Za svá díla byl několikrát nominován na Nobelovu cenu za literaturu.

Překlady[editovat | editovat zdroj]

  • Blázen Jeho Veličenstva (Keisri hull). Lidové nakladatelství, Praha 1985. Přel. z estonštiny Vladimír Macura.
  • Blázen Jeho Veličenstva (výňatek z Keisri hull). Výběr z nejzajímavějších knih 1985, 3, s. 12–13. Přel. z estonštiny Vladimír Macura.
  • Čtvero monologů o svatém Jiří (Neli monoloogi Püha Jüri asjus). Sovětská literatura 1973, 4, s. 90–118. Přel. z ruštiny Jaroslav Piskáček.
  • Dedukce policejního komisaře Sancheze. Tvorba 1975, 36, příl. LUK, s. 1. Přel. z estonštiny V.M. (Vladimír Macura).
  • Hodina na otáčecí židli (Neli monoloogi Püha Jüri asjus – Michelsoni immatrikuleerimine – Stahli grammatikka – Pöördtoolitund). Lidové nakladatelství, Praha 1977. Přel. z ruštiny Jaroslav Piskáček.
  • Inkolát generálmajora Michelsona (Michelsoni immatrikuleerimine). Světová literatura 19, 1974, 2, s. 31–68. Přel. z ruštiny Ervína Moisejenková.
  • Michelsonova imatrikulácia (SK). Sovětská literatura 1974, 7, s. 61–112. Přel. Viktória Slobodníková.
  • Nebeský kámen (Taevakivi). Sovětská literatura 1976, 10, s. 3–96. Přel. z ruštiny Jaroslav Piskáček.
  • Podmíněnost faktu (rozhovor). Sovětská literatura 1976, 10, s. 158 – 161.
  • Smysl pro rovnováhu (rozhovor). Sovětská literatura 1973, 4, s. 118–125.
  • Ten, kdo odděluje uhlí od kamene – Vodní hodiny – Chvíle – Těsně – Objevení světa – (Úryvek z poémy). In Zvony v jezerech. Československý spisovatel, Praha 1977, s. 79–90. Přel. z estonštiny Vladimír Macura.
  • Tři morové rány (Kolme katku vahel). Plav! Měsíčník pro světovou literaturu 6, 2010, 12, s. 16–19. Přel. z estonštiny Milan Michael Horák.
  • Ústupky v zájmu dohody (Kolmandad mäed, Čas na vraščajuščemsja stule, Nebesnyj kameň). Odeon, Praha 1980. Přel. z estonštiny Vladimír Macura a z ruštiny Jaroslav Piskáček.
  • Velký Estonec. Sovětská literatura 1978, 1, s. 154–161.
  • Věrnost, kompromisy a fanatismus (rozhovor). Nová doba 1990, 4, s. 46–47.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]