Bohumil Bydžovský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Bohumil Bydžovský (14. března 1880, Duchcov - 6. května 1969, Jindřichův Hradec) byl přední český matematik.

Život[editovat | editovat zdroj]

Bohumil Bydžovský vystudoval akademické gymnázium v Praze, kde v roce 1898 s vyznamenáním maturoval. Od následujícího školního roku byl přijat na Filozofickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity ke studiu matematiky a fyziky. V prvních letech se vedle studia zmíněných dvou předmětů věnoval i svým zálibám, a to filozofii a literatuře. Na vysoké škole byl žákem profesora Eduard Weyra, který v něm vzbudil zájem o geometrii a při obhajobě své disertační práce a doktorských zkouškách se setkal i s profesorem Karlem Petrem. Vysokoškolská studia ukončil v roce 1902. O rok později, v listopadu 1903, byl promován doktorem filozofie.

Následovalo období, kdy Bohumil Bydžovský působil jako středoškolský učitel. V roce 1903 se stal učitelem na střední škole v Kutné Hoře, poté na reálkách v Praze 3 a v Kladně (1905). V letech 1907 - 1910 byl profesorem na reálce v Praze-Karlíně. V roce 1909 se habilitoval pro matematiku na univerzitě a v roce 1910 začal suplovat přednášky na České vysoké škole technické v Praze. V roce 1911 mu byla habilitace rozšířena i na techniku, kde přednášel až do roku 1917. V tomto roce byl totiž jmenován titulárním profesorem matematiky na univerzitě. Po dvou letech přišlo jmenování mimořádným profesorem (1919) a v roce 1920 pak profesura řádná. Své působení na univerzitě přerušil po 1. světové válce, kdy rok pracoval jako tajemník na ministerstvu školství a národní osvěty.

Po rozdělení filozofické fakulty na filozofickou a přírodovědeckou fakultu byl ve studijním roce 193031 jmenován děkanem Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity. V roce 1946 byl jednomyslně zvolen rektorem. Když v roce 1948 odstoupil z funkce rektora profesor K. Engliš, byl Bohumil Bydžovský zvolen na jeho místo a řídil průběh oslav 600 let trvání univerzity. V roce 1955 odešel Bohumil Bydžovský na trvalý odpočinek.

Jako vědecký pracovník v oblasti matematiky byl Bohumil Bydžovský členem mnoha vědeckých spolků. Od roku 1919 byl dopisujícím členem České akademie věd a umění, roku 1929 byl zvolen řádným členem Královské české společnosti nauk, v roce 1949 byl zvolen předsedou Československé národní rady badatelské. V roce 1952 se stal jako jeden z prvních řádným členem Akademie věd.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Bydžovský pracoval zejména v oblasti algebry a algebraické geometrie. Mezi jeho nejvýznamnější práce patří ty, které se věnují teorii nekonečných grup, teorii matic a determinantů a teorii konfigurací. Zabýval se rovněž historií geometrie. Byl autorem vysokoškolských učebnic analytické geometrie a teorie determinantů a matic a také napsal několik učebnic aritmetiky pro vyšší třídy středních škol (spolupracoval s Janem Vojtěchem). Velkou pozornost věnoval Bydžovský i otázkám školské reformy.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha : Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 87.  
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A-J. Praha ; Litomyšl : Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 165-166.  
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 8. sešit : Brun-By. Praha : Libri, 2007. 225-368 s. ISBN 978-80-7277-257-5. S. 364.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Rektoři Karlovy univerzity
Předchůdce:
Jan Bělehrádek
1946-1947
Bohumil Bydžovský
Nástupce:
Karel Engliš