Robert Mayr-Harting

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Robert Mayr-Harting
Robert Mayr-Harting
Robert Mayr-Harting

Ve funkci:
1920 – 1925

Ve funkci:
1925 – 1938

Ve funkci:
1926 – 1929
Předchůdce Jiří Haussmann
Nástupce Alfréd Meissner

Narození 13. září 1874

Aspern
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko

Úmrtí 12. března 1948
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Politický subjekt německá kř. soc.
Vzdělání

Vídeňská univerzita

Robert rytíř von Mayr-Harting (13. září 1874 Aspern [dnes část Vídně] - 12. března 1948 Praha) byl českoněmecký právník, pedagog a křesťanskosociální politik. Byl jedním z vůdčích představitelů Německé křesťanskosociální strany lidové a představitel německého aktivismu v meziválečném Československu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval práva na Vídeňské univerzitě, specializoval se na římské a občanské právo. Habilitoval se v roce 1901. Krátce působil na univerzitě v Černovicích. V roce 1909 se v Praze stal profesorem na německé části Univerzity Karlovy a členem Německé společnosti pro vědy a umění v Čechách (německy Deutsche Gesellschaft für Wissenschaft und Kunst in Böhmen). V letech 1921-1922 byl též rektorem německé univerzity.

Politika[editovat | editovat zdroj]

V roce 1922 prosadil na sjezdu Německé křesťanskosociální strany lidové (DCV) politiku aktivismu, který představoval tehdejší spolupráci německého obyvatelstva s Československou republikou. Spolu s Karlem Hilgenreinerem byl tvůrcem politického programu DCV. V letech 1926-1929 byl ministrem spravedlnosti ve vládách Antonína Švehly a Františka Udržala.[1]

V parlamentních volbách v roce 1920 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění ČSR za německé křesťanské sociály. V senátu zasedal do roku 1925.[2] V parlamentních volbách v roce 1925 byl zvolen do poslanecké sněmovny Národního shromáždění a mandát v dolní komoře obhájil v parlamentních volbách v roce 1929 a parlamentních volbách v roce 1935.[3]

Ačkoli tehdejší československé německé aktivistické strany nikdy uznání rovnoprávnosti Němců nedosáhly, Mayr-Harting i po odchodu z vlády patřil mezi tzv. státotvornou opozici a zprvu spolupráci s Henleinovou Sudetoněmeckou stranou odmítal. Nakonec však pod vlivem rostoucího tlaku zvenčí a i uvnitř DCV, krátce po anšlusu Rakouska, přestoupil 29. března 1938 společně s ostatními poslanci a senátory do klubu Sudetoněmecké strany. V roce 1938 z politického života odešel a již veřejně nevystupoval.

Citáty[editovat | editovat zdroj]

Němci chtějí být loajálními občany tohoto státu, ale jen za předpokladu uznání rovnoprávnosti jejich národa v něm.
— Robert Mayr-Harting, 1919

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Seznam děl v databázi Národní knihovny ČR, jejichž autorem nebo tématem je Robert Mayr-Harting
  • Římské právní dějiny (Römische Rechtsgeschichte)
  • Soustava občanského práva (Lehrbuch des bürgerlichen Rechtes) (1922-1927)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. kol. aut.: Kdo byl kdo v našich dějinách 20. století. Praha : Libri, 1994. ISBN 80-901579-5-5. S. 664-665. (česky) 
  2. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2011-11-28]. Dostupné online. (česky) 
  3. Robert Mayr-Harting [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2011-11-28]. Dostupné online. (česky)