Václav Klofáč
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Václav Jaroslav Klofáč (21. září 1868, Německý Brod – 10. července 1942, Praha) byl český politik a novinář; vůdce českých národních socialistů.
[editovat] Životopis
Po maturitě na gymnáziu v rodišti studoval krátce na lékařské fakultě, posléze na filosofické fakultě české university v Praze, kde již jako student začal žít aktivním politickým životem a začal se věnovat žurnalistice.
Politickou kariéru začínal v radikálním proudu mladočeské strany. Jako redaktor Národních Listů (1890-1899) se vydal na Balkán a v řadě reportáží pak ostře kritizoval balkánské poměry, především v Bosně a Hercegovině. Byl zastáncem panslavistické koncepce. Své politické postoje ještě za Rakouska publikoval v Národní politice. V roce 1898 se stal jedním ze zakladatelů České strany národně sociální a zároveň jejím předsedou. Od roku 1907 pracoval i ve stranickém tiskovém orgánu České slovo a vypracoval se na významného novináře. Pracoval jako poslanec rakouské Říšské rady a zároveň českého zemského sněmu.
Byl čelným představitelem opozičního protirakouského radikalismu, propagátorem antimilitaristického hnutí a slovanské vzájemnosti. Rozvíjel styky s jihoslovanskými a ruskými politiky i s českými krajany v USA, kam podnikl cestu 1909, 1913 a 1921. Začátkem 1914 se tajně obrátil na ruské vojenské a diplomatické kruhy s plánem vytvořit z národně sociálních straníků zpravodajskou diverzní síť, jež by v případě války mezi Ruskem a Rakousko-Uherskem vyvíjela činnost ve prospěch Ruska. Po vypuknutí 1. světové války byl 4. září 1914 v Dobříkově u Vysokého Mýta zatčen, vězněn v Praze a ve Vídni a teprve 24. května 1917 obžalován z velezrady. V červenci 1917 byl spolu s Rašínem a Kramářem na základě amnestie propuštěn.
V červenci 1918 vyl zvolen místopředsedou Národního výboru československého. Koncem října 1918 se zúčastnil jednání zástupců domácího i zahraničního odboje v Ženevě a dr. Benešem o budoucí podobě státu. V září 1918 vytvořili Národní socialisté spolu se Sociálními demokraty společný blok – Socialistickou radu. Svojí stranou byl Klofáč vyslán do Revolučního národního shromáždění a stal se prvním československým ministrem národní obrany (1918-1920), který se ujal úřadu. V roce 1920 se stal senátorem, kterým zůstal až do rozpuštění Senátu v roce 1938. Jedenkrát byl zvolen předsedou, jinak vykonával funkci místopředsedy Senátu.
Václav Jaroslav Klofáč zemřel v Praze za těžké doby německé okupace 10. července 1942
| Předseda České strany národně sociální | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Alois Simonides a Josef Klečák |
1899-1938 Václav Klofáč |
Nástupce: Petr Zenkl (od 1945) |
| Ministr národní obrany Československa | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: |
1918-1920 Václav Klofáč |
Nástupce: Ivan Markovič |
| Předseda Senátu Národního shromáždění | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Václav Donát |
1926 Václav Klofáč |
Nástupce: Mořic Hruban |

