Josef Stupecký

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
prof. JUDr. Josef Stupecký
Josef Stupecký r. 1903 (foto archiv ÚČL AV ČR)
Josef Stupecký r. 1903 (foto archiv ÚČL AV ČR)
Rektor české Univerzity Karlo-Ferdinandovy
Ve funkci:
1900 – 1901
PředchůdceJan Gebauer
NástupceJan Ladislav Sýkora
Děkan Právnické fakulty UK
Ve funkci:
1889 – 1890
PředchůdceJiří Pražák
NástupceEmil Ott
Ve funkci:
1898 – 1899
PředchůdceJaromír Čelakovský
NástupceJiří Pražák

Narození11. listopadu 1848
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí24. srpna 1907 (ve věku 58 let)
Chlum u Hartmanic
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Alma materUniverzita Karlova v Praze
Profeseprávník, vysokoškolský učitel, učitel, kurátor, redaktor a sběratel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Stupecký (11. listopadu 1848 Praha24. srpna 1907 Chlum u Hartmanic[1][2][3]) byl český právník, profesor občanského práva, rektor Univerzity Karlovy a děkan její právnické fakulty.

Život[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval právnickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, kde také získal doktorát práv, a poté absolvoval studijní cestu do Göttingenu a Lipska. Po návratu začal svou praxi v advokacii, ale už roku 1876 se na pražské právnické fakultě habilitoval v oboru rakouského občanského práva a později i pro obor horního práva. Roku 1882 byl jmenován mimořádným a v roce 1889 řádným profesorem pro oba obory. Mezi roky 1889–1890 a 1898–1899 byl děkanem právnické fakulty a pro roky 1900–1901 se stal také rektorem celé české univerzity.[2]

Protože se věnoval i autorskému právu a zajímal se o výtvarné umění, stal se též členem kuratorií Uměleckoprůmyslového muzea a Moderní galerie Království českého. Kromě toho byl předsedou Jednoty záložen v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Dále byl redaktorem odborného časopisu Právník a publikoval také ve Sborníku věd právních a státních. Jako významný civilista se účastnil různých mezinárodních kongresů a zasedal v rakouském Říšském soudu. Za své zásluhy získal Řád železné koruny III. třídy a byl jmenován dvorním radou.[4] Ve své době byl uznáván jako velký znalec občanského práva.[2] Zemřel v srpnu 1907 a byl pohřben na Olšanských hřbitovech.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Versio in rem (1888)
  • Legitimace dětí nemanželských podle práva rakouského (1897). Zdigitalizováno v rámci služby Elektronické knihy na objednávku (EOD) Moravskou zemskou knihovnou. Dostupné online
  • Odkazy dle rakouského práva občanského (1898)
  • Poručenství a opatrovnictví dle rakouského práva (1899)
  • Rakouské právo knihovní (1900)
  • Práva věcná (1901)
  • Příspěvky o českých překladech pořízených v souvislosti s kodifikací rakouského práva civilního (1904)
  • Rodinné fideikomissy (1905)
  • Rakouské právo rodinné (1905)
  • Občanské právo rakouské. Držení (1906)
  • Rakouské právo dědické (1907)
  • Rakouského práva občanského právo obligační (1907)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu. Farnost Petrovice [online]. Státní oblastní archiv v Plzni [cit. 2018-12-21]. Dostupné online. 
  2. a b c Dvorní rada profesor dr. J. Stupecký †. Národní politika. 1907, roč. 25, čís. 234, s. 4. Dostupné online. 
  3. Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950: Stupecký, Josef (1848–1907), Rechtswissenschaftler [online]. Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften [cit. 2016-03-02]. Dostupné online. (německy) 
  4. Stupecký. In: Ottův slovník naučný. Praha: J. Otto, 1906. Dostupné online. Svazek 24. S. 305.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]