Německý svaz zemědělců

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Na tento článek je přesměrováno heslo Bund der Landwirte. Tento článek pojednává o československé prvorepublikové politické straně. O politické straně v Německu pojednává článek Bund der Landwirte (Německo).
Německý svaz zemědělců a venkovských živností
Bund der Landwirte und des ländischen Gewerbes
Zkratka: BdL
Datum založení: leden 1920
Datum rozpuštění: listopad 1938 (sloučení se Sudetoněmeckou stranou)
Předseda: Franz Křepek
Franz Spina
Gustav Hacker
Ideologie: aktivismus
Stranické noviny: Deutsche Landpost

Německý svaz zemědělců, plným názvem Německý svaz zemědělců a venkovských živností (německy Bund der Landwirte či Bund der Landwirte und des ländischen Gewerbes, zkratkou BdL), byla sudetoněmecká agrární strana působící v období československé první republiky. Strana vznikla začátkem roku 1920. Tiskovým orgánem byl deník Deutsche Landpost.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Strana vznikla počátkem ledna 1920 pod názvem Svaz zemědělců. Strana brzy překonala negativní postoj vůči československému státu a stala se součástí demokratické aktivistické scény. Hned v prvních parlamentních volbách ve stejném roce získala přes 240 tisíc hlasů. Pozitivní politiku vůči československému státu usnadňovaly kontakty předsedy strany Franze Křepka s prezidentem T. G. Masarykem.

Strana se zaměřovala na venkovské křesťanské obyvatelstvo a úzce spolupracovala s českou agrární stranou. Již tehdy fakticky rozbila jednotnou protičeskou frontu německých občanských stran. Směr k aktivismu a vládní spolupráci strana definitivně zvolila v roce 1923. Před parlamentními volbami v roce 1929 vstoupila do účelové koalice nazvané Německé volební společenství, v níž se sdružilo několik tradičních menšinových stran: Německý svaz zemědělců, Německé pracovní a volební společenství a Karpatendeutsche Partei.

Aktivistické křídlo strany představoval Franz Spina, který se o dva roky později stal předsedou strany a působil ve funkcích místopředsedy poslanecké sněmovny a na podzim 1926 též zasedl do třetí vlády Antonína Švehly. BdL se tak již trvale podílela na řízení státu v koaličních vládách tzv. panské a široké koalice (1926-1938)

V březnu roku 1938 strana vystoupila z tehdejší vlády Milana Hodži a nacionalistický směr Gustava Hackera prosadil sloučení strany se Sudetoněmeckou stranou.

Volební výsledky a zastoupení v zákonodárných sborech[editovat | editovat zdroj]

Volební výsledky strany do poslanecké sněmovny. Počet hlasů a mandátů je za celou ČSR, v roce 1920 mimo Těšínska a Podkarpatské Rusi.

Rok
Celkem hlasů  % mandátů
1920
241 747
3,9
11
1925
571 765
8
24
1929
396 454
5,4
16
1935
142 399
1,73
5

Předsedové strany[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]